Danuše Nerudová, kandidátka na prezidentku

V naší nejnovější analýze faktických výroků jsme se zaměřili na prezidentskou kandidátku Danuši Nerudovou a její rozhovor pro web E15, ve kterém mluvila mj. o věkové hranici odchodu do důchodu. Můžete se tak dočíst, jak je to v Česku s vývojem naděje dožití či naděje dožití ve zdraví.

Ověřili jsme

E15 ze dne 21. listopadu 2022 (moderátor Jan Novotný, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Danuše Nerudová

Výroky

Ekonomika 4 výroky
Energetika 1 výrok
Evropská unie 2 výroky
Koronavirus 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Prezidentské volby 2023 16 výroků
Rozpočet 2023 1 výrok
Sociální politika 4 výroky
Zdravotnictví 1 výrok
Pravda 11 výroků
Nepravda 4 výroky
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 1 výrok

Danuše Nerudová

Nakonec se podařilo vypracovat návrh (důchodové reformy, pozn. Demagog.cz), který měl širokou politickou shodu. Teď ho má současný ministr na stole.
Sociální politika
Nepravda
Na základě práce Komise pro spravedlivé důchody v čele s Danuší Nerudovou skutečně vznikl návrh důchodové reformy. Ten však byl kritizován vládními i opozičními stranami a „širokou politickou shodu“ neměl.

Danuše Nerudová mluví o svém působení ve funkci předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla za vlády Andreje Babišelednu 2019 pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí. Kromě odborné veřejnosti zasedli (.pdf, str. 2) v komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckýchsenátorských klubů. Své představitele tak v komisi měly i všechny politické strany a hnutí současné vládní koalice – tedy ODS, STAN, KDU‑ČSL, TOP 09 a Piráti. Hlavními tématy (.pdf, str. 1) komise tehdy mělo být především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí“. Poslední zasedání komise proběhlo na konci listopadu 2020.

Z principů, které podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí komise schválila, vzešel návrh důchodové reformy. Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a Danuše Nerudová jej společně představily 11. prosince 2020. Návrh si dával (.pptx, str. 1–4) za cíl, aby byl důchodový systém v budoucnu srozumitelný, spravedlivý a udržitelný. V tzv. první fázi důchodové reformy počítalo (str. 5) ministerstvo a komise se sedmi změnami, mezi které patřily:

  • 500 Kč měsíčně k důchodu za vychované dítě pro hlavního pečujícího rodiče,
  • nižší věk odchodu do důchodu pro náročné profese,
  • základní důchod 10 000 Kč pro každého, kdo pracoval 25 let,
  • zkrácení potřebné doby pojištění místo dosavadních 35 let na 25 let,
  • vícezdrojový systém financování – v průběhu let se počítalo (video, čas 13:35) s daňovou reformou,
  • nižší daně pro pracující důchodce,
  • důchodová kalkulačka, aby se každý mohl dozvědět, jak velký bude mít důchod.

Na představený návrh důchodové reformy mířila z řad ostatních politických stran kritika. Člen důchodové komise Jan Bauer z ODS uvedl 11. prosince 2020 v ČT, že tento návrh nebyl dostatečně probrán (video, čas 22:04) v důchodové komisi ani v rámci tehdejší vládní koalice hnutí ANO a ČSSD. Návrh podle Bauera respektoval některé závěry komise, ale neřešil klíčové problémy. Také Lenka Dražilová, poslankyně hnutí ANO a členka (.pdf, str. 2) komise, pak potvrdila, že daný návrh vládě předložen nebyl, a pozastavila se (video, čas 25:55) nad tím, že se o představeném návrhu nedebatovalo ani v rámci komise.

„Nesouhlasím například s tím, že tady tato reforma, která byla dnes světu představena, je pod záštitou celé Komise pro spravedlivé důchody,“ uvedl (video, čas 6:45) další poslanec za hnutí ANO Aleš Juchelka. Tomuto názoru během diskuze v pořadu Události, komentáře oponoval (video, čas 7:47) někdejší poslanec ČSSD a člen (.pdf, str. 2) komise Roman Sklenák. Další členka komise Šárka Jelínková (KDU‑ČSL) dodala (video, čas 10:56), že na většině návrhů, které ministerstvo představilo, panovala většinová shoda. O ucelenou důchodovou reformu podle ní ale nešlo.

I další kritika směřovala zejména k tomu, že představený návrh není skutečnou reformou. Olga Richterová z Pirátské strany prohlásila, že nejde o reformu, ale pouze o úpravu důchodů. Předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová pak označila plán za „absolutně bezzubý návrh“, šéf STAN Vít Rakušan zase za „marketingový tah“. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura například kritizoval hranici minimálního důchodu, která podle něj v návrhu byla „strašně nízká“.

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. Nepočítala (video, čas 3:54:11) s ní ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády. V létě 2021 se nicméně Sněmovně a Senátu podařilo schválit tzv. výchovné, tedy příspěvek 500 Kč na dítě k důchodu pro toho rodiče, který se o něj staral.

Dne 1. dubna 2022 vytvořil současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nový poradní tým zabývající se přípravou důchodové reformy. V tiskové zprávě se pak výslovně uvádí (.pdf, str. 1), že „poradní tým zhodnotí i návrhy zpracované v předchozím období, především ty zpracované komisemi profesorů Potůčka a Nerudové. Výsledkem bude doporučení parametrů změn důchodového systému.“ Upřesněme, že Martin Potůček byl členem Komise pro spravedlivé důchody a předsedou předchozí důchodové komise za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 1).

To, že s návrhem komise, které Danuše Nerudová předsedala, počítá jako s materiálem, na kterém by nový tým mohl do jisté míry stavět, pak Jurečka potvrdil i 11. dubna 2022 v rozhovoru pro server Peníze.cz: „Mnoho věcí bylo už dobře prodiskutováno i připraveno v předchozí důchodové komisi, kterou vedla Danuše Nerudová. Nemám ambice to rozmetat a říct, že bylo všechno špatně. Naopak jsou tam věci, na kterých byla široká shoda, tak je pojďme dopracovat.“ 

Daný návrh se tedy skutečně „na stůl“ současného ministra dostal. Nelze o něm nicméně říci, že jako celek „měl širokou politickou shodu“, naopak se vůči němu vymezovali jak členové někdejších opozičních, tak dokonce i vládních stran. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Danuše Nerudová

Jan Novotný: Nevidíte v tom problém? (potenciální střet zájmů manžela Danuše Nerudové, pozn. Demagog.cz)

Danuše Nerudová: Můj muž je antimonopolní právník, (...) Podléhá advokátnímu tajemství, nevím, jací jsou jeho klienti.
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Manžel Danuše Nerudové Robert Neruda je právník specializující se na soutěžní právo v advokátní kanceláři Havel & Partners. Navzdory advokátnímu tajemství se ale prezident(ka) může dostat do střetu zájmů, např. při rozhodování o milostech či při podepisování zákonů.

Manžel prezidentské kandidátky Danuše Nerudové Robert Neruda působí jako partner v advokátní kanceláři Havel & Partners. Server E15 se proto kandidátky dotázal, zda by nemohlo dojít ke střetu zájmů vzhledem ke smlouvám, které má kancelář uzavřené se státem, nebo v případě, že by její manžel řešil trestněprávní kauzu. Například podle právníka Transparency International Petra Leyera by totiž Nerudová musela postupovat opatrně při udělování milostí, jelikož by se mohlo jednat o klienty kanceláře Havel & Partners. Nerudová nicméně podotkla, že střet zájmů nehrozí, jelikož její manžel je antimonopolní právník, který se věnuje pouze hospodářské soutěži. Dodala také, že je vázán advokátním tajemstvím, a ona tak neví, kdo jsou jeho klienti. 

Robert Neruda působí v advokátní kanceláři Havel & Partners přes 12 let. Na starosti má tým, který se z pohledu práva a ekonomie věnuje hospodářské soutěži. „Specializuje se na poradenství v oblasti kartelů, zneužití dominance, soutěžněprávního posuzování fúzí a akvizic, významné tržní síly, veřejné podpory a veřejných zakázek,“ píše se na firemním profilu (.pdf) Roberta Nerudy. Jeho specializaci na soutěžní právo potvrzuje také webový vyhledávač České advokátní komory.

Manžel kandidátky na prezidentku dříve působil (.pdf) na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže, kde se vypracoval až na pozici místopředsedy. V roce 2020 se pak ucházel o post předsedy, kterým se nicméně nakonec stal tehdejší náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Dodejme, že Robert Neruda napsal o soutěžním právu řadu publikacívyučuje jej na Masarykově univerzitě.

Potenciální střet zájmů

Danuše Nerudová svým výrokem poukazuje na advokátní tajemství jejího manžela, které by mělo možný střet zájmů vyloučit. Robert Neruda skutečně musí zachovávat advokátní tajemství, což je povinnost každého advokáta, která chrání jeho klienty. Jedná se především o nutnost „zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb“. Nicméně pokud by bylo zahájeno trestní řízení, bude ve spisu u obžalovaného uvedeno (čl. 79b odst. 2 písm. e) také jméno obhájce. Tudíž pokud by se Danuše Nerudová jako prezidentka rozhodla udělit někomu milost, viděla by, kdo potenciálního omilostněného zastupoval, respektive jestli obhájcem není advokátní kancelář jejího manžela.

Kandidátka Nerudová také odpovídá na dotaz týkající se smluv, které má advokátní kancelář Havel & Partners uzavřené se státem. Pokud bychom zůstali u pravomocí a působnosti prezidentky, mohl by se střet zájmů objevit v případě, že by Havel & Partners získávala zakázky přímo od Kanceláře prezidenta republiky. Z přibližně 180 zakázek, které má advokátní kancelář od orgánů státu a samospráv, nicméně žádná nepochází z Hradu

Prezident republiky také podepisuje (či vetuje) všechny zákony, které schválí Parlament. Střet zájmů by tak mohl vzniknout také v této oblasti, jelikož se advokátní kancelář Havel & Partners podílí na přípravě legislativy. Členem týmu legislativců advokátní kanceláře je také Robert Neruda. Některé z těchto zákonů, které spoluvytváří právníci Havel & Partners, by se tak mohly případně dostat na stůl Danuše Nerudové.

Závěr

Robert Neruda se skutečně věnuje antimonopolnímu právu. Z jeho zaměření vyplývá, že by ke střetu zájmů při udělování milosti nemělo dojít, nicméně to platí pouze o jeho osobě. I když jsou advokáti vázáni advokátním tajemstvím, Danuše Nerudová by v případě, kdy by se rozhodovala o udělení prezidentské milosti, věděla, zda je potenciální omilostněný klientem kanceláře Havel & Partners, jejímž společníkem je Robert Neruda. Podobný problém může vzniknout také v rámci prezidentské pravomoci podepisování či vetování zákonů, protože kancelář manžela Danuše Nerudové připravuje legislativu pro orgány státní správy.

Danuše Nerudová správně popisuje pracovní zaměření svého muže, nicméně skutečnost, že jeho praxe podléhá advokátnímu tajemství, ještě neznamená, že by se Danuše Nerudová v rámci výkonu prezidentských pravomocí nemohla dostat do střetu zájmů. Z toho důvodu hodnotíme její výrok jako zavádějící. Doplňme, že nijak nepředjímáme, zda by v případě zvolení Danuše Nerudové docházelo ke střetu zájmů, i s ohledem na to, že sám Robert Neruda nevyloučil, že by svou advokátní praxi přerušil. Pouze poukazujeme na skutečnost, že advokátní tajemství by samo o sobě k eliminaci střetu zájmů nevedlo.

Danuše Nerudová

Upozorňovala jsem na to, že v souvislosti s tím (windfall tax, pozn. Demagog.cz) jsou zřejmě v podstatě nadhodnoceny příjmy státního rozpočtu.
Prezidentské volby 2023
Ekonomika
Rozpočet 2023
Energetika
Pravda
Danuše Nerudová o možném nadhodnocení příjmů státního rozpočtu ve spojitosti se zavedením tzv. windfall tax mluvila například v říjnu letošního roku v České televizi.

Daň z nadměrných zisků

Jako tzv. windfall tax se označuje daň z neočekávaných zisků firem. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) 6. října 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k nyní projednávanému daňovému balíčku, k čemuž následně došlo 21. října.

Podle návrhu Ministerstva financí se má windfall tax vztahovat na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru by se daň týkala jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky by se podle návrhu posuzovaly celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 by musel být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění by mělo fungovat jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, bude se aplikovat na nadměrný zisk. Platit by podle návrhu mělo v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Uvedený návrh na zavedení windfall tax Poslanecká sněmovna schválila 4. listopadu 2022, stejně jako celý daňový balíček, který poté zamířil do Senátu.

Příjmy státního rozpočtu

Ministr financí Zbyněk Stanjura k návrhu na zavedení windfall tax na začátku října řekl, že vláda plánuje pomocí mimořádné daně napřesrok vybrat přibližně 85 mld. Kč. Důvodová zpráva k jeho návrhu (.docx, str. 10) přesněji mluví o 84,8 mld. Kč, v roce 2024 pak předpokládá výběr daně ve výši 38,6 mld. Kč a v roce 2025 25,4 mld. Kč.

Dodejme, že vláda také později předložila novelu energetického zákona, prostřednictvím níž plánuje v návaznosti na nařízení Rady EU z 6. října (.pdf, str. 7) zavést stropy pro tržby výrobců elektřiny. Část tržních příjmů, která by daný strop převyšovala, by směřovala přímo do státního rozpočtu (.pdf, str. 4). Ministerstvo financí počítá s tím, že díky tomuto opatření vybere dalších 15 miliard korun. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu z konce září tak předpokládá, že stát vybere v roce 2023 díky zastropování tržních příjmů u výrobců elektřiny a díky windfall tax celkem 100 miliard korun (.pdf, str. 79).

Podle analytika finančních trhů ze společnosti XTB Štěpána Hájka je výnos daně 85 miliard korun poměrně ambiciózní. „Konkrétně u bankovního sektoru bych odhadoval, že bude výběr mimořádné daně složitější,“ komentoval v říjnu vládní plán s tím, že banky by mohly zvyšovat své náklady, například navyšovat úroky na spořicích účtech, aby snížily základ pro výpočet daně.

Podobně se vyjadřoval například i vedoucí partner daňového poradenství společnosti PwC ČR Martin Diviš. „Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita,“ uvedl v listopadu.

Kritika Danuše Nerudové

Jak jsme zmínili, návrh na daň z mimořádných zisků se v Poslanecké sněmovně objevil 21. října 2022. Danuše Nerudová se pak k návrhu vyjádřila v Otázkách Václava Moravce na ČT 30. října, tedy o několik dní později. V pořadu byla vznesena otázka, zda by banky, kterých se návrh týká, mohly být schopné daň obcházet. Moderátor Václav Moravec se tehdy Danuše Nerudové konkrétně zeptal (video, čas 16:52): „Podle vás tedy nebudou naplněny daňové výnosy podle propočtů ministerstva financí?“ Odpověď zněla: „To je moje další kritika, protože si myslím, že (…) se ty společnosti budou moci tady na toto připravit, a já neočekávám, že se z té daně vybere tolik, kolik je naplánováno v rozpočtu na příští rok.“

O několik minut později navíc směrem k ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) uvedla (video, čas 22:45): „Já se obávám, že nevíme, jaká bude ziskovost (bank, kterých se windfall tax týká, pozn. Demagog.cz) příští rok a přespříští rok, ona může být výrazně nižší. (…) Může to vést k tomu, že se do rozpočtu nevybere taková částka, jakou očekáváte.“ Následně doplnila, že částka 100 mld. Kč, se kterou vláda počítá, je „zcela přemrštěná“. Na dotaz moderátora sdělila, že sama odhaduje příjmy z této daně ve výši „nižších desítek“ miliard.

Danuše Nerudová tedy v minulosti skutečně upozorňovala na to, že vláda dle jejího názoru ve spojitosti s windfall tax nadhodnocuje příjmy státního rozpočtu. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová

Česká republika jako jedna ze zemí Evropské unie tu sazbu (navrhované digitální daně, pozn. Demagog.cz) měla daleko nejvyšší.
Evropská unie
Prezidentské volby 2023
Pravda
Návrh předešlé vlády z roku 2019 počítal se zavedením 7% digitální daně. Dle dat organizace Tax Foundation z června 2022 či starších dat poradenské společnosti EY taková sazba byla v té době nejvyšší navrhovanou v EU. Dodejme, že později se v ČR hovořilo o 5 % jako v Rakousku.

Takzvaná digitální daň, o níž Danuše Nerudová mluví, spočívá ve zdanění některých digitálních služeb a vztahuje se především na velké technologické firmy. V České republice, jak také Danuše Nerudová v rozhovoru uvádí, můžeme v současné době hovořit pouze jako o navrhované dani. Projednávání návrhu zákona na zavedení této daně se totiž v roce 2021 zastavilo.

Návrh, který předložilo Ministerstvo financí v září 2019 tehdejší vládě Andreje Babiše, počítal se 7% zdaněním (.pdf, str. 9–12, 25). Vláda 18. listopadu 2019 návrh schválila (.pdf) a 27. listopadu 2019 jej předložila Poslanecké sněmovně, kde prošel prvním a druhým čtením. V květnu 2021 rozpočtový výbor doporučil (.pdf, str. 1) přijetí pozměňovacích návrhů Romana Onderky (ČSSD) a Jana Hrnčíře (SPD) na snížení (.pdf, str. 1, 4) výše navrhované sazby daně na 5 %. Tuto možnost v lednu 2021 připouštěla i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová.

K hlasování o těchto úpravách se Sněmovna nicméně nakonec v průběhu minulého volebního období nedostala. Nová vláda s digitální daní na české národní úrovni nepočítá.

Srovnání výše sazeb digitální daně států EU je k dispozici na stránkách americké neziskové organizace Tax Foundation, která uvádí data k 27. červnu 2022. 

Maďarsko zavedlo zdanění příjmů z internetové reklamy i dalších druhů inzerce už v roce 2014 a o tři roky později ho z tehdejších 5,3 % zvýšilo na 7,5 %. Evropská komise nicméně později shledala podobu této daně neslučitelnou s pravidly EU, v důsledku čehož Maďarsko od července 2019 snížilo daň na 0 %. Dané snížení mělo původně platit do konce roku 2022, maďarská vláda letos nicméně oznámila, že dojde k posunutí termínu až na konec roku 2023. Není tedy jasné, zda Maďarsko tuto daň znovu obnoví.

V Rakousku platí digitální daň ve výši 5 %, a to na online reklamní služby. V Portugalsku činí digitální daň 4 či 1 % (podle druhu digitálních služeb), ve Španělsku, FranciiItálii 3 % a v Polsku 1,5 %.

Čtyři členské státy EU (včetně České republiky) zatím podle přehledu Tax Foundation stanovily zamýšlenou sazbu daně. Belgie a Lotyšsko stanovily 3% sazbu. Dánsko, které ale svůj návrh představilo až v roce 2022, předpokládá zavedení daně ve výši 6 %.

Na závěr shrňme, že Maďarsko v roce 2017 zvýšilo daň z příjmů z internetové reklamy z původních 5,3 % na 7,5 %. V červenci 2019 však jejím snížením na 0 % v podstatě došlo ke zrušení této daně. Srovnání Tax Foundation, ale např. i starší přehled poradenské společnosti EY z roku 2020 (.pdf) ukazují, že na přelomu let 2019 a 2020, kdy vláda Andreje Babiše zavedení 7% digitální daně navrhovala, počítalo s druhou nejvyšší sazbou v EU Rakousko, a to s 5 %. Sazba 7 % tak v té době skutečně byla nejvyšší navrhovanou sazbou v EU. Doplňme však, že poslanci později chtěli daň snížit na 5 %, což připouštěla i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová. Výrok Danuše Nerudové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Danuše Nerudová

Pohybujeme se někdy kolem 80 procent mandatorních výdajů.
Prezidentské volby 2023
Ekonomika
Pravda
Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na celkových výdajích státu se v posledních letech pohybuje okolo 75 %. V roce 2021 se jednalo o 73 %, se stejným procentem počítá i návrh státního rozpočtu na rok 2023.

Z hlediska povinnosti státu hradit výdaje rozlišuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 22) takzvané mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Ostatní výdaje se označují jako nemandatorní.

Mandatorní výdaje (.pdf, str. 22) představují výdajové položky, které je stát povinen zajišťovat dle zákona. Patří sem např. dávky důchodového a nemocenského pojištění, sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti atd. Kvazimandatorní výdaje nejsou přímo stanoveny zákonem, ale jsou také považovány za nezbytné, neboť zajišťují chod státu. Řadí se k nim například platy státních zaměstnanců, výdaje na obranu apod.

Danuše Nerudová v rozhovoru upozorňuje právě na skutečnost, že mandatorní výdaje tvoří velkou část výdajů státu a vláda tak podle jejího názoru nemá prostor, aby mohla v případě krize z rozpočtu vyčleňovat prostředky na řešení dané situace.

Data Ministerstva financí z let 2012 až 2021 ukazují (.pdf, str. 23), že se podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na celkových výdajích státu dlouhodobě pohybuje přibližně mezi 70 a 80 %. Již v roce 2012 například web tehdejší vlády zmiňoval, že „v současné době, a to je také hlavní příčinou současného špatného stavu veřejných financí, tvoří téměř 80 % všech výdajů státního rozpočtu tzv. mandatorní výdaje“.

V případě roku 2022 Ministerstvo financí v červnu (.pdf, str. 22) uvádělo, že mandatorní výdaje budou činit 54,6 % a kvazimandatorní 20,7 % celkových výdajů státu, dohromady tedy 75,2 %. V listopadu nicméně došlo ke změně zákona o státním rozpočtu na rok 2022 a k navýšení celkových výdajů státu z 1,89 bilionu na 2,05 bilionu korun. Z dostupných zdrojů nicméně nelze přesně určit souhrnnou částku, o kterou se zvýšily mandatorní a kvazimandatorní výdaje, a tedy ani jejich výsledné procento.

Pro rok 2023 počítá vláda v návrhu státního rozpočtu (.pdf, v souboru str. 124) s tím, že mandatorní (53,8 %) a kvazimandatorní (19,5 %) výdaje budou tvořit 73,3 % všech výdajů státního rozpočtu.

Na závěr tedy shrňme, že mezi lety 2012 a 2021 se podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů pohyboval v rozmezí 72 až 77 %, v roce 2021 se přesněji jednalo o 73 %. S podobným podílem počítá i návrh státního rozpočtu na rok 2023. Jelikož se tedy Danuší Nerudovou uváděné číslo při srovnání s výše zmíněnými procenty stále pohybuje v rámci naší 10% tolerance, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Danuše Nerudová

Co se týká České národní banky (jmenování členů její bankovní rady, pozn. Demagog.cz), tak musím říct, že to je pravomoc prezidenta, která je skutečně výlučná, není kontrasignovaná.
Právní stát
Prezidentské volby 2023
Pravda
Prezident má podle Ústavy ČR pravomoc jmenovat členy bankovní rady České národní banky a nepotřebuje k tomu spolupodpis (kontrasignaci) předsedy vlády.

Ústava v zásadě rozlišuje dva typy pravomocí prezidenta, kontrasignovanénekontrasignované. Ke kontrasignovaným potřebuje prezident spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, k nekontrasignovaným (výlučným) pravomocím nikoliv.

Prezidentská pravomoc jmenovat členy bankovní rady České národní banky podle Ústavy kontrasignaci nevyžaduje (.pdf, str. 2).

Danuše Nerudová

To je jmenování (ústavního soudce, pozn. Demagog.cz), které schvaluje Senát.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Prezident má pravomoc jmenovat soudce Ústavního soudu a nepotřebuje k tomu spolupodpis předsedy vlády. Avšak Ústava stanovuje, že s tímto jmenováním musí Senát vyslovit souhlas.

Prezidentu republiky náleží na základě článku 62 Ústavy pravomoc jmenovat soudce Ústavního soudu. Tato pravomoc patří mezi tzv. výlučné pravomoci, ke kterým prezident nepotřebuje spolupodpis (kontrasignaci) premiéra. Na rozdíl od dalších výlučných pravomocí, jako je např. jmenování předsedy vlády nebo jmenování členů bankovní rady České národní banky, ale ke jmenování soudce Ústavního soudu potřebuje souhlas Senátu. K vyslovení souhlasu s navrženým kandidátem na soudce Ústavního soudu je třeba nadpoloviční většina přítomných senátorů.

Kromě výlučných pravomocí má prezident také pravomoci kontrasignované. U nich je nezbytný spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, jde např. o zastavení trestního stíhání, vyhlášení amnestie či jmenování soudců.

Danuše Nerudová

(Prezident, pozn. Demagog.cz) předložil jméno nového ústavního soudce a Senát mu ho neschválil.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Danuše Nerudová pravděpodobně poukazuje na prozatím poslední návrh prezidenta Miloše Zemana na jmenování nového ústavního soudce, a to konkrétně Petra Poledníka, kterého prezident nominoval na jaře letošního roku. Senát tuto nominaci v květnu skutečně neschválil.

Předně uveďme, že podle Ústavy jmenuje soudce Ústavního soudu prezident republiky „se souhlasem Senátu”. Danuše Nerudová ve svém výroku pravděpodobně odkazuje na prozatím poslední návrh prezidenta Miloše Zemana, kterým na jaře 2022 do této funkce nominoval Petra Poledníka. Ten měl nahradit Kateřinu Šimáčkovou, která se 10. prosince 2021 vzdala svého mandátu. Senát prezidentovu nominaci 11. května 2022 skutečně odmítl

Není to poprvé, kdy Senát Miloši Zemanovi neodsouhlasil návrh na soudce Ústavního soudu, dříve se tak stalo roku 2019 v případě Aleše Gerlocha, roku 2014 v případě Jiřího Nykodýma a roku 2013 v případě Jana Sváčka a Miloslava Výborného.

Doplňme, že návrhy Miloše Zemana v tomto ovšem nejsou ničím výjimečné, předchozímu prezidentovi Václavu Klausovi Senát zamítl dokonce devět nominací na post ústavního soudce. Jmenovitě šlo o Vladimíra Balaše, Václava Pavlíčka, Kláru Samkovou, Aleše Pejchala (kterého Václav Klaus navrhl do funkce dvakrát), Milana Galvase, Jaroslavu Novotnou, Jana Sváčka a Zdeňka Koudelku. Václavu Havlovi Senát všechny kandidáty schválil, ovšem před vznikem Senátu došlo k odmítnutí Ireny Pelikánové a Ivana Průši ze strany Poslanecké sněmovny.

Danuše Nerudová

(...) pětistovka za každé vychované dítě, která byla součástí návrhu, který vzešel z naší důchodové komise.
Prezidentské volby 2023
Sociální politika
Pravda
Důchodová komise, jíž D. Nerudová předsedala, v roce 2019 doporučila zvýšení důchodů o fixní částku zohledňující výchovu dětí. ČSSD na základě návrhů komise představila reformu zahrnující zvýšení důchodů o 500 Kč za vychované dítě, později ČSSD prosadila toto zvýšení ve Sněmovně.

Pro začátek je nutno upřesnit, že důchodovou komisí Danuše Nerudová zřejmě míní Komisi pro spravedlivé důchody, jíž byla za doby jejího fungování předsedkyní (tehdy ještě jako rektorka Mendelovy univerzity v Brně). Komise pro spravedlivé důchody vznikla při Ministerstvu práce a sociálních věcí v lednu 2019, tedy v době, kdy post ministryně tohoto resortu zastávala Jana Maláčová za ČSSD. V komisi měly zastoupení nejen všechny tehdejší poslaneckésenátorské kluby, ale také zástupci odborné veřejnosti. Poslední zasedání důchodové komise se uskutečnilo na konci listopadu 2020.

Na 6. jednání, které se uskutečnilo na začátku září 2019, bylo odhlasováno (.pdf, str. 5) doporučení směřující tehdejší vládní koalici ANO a ČSSD, aby projednala „zvýšení důchodů fixní částkou zohledňující výchovu dětí“. Pro návrh hlasovalo 16 přítomných, proti 10 a dalších 6 se zdrželo (.pdf, str. 5).

Na konci roku 2020 poté Jana Maláčová představila návrh důchodové reformy, který podle MPSV vycházel z principů schválených důchodovou komisí. Právě jeho součástí bylo také zvýšení důchodů o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Návrh Jany Maláčové nicméně do května 2021 tehdejší vláda ani neprojednala. Např. deník E15.cz proto tehdy upozorňoval, že už se důchodová reforma do sněmovních voleb v říjnu 2021 pravděpodobně nestihne projednat.

ČSSD se tak nakonec pokusila některé části reformy do zákona prosadit v rámci projednávání jiné novely zákona o důchodovém pojištění v červenci 2021. Tehdy ve Sněmovně předložili pozměňovací návrhy, které by zvýšily důchody o 500 Kč za každé vychované dítě, zástupci ČSSD (.pdf, str. 8) a například i KDU-ČSL (.pdf, str. 4). Poslanci nicméně nakonec o návrhu KDU-ČSL (.pdf, str. 5–6) ani nehlasovali, protože došlo ke schválení konkurenčního návrhu ČSSD (.pdf, str. 27–33). Marian Jurečka za KDU-ČSL tehdy ve Sněmovně návrh sociálních demokratů podpořil a vyzval k jeho podpoře i ostatní poslance.

Pozměňovací návrh tak byl poté schválen díky hlasům hnutí ANO, ČSSD, SPD a KDU-ČSL. Ostatní poslanci se hlasování zdrželi. Celou novelu Sněmovna odsouhlasila na konci července 2021, tedy ještě v minulém volebním období. Schválená novelizace zákona o důchodovém pojištění, jejíž součástí je i zvýšení důchodů o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě, vstoupí v účinnost 1. ledna 2023.

Na závěr shrňme, že v Komisi pro spravedlivé důchody, která vznikla lednu 2019 při Ministerstvu práce a sociálních věcí, zastávala Danuše Nerudová funkci předsedkyně. V září 2019 vyzvala komise tehdejší vládu, aby projednala zvýšení důchodů o fixní částku zohledňující výchovu dětí. Někdejší ministryně Jana Maláčová (ČSSD) poté v roce 2020 představila důchodovou reformu, která vycházela „z principů“ schválených důchodovou komisí, a jejíž součástí bylo i zvýšení důchodů o 500 Kč za každé vychované dítě. Toto zvýšení se následně sociálním demokratům podařilo prosadit ve Sněmovně. Z těchto důvodů tak výrok Danuše Nerudové hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová

Za současné situace, kdy má 400 tisíc seniorů důchody pod příjmovou hranicí chudoby, což je zhruba 14 tisíc korun (...).
Prezidentské volby 2023
Pravda
Podle posledních dostupných dat ČSÚ byla v roce 2021 hranice příjmové chudoby 14 055 Kč, v průběhu letošního roku se však navyšovala o inflaci. Z dat ČRo a dat ČSÚ vyplývá, že se v září 2022 nacházelo pod hranicí příjmové chudoby asi 383 tisíc seniorů.

Příjmová hranice chudoby

Předně uveďme, že Český statistický úřad (ČSÚ) poslední informace o hranici příjmové chudoby zveřejnil na konci minulého roku (.pdf). Daná hranice podle nich v roce 2021 činila 168 655 Kč ročně, tedy 14 055 Kč za měsíc.

Aktuální situací, co se týče příjmové chudoby seniorů, se zabývá například projekt Českého rozhlasu a výzkumné společnosti PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení, na který se odkazuje mj. i Národní ekonomická rada vlády (.pdf, str. 3).

ČRo 16. května v článku k této analýze uvedl, že příjmová hranice chudoby činila 14 782 Kč. V metodických poznámkách k projektu nicméně upřesňuje, že vychází z hranice chudoby, kterou v roce 2019 stanovil Český statistický úřad (ČSÚ), tj. 12 818 Kč, a pro následující měsíce v letech 2020 až 2022 ji vždy navyšuje podle míry inflace. Podle metodických poznámek tak hranice chudoby činila „v květnu 15 400 Kč”. Poslední průzkum v rámci uvedeného projektu proběhl v září letošního roku. Jestliže bychom použili tato data ČRo, odpovídala by v té době hranice chudoby kvůli inflaci přibližně částce 16 200 Kč. Podobnou částku získáme, i pokud bychom jako výchozí bod zvolili v úvodu zmíněných 14 055 Kč z roku 2021. Hranice příjmové chudoby se tedy v průběhu letošního roku výrazně zvýšila, z cca 14 tisíc až na 16 tisíc Kč.

Vzhledem k tomu, že nejnovější zveřejněná data Českého rozhlasu v rámci měření podílu seniorů pod hranicí příjmové chudoby používají květnovou hodnotu peněžní hranice, v kontextu výroku o počtu těchto seniorů dává smysl poukázat právě na tuto hodnotu namísto té zářijové. Vzhledem k tomu, že květnová hodnota v rámci naší 10% tolerance těsně odpovídá hodnotě „zhruba 14 tisíc korun“, kterou uvedla Danuše Nerudová, hodnotíme tuto část výroku jako pravdivou.

Počet seniorů pod hranicí příjmové chudoby

Výsledky zářijového průzkumu Česko 2022: Život k nezaplacení ukazují, že v případě seniorů, kteří žijí samostatně, má čistý měsíční příjem pod hranicí příjmové chudoby 28 % z nich. Podle posledních dostupných dat ČSÚ za rok 2021 (.pdf, str. 1) přitom v Česku bydlí samostatně přibližně 670 tisíc seniorů nad 65 let. Pokud bychom vycházeli z těchto dat, nachází se pod hranicí příjmové chudoby 188 tisíc o samotě žijících seniorů.

Průzkum ČRo a PAQ Research dále uvádí, že ze skupiny seniorů, kteří žijí v domácnosti ještě s dalšími lidmi, spadá pod hranici příjmové chudoby 13 % dotázaných. Z dat ČSÚ z roku 2021 (.pdf, str. 1) vyplývá, že z celkového počtu 2,2 milionu lidí nad 65 let (.xlsx) žije pohromadě s dalšími členy domácnosti přibližně 1,5 milionu seniorů. Pod hranicí příjmové chudoby tak žije v přepočtu dalších 195 tisíc seniorů.

Pokud bychom tedy sečetli počty seniorů, kteří mají čistý měsíční příjem menší než hranice příjmové chudoby, nachází se v této situaci téměř 383 tisíc lidí. Pro úplnost dodejme, že jde o počty seniorů nad 65 let, nikoli přímo o počet seniorů, kteří pobírají důchod. Například ve skupině samostatně žijících seniorů 65+ tvoří pracující lidé přibližně 3 % (.pdf, str. 2). Skutečný počet „seniorů s důchody pod příjmovou hranicí chudoby“, se tak od výše uvedeného souhrnného výpočtu může mírně odlišovat. ČSÚ definuje „seniory“ jako lidi nad 65 let, starobní důchod však mohou pobírat i lidé, kteří do této věkové kategorie ještě nespadají. V médiích i v rámci projektu ČRo jsou nicméně pojmy „senior“ a „důchodce“ používány synonymně. Statistiky zaměřující se pouze na seniory pobírající důchod se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. 

Doplňme, že například v roce 2019 spadalo pod hranici příjmové chudoby 16,6 % seniorů, tedy přibližně 350 tisíc lidí. V letech 2020 a 2021 podíl seniorů v této situaci klesnul (.pdf). Minulý rok šlo o 10,5 % seniorů, tedy přibližně 230 tisíc lidí (.xlsx). V roce 2022 pak tento počet dosáhl přibližně 383 tisíc, což v rámci námi používané 10% tolerance odpovídá tvrzení Danuše Nerudové.

Závěr

Pokud bychom vycházeli z dat ČSÚ o celkovém počtu seniorů a z dat projektu ČRo a společnosti PAQ Research, nacházelo se v Česku v září přibližně 383 tisíc seniorů, jejichž čistý měsíční příjem spadá pod hranici příjmové chudoby. Danuší Nerudovou uváděný údaj 400 tisíc se tak při srovnání s tímto počtem pohybuje v rámci naší 10% tolerance. Pro úplnost doplňme, že v rámci našeho hodnocení vycházíme z dat, která zahrnují seniory obecně, nikoli přímo seniory pobírající důchod.

Co se týče částky, jež stanovuje hranici příjmové chudoby, podle analýzy ČRo v květnu činila 15 400 Kč, v září by tedy kvůli růstu inflace odpovídala zhruba 16 200 Kč. Ve výroku zmíněných 14 tisíc Kč se v tomto případě pohybuje na hranici 10% odchylky. I s přihlédnutím k tomu, že částka 14 tisíc Kč odpovídá hranici příjmové chudoby, jak o ní naposledy informoval ČSÚ, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Danuše Nerudová

Po covidu nám poprvé od druhé světové války klesla naděje na dožití, u mužů o dva roky a u žen o rok.
Prezidentské volby 2023
Koronavirus
Nepravda
Naděje na dožití se mezi lety 2019 a 2021 sice snížila o 1,6 roku u žen a o 2,2 roku u mužů, nejde ovšem o první významný pokles od druhé světové války. V minulosti naděje na dožití klesla např. v letech 1968, 1969 či v roce 1990.

Danuše Nerudová v kontextu výroku říká, že nesouhlasí se zvyšováním věku odchodu do důchodu. Jako jeden z argumentů uvádí, že kvůli pandemii covidu-19 klesla naděje na dožití neboli střední délka života, která „udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, pokud by zůstaly zachovány úmrtnostní poměry, které jsou ve sledovaném období“. Ukazatel se může počítat od jakéhokoliv věku, nejčastěji se však vypočítává naděje dožití při narození, „tedy kolika let se ‚dožije‘ osoba právě narozená“.

Údaje o naději na dožití publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Aktuální data (.pdf) za minulý rok ČSÚ zveřejnil na začátku října 2022 ve své publikaci Vývoj obyvatelstva České republiky – 2021. Jak je vidět na grafu níže, pro novorozence se tato hodnota v posledních letech pohybuje kolem 81 let u žen a 75 let u mužů (.xlsx). Vývoj ukazatele je sledován již od roku 1920. Na grafu vidíme, že jeho rostoucí tendence je výrazněji narušena válečnými roky 1944 a 1945.

Před vypuknutím pandemie covidu-19, tedy v roce 2019, měla narozená dívka naději dožít se průměrně 82,1 let, chlapec pak 76,3 let (.xlsx). V roce 2020 hodnoty klesly na 81,4 let průměrného dožití pro ženy a 75,3 let pro muže, v loňském roce pak na 80,5 let u žen a 74,1 let u mužů. Za dva roky trvání pandemie onemocnění covid-19 se tedy u žen snížila (.pdf, str. 56) střední délka života o 1,6 roku a u mužů o 2,2 roku.

Doba pandemie covidu-19 však není prvním obdobím, kdy poklesla naděje na dožití. Kromě pandemie došlo k největšímu meziročnímu poklesu (.xlsx) u mužů v roce 1962, konkrétně o 0,8 roku, a dále v letech 1968, 1969 a 1990 o 0,6 roku. Veškeré poklesy od konce druhé světové války ukazuje následující tabulka.

V případě žen se (mimo roky pandemie) naděje dožití snížila (.xlsx) významněji v roce 1962 o 0,7 roku a v roce 1980 o 0,4 roku. Jak ukazuje následující tabulka, veškeré další poklesy jsou nižší nebo rovny 0,3 roku.

Danuše Nerudová nicméně hovoří o celém období pandemie covidu-19, která vypukla v prvních měsících roku 2020 a trvala i po celý rok 2021. Střední délka života klesla, nepočítáme-li období pandemie, od konce druhé světové války několikrát i při dvouletém srovnání, u mužů nejvýrazněji o 1,2 roku v roce 1969, o 1,1 roku v roce 1962, o 0,7 roku v roce 1968 či o 0,6 roku v roce 1990. V případě žen došlo k největším dvouletým poklesům v letech 1962 a 1969, a to o 0,6 roku a v roce 1970 o 0,4 roku.

Doplňme, že v roce 2021 zemřelo v České republice takřka 140 tisíc lidí, což je nejvyšší počet od konce druhé světové války. S covidem-19 podle statistik Ministerstva zdravotnictví zemřelo přibližně 24 tisíc lidí. Podle ČSÚ se nepříznivá epidemická situace projevila více u mužů, u kterých úmrtnost vzrostla o 10 %. Úmrtnost žen vzrostla během epidemie o 6 %.

Shrňme tedy, že naděje na dožití mezi lety 2019 a 2021 poklesla o 1,6 roku u žen a 2,2 roku u mužů. Ačkoliv se střední délka života od konce druhé světové války snížila nejvýrazněji, nejedná se o její jediný pokles. Výrok prezidentské kandidátky Danuše Nerudové tak hodnotíme jako nepravdivý.

Danuše Nerudová

Nám dlouhodobě neroste naděje na dožití ve zdraví.
Sociální politika
Zdravotnictví
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Naděje dožití ve zdraví (tj. kolika let se lidé průměrně dožijí bez velkých zdravotních problémů) v Česku dle Eurostatu mezi lety 2008 a 2019 každý rok mírně rostla. Navzdory tomu, že v roce 2020 zůstala naděje dožití ve zdraví meziročně stejná, dlouhodobý trend je rostoucí.

Tzv. naděje dožití ve zdraví (Healthy life expectancy – HLE) patří (.pdf, str. 3) mezi ukazatele, jimiž lze vyjádřit průměrný věk, kterého se člověk dožije bez závažnějších zdravotních problémů. Srovnání mezi jednotlivými zeměmi EU od roku 2004 pravidelně zveřejňuje Eurostat, který při vytváření (.pdf, str. 1) této statistiky vychází z dat o úmrtnosti v dané zemi a z průzkumů, kdy respondenti odpovídají, jak vnímají své zdraví (na škále „velmi dobré” až „velmi špatné”).

Podle Národní rozpočtové rady (NRR), která naději na dožití ve zdraví zmiňuje v dokumentu o stanovování důchodového věku (.pdf), jde o do značné míry subjektivní indikátor, protože kombinuje „ ‚tvrdá‘ demografická data s odpověďmi na otázky z dotazníkových šetření“ (.pdf, str. 3). Podobně je tomu podle NRR i v případě dalších ukazatelů, které se k vyjádření délky života ve zdraví obvykle používají. Těmi jsou tzv. délka života ve zdraví (Healthy life years – HLY), jež popisuje počet let, který „v průměru zbývá osobě v určitém věku k prožití bez omezení v běžných činnostech“ (.pdf, str. 2); a naděje dožití vážená zdravotním stavem (Health-Adjusted Life Expectancy – HALE).

Eurostat u naděje dožití ve zdraví nabízí několik možností zobrazení: statistiku naděje dožití ve zdraví při narození, tj. pro osoby, které se právě narodily, a dále v 50 letech a v 65 letech. Následující graf zobrazuje data nejčastěji používané statistiky naděje dožití ve zdraví (HLE) při narození, a to od roku 2005 do roku 2020, z něhož pocházejí poslední dostupná data Eurostatu, a pro srovnání také vývoj indikátorů HLY a HALE.

Zdroje dat v grafu: Eurostat (HLE a HLY), Světová zdravotnická organizace (HALE)

Z grafu je patrné, že od roku 2008 do roku 2019 naděje dožití ve zdraví každý rok mírně rostla, tento růst se poté meziročně zastavil a v letech 2019 i 2020 stagnoval na hodnotě 73,1 let. Podobně tomu bylo i v případě naděje dožití ve zdraví v 5065 letech, kdy do roku 2019 věk rostl, v roce 2020 ale došlo k mírnému poklesu.

Z porovnání jednotlivých statistik také vyplývá, že dlouhodobě roste i naděje dožití vážená zdravotním stavem (HALE). V případě tzv. délky života ve zdraví (HLY) je možné od roku 2018 pozorovat mírný pokles. Jak ale upozorňuje i Národní rozpočtová rada (.pdf, str. 3–4), HLY na rozdíl od ostatních ukazatelů v čase kolísá a v mezinárodním srovnání „vykazuje pro některé země na první pohled ne zcela realistické hodnoty”. Příkladem může být vysoká hodnota u Bulharska, „která je větší než pro většinu rozvinutějších zemí”, nebo naopak nízké číslo u Švýcarska (.pdf, str. 3–4).

Danuše Nerudová ve výroku mluví specificky o „naději na dožití ve zdraví“, tedy o indikátoru HLE. Ten v Česku dlouhodobě mírně stoupá – jeho růst se zastavil pouze v roce 2020, trend posledních 15 let je zjevně rostoucí. Vzhledem k tomu, že Danuše Nerudová říká, že naděje dožití ve zdraví dlouhodobě neroste, a zjevně tedy nemluví jen o období od roku 2019, hodnotíme její výrok jako nepravdivý.

Danuše Nerudová

V tuto chvíli vydáváme na důchody zhruba 8,5 procenta HDP. V roce, kdy bude vrcholit odcházení lidí do důchodu, tedy kdy bude odcházet generace Husákových dětí, tak bychom měli vynakládat na důchody kolem 15 procent HDP.
Sociální politika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Z dat MFČR vyplývá, že stát loni na dávky důchodového pojištění vynaložil 8,7 % HDP. Počet obyvatel ve věku 65+ let se má podle ČSÚ v příštích desetiletích zvyšovat. Vrchol má nastat kolem roku 2060, kdy má zároveň podíl výdajů na důchody podle predikce MPSV dosáhnout 14,5 % HDP.

Výdaje na důchody v současnosti

Nejprve se zaměříme na to, jak velký podíl HDP vydává Česko na důchodový systém. Nejnovější data Ministerstva financí ukazují, že v minulém roce odpovídalo české HDP 6,108 bilionu Kč. Výdaje na dávky důchodového pojištění přitom ve stejném roce podle dokumentů (.pdf, v souboru str. 197) ministerstva činily 530,7 miliardy Kč. Podíl těchto výdajů na HDP byl tak v roce 2021 přibližně 8,7 %.

V případě roku 2022 předpokládá aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí, že HDP bude činit 6,674 bilionu Kč. Podle informací ze září resort financí očekává (.pdf, v souboru str. 128), že stát vynaloží za rok 2022 na dávky důchodového pojištění celkem 590,5 miliardy Kč. Tyto hodnoty odpovídají 8,8 % HDP.

Doplňme, že podle přehledu (.pdf) Českého statistického úřadu tvoří výdaje státu na dávky důchodového pojištění každoročně cca 8 až 9 % přibližně od roku 2009.

Husákovy děti

Pojem „Husákovy děti“, který zmiňuje Danuše Nerudová, označuje silnou populační vlnu ze začátku sedmdesátých let, jež byla vyvolána propopulační politikou za vlády tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. Vysokou porodnost měly podpořit zvýšené přídavky na děti, novomanželské půjčky či nově vystavěné panelové domy.

Postupný odchod Husákových dětí do penze se očekává po roce 2035. Poslední prognóza (.pdf, str. 1) očekávaného vývoje obyvatelstva od Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazuje (.pdf, str. 11), že do roku 2041 se má počet obyvatel starších 65 let zvýšit o více než 700 tisíc lidí z cca 2 milionů v roce 2018. V roce 2059 má tento počet dosáhnout vrcholu, a to na úrovni 3,205 milionu. 65 let je přitom od roku 2018 nejvyšší věk, v němž vzniká nárok na starobní důchod.

Projekce výdajů na penze

Předpovědi vývoje výdajů na důchodový systém v minulosti vydalo více institucí, jmenovitě Ministerstvo práce a sociálních věcí, Národní rozpočtová rada a Ministerstvo financí. V následujících odstavcích se proto na jejich predikce zaměříme podrobněji.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo (.pdf) v roce 2019 zprávu o stavu důchodového systému, ve které uvádí (.pdf, str. 70), že vrchol procentuálního podílu výdajů na důchody v poměru k HDP nastane těsně před rokem 2060, kdy bude toto číslo zhruba na úrovni 14,5 %. Z toho kolem 85 % (.pdf, str. 73) má jít na starobní penze, zbytek na důchody invalidní a pozůstalostní. Novější zpráva od ministerstva není k dispozici, jelikož vychází (.pdf, str. 4) v pětiletých intervalech.

Zdroj: Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj (.pdf)

V září 2022 publikovala Národní rozpočtová rada (NRR) Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, ve které se předpokládá (.pdf, str. 26), že podíl výdajů na důchodový systém k HDP dosáhne v roce 2062 zhruba 12,9 %. Ze zprávy NRR také vyplývá, že deficit důchodového systému, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji, může v roce 2059 dosáhnout téměř 4 % HDP. Letošní saldo penzijního systému má přitom čítat 0,5 % HDP. Současný šéf NRR Mojmír Hampl řekl, že takto vysoký deficit může omezit investice v jiných oblastech veřejného sektoru. Dřívější předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v roce 2018 varovala, že s odchodem ročníků narozených v sedmdesátých letech do důchodu nastane pro veřejné finance problém.

Národní rozpočtová rada vydává svou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí každoročně, a to od svého vzniku (.pdf, str. 4) v roce 2018. Tehdy NRR odhadovala (.pdf, str. 22), že v roce 2060 dosáhnou výdaje na důchodový systém 14,3 % HDP. V následujících letech tento odhad změnila nejprve na 13,2 % (.pdf, str. 28) a poté na 13,7 % (.pdf, str. 30). V dokumentu z roku 2021 je uveden (.pdf, str. 30) údaj pro rok 2061, kdy by výdaje na penzijní systém měly činit 13,9 % HDP.

Začátkem roku 2021 vydalo (.pdf) Ministerstvo financí ve spolupráci s Evropskou komisí projekci důchodového systému na příští desetiletí. Podle kalkulací (.pdf, str. 11) by měl v roce 2050 podíl výdajů na penze činit 11,4 % HDP, o deset let později 11,8 %. Tato projekce je součástí tzv. Ageing Report (Zprávy o stárnutí populace), kterou Evropská komise vydává každé tři roky. V předešlém vydání resort financí uváděl (.pdf, str. 11), že v roce 2050 má tento podíl činit 10,8 % a o deset let později 11,6 % HDP.

Dodejme, že Danuše Nerudová se v letech 20192020 jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody zabývala teoretickou přípravou důchodové reformy. Nerudová v lednovém rozhovoru pro portál České důchody například uvedla, že Komise pod jejím vedením navrhla „zavedení minimálního důchodu vyššího než 10 tisíc korun“ (.pptx, str. 5). Zmínila také, že stojí za „zkrácením potřebné doby (důchodového pojištění, pozn. Demagog.cz) pro vznik nároku z 35 na 25 let a (…) za oceněním péče 500 korun za každé dítě“ a podporuje tyto kroky.

Závěrečné hodnocení

Danuše Nerudová správně uvádí, že stát vydává na penzijní systém „zhruba 8,5 % HDP“. V minulém roce se na důchody podle údajů Ministerstva financí vynaložilo 8,7 % HDP. Tento podíl se pohyboval přibližně mezi 8 a 9 % již od roku 2009.

Odborné predikce odhadují v příštích desetiletích nárůst osob v penzijním věku, a to především v souvislosti s postupným odchodem silné generace tzv. „Husákových dětí“ do starobního důchodu. Počet obyvatel starších 65 let by měl kulminovat kolem roku 2060, kdy budou výdaje na důchodový systém podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí čítat přibližně 14,5 % HDP. Toto číslo bere v potaz kromě starobních penzí, které mají tvořit naprostou většinu výdajů, i invalidní a pozůstalostní penze.

Ostatní odhady Národní rozpočtové rady či Ministerstva financí uvádějí podíl nižší než 14,5 %, významný nárůst oproti dnešnímu stavu je nicméně patrný i z nich. Odhad Ministerstva práce a sociálních věcí sice pochází z roku 2019, novější zpráva ministerstva ale zatím neexistuje, protože ji resort plánuje zveřejnit až v roce 2024. I na základě posledních dostupných dat Ministerstva práce a sociálních věcí proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová

70 procent výdajů na důchody je hrazeno z pojistného.
Prezidentské volby 2023
Ekonomika
Nepravda
Podle dat Ministerstva financí v roce 2021 pokrývaly příjmy z pojistného na důchodové pojištění 100 % výdajů na důchody. Pro rok 2022 ministerstvo předpokládá podíl 96,2 %, v návrhu státního rozpočtu na rok 2023 pak 91,7 %.

Danuše Nerudová ve výroku hovoří o výdajích na důchody, které jsou podle jejího vyjádření v České republice ze 70 % hrazeny z vybraného pojistného, pojistné tedy podle ní kryje tyto celkové výdaje ze 70 %.

Danuše Nerudová zde pravděpodobně vychází z dokumentu, který v říjnu 2019 zveřejnila Komise pro spravedlivé důchody, jíž Nerudová v letech 20192020 předsedala. Daný materiál (.pdf, v souboru str. 204, 141) totiž v souvislosti s výdaji na důchody zmiňuje, že „ČR aktuálně kryje pojistným téměř 80 % všech výdajů“, nicméně jde o statistiku popisující výdaje na celý systém sociálního zabezpečení. Ten kromě důchodů zahrnuje i další dávky, například dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek atd. (.pdf, str. 1‒3). Doplňme, že podle přehledů Ministerstva financí v roce 2018 pokrývalo pojistné na sociální zabezpečení 79,8 % „sociálních výdajů a služby zaměstnanosti“ (.pdf, v souboru str. 120, 128).

Data Ministerstva financí také ukazují (.pdf, v souboru str. 128), že v roce 2021 stát na dávky důchodového pojištění vynaložil celkem 530,74 miliardy korun. Příjmy z pojistného na důchodové pojištění přitom činily 534,8 miliardy korun (.pdf, v souboru str. 120). Příjmy tedy v tomto případě převyšovaly výdaje a pojistné tak krylo 100 % výdajů na důchody.

Pro rok 2022 Ministerstvo financí podle dokumentu ze září 2022 (.pdf, v souboru str. 120) počítá s tím, že z pojistného na důchodové pojištění vybere 568,3 mld. Kč. Výdaje pak očekává ve výši 590,48 mld. Kč (.pdf, v souboru str. 128). V roce 2022 by tak pojistné mělo pokrýt celkem 96,2 % výdajů na důchody. Návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá s podílem 91,7 % (.pdf, v souboru str. 120, 128). 

Na závěr shrňme, že Danuše Nerudová v rozhovoru poukazuje na to, že je podíl příjmů z pojistného na výdajích důchodového systému ve srovnání s jinými státy příliš vysoký. Ve výroku nicméně uvádí číslo, které neodpovídá datům Ministerstva financí. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Danuše Nerudová

Prezident také může chodit na jednání vlády, může vystupovat v Poslanecké sněmovně.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Ústava ČR skutečně dává prezidentu republiky právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu i schůzí vlády. V Poslanecké sněmovně má přitom právo získat slovo, kdykoli o něj požádá.

Danuše Nerudová zmiňuje tuto prezidentskou pravomoc ve spojitosti s tím, jak podle ní může prezident ovlivňovat přijímání zákonů a reforem.

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí vlády i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.

Zároveň má prezident taképrávo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu pak vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022.

Danuše Nerudová

Já jsem si nevšimla, že by sbíral podpisy občanů. Andrej Babiš má podpisy poslanců z Poslanecké sněmovny.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Andrej Babiš, na rozdíl od Danuše Nerudové, nesbíral podpisy občanů pro svou prezidentskou kandidaturu. Podporu skutečně získal od poslanců.

Kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová v kontextu výroku uvádí, že se od ostatních kandidátů liší svou kontaktní kampaní. Následně reaguje na poznámku novinářů, že Andrej Babiš také ve velké míře jezdí do regionů. Bývalá rektorka nicméně poukazuje na rozdíl, jakým způsobem se oproti Andreji Babišovi rozhodla splnit podmínky prezidentské kandidatury. Tvrdí, že zatímco ona sbírala podpisy od běžných občanů, předseda hnutí ANO Andrej Babiš šel cestou podpory z řad poslanců.

Nejprve tedy přibližme, jakým způsobem mohou uchazeči o prezidentský post získat podpisy potřebné ke kandidatuře. Zákon o volbě prezidenta republiky stanovuje, že kandidátní listinu musí podepsat buď 20 poslanců, 10 senátorů, nebo 50 000 občanů.

Danuše Nerudová potvrdila záměr sbírat občanské podpisy na twitteru v den oznámení své kandidatury, tedy 31. května 2022. Po vlastní předběžné kontrole jich na Ministerstvo vnitra dne 2. listopadu 2022 odevzdala přes 82 tisíc.

Andrej Babiš svou kandidaturu na prezidenta oznámil 30. října 2022 ve vysílání televize Nova. Tehdy uvedl (video, čas 1:20), že bude shánět podpisy poslanců svého hnutí. Kandidaturu na Ministerstvu vnitra podal 4. listopadu a dle svých slov získal 56 podpisů členů dolní komory Parlamentu.

Dodejme, že kandidátní listiny registruje Ministerstvo vnitra. Pro nadcházející prezidentské volby museli uchazeči o Hrad podat přihlášku nejpozději do 8. listopadu do 16:00. Resort následně do 25. listopadu rozhodl o registraci a případném odmítnutí podaných kandidátních listin.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tedy skutečně nesbíral podpisy občanů a pro svou kandidaturu má podporu poslanců. Bývalá rektorka Danuše Nerudová naopak podpisy občanů sbírala. Podle svých slov jich na Ministerstvo vnitra doručila přibližně 82 tisíc. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová

V Evropské unii je průměr výdajů (na důchody, pozn. Demagog.cz) z pojistného někde kolem 53 procent.
Evropská unie
Prezidentské volby 2023
Ekonomika
Neověřitelné
Mezinárodní srovnání popisující, jakou část výdajů na důchody kryjí v EU příjmy z pojistného, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Danuše Nerudová ve výroku hovoří o tom, že v EU jsou výdaje na důchody v průměru z 53 % hrazeny z vybraného pojistného.

Danuše Nerudová zde pravděpodobně vychází z dokumentu, který v říjnu 2019 zveřejnila Komise pro spravedlivé důchody, jíž Nerudová v letech 20192020 předsedala. Daný materiál (.pdf, v souboru str. 204) totiž v souvislosti s výdaji na důchody zmiňuje, že v EU je kryto pojistným zpravidla „50–60 %“ výdajů, jedná se nicméně o statistiku popisující výdaje na celý systém sociálního zabezpečení. Ten v ČR kromě důchodů zahrnuje např. i jiné dávky, jako jsou dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek a další (.pdf, str. 1‒3). Dokument obsahuje i graf mezinárodního porovnání podílu výdajů krytých sociálním pojištěním, podle něhož průměr EU odpovídal přibližně 53 %, o nichž mluví Danuše Nerudová (.pdf, v souboru str. 204).

Mezinárodní srovnání, které by popisovalo, z jaké části pojistné kryje přímo výdaje důchodového systému, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Evropský statistický úřad Eurostat například nabízí jen statistiky, které zobrazují poměr výdajů na důchody k HDP či průměrnou výši dávek na jednoho obyvatele. 

Doplňme, že v Evropě neexistuje jednotný důchodový systém a že způsoby, kterými země EU financují své penzijní systémy, se liší (.pdf. str. 53).

EMIF

Text vznikl ve spolupráci s European Media Information Fund (EMIF) a jejich partnery Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute. Výhradní odpovědnost za jakýkoli obsah podporovaný EMIF náleží autorům a nemusí nutně odrážet pozice EMIF a jejich partnerů, Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů