Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a kandidát na prezidenta Josef Středula mluví o daňovém balíčku, který byl zaveden zákonem č. 609/2020 Sb. a který Poslanecká sněmovna schválila ke konci roku 2020. Návrh Poslanecké sněmovně předložila tehdejší vláda Andreje Babiše v červnu 2020. Sněmovna v listopadu 2020 ve třetím čtení návrh zákona (.pdf) schválila (.pdf). Pro přijetí hlasovali poslanci hnutí ANO, ODS, SPD, KSČM a také dva nezařazení poslanci. Senát však dolní komoře návrh vrátil k projednání.

Výslednou podobu daňového balíčku pak Poslanecká sněmovna schválila 22. prosince 2020. Pro přijetí zákona hlasovali všichni přítomní poslanci z hnutí ANO, ODS a SPD. Dále také Miloslava Vostrá (KSČM), Marek Výborný a Marian Jurečka (oba KDU‑ČSL) a čtyři nezařazení poslanci.

Zrušení superhrubé mzdy

Přijatý zákon zrušil tzv. superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradil ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Tzv. superhrubá mzda, která byla zavedena v roce 2008, představovala základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Představovala tedy celkové náklady, které měsíčně vynaložil zaměstnavatel na svého zaměstnance.

Ačkoliv sazba daně z příjmů činila u superhrubé mzdy 15 %, efektivní příjmové zdanění bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, konkrétně 20,1 %. Pro roční příjmy vyšší než čtyřnásobek průměrné roční (resp. 48násobek měsíční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka. Takto vysoké příjmy byly tedy kromě standardních 15 % navíc zdaněny 7% přirážkou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně, nyní se ale vypočítává pouze z hrubé mzdy, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky již dnes zákon hovoří přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad 48násobek průměrné mzdy ročně.

Doplňme, že zrušení superhrubé mzdy tehdy kritizovali někteří ekonomové, kteří upozorňovali na velké výpadky ve státním rozpočtu: „Výpadky v příjmech v řádech vyšších desítek miliard korun nebude jednoduché najít a vysoké deficity se tak patrně stanou v příštích letech běžnou praxí,“ řekl např. hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Na významný výpadek příjmů státního rozpočtu upozorňuje také Josef Středula. Doplňme, že rozpočtově významné zrušení (.pdf, str. 2, bod 3) superhrubé mzdy v rámci projednávání daňového balíčku navrhl Andrej Babiš. Pro jeho pozměňovací návrh hlasovali poslanci ANO, ODS, SPD, jeden poslanec TOP 09 a pět nezařazených poslanců.

Další daňové změny

Kromě zrušení superhrubé mzdy přinesl daňový balíček i jiné změny, došlo např. ke zvýšení základní slevy na poplatníka. Jedná se o základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Týká se tedy nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. Jedná se o peněžní částku, o kterou se snižuje záloha na dani z příjmů a která vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2021 základní sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného návrhu bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022.

Uveďme i některé z dalších změn, které přinesl daňový balíček. Zákon např. zavedl stravenkový paušál, tedy alternativu ke stravenkám, která nepodléhá odvodům a daním. Daňový balíček také zajišťuje kompenzaci výpadku příjmu samospráv způsobeného mj. právě zrušením superhrubé mzdy. Podíl obcí na výnosu ze sdílených daní se tak zvýšil z 23,58 % na 25,84 % a podíl krajů z 8,92 % na 9,78 %.

Závěr

Výslednou podobu daňového balíčku, který zrušil mj. superhrubou mzdu, schválila Poslanecká sněmovna v prosinci 2020. Pro přijetí zákona tehdy hlasovali všichni přítomní poslanci z hnutí ANO, ODS a SPD. Kromě nich pro zákon zvedli ruku i čtyři nezařazení poslanci, dva poslanci KDU‑ČSL a poslankyně KSČM. Zástupci ANO, ODS a SPD hlasovali také pro dílčí návrh zrušení superhrubé mzdy. Lze tak říci, že se na daňových změnách nejvíce podíleli právě poslanci hnutí a stran, které zmiňuje Josef Středula. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.