Tento výrok byl ověřen jako

Pro začátek uveďme, že podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se za orgány Sněmovny považují jednotlivé výbory a komise, v obecném smyslu slova však můžeme za „orgán“ Sněmovny považovat i její předsednictvo, tedy předsedu a místopředsedy. Podle § 32 zákona o jednacím řádu má Sněmovna povinnost zřídit 7 výborů (konkrétně mandátový a imunitní výbor, výbor petiční, rozpočtový, kontrolní, organizační, volební a výbor pro evropské záležitosti), další výbory pak zřizuje dle vlastního uvážení. V současnosti tak má dolní komora výborů dohromady 18.

§ 115 zákona o jednacím řádu poté říká, že se výbory „ustavují podle zásady poměrného zastoupení“. Na každý poslanecký klub tak má výboru připadnout takový počet míst, aby odpovídal poměru počtu poslanců daného klubu ve Sněmovně. Poslanecké kluby se nicméně při volbě členů výborů mohou podle zákona také sdružovat. Při ustavování výborů tak např. kluby ODS, TOP 09 a KDU-ČSL mohly vystupovat společně jeden klub čítající 71 poslanců.

Dalšími orgány Sněmovny jsou poté tzv. komise. V jejich případě má podle § 115 zákona o jednacím řádu Sněmovna možnost sama rozhodnout, jakým způsobem budou členové komise zvoleni. Zda na základě poměrného zastoupení, většinovým způsobem, kdy o jednotlivých členech hlasuje Sněmovna, nebo na základě parity, kdy se počet členů komise stanovuje podle počtu poslaneckých klubů. Výjimkou je volební komise, jejíž členové se volí podle zásady poměrného zastoupení. Kromě těchto komisí existují i další, které se zřizují na základě zvláštních předpisů (např. Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby).

Ve všech výborech je hnutí SPD zastoupeno podle zásady poměrného zastoupení, jak nařizuje jednací řád Sněmovny. Stejně je tomu i ve všech komisích, které jsou zřizovány podle jednacího řádu. V petičním a kontrolním výboru jsou poté zástupci hnutí SPD přímo na předsednickém postu. Pozice předsedů a místopředsedů výborů se volí většinovým způsobem, a to přímo na výborech. Volby do čela výborů současné Sněmovny na podzim minulého roku proběhly jednomyslně podle dohod politických stran.

Co se týče vyjádření kabinetu Petra Fialy, zástupci vládní koalice se pár dní po sněmovních volbách v říjnu 2021 vyslovili, že by SPD, jako, dle nich, extremistická strana, neměla mít zástupce ve „vedení Sněmovny“, tedy v jejím předsednictvu. Nehovořili však o tom, že by hnutí SPD nemělo mít možnost získat zastoupení přímo ve výborech nebo komisích. Zákon navíc neříká, že by předsednictvo Sněmovny mělo mít poměrné zastoupení. Volba do čela Sněmovny musí probíhat většinovým způsobem.

Uveďme, že v současné době předsednictvo Poslanecké sněmovny tvoří předsedkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a dalších šest místopředsedů, z nichž nikdo není zástupcem hnutí SPD. 18. února 2022 byl posledním místopředsedou Sněmovny zvolen Karel Havlíček za hnutí ANO, který porazil právě předsedu SPD, Tomia Okamuru.

Předseda a místopředsedové dolní komory jsou poté, dle § 46 zákona o jednacím řádu, zároveň předsedou a místopředsedy Organizačního výboru. Ten má poté ještě další členy, v současném volebním období konkrétně devět, mezi nimiž je i Radim Fiala z hnutí SPD. I v 16členném Organizačním výboru je tak SPD zastoupeno podle zásady poměrného zastoupení, jak nařizuje jednací řád Sněmovny.

Na závěr tedy shrňme, že Tomio Okamura má pravdu v tom, že vládní koalice odmítla, aby poslanci hnutí SPD byli členy předsednictva Sněmovny, které lze v širším pojetí také považovat za „orgán Sněmovny“, ačkoliv to tak neříká zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Kabinet Petra Fialy však neodmítl poměrné zastoupení SPD v obsazení výborů či komisí a vláda také hnutí SPD také ve výborech nabídla dva posty předsedů. Tomio Okamura tedy mluví obecně o „orgánech Sněmovny“, odmítavý postoj vládních poslanců se ale týkal jen předsednictva Sněmovny. Z výše zmíněných důvodů je výrok hodnocen jako zavádějící.