Josef Středula, kandidát na prezidenta

V další analýze výroků prezidentských kandidátů jsme se zaměřili na Josefa Středulu, který v Interview ČT24 mluvil o svých profesních začátcích, ostatních odborářích-politicích, ale také prezidentské kampani. Mimo jiné se v naší analýze dozvíte, kteří politici navštívili v roce 2016 ruskou ambasádu v Praze.

Ověřili jsme

Interview ČT24 ze dne 25. listopadu 2022 (moderátor Barbora Kroužková, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Josef Středula

Kandidát na prezidenta

Výroky

Ekonomika 3 výroky
Poslanecká sněmovna 1 výrok
Prezidentské volby 2023 14 výroků
Rozpočet 2022 1 výrok
Rozpočet 2023 1 výrok
Sociální politika 3 výroky
Pravda 9 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 3 výroky
Neověřitelné 1 výrok

Josef Středula

Já jsem začal (...) v železárnách, takže na dělnické profesi, následně na technické, a poté, teprve po roce 1990, jsem měl tu možnost kandidovat do odborové organizace ve Vítkovicích.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Po ukončení Střední průmyslové školy v Opavě pracoval Josef Středula ve Vítkovických železárnách od roku 1986 jako dělník, později jako technik. V roce 1990 se stal místopředsedou základní organizace odborů.

Josef Středula v rozhovoru tímto výrokem poukazuje na to, že nedělá celý život jen odboráře. Podle informací serveru iRozhlas.cz Josef Středula po ukončení svých studií na Střední průmyslové škole v Opavě pracoval ve Vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Magazín Czech Business Weekly v roce 2009 uvedl (vydání ze dne 14. září 2009, str. 22), že Josef Středula začal ve Vítkovických železárnách pracovat v roce 1986 jako dělník a po absolvování vojenské služby se v roce 1988 přesunul na pozici technika.

Místopředsedou základní organizace odborů ve Vítkovických železárnách se Josef Středula stal v roce 1990 ve svých 22 letech (Czech Business Weekly, 14. září 2009, str. 22). Následně byl v roce 1991 zvolen členem rady Odborového svazu KOVO. Mezi roky 2005 a 2014 Josef Středula OS KOVO vedl a od roku 2014 je předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Josef Středula

Vyjednáváme s vládou, vyjednáváme se sněmovnou, ale taky vyjednáváme s Evropskou komisí. Jsem viceprezidentem evropských odborů.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Josef Středula se jako viceprezident evropských odborů účastnil jednání se členy Evropské komise. Jako předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) pravidelně vede tripartitní jednání s vládou a rovněž se sešel zástupci parlamentu.

Josef Středula v rozhovoru poukazuje na to, že dle vlastních slov umí vyjednávat, což podle něj může být důvod, aby ho jakožto odboráře volili nejen dělníci, ale například také živnostníci. Výrokem se pak snaží ilustrovat, že dokáže jednat se širokou škálou institucí.

Předseda ČMKOS Středula je také jedním z pěti viceprezidentů Evropské odborové konfederace (ETUC). V říjnu roku 2021 se Josef Středula účastnil např. jednání tripartity na úrovni EU, kterého se účastnila i předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. V proslovu tehdy vyzýval EU k lepší komunikaci mezi odbory, zaměstnanci a zaměstnavateli. V prosinci 2021 pak Středula diskutovalmístopředsedou EK Fransem Timmermansem.

Josef Středula pak zastupuje odbory také v rámci českého tripartitního jednání mezi odbory, zaměstnavateli a vládou. Jedná tak se členy vlády například o zvyšování platů či růstu minimální mzdy. Dodejme, že Středula v minulosti s vládou jednal například také o Zelené dohodě pro Evropu.

ČMKOS rovněž jedná se členy Poslanecké sněmovny. „ČMKOS jedná s každou demokraticky zvolenou a demokracii podporující stranou a usiluje o prosazování pozměňovacích návrhů k projednávaným normám a snaží se přispět ke zlepšení schvalovaných zákonných předloh,“ stojí na webu konfederace. Odbory tak například kontaktují i konkrétní parlamentní kluby za účelem podpory odborových stanovisek.

V roce 2014 Josef Středula jednaltehdejším předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD). Předmětem schůzky bylo mj. omezení prodejní doby obchodů o státních svátcích. Nynější kandidát na prezidenta Středula se pak v roce 2017 sešel např. s tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) či ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD).

Šéf odborů a prezidentský kandidát se jako viceprezident evropských odborů účastnil jednání se zástupci Evropské komise. Pravidelně jako předseda ČMKOS vede tripartitní jednání s vládou a zástupci zaměstnavatelů. V minulosti se sešel také s tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem či tehdejším předsedou Senátu Milanem Štěchem. Josef Středula tedy skutečně opakovaně jednal se zástupci politických institucí a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Josef Středula

Předseda Senátu Jaroslav Kubera byl také odborářem nebo současný europoslanec za ODS Evžen Tošenovský byl můj kolega z odborové organizace, kde jsme v roce 1990 začínali.
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Evžen Tošenovský podle svých slov krátce působil v odborech ve Vítkovicích ve stejné době, kdy se Josef Středula stal místopředsedou tamní základní organizace. Informace o odborářské minulosti Jaroslava Kubery se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

DOPLNĚNÍ: Dostali jsme odpověď z poslanecké kanceláře Evžena Tošenovského. Informace o jeho angažmá v odborech jsme proto doplnili do odůvodnění.

Josef Středula se snaží poukázat na to, že i z odborářů se mohou stát úspěšní vysoce postavení politici. O účasti nynějšího europoslance Evžena Tošenovského (ODS) v odborové organizaci mluvil Josef Středula i v minulosti, například už v roce 2014 či 2021. Tošenovský měl mezi lety 1975 a 1991 pracovat ve společnosti Vítkovice, a.s. (dříve státní podnik Vítkovické železárny). Dodejme, že nynější kandidát na prezidenta Josef Středula se místopředsedou základní organizace odborů ve Vítkovických železárnách stal v roce 1990. 

Vzhledem k tomu, že se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat žádné informace o tom, jestli Evžen Tošenovský působil ve vítkovické odborové organizaci, obrátili jsme se s dotazem na jeho poslaneckou kancelář. Europoslanec Tošenovský nám potvrdil, že skutečně „byl na jedné schůzi odborové organizace v roce 1989 nebo začátkem 1990. Jako nejmladší člen naší tehdejší kanceláře ve Vítkovicích jsem byl vybrán jako zástupce našeho týmu a formálně vyslán na odborářskou schůzi“. Po 6 měsících však Tošenovský podle svých slov ve Vítkovicích skončil a odešel do soukromé firmy.

Bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) byl podle Josefa Středuly v roce 1990 delegátem ustavujícího sjezdu Odborového svazu KOVO. Dodejme, že tato organizace sdružuje více než 81 000 členů, primárně z kovoprůmyslu. Informace, které by tvrzení Josefa Středuly o bývalém předsedovi Senátu potvrzovaly, se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. 

Ačkoliv Evžen Tošenovský skutečně ve vítkovické odborové organizaci krátce působil, s ohledem na chybějící informace ohledně odborářské minulosti Jaroslava Kubery hodnotíme Středulův výrok jako neověřitelný.

Josef Středula

U petice a petičních listin na prezidenta České republiky ještě uvádíte občanský průkaz a přesnou adresu.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Zákon o volbě prezidenta republiky stanovuje, že petice občanů musí obsahovat adresu trvalého pobytu a číslo občanského průkazu, případně cestovního pasu.

Kandidát na prezidenta Josef Středula v kontextu výroku reaguje na otázku, proč o podpisy k podpoře své kandidatury požádal senátory i přesto, že dle svých slov nasbíral přes 60 tisíc podpisů občanů. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Středula poukazuje na to, že při podepisování petičních listin občany dochází k chybám a senátory oslovil proto, aby měl jistou kandidaturu v případě, že by Ministerstvo vnitra neuznalo část podpisů právě kvůli případným chybám.

Dodejme, že Josefa Středulu nakonec nominovalo 11 senátorů, na Ministerstvo vnitra však odevzdal také petici s podpisy občanů.

Náležitosti petice

Náležitosti týkající se odevzdání kandidátní listiny, náležitosti petice i celého procesu prezidentské volby uvádí zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, a s tím související vyhláška. Dodejme, že kandidátní listinu musí podepsat buď 20 poslanců, 10 senátorů, nebo 50 000 občanů.

Jestliže chtějí občané svým podpisem (.pdf) podpořit určitého kandidáta, na podpisový arch musí uvést jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu (případně údaj, že trvalý pobyt na území České republiky nemá), a číslo buď občanského průkazu, nebo cestovního pasu (.docx).

Doplňme, že pokud kandidáta nenavrhuje občan prostřednictvím petice, ale navrhují jej poslanci či senátoři, uvádějí na kandidátní listinu kromě svého podpisu pouze jméno, příjmení a údaj, zdali se jedná o poslance nebo senátora.

Kontrola kandidátních listin Ministerstvem vnitra

Kandidátní listiny registruje Ministerstvo vnitra. Pro nadcházející prezidentské volby museli uchazeči o Hrad podat přihlášku nejpozději do 8. listopadu, do 16:00. Resort vnitra poté do 25. listopadu rozhodl o registraci či případném odmítnutí podaných kandidátních listin.

Ověřování správnosti údajů na peticích probíhá namátkově, výběrem náhodného vzorku 8 500 podpisů. Jestliže u některých z nich nalezne nesrovnalosti, mohou nastat dvě situace: 

V případě, že jsou údaje uvedeny nesprávně u méně než 3 % podepsaných občanů, nezapočítává ministerstvo tyto chybové podpisy do celkového počtu podpisů a v dalším přezkumu už nepokračuje. 

Jestliže však Ministerstvo vnitra zjistí nesprávné údaje u více než 3 % podpisů, provede kontrolu dalšího vzorku o stejné velikosti. Pokud v něm chybovost nedosahuje 3 %, nezapočítává ministerstvo chybové podpisy z prvního ani druhého vzorku do celkového počtu podpisů. Jestliže je ale u druhého kontrolního vzorku chybovost větší než 3 %, resort odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích.“

Ministerstvo vnitra letos odmítlo celkem 13 kandidátních listin. Ty byly odevzdány pozdě, případně neobsahovaly potřebný počet podpisů. Kandidáti Karel Janeček, Karel Diviš a Pavel Zítko avizovali, že se odvolajíNejvyššímu správnímu soudu. Tomáš Březina se nakonec rozhodl, že se proti rozhodnutí neodvolá.

Závěr

Na základě zákona o volbě prezidenta republiky musí petiční listina občanů skutečně obsahovat adresu trvalého pobytu a číslo občanského průkazu, případně cestovního pasu. Kromě toho musí občan uvést také své jméno, příjmení a datum narození. Výrok prezidentského kandidáta Josefa Středuly tak hodnotíme jako pravdivý.

Josef Středula

První demonstrace odborů byla v roce 1995.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) skutečně pořádá demonstrace již od 90. let. minulého století. První se konala už v roce 1994, druhá demonstrace v roce 1995 ale byla výrazně početnější.

Kandidát na prezidenta Josef Středula reaguje na dotaz moderátorky, proč už odbory nejsou schopny naplňovat náměstí tak, jako tomu bylo dřív. V odpovědi naznačuje, že současné početné demonstrace jiných pořadatelů jsou podle jeho názoru důsledkem činnosti odborů, jež „naučily lidi protestovat“. Zmíněním odborové demonstrace z roku 1995 se pak snaží dlouhou historii odborových demonstrací podložit.

Historie odborářských demonstrací

Web Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) mapuje historii činnosti organizace, tedy včetně pořádání demonstrací, od jejího ustanovení v roce 1990. ČMKOS první demonstraci pořádala již v březnu 1994. Tehdejším motivem byla kritika způsobu projednávání zákoníku práce, návrhu zákona o státní službě a o základním důchodovém pojištění. Podle údajů organizátorů se tehdy na Staroměstském náměstí sešlo přibližně 40 tisíc lidí.

V pořadí druhá demonstrace odborů, tedy ta, kterou Josef Středula zmiňoval, se konala v březnu 1995. Jejím hlavním tématem byla podpora změny nových sociálních zákonů. Demonstrace se konala opět na Staroměstském náměstí a podle organizátorů se jí zúčastnilo přibližně 90 tisíc lidí.

dubnu 2012 se na popud ČMKOS uskutečnila další demonstrace, jejímž cílem bylo přinutit tehdejší vládu Petra Nečase k demisi. Protest pořádaly odbory spolu s dalšími organizacemi a podle policie se akce zúčastnilo asi 80 až 90 tisíc lidí. Dodejme, že tehdejší předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil na demonstraci kritizoval vládu za „lhostejnost k občanům, neplnění slibů či zvyšování daní“.

Současné demonstrace

Moderátorka námi ověřovaného rozhovoru při kladení dotazu také podotýká: „Teď už je (náměstí, pozn. Demagog.cz) zaplňuje někdo jiný.“ Poukazuje tak na skutečnost, že demonstrace kritizující vládu, která byla svolaná odbory na 8. října 2022, se podle policejních odhadů účastnilo „několik tisíc“ protestujících.

Oproti tomu jiná protivládní demonstrace s názvem „Česká republika na 1. místě“ přilákala lidí podstatně více –⁠ dle odhadu policie se jich na Václavském náměstí sešlo na 70 tisíc. Doplňme, že akci organizovali Ladislav Vrabel a Jiří Havel. Stejní organizátoři stáli i za demonstrací 28. září 2022, které se podle policejních odhadů účastnily „nižší desítky tisíc“ lidí. V obou případech byly tedy demonstrace aktivistů Vrabela a Havla schopny přilákat podstatně více lidí než říjnová demonstrace ČMKOS.

Závěr

Josef Středula nepřesně datuje počátek odborářských demonstrací. První taková demonstrace proběhla již v roce 1994, nikoliv v roce 1995. Nicméně vzhledem k tomu, že demonstrace v roce 1995 byla výrazně početnější, a především s přihlédnutím ke kontextu hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou. Podstatou tvrzení bylo totiž především poukázání na dlouhou historii odborářských demonstrací, která skutečně sahá až do 90. let. 

Josef Středula

Barbora Kroužková: Vy jste odborářský boss, který ještě po svém znovuzvolení na jaře vyhrožoval generální stávkou, nebo dokonce blokádou Prahy. (...)

Josef Středula: Počkejte, to jste si ale vzala od jiného odborového předáka, nikoliv ode mě. To, co jste teď formulovala, to Středula nikdy neřekl, to řekl někdo jiný.
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Předseda ČMKOS Josef Středula po obhajobě své funkce v dubnu 2022 vícekrát připustil možnost uskutečnění generální stávky či blokády Prahy, pakliže by jednání se zástupci vlády nebyla úspěšná.

Předně uveďme, že moderátorka hovoří o situaci z letošního dubna, kdy se uskutečnilo jednání tripartity, tedy zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů, po kterém předseda největší odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že chce s vládou vyjednat zvýšení platů a růst minimální mzdy. Podle odborářů by toto mimořádné zvýšení platů mělo kompenzovat zdražování, jelikož spotřebitelské ceny v březnu meziročně vzrostly o 12,7 %.

Dvě největší české odborové centrály následně hrozily generální stávkou, případně i blokádou Prahy. Předseda druhé největší odborové centrály Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek 21. dubna připustil (video, čas 0:56) možnost konání blokády Prahy i generální stávky. Předseda ČMKOS Josef Středula k tomu však dodal: „Náš cíl je dohodnout se, nikoli mít generální stávku.“

Ke konci dubna se pak konal osmý sjezd ČMKOS, kde proběhla volba nového vedení. Post předsedy obhájil Josef Středula. Redaktor deníku Právo se znovuzvoleného předsedy zeptal na to, zda je generální stávka reálná. Josef Středula na dotaz reagoval slovy: „Jestli (vláda, pozn. Demagog.cz) konat nebude a lidé budou nespokojeni, dá se očekávat, že některou z možných aktivit použijeme.“ Během sjezdu také prohlásil, že odbory kvůli inflaci požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun.

V rozhovoru pro server iDNES.cz poté Josef Středula řekl, že generální stávka i blokáda Prahy jsou variantami, které „jsou reálně ve hře při každém jednání, pokud nedojde ke shodě. Je tomu tak vždy při vyjednávání o kolektivní smlouvě a bude to tak i při zítřejším jednání s vládou."

Předseda ČMKOS Josef Středula po obhajobě své funkce tedy opakovaně připustil možnost uskutečnění generální stávky či blokády Prahy. Podle něj by odbory k takovým akcím přistoupily v případě, že by jednání s vládou nebylo úspěšné a požadavky odborů nebyly vyslyšeny. Výrok prezidentského kandidáta tak hodnotíme jako nepravdivý.

Josef Středula

(...) Petra Pavla, který také založil spolek nebo jeho kolegové založili spolek a dělali poměrně velké aktivity daleko ještě před prezidentskou kandidaturou a jejím oficiálním oznámením.
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Petr Pavel založil již na jaře roku 2020 iniciativu Spolu silnější, která uspořádala celou řadu veřejných akcí či sbírku na podporu boje proti covidu-19. Na rozdíl od spolku podporujícího Josefa Středulu ale nesloužila k přímému financování jeho prezidentské kampaně.

Redaktorka ČT se Josefa Středuly v rozhovoru ptala na činnost spolku Společně pro lidi, jenž Středulovi pomáhal se sběrem podpisů a financí na prezidentskou kandidaturu. Předsedou spolku je Miroslav Sklenář, jenž Středulovi až do listopadu vedl kampaň. Ten je taktéž členem představenstva spolku Přátelé Miloše Zemana, který stál za podporou Zemanovy kandidatury na Hrad v roce 2018.

Dotaz redaktorky tak mířil na to, zda odborový předák nevidí mezi těmito spolky paralelu a potenciál pro střet zájmů. Podle ní bývá Zeman kritizován za to, že se obklopoval lidmi, kteří za pomoc s kampaní chtěli přes prezidentský úřad prosadit své zájmy. Josefa Středuly se proto ptala, jestli tento scénář může vyloučit. Ten se však bránil tím, že inspirací pro vznik Společně pro lidi byla spíše iniciativa dalšího prezidentského kandidáta Petra Pavla, jenž stál před svou kandidaturou za vznikem iniciativy Spolu silnější. Středula tak naznačuje, že i za Petrem Pavlem stál subjekt, jenž mu měl pomáhat s kampaní.

Abychom mohli výrok zhodnotit, zaměříme se na činnost spolků spojených se Středulou a Pavlem. Porovnáme, do jaké míry se subjekty podílely na materiální podpoře kandidátů a jaká je hlavní náplň jejich činnosti.

Iniciativa Petra Pavla

Petr Pavel na jaře roku 2020 skutečně založil iniciativu Spolu silnější. Učinil tak dlouho před svou kandidaturou, protože tu oficiálně oznámil až 6. září letošního roku. Prezentovaným cílem spolku bylo vybírat finance na dobročinné projekty, nikoliv pro prezidentského kandidáta. „Nejprve jsme spustili sbírku, která pomáhala lidem v první linii boje s epidemií a těm, na které krize dopadá nejhůře. Později jsme s experty dali dohromady doporučení pro lepší zvládání krizí. Teď usilujeme o důkladnou revizi krizového řízení naší země. Jdeme příkladem v aktivním občanství a dobrovolnictví,“ píše se na webu spolku, který se chlubí celou řadou veřejných aktivit. Web nicméně zahrnuje odkazy na volební web Petra Pavla a sám Pavel je často ústřední postavou prezentovaných aktivit, ačkoli již v roce 2020 popřel, že by iniciativa sloužila k jeho vstupu do politiky.

Spolu silnější vzniklo ze spolku Pro bezpečnou budoucnost, z. s. Mezi jeho cíle patří například „zvyšování povědomí široké veřejnosti o bezpečnostních a zahraničních otázkách“ či „podpora aktivního občanství, vlády práva, právního řádu a mezinárodních závazků“. Tento spolek lze dohledat mezi dárci na transparentním účtu Petra Pavla. Za dobu existence tohoto účtu přispěl spolek částkou 1 648 Kč, přičemž se zjevně jednalo o zpětné proplacení chybně zadaného nákupu kartou. Jiné transakce od spolku Pro bezpečnější budoucnost na účtu Petra Pavla nejsou, stejně tak ani platby od jediného v obchodním rejstříku uvedeného představitele spolku Radka Hokovského. Nedohledali jsme ani finanční dary od členů (.pdf, str. 16) expertního týmu iniciativy Spolu silnější.

Spolek podporující Josefa Středulu

Jak uvádíme výše, prezidentskou kandidaturu Josefa Středuly materiálně i finančně podporuje spolek Společně pro lidi. „Spolek je dobrovolným, nevládním, neziskovým svazkem občanů, v němž se spolčili osoby především za účelem podpory kandidátů na veřejné funkce a jiných společensky činných osob, popularizace společenských věd, kultury a vzdělávání a k poskytování obecně prospěšné činnosti v oblasti společenského života,“ stojí v popisu účelu iniciativy. Spolek k 7. prosinci přispěl na Středulův transparentní účet 445 tisíc Kč (k datu rozhovoru 245 tisíc Kč). Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nedohledali jiné aktivity spolku Společně pro lidi než podporu kandidatury Josefa Středuly.

Závěr

Josef Středula tedy správně uvádí, že spolek Pro bezpečnou budoucnost, respektive jeho iniciativa Spolu silnější, vznikl již dlouho před oficiálním oznámením kandidatury Petra Pavla. V rámci těchto organizací také proběhla celá řada aktivit, kterých se účastnil Petr Pavel. Josef Středula také svým výrokem, kterým reaguje na dotaz stran možného střetu zájmů v důsledku financování kampaně, naznačuje, že „Pavlův“ spolek je svou podstatou srovnatelný s „jeho“ spolkem Společně pro lidi. Mezi oběma spolky je nicméně rozdíl v tom, jakým způsobem oba kandidáty podporují. Zatímco Středulův spolek přímo financuje jeho prezidentskou kampaň, spolek a iniciativa Petra Pavla jsou – alespoň co se týče financí – od Pavlovy kampaně oddělené.

Doplňme, že nehodnotíme skutečný účel založení spolku a iniciativy podporujících Petra Pavla či to, do jaké míry jejich aktivity v důsledku sloužily ke zviditelnění budoucího kandidáta. Josef Středula ovšem v reakci na dotaz směřující k financování své kampaně naznačuje, že jeho využití spolku je podobné jako v případě Petra Pavla. Jelikož právě v tomto aspektu se oba spolky zásadně liší, hodnotíme Středulův výrok jako zavádějící.

Josef Středula

Přišlo (na transparentní účet Josefa Středuly, pozn. Demagog.cz) asi 1 200 000 Kč.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Ke dni rozhovoru na transparentní účet Josefa Středuly přišlo přibližně 1,4 milionu Kč. Bez započítání prostředků, které na účet poslal samotný Josef Středula, se nicméně jedná o 1,3 milionu Kč. Ve výroku zmíněných 1,2 milionu Kč se tak pohybuje v rámci naší 10% tolerance.

Kandidát na prezidenta Josef Středula částku zmiňuje v kontextu financování své kampaně. Podle něj nehrozí, že by se jej sponzoři snažili přimět k prosazení vlastních zájmů v případě, že by se stal prezidentem. Poukazuje pak na to, že mu na účet přišlo celkem 1,2 milionu korun, přičemž finanční příspěvky jsou podle něj příliš nízké na to, aby ho někteří dárci chtěli ovlivnit.

Josefu Středulovi do 25. listopadu (tedy do dne, kdy rozhovor proběhl), přišly na účet finance v celkové výši 1 409 021,04 Kč. Zmiňme, že v den rozhovoru na účet přišel dar 200 tisíc korun od investora a dlouholetého člena ODS Richarda Benýška. Do celkové částky tento příjem započítáváme, neboť jej moderátorka v interview zmiňuje (video, čas 12:48), a Josef Středula následně tento příjem potvrdil.

Dodejme, že největšími přispěvateli prezidentské kampaně Josefa Středuly jsou prozatím s darem 250 tisíc Kč společnost MOTOR JIKOV Group a.s. 245 400 korun také pochází od spolku Společně pro lidi z.s., jehož úkolem je Středulovu kampaň zastřešovat. Jeho předsedou je dlouholetý hradní protokolář Miroslav Sklenář, který byl do začátku listopadu šéfem Středulovy prezidentské kampaně. Od té doby vede kampaň Hana Kosová, která působí jako místopředsedkyně spolku.

Pokud bychom vycházeli jen z těchto dat, odlišuje se částka 1,2 milionu, kterou ve výroku zmiňuje Josef Středula, od celkové sumy prostředků na účtu (tj. 1,4 milionu Kč) o téměř 15 %. Na svou volební kampaň nicméně přispěl i sám Josef Středula, který na volební účet poslal dohromady 100 000 Kč. Jak je uvedeno výše, Středula v rozhovoru odmítá, že by ho chtěli ovlivnit druzí lidé, kteří na jeho kampaň přispěli. Pokud tedy vezmeme v úvahu kontext výroku, a do celkové částky nezapočítáme dary od samotného Středuly, liší se částka 1,2 milionu Kč od prostředků na účtu o 8 %, což se ještě pohybuje v rámci naší 10% tolerance. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Josef Středula

To, co se odehrálo v roce 2020, to znamená daňové změny, (...) na nichž se podílela nejvíce hnutí ANO, ODS a SPD.
Prezidentské volby 2023
Poslanecká sněmovna
Ekonomika
Pravda
V roce 2020 tehdejší vláda představila daňový balíček, kterým se měnily některé zákony v oblasti daní, mj. byla zrušena tzv. superhrubá mzda. Pro výslednou podobu zákona i dílčí rozhodnutí o superhrubé mzdě koncem roku opravdu hlasovali převážně poslanci z hnutí ANO, ODS a SPD.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a kandidát na prezidenta Josef Středula mluví o daňovém balíčku, který byl zaveden zákonem č. 609/2020 Sb. a který Poslanecká sněmovna schválila ke konci roku 2020. Návrh Poslanecké sněmovně předložila tehdejší vláda Andreje Babiše v červnu 2020. Sněmovna v listopadu 2020 ve třetím čtení návrh zákona (.pdf) schválila (.pdf). Pro přijetí hlasovali poslanci hnutí ANO, ODS, SPD, KSČM a také dva nezařazení poslanci. Senát však dolní komoře návrh vrátil k projednání.

Výslednou podobu daňového balíčku pak Poslanecká sněmovna schválila 22. prosince 2020. Pro přijetí zákona hlasovali všichni přítomní poslanci z hnutí ANO, ODS a SPD. Dále také Miloslava Vostrá (KSČM), Marek Výborný a Marian Jurečka (oba KDU‑ČSL) a čtyři nezařazení poslanci.

Zrušení superhrubé mzdy

Přijatý zákon zrušil tzv. superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradil ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Tzv. superhrubá mzda, která byla zavedena v roce 2008, představovala základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Představovala tedy celkové náklady, které měsíčně vynaložil zaměstnavatel na svého zaměstnance.

Ačkoliv sazba daně z příjmů činila u superhrubé mzdy 15 %, efektivní příjmové zdanění bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, konkrétně 20,1 %. Pro roční příjmy vyšší než čtyřnásobek průměrné roční (resp. 48násobek měsíční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka. Takto vysoké příjmy byly tedy kromě standardních 15 % navíc zdaněny 7% přirážkou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně, nyní se ale vypočítává pouze z hrubé mzdy, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky již dnes zákon hovoří přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad 48násobek průměrné mzdy ročně.

Doplňme, že zrušení superhrubé mzdy tehdy kritizovali někteří ekonomové, kteří upozorňovali na velké výpadky ve státním rozpočtu: „Výpadky v příjmech v řádech vyšších desítek miliard korun nebude jednoduché najít a vysoké deficity se tak patrně stanou v příštích letech běžnou praxí,“ řekl např. hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Na významný výpadek příjmů státního rozpočtu upozorňuje také Josef Středula. Doplňme, že rozpočtově významné zrušení (.pdf, str. 2, bod 3) superhrubé mzdy v rámci projednávání daňového balíčku navrhl Andrej Babiš. Pro jeho pozměňovací návrh hlasovali poslanci ANO, ODS, SPD, jeden poslanec TOP 09 a pět nezařazených poslanců.

Další daňové změny

Kromě zrušení superhrubé mzdy přinesl daňový balíček i jiné změny, došlo např. ke zvýšení základní slevy na poplatníka. Jedná se o základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Týká se tedy nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. Jedná se o peněžní částku, o kterou se snižuje záloha na dani z příjmů a která vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2021 základní sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného návrhu bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022.

Uveďme i některé z dalších změn, které přinesl daňový balíček. Zákon např. zavedl stravenkový paušál, tedy alternativu ke stravenkám, která nepodléhá odvodům a daním. Daňový balíček také zajišťuje kompenzaci výpadku příjmu samospráv způsobeného mj. právě zrušením superhrubé mzdy. Podíl obcí na výnosu ze sdílených daní se tak zvýšil z 23,58 % na 25,84 % a podíl krajů z 8,92 % na 9,78 %.

Závěr

Výslednou podobu daňového balíčku, který zrušil mj. superhrubou mzdu, schválila Poslanecká sněmovna v prosinci 2020. Pro přijetí zákona tehdy hlasovali všichni přítomní poslanci z hnutí ANO, ODS a SPD. Kromě nich pro zákon zvedli ruku i čtyři nezařazení poslanci, dva poslanci KDU‑ČSL a poslankyně KSČM. Zástupci ANO, ODS a SPD hlasovali také pro dílčí návrh zrušení superhrubé mzdy. Lze tak říci, že se na daňových změnách nejvíce podíleli právě poslanci hnutí a stran, které zmiňuje Josef Středula. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Josef Středula

My jsme měli v roce 19 deficit kolem 40 miliard korun, teď máme 400.
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Rozpočet 2022
Pravda
Státní rozpočet na rok 2019 počítal se schodkem ve výši 40 mld. Kč, nakonec stát hospodařil s deficitem 29 mld. Rozpočet na rok 2022 počítá po novelizaci se schodkem 375 mld. Kč. Mezi lety 2019 a 2022 tedy skutečně došlo k násobnému zvýšení deficitu.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že Josef Středula kritizuje rozpočtovou politiku státu a pro porovnání uvádí schodek 40 mld. korun z roku 2019 a letošní schodek ve výši 400 mld. korun. V naší analýze se proto zaměříme na to, zda tato čísla uvádí správně.

Podle zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019 z 19. prosince 2018 měl stát hospodařit se schodkem ve výši 40 mld. korun. Konečný deficit byl nicméně nižší než původní plán, konkrétně (.pdf, str. 13) 28,5 mld. korun.

K prudkému zvyšování schodku státního rozpočtu došlo již v roce 2020, což vláda zdůvodňovala pandemií covidu-19 a s tím souvisejícím propadem ekonomické aktivity (.pdf, str. 3; .pdf, str. 3; .pdf str. 3). Schodek rozpočtu byl původně naplánován na 40 mld. korun, následně byla tato částka třikrát předmětem novelizace. Nejprve se v březnu 2020 zvýšila na 200 mld. korun, o měsíc později na 300 mld. korun a v červenci došlo k navýšení na 500 mld. korun. Skutečný deficit na konci roku nakonec činil (.pdf, str. 13) 367,4 mld. korun, tedy o více než 130 miliard méně oproti červencovému plánu.

Pro rok 2021 poslanci nejprve v prosinci předešlého roku schválili rozpočet se schodkem 320 mld. korun. V únoru 2021 však zákonodárci navýšili schodek na 500 mld. korun. Podle Ministerstva financí novela rozpočtu reflektovalaaktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy související se zatížením zdravotního systému, masivní vakcinací a testováním obyvatelstva“. Výsledný deficit na konci roku činil (.pdf, str. 13) 419,7 miliard korun.

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022, který předložila bývalá vláda premiéra Babiše 4. listopadu 2021, počítal (.pdf, str. 1) se schodkem 376,6 miliard korun. Nicméně 17. prosince byla po sněmovních volbách jmenována nová vláda v čele s Petrem Fialou, která se rozhodla připravit nový rozpočet. Původní návrh Babišova kabinetu tak nebyl v Poslanecké sněmovně projednán a stát od ledna 2022 hospodařil v rozpočtovém provizoriu.

Nový zákon o státním rozpočtu na rok 2022 nakonec schválila Sněmovna 10. března 2022 a státní schodek stanovila na 280 mld. korun. Aktuální novelizované znění zákona, které vstoupilo v účinnost 19. listopadu 2022, počítá s částkou téměř o 100 miliard vyšší, tedy 375 mld. korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury navýšení schodku státního rozpočtu v listopadu 2022 ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, kompenzace rostoucích cen energií, nutnost druhé mimořádně valorizace penzí, vyplácení příspěvků pro rodiny s dětmi a historicky první nákup plynu do státních hmotných rezerv. Hodnoty jednotlivých verzí rozpočtových schodků pro rok 2022 i roky předchozí zachycuje následující tabulka:

Zdroje dat k tabulce: Návrh (.pdf, str. 1) Babišovy vlády na rok 2022, schválené rozpočty 2019, 2020, 20212022, novely 2020 (123), 20212022, výsledky (.pdf, str. 13) hospodaření

Josef Středula tedy správně poukazuje na to, že mezi lety 2019 a 2022 došlo k násobnému navýšení schodku státního rozpočtu. Reálný schodek však Středula neuvádí přesně. Výsledek hospodaření v roce 2019 byl ještě nižší než uvedených 40 mld. Kč, konkrétně 28,5 mld. Kč. Nižší než 400 mld. je také nynější plánovaný schodek: 375 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že Josef Středula poukazuje především na nárůst schodku státního rozpočtu a plánovaný schodek byl v roce 2019 skutečně 40 miliard Kč, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Josef Středula

Prezidentská kancelář je řádné připomínkové místo (při přípravě státního rozpočtu, pozn. Demagog.cz).
Prezidentské volby 2023
Rozpočet 2023
Pravda
Kancelář prezidenta republiky je jedním z mnoha připomínkových míst v rámci meziresortního připomínkového řízení, mj. i v případě návrhu zákona o státním rozpočtu.

Na začátek uveďme, že státní rozpočet se přijímá ve formě zákona o státním rozpočtu. Státní rozpočet předkládá vláda Poslanecké sněmovně, která jej musí schválit nadpoloviční většinou přítomných poslanců, zatímco Senát je z této procedury vynechán. Přijatý zákon o státním rozpočtu může prezident vetovat, veto pak může být překonáno nadpoloviční většinou všech poslanců.

Při přípravě zákona či jeho novely se zpravidla připravuje věcný záměr zákona, ke kterému podávají své připomínky (čl. 5) subjekty státní správy či samospráv a mj. také Kancelář prezidenta republiky. Podle Legislativních pravidel vlády (LPV) nicméně „u návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný rok věcný záměr nahrazuje zpráva k návrhu státního rozpočtu na příslušný rok“. Její projednání se Legislativními pravidly vlády neřídí (.pdf, str. 298), ale postupuje se v rámci zvláštního režimu (čl. 5 odst. 4) dohodnutého ministrem financí s ostatními správci kapitol státního rozpočtu. Zda se v této fázi procesu ke zprávě k návrhu státního rozpočtu vyjadřuje i Kancelář prezidenta republiky, se nám nepodařilo dohledat. Nicméně vzhledem k tomu, že se postupuje ve speciálním režimu, nelze zatím mluvit o řádném připomínkovém místě (dle LPV).

Poté, co je zpráva k návrhu rozpočtu projednána ve zvláštním režimu, postupuje legislativní návrh již jako návrh zákona o státním rozpočtu do druhé fáze (.pdf, str. 270) meziresortního připomínkového řízení a materiál je, stejně jako jiné návrhy zákonů, rozeslán (čl. 5, čl. 8 odst. 1) na připomínková místa včetně Kanceláře prezidenta republiky. Tato fáze meziresortního připomínkového řízení je již veřejná, všechny jednotlivé materiály a připomínky jsou zveřejněny ve veřejné části elektronické knihovny legislativního procesu (VeKLEP).

Aktuálně je ve VeKLEP veřejně dostupný návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, jedním z mnoha připomínkových míst je i Kancelář prezidenta republiky (zkráceně Hrad). Hrad vložil 22. července 2022 k návrhu zákona o státním rozpočtu dokument (.pdf), ve kterém kancléř Vratislav Mynář uvádí, že k návrhu zákona nemá Kancelář prezidenta republiky žádné připomínky.

Josef Středula

Jsem pro progresivní zdanění. Dlouhodobě.
Sociální politika
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Josef Středula skutečně dlouhodobě mluví o potřebě zavedení progresivní daně.

Kandidát na prezidenta Josef Středula zastává od roku 2014 pozici předsedy ČMKOS (Českomoravské konfederace odborových svazů). Díky své funkci se tak k otázce zdanění příjmů pracujících vyjadřoval v médiích opakovaně. K progresivnímu zdanění se vyjádřil například v roce 2015. „My dlouhodobě nesouhlasíme s konceptem rovné daně a progresivní zdanění je i ze zkušeností v zahraničí lepší a vhodnější,“ uvedl tehdy pro iDNES.cz. Svá slova zopakoval i v roce 2016, kdy pro web Finmag.cz řekl, že „rozhodně jsme pro větší daňovou progresi u daně z příjmů fyzických osob.“

„Co se týče daňové progrese, tak ČMKOS ji prosazuje,“ řekl odborový předák Josef Středula deníku Právo tentýž rok. „Na daňové progresi není vůbec nic špatného, funguje ve všech vyspělých zemích,“ napsal zase o rok později.

ČMKOS podporovala (.pdf, str. 5) progresivní daň i ve svém programu na období 2018 až 2022. V současném programu, který je platný pro roky 2022 až 2026, se píše o potřebě zajistit přiměřenou solidaritu v daňovém systému. Kromě samotné progresivní daně Josef Středula vyzýval v roce 2020 vládu ke zvýšení daňové slevy na poplatníka.

Josef Středula

Minulá vláda odsouhlasila automatickou valorizaci důchodu.
Sociální politika
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Vláda Andreje Babiše v roce 2018 prosadila zvýšení základní výměry používané pro výpočet každoročního navyšování důchodů, a setrvala na systému jejich automatické valorizace. Ten nicméně fungoval již dříve, za jeho zavedením tak minulá vláda nestojí.

Josef Středula obhajuje stávající nastavení systému navyšování důchodů a poukazuje na to, že se objevují „náměty, že by se to valorizační schéma mělo snižovat“. Zmiňuje také, že bychom měli být rádi, že minulá vláda Andreje Babiše odsouhlasila automatickou valorizaci důchodů. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jestli Babišova vláda skutečně nějakým způsobem schválila tento mechanismus.

Automatická valorizace důchodů je stanovena zákonem o důchodovém pojištění, který je v České republice platný s určitými úpravami již od roku 1995. Pojem valorizace důchodů značí princip, s jehož pomocí stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. Podle zákona se důchody zvyšují v závislosti „na růstu indexu spotřebitelských cen“ (inflace) a „na růstu mezd“. Toto zvyšování se přitom vztahuje k oběma složkám důchodu, tedy jak k základní, tak i k procentní (neboli zásluhové) výměře.

Základní výměry důchodů se navyšují vždy na začátku roku tak, aby jejich výše odpovídala určitému procentu průměrné mzdy. Od roku 2012 se jednalo o 9 % (.pdf, str. 21). V březnu 2018 předložila první vláda Andreje Babiše ve Sněmovně novelu zákona o důchodovém pojištění, v rámci níž navrhla změnit původních 9 % na 10 % (.pdf, str. 3). Díky této novelizaci tak nakonec došlo od roku 2019 ke zvýšení základní části důchodu právě na 10 % průměrné mzdy.

Procentní výměra důchodů se v praxi vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd. Výpočet růstu cen se přitom odvíjí buď od indexů spotřebitelských cen domácností obecně, nebo od indexů spotřebitelských cen přímo domácností důchodců. Podle zákona se použije ten růst cen, který je vyšší. Doplňme, že životní náklady domácností důchodců zahrnula do výpočtu vláda Bohuslava Sobotky v roce 2017 (.pdf).

K valorizaci procentní výměry důchodů dochází vždy na začátku roku, v průběhu roku musí nicméně podle zákona automaticky dojít k další, mimořádné valorizaci, pokud ve sledovaném období „dosáhl růst cen aspoň 5 %“. Upřesněme, že i když se jedná o automatickou valorizaci, stanovuje z čistě formálního hlediska i toto zvýšení důchodů vláda prostřednictvím nařízení, které musí nejdříve schválit (.pdf).

Vláda může do růstu penzí zasahovat i ze svého uvážení nad rámec zákonného zvyšování. K mimořádnému zvyšování důchodů došlo v období vlády Andreje Babiše několikrát. Poprvé v roce 2018, kdy se zvýšil průměrný starobní důchod pro následující rok nad rámec valorizace o 300 Kč, a to právě díky výše zmiňovanému navýšení základní části důchodu z 9 %na 10 % průměrné mzdy. Zároveň se tehdy procentní výměry u občanů starších 85 let zvýšily o 1 000 Kč, u lidí starších 100 let dokonce o 2 000 Kč. Podruhé bylo o navýšení nad rámec zákonem dané valorizace rozhodnuto v roce 2019, kdy se jednalo o navýšení o dodatečnou částku 151 Kč. V roce 2021 byl schválen návrh, podle něhož se k částce zvýšení procentní výměry důchodu v roce 2022 přičetla navíc částka 300 Kč.

V březnu 2018 předložila tehdy ještě první vláda Andreje Babiše ve Sněmovně novelu zákona o důchodovém pojištění, v níž navrhla změnit výpočet základní části důchodů. V době, kdy poslanci novelu schvalovali, už vládl druhý kabinet Andreje Babiše, tedy doslova „minulá vláda“. Pro návrh hlasovali vládní i opoziční poslanci. Díky této novelizaci se základní složka důchodů od roku 2019 vždy na začátku roku automaticky zvyšuje tak, aby její výše odpovídala 10 % průměrné mzdy namísto původních 9 %.

Josef Středula tedy správně uvádí, že minulá vláda, respektive vládní poslanci v době Babišovy druhé vlády, kromě zvýšení základní výměry o procentní bod také potvrdila stávající systém automatické valorizace důchodů. Lze tedy říct, že automatickou valorizaci důchodů vláda „odsouhlasila“. Josef Středula ale opomněl zmínit, že systém automatické valorizace penzí fungoval již dříve, a svým vyjádřením tak vyvolává nepravdivý závěr, že minulá vláda stojí za zavedením samotného systému automatické valorizace, nejen za jejím faktickým potvrzením (odsouhlasením). Z toho důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Josef Středula

Český zaměstnanec například, při ideálním propočtu, proti německému zaměstnanci za 40 let ekonomicky aktivního života odpracuje o 11 let více než ten německý zaměstnanec.
Sociální politika
Zavádějící
Dle dat OECD stráví Češi v práci skutečně asi o třetinu více času než Němci. Tento rozdíl je ale dán odlišnou metodikou výpočtu v obou zemích, na což OECD přímo upozorňuje. Podle jednotné metodiky Eurostatu je skutečný rozdíl v tomto srovnání cca 4 roky.

Předně uveďme, že o tom, že český zaměstnanec odpracuje o 11 let více než německý, mluvil Josef Středula například už v roce 2019. Jako zdroj tehdy zmiňoval analýzu (.pdf) Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), které od roku 2014 předsedá. Autoři dokumentu (.pdf, str. 55–56) se při vlastních výpočtech odkazují na data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) či data Eurostatu za roky 2015 a 2017.

Podle posledních dostupných dat OECD z roku 2021, odpracuje německý zaměstnanec průměrně 1 306 hodin ročně, zatímco v Česku stráví zaměstnanec v práci ročně 1 722 hodin, tj. o 416 hodin více. Český zaměstnanec tedy pracuje zhruba o třetinu delší dobu než ten německý (přesněji o 31,9 %). Pokud by tedy německý zaměstnanec pracoval 40 let, na českého pracovníka by po přepočtu připadalo o 12,74 let více. Podobný výsledek bychom získali, i kdybychom vycházeli z dat OECD za rok 2017 či z dat pro všechny zaměstnané osoby, tedy nejen zaměstnance, ale i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Doplňme, že srovnání jednotlivých zemí na základě výše uvedených dat je do určité míry problematické, protože podle OECD tato statistika slouží především ke sledování trendů v čase. OECD uvádí, že není vhodná pro porovnání počtu odpracovaných hodin za daný rok kvůli odlišnostem zdrojů a rozdílnosti způsobů výpočtu v jednotlivých zemích. Rozdílnou metodiku používá i Česko a Německo (.pdf, str. 3–4, 6). Do jaké míry má tento fakt vliv na rozdílnost výsledků, nejsme schopni zcela přesně určit. Podle OECD však v případě metodiky, kterou používá ČR, mohou být ve srovnání s tou německou podhodnoceny počty hodin neodpracované kvůli nemoci, pracovním úrazům či mateřské dovolené (.pdf, str. 6). Výsledné číslo ovlivňuje i řada dalších faktorů, např. způsob sběru dat o práci přesčas či ve standardní pracovní době.

Evropský statistický úřad, který u jednotlivých zemí používá jednotnou metodiku, podobné celoroční srovnání jako OECD nenabízí. K dispozici jsou v rámci Eurostatu jen statistiky popisující průměrný týdenní počet hodin, které skutečně zaměstnanci (v hlavním zaměstnání) odpracují. Podle něj čeští zaměstnanci v roce 2021 za týden v průměru odpracovali 37,8 hodiny, u německých zaměstnanců to bylo 34 hodin. V případě Česka tak byl počet hodin o 11 % vyšší než v Německu. Totéž procento získáme i výpočtem nad daty za rok 2019, tedy ještě v době před pandemií covidu-19.

Pokud bychom tedy vycházeli z dat OECD, čeští zaměstnanci za rok odpracují přibližně o třetinu delší dobu než ti němečtí a za 40 let pracovního života odpracují o 12,7 let více. Josef Středula tedy správně (byť nepřesně) poukazuje na rozdíl v datech OECD pro Česko a Německo. Zároveň ale opomíjí problematické aspekty této datové sady. OECD uvádí různá omezení u dat pro jednotlivé státy a poukazuje na to, že metoda sběru dat pro Česko a Německo je do značné míry odlišná. Přímo na webu OECD vedle tabulky se statistikou odpracovaných hodin je totiž uvedeno, že data by neměla sloužit k mezinárodnímu srovnání. Vzhledem k tomu, že Josef Středula bez uvedení těchto limitací dovozuje z dat obecné závěry, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Josef Středula

Nebyl jsem tam (na ruské ambasádě v roce 2016, pozn. Demagog.cz) na jedné straně sám, byl tam i předseda vlády České republiky.
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Recepce na ruské ambasádě v roce 2016 se tehdejší premiér Bohuslav Sobotka neúčastnil. Na akci nicméně byli kromě Josefa Středuly přítomni například prezident Miloš Zeman či předsedové obou komor Parlamentu.

Josef Středula v roce 2016 navštívil ruskou ambasádu u příležitosti 71. výročí od konce druhé světové války. V kontextu rozhovoru je zdůrazněno, že se tato recepce ke Dni vítězství konala dva roky po začátku okupace Krymu Ruskou federací. 

Mediální zprávy z události zdůrazňují především přítomnost prezidenta Miloše Zemana, který při této příležitosti pronesl projev v ruštině. Ve svém proslovu mluvil o sjednocení v boji proti mezinárodnímu terorismu. Zmínil především potřebnou spolupráci ve válce s náboženskou nenávistí v kontextu agrese ze strany organizace Islámský stát.

Vedle prezidenta Zemana se recepce zúčastnili i exprezident Václav Klaus a bývalí premiéři Petr Nečas a Jan Fischer. Žádná média nicméně neinformovala, že by na zmiňované akci byl přítomen i tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Server iRozhlas.cz uvedl, že „českou vládu zastoupil ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD“.

Recepce se účastnili rovněž tehdejší šéfové obou komor Parlamentu: předseda Senátu Milan Štěch a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (oba za ČSSD).

Pro zajímavost, mimo české politické osobnosti přijali pozvánku na recepci například i tehdejší americký velvyslanec v České republice Andrew Shapiro či muzikant Felix Slováček.

Ačkoliv se recepce na ruské ambasádě účastnily přední politické figury tehdejší doby včetně prezidenta Miloše Zemana a předsedů obou komor Parlamentu, premiér Bohuslav Sobotka nebyl na akci přítomen. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

EMIF

Text vznikl ve spolupráci s European Media Information Fund (EMIF) a jejich partnery Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute. Výhradní odpovědnost za jakýkoli obsah podporovaný EMIF náleží autorům a nemusí nutně odrážet pozice EMIF a jejich partnerů, Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů