Česká republika jako jedna ze zemí Evropské unie tu sazbu (navrhované digitální daně, pozn. Demagog.cz) měla daleko nejvyšší.
Návrh předešlé vlády z roku 2019 počítal se zavedením 7% digitální daně. Dle dat organizace Tax Foundation z června 2022 či starších dat poradenské společnosti EY taková sazba byla v té době nejvyšší navrhovanou v EU. Dodejme, že později se v ČR hovořilo o 5 % jako v Rakousku.
Takzvaná digitální daň, o níž Danuše Nerudová mluví, spočívá ve zdanění některých digitálních služeb a vztahuje se především na velké technologické firmy. V České republice, jak také Danuše Nerudová v rozhovoru uvádí, můžeme v současné době hovořit pouze jako o navrhované dani. Projednávání návrhu zákona na zavedení této daně se totiž v roce 2021 zastavilo.
Návrh, který předložilo Ministerstvo financí v září 2019 tehdejší vládě Andreje Babiše, počítal se 7% zdaněním (.pdf, str. 9–12, 25). Vláda 18. listopadu 2019 návrh schválila (.pdf) a 27. listopadu 2019 jej předložila Poslanecké sněmovně, kde prošel prvním a druhým čtením. V květnu 2021 rozpočtový výbor doporučil (.pdf, str. 1) přijetí pozměňovacích návrhů Romana Onderky (ČSSD) a Jana Hrnčíře (SPD) na snížení (.pdf, str. 1, 4) výše navrhované sazby daně na 5 %. Tuto možnost v lednu 2021 připouštěla i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová.
K hlasování o těchto úpravách se Sněmovna nicméně nakonec v průběhu minulého volebního období nedostala. Nová vláda s digitální daní na české národní úrovni nepočítá.
Srovnání výše sazeb digitální daně států EU je k dispozici na stránkách americké neziskové organizace Tax Foundation, která uvádí data k 27. červnu 2022.
Maďarsko zavedlo zdanění příjmů z internetové reklamy i dalších druhů inzerce už v roce 2014 a o tři roky později ho z tehdejších 5,3 % zvýšilo na 7,5 %. Evropská komise nicméně později shledala podobu této daně neslučitelnou s pravidly EU, v důsledku čehož Maďarsko od července 2019 snížilo daň na 0 %. Dané snížení mělo původně platit do konce roku 2022, maďarská vláda letos nicméně oznámila, že dojde k posunutí termínu až na konec roku 2023. Není tedy jasné, zda Maďarsko tuto daň znovu obnoví.
V Rakousku platí digitální daň ve výši 5 %, a to na online reklamní služby. V Portugalsku činí digitální daň 4 či 1 % (podle druhu digitálních služeb), ve Španělsku, Francii a Itálii 3 % a v Polsku 1,5 %.
Čtyři členské státy EU (včetně České republiky) zatím podle přehledu Tax Foundation stanovily zamýšlenou sazbu daně. Belgie a Lotyšsko stanovily 3% sazbu. Dánsko, které ale svůj návrh představilo až v roce 2022, předpokládá zavedení daně ve výši 6 %.
Na závěr shrňme, že Maďarsko v roce 2017 zvýšilo daň z příjmů z internetové reklamy z původních 5,3 % na 7,5 %. V červenci 2019 však jejím snížením na 0 % v podstatě došlo ke zrušení této daně. Srovnání Tax Foundation, ale např. i starší přehled poradenské společnosti EY z roku 2020 (.pdf) ukazují, že na přelomu let 2019 a 2020, kdy vláda Andreje Babiše zavedení 7% digitální daně navrhovala, počítalo s druhou nejvyšší sazbou v EU Rakousko, a to s 5 %. Sazba 7 % tak v té době skutečně byla nejvyšší navrhovanou sazbou v EU. Doplňme však, že poslanci později chtěli daň snížit na 5 %, což připouštěla i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová. Výrok Danuše Nerudové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
