Josef Středula

Vláda Petra Fialy se ve svém programovém prohlášení z ledna 2022 zavázala k navyšování výdajů na obranu tak, aby dosáhly 2 % hrubého domácího produktu (HDP) v rozpočtu na rok 2025. Petr Fiala nicméně v loňském květnu po jednání s expertním týmem prezidenta Miloše Zemana oznámil, že tohoto cíle chce jeho kabinet dosáhnout již v roce 2024. Tento příslib pak zopakoval také v září 2022 po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS).

Fialův kabinet na jednání, které se konalo 4. ledna letošního roku, schválil návrh zákona o financování obrany. Podle předsedy vlády je jedním z cílů této legislativy „právně zakotvit povinnost dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP.“ Zákon má být účinný od 1. července 2023 (.docx, str. 5) a vztahovat by se tak měl už na rozpočet pro rok 2024.

Zmiňme, že závazek vynakládat 2 % HDP na obranu vychází z dohody členských států NATO z roku 2006. Jak lze vidět na následujícím grafu, Česko tento podíl na obranu naposledy vynaložilo v roce 2005.

Vláda Petra Fialy tedy skutečně vytyčila cíl alokovat 2 % HDP na obranu již na rok 2024. K uskutečnění tohoto plánu navíc schválila návrh zákona o financování obrany. Takto vysoký podíl HDP byl na obranu vynaložen naposledy v roce 2005. V roce 2024 by se tak opravdu jednalo o dosažení tohoto závazku „po dlouhé době“. Výrok Josefa Středuly proto hodnotíme jako pravdivý.

Bezpečnostní rada státu je pracovním orgánem vlády, který se zabývá otázkami bezpečnosti České republiky a přípravou návrhů opatření k jejímu zajišťování. Radu tvoří předseda vlády a někteří ministři (.pdf). Ústavní zákon o bezpečnosti ČR dává prezidentovi právo „účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Vojenským přidělencem má pak Josef Středula zřejmě na mysli náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, jenž je prezidentovi přímo podřízen. Vojenská kancelář zajišťuje a koordinuje činnosti související s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil a plní úkoly spojené s řízením Hradní stráže. Mezi úkoly Vojenské kanceláře patří například i zabezpečení a provádění „analytické a informační podpory prezidenta republiky v oblasti zabezpečování obrany České republiky“.

Josef Středula tento výrok pronesl jako dodatek k negativní odpovědi na otázku, zda by současnému prezidentovi Miloši Zemanovi věnoval vyznamenání Řádu bílého lva.

Podle Stanov Řádu bílého lva, které jsou přílohou zákona o státních vyznamenáních, je zvolenému prezidentovi skutečně propůjčen Řád bílého lva včetně řádového řetězu, a také nejvyšší třída Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. 

Oba řády mu po skončení mandátu můžou být na základě usnesení obou komor Parlamentu propůjčeny doživotně. V minulosti se této pocty ale dostalo pouze Václavu Havlovi v roce 2003. Václavu Klausovi Parlament řády doživotně nepropůjčil, Řád bílého lva nicméně později dostal od prezidenta Zemana.

Josef Středula poukazuje na to, že zaměstnanci určitých profesí, kteří pobírají nejnižší možnou mzdu, nedostali od 1. ledna 2023 přidáno, naopak politici letos budou na platech dostávat více než dřív. Zmiňuje také, že jedné skupině lidí se minimální mzda zvýšila, toto navýšení je ale podle něj nižší než to, o kolik si politici polepšili měsíčně.

Vývoj minimální a zaručené mzdy

Jak jsme již ověřili v jednom z předešlých výroků, minimální mzdu zákoník práce popisuje jako nejnižší přípustnou výši odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody přitom nesmí být nižší než právě minimální mzda. Základní výši minimální mzdy poté stanovuje vláda nařízením, které zpravidla zvyšuje tuto základní sazbu na začátku roku. K poslednímu navýšení tak došlo 1. ledna 2023, v současnosti základní sazba minimální mzdy činí 103,8 Kč za hodinu a 17 300 Kč za měsíc při 40hodinové týdenní pracovní době.

Tzv. zaručená mzda poté podle zákoníku práce představuje nejnižší mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce, a to při předpokládané práci na plný úvazek s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Rozvržena je do osmi skupin. Nejnižší 1. skupina zaručené mzdy přitom nesmí být nižší než částka, která je stanovena jako základní sazba minimální mzdy. Nejvyšší, tedy 8. skupina zaručené mzdy, zároveň musí představovat alespoň dvojnásobek minimální mzdy. Podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-465/zneni-20230101#cl1">nařízení Fialovy vlády z prosince 2022 je tak pro rok 2023 nejnižší sazba zaručené mzdy (v 1. skupině prací) stanovena na 17 300 Kč, v nejvyšší kategorii se pak jedná o 34 600 Kč, jak ilustruje tabulka níže.

Josef Středula demonstruje svůj příklad na profesích řidiče autobusu, ošetřovatelky nebo školníka. Řidič autobusu spadá výkonem své profese do skupin 3 nebo 5, ošetřovatelka do skupiny 3 a školník do skupiny 2. Těmto platovým skupinám skutečně nebyla mzda od ledna 2023 vůbec navýšena a je tedy namístě hodnotit tuto část výroku jako pravdivou.

Na druhou stranu Josef Středula nepřesně uvádí, že došlo ke zvýšení mzdy pouze v jedné kategorii. V lednu 2023 došlo ke zvýšení minimální mzdy, a tedy 1. mzdové skupiny, ale zároveň i 8. skupiny, která je však automaticky navázána na skupinu 1. Zaručená mzda pro ostatní skupiny se pro rok 2023 nezměnila.

Zdroje: Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Vývoj platů politiků

Další část výroku se týká zvýšení platu politiků a dává je do srovnání s výše zmíněnými profesemi. Zde je důležité nejprve připomenout, že platy politiků byly zmrazeny v minulých dvou letech na úroveň roku 2020, jak ilustruje tabulka níže. Pro naši analýzu tedy uvažujeme zvýšení mezd a platů mezi roky 2020 a 2023, nikoliv meziročně.

Závěr

Josef Středula kritizuje vládu za to, že v rámci navýšení minimální mzdy nezvýšila také další skupiny zaručených mezd, a ve výsledku si od 1. ledna 2023 polepšili jen lidé v 1. skupině (tedy s minimální mzdou). Kromě 1. skupiny ale došlo k navýšení zaručené mzdy i v 8. skupině, která je ovšem zákonem navázaná na výši minimální mzdy, a vláda ji tak zvýšit musela. V ostatních kategoriích zaručených mezd, kam spadají také Josefem Středulou uvedené profese, k žádnému navýšení skutečně nedošlo. 

Pokud srovnáme navýšení minimální mzdy, k němuž došlo od 1. ledna 2023, se skokovým navýšením platů politiků, měsíční plat politika se skutečně zvýšil o větší částku než roční hodnota minimální mzdy. Například ministři Fialovy vlády, které Josef Středula kritizuje, si měsíčně polepšili o 22 100 korun, pracovník pobírající minimální mzdu si za celý rok 2023 vydělá o 13 200 Kč víc než loni.

Josef Středula tedy správně popsal profese, kterým se od nového roku nezvýšily zaručené mzdy, a také nominální rozdíl mezi navýšením platů politiků a minimální mzdy. Jeho tvrzení o tom, že došlo k navýšení zaručené mzdy jen v jedné skupině prací, pravdivé není, avšak vzhledem k tomu, že 8. skupina je zákonem navázaná na 1. skupinu, je možné říct, že vláda s minimální mzdou musela zvýšit i nejvyšší skupinu zaručených mezd. Výrok jako celek tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na konci dubna 2022 obhajoval Josefa Středulu na svém twitteru, kde napsal:

Toto vyjádření některá média interpretovala jako Kalouskovo vyjádření podpory prezidentské kandidatury Josefa Středuly. Na konci loňského dubna se totiž spekulovalo o Středulových ambicích zapojit se do boje o Hrad.

Dodejme, že se ve stejně době konal sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), na kterém byl Josef Středula znovuzvolen do pozice předsedy ČMKOS. Středulu ke kandidatuře na prezidenta tehdy vyzval i prezident Miloš Zeman.

Danuši Nerudovou podporuje Miroslav Kalousek už delší dobu. 29. července 2022 např. uvedl, že podepsal petiční arch za její kandidaturu. Dále také napsal: „Není mým favoritem č.1 pro první kolo, ale jsem rád, že kandiduje. Je pro mě jednou z možných přijatelných voleb pro kolo druhé.“ Doplňme, že oním favoritem byl Pavel Fischer.

Exministr financí Kalousek nicméně v listopadu a prosinci 2022 opakovaně vyjádřil podporu Danuši Nerudové. Jednoznačně se na její stranu postavil 1. ledna 2023, kdy na svém twitteru napsal, že ji bude volit:

Miroslav Kalousek se tedy v minulosti přiklonil k prezidentské kandidatuře Josefa Středuly. Později však začal podporovat Danuši Nerudovou. Na začátku letošního roku dokonce uvedl, že ji bude volit. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na začátek zmiňme, že Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), chtěl svou kandidaturu nejprve opřít o podpisy občanů. V listopadu uvedl, že jeho tým nasbíral přes 62 tisíc podpisů (číslo, k němuž došel po interní kontrole). Nakonec se však kvůli obavám z možného seškrtání těchto podpisů ze strany Ministerstva vnitra rozhodl kandidovat s podporou jedenácti senátorů (.pdf, str. 1). 

Jmenovitě se jednalo o zástupce senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Josefa Bazalu, Petra Fialu, Lumíra Kantora, Josefa Klementa a Patrika Kunčara. Dále senátory klubu ANO a ČSSD  Zdeňka Matušku, Petra Víchu a Věru Procházkovou. Z klubu ODS a TOP 09 podpořili Josefa Středulu Tomáš Jirsa a Jan Pirk a z klubu SEN 21 a Pirátů senátorka Adéla Šípová.

Celkem tedy Josefa Středulu v kandidatuře na post prezidenta republiky skutečně podpořilo 11 senátorů napříč čtyřmi senátorskými kluby (z celkového počtu šesti segmentů – pěti klubů a skupiny nezařazených). Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Pro kontext doplňme, že kromě Josefa Středuly svou kandidaturu na prezidenta opřeli o podpisy senátorů také Pavel Fischer (.pdf, str. 1), Marek Hilšer (.pdf, str. 1) a Tomáš Zima (.pdf, str. 1). Ostatní schválení kandidáti pak získali podpisy poslanců či občanů. 

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na zmíněném počtu podpisů ilustruje, že má významnou podporu mezi občany, kteří ho mohou podpořit v prezidentských volbách. Je důležité zmínit, že na základě zákona o volbě prezidenta republiky je k prezidentské kandidatuře potřeba alespoň 50 tisíc podpisů občanů, případně musí kandidátní listinu podepsat nejméně 20 poslanců či 10 senátorů.

Ačkoli Josef Středula kandiduje s podporou jedenácti senátorů (.pdf, str. 1), snažil se získat i dostatečné množství podpisů od občanů. Ve svém dřívějším vyjádření tvrdil, že jeho tým nasbíral 67,5 tisíce podpisů, po vnitřní kontrole mu pak dle jeho slov zbylo přes 62 tisíc podpisů.

Nasbíraný počet podpisů by tak Josefu Středulovi ke kandidatuře stačil. Prezidentský kandidát nicméně petiční archy neodevzdal kvůli obavě z možného seškrtání podpisů ze strany Ministerstva vnitra a prostřednictvím podpisů senátorů se chtěl pojistit, aby se prezidentských voleb mohl účastnit. Skutečný počet podpisů, který Josef Středula získal, tak není možné ověřit.

Díky podpisům občanů se prezidentských voleb účastní Petr Pavel, Danuše Nerudová a Karel Diviš. Petru Pavlovi bylo z 86 tisíc nasbíraných podpisů odečteno 2 850 (.pdf, str. 3 a 9) a Danuši Nerudové, která nashromáždila 86,1 tisíc podpisů od občanů, resort vnitra odečetl 3 687 podpisů (.pdf, str. 3 a 9). U Karla Diviše pak ministerstvo odečetlo přes 11 tisíc podpisů (.pdf, str. 10), a kvůli nedostatku podpisů jej k prezidentské volbě neregistrovalo. Nejvyšší správní soud však následně rozhodl (.pdf), že se Karel Diviš do boje o Hrad může zapojit.

Doplňme také, že Ministerstvo vnitra vyřadilo Tomáše Březinu kvůli neplatným 20 tisícům podpisů (.pdf, str. 3 a 10) nebo Karla Janečka, který dle resortu odevzdal přibližně 26 tisíc neplatných podpisů (.pdf, str. 3 a 10).

Josef Středula zmiňuje (video, čas 30:49) Miroslava Sklenáře jako potenciálního ředitele odboru protokolu Kanceláře republiky, a to za předpokladu, že by získal bezpečnostní prověrku. Dodejme, že Sklenář od května do listopadu 2022 Josefu Středulovi vedl prezidentskou kampaň.

Miroslav Sklenář se stal ředitelem odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky 1. března 1996 za prezidenta Havla, kdy nahradil Egona Ditmara (Právo, 1. března 1996, str. 2). Hradním protokolářem zůstal i po Havlově odchodu a nástupu Václava Klause. Sklenář z Pražského hradu odešel ke 14. lednu 2004, kdy se stal zástupcem ředitele Magistrátu hlavního města Prahy.

Na Hrad se Sklenář vrátil ještě dvakrát. Od července 2014 do října 2015 (tedy již během prezidentství Miloše Zemana) působil jako zástupce šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta. Po odchodu Jindřicha Forejta byl Miroslav Sklenář pověřen vedením odboru protokolu od 8. prosince 2016. 1. února 2018 ho pak nahradil současný ředitel odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimír Kruliš.

Miroslav Sklenář tedy skutečně pracoval v odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky za dob všech dosavadních českých prezidentů. Dohromady na Pražském hradě strávil přibližně deset let, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Uveďme nejdříve kontext výroku. Josef Středula zde reaguje na slova senátora Pavla Fischera, kterého se moderátorka ptala (video, čas 20:40) na situaci, kdy v roce 2021 Senát odmítl „zmrazení platů ústavních činitelů na rok 2022“ a „nakonec byl přehlasován“. 

Výši platů ústavních činitelů stanovuje zákon č. 236/1995 Sb., podle něhož se platy vypočítávají jako násobek hodnoty průměrné hrubé nominální mzdy „podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok“. Uváděné „zmrazení platů“ pak znamená, že Parlament prostřednictvím novely rozhodne o zmrazení této platové základny, ačkoli by podle zákonem stanovených pravidel měla růst. K tomu došlo např. v roce 2020, kdy Parlamentem prošel návrh na zastavení růstu platů pro rok 2021.

V průběhu minulého volebního období bylo ve Sněmovně předloženo několik novel zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci. Zmrazení platů ústavních činitelů na rok 2022 navrhovala novela (.pdf, str. 1–2, 4), kterou poslancům předložila tehdejší vláda Andreje Babiše 20. září 2021. Sněmovna ji tehdy schválila už v prvním čtení 5. října 2021. 

O pár dní později, 8. a 9. října, se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Po volbách se tímto návrhem zákona zabýval Senát, který návrh zamítl. Při hlasování tehdy nebyl přítomný Pavel Fischer, jak ve své otázce zmiňovala moderátorka předvolební debaty (video, čas 20:40). Sněmovna už poté nemohla rozhodnutí Senátu přehlasovat, protože projednávání novely bylo s koncem jejího funkčního období zastaveno.

Od 1. ledna 2022 se proto platová základna, podle tehdejšího znění zákona o platu představitelů státní moci, oproti roku 2021 zvýšila. Tím tak došlo k navýšení platů poslanců a senátorů, na což poukazuje Josef Středula, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně doplňme, že už v lednu 2022 předložila ve Sněmovně vláda Petra Fialy návrh na navrácení výše platů ústavních činitelů v roce 2022 (.pdf, str. 2) na úroveň z roku 2021. Daná novela byla vyhlášena jako zákon č. 18/2022 Sb. s účinností od 1. února 2022.

Odborový předák a současný prezidentský kandidát Josef Středula se v prezidentské debatě v Blesku vyjádřil k navýšení platů politiků. Téma vycházelo z tvrzení ekonomky Jany Matesové (video, 15:10), podle níž zvýšení platů přišlo v nejméně vhodnou chvíli. Moderátorka se poté Josefa Středuly zeptala, jaký na to má názor. Kandidát podle svých slov považuje zvýšení platů politiků „za neuvěřitelné přehlížení“. Zároveň dodal, že tento postup kritizuje celou dobu.

Platy ústavních činitelů, tedy poslanců, senátorů, ministrů, ale i například soudců a státních zástupců, v důsledku automatického mechanismu vzrostly od ledna 2023. Jednalo se o první nárůst po dvouletém zmrazení platů. Poslanci z vládních stran již v létě 2022 dávali najevo, že (nejen) své platy pro rok 2023 už neplánují zmrazit. Mimo jiné právě na to reagoval 11. července Josef Středula. „Ve srovnání s paní kuchařkou, paní uklízečkou, nebo se školníkem, kteří nedostali vůbec nic, protože v prosinci se rozhodlo, že nedostanou ani korunu a do dnešních dnů ani korunu nedostali, si je politici navýšili tolik, že pokud by se navýšilo například paní kuchařce, tak nedostane tak vysoké navýšení za celý rok jako politici za jeden měsíc,“ popsal v červenci minulého roku pro server iportaL24.cz a dodal, že podle něj vláda nemá morální právo se o navýšení svých platů bavit.

Podobně se Středula vyjádřil i v prosinci loňského roku na svém twitteru:

Kritika i v minulosti

Josef Středula za navyšování platů politiků nekritizoval pouze současnou vládu, ale podobně do médií promlouval i v roce 2019. Za vlády Andreje Babiše měl výhrady, že plat státních zaměstnanců měl růst o 3 procenta, zatímco plat poslanců o více než 10 procent. V rozhovoru pro server INFO.cz narážel na to, že z tohoto pohledu si státní zaměstnanci a ústavní činitelé nejsou rovni. Podobně se vyjadřoval i v roce 2021, kdy nebyl spokojený s možným zvýšením platů od ledna roku 2022. „Jestliže ústavním činitelům včetně obou dam (Jana Maláčová, Alena Schillerová) z naprosto rozdílného základu poroste plat automatem o šest procent od 1. 1. 2022, nevidím důvod, proč by státním zaměstnancům, kteří pro ně pracují, měl růst jejich příjem o 3,5 procenta,“ řekl podle serveru Blesk.cz. 

Odmítavý postoj k navyšování platů politiků Středula zaujímal například i v roce 2014, kdy poslanci navrhovali navýšení platů ústavních činitelů o 14 procent. „Není akceptovatelné, aby si politici takto zvyšovali platy. Je to neskutečný výsměch lidem,“ řekl tehdy podle serveru iDNES.cz. 

Z výše uvedených mediálních výstupů je tak vidět, že navyšování platů politiků Středula kritizoval nejen ve spojitosti se současnou vládou, ale i v minulosti. Jeho výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.