Josef Středula

Josef Středula

Kandidát na prezidenta
Josef Středula

Josef Středula

(Prezident, pozn. Demagog.cz) může docházet na jednání Bezpečnostní rady státu, má svého vojenského přidělence, který koordinuje některé činnosti.
Předvolební debata České televize, 8. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu. Prezidentovi je také přímo podřízen náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky, která koordinuje činnosti související s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil.

Bezpečnostní rada státu je pracovním orgánem vlády, který se zabývá otázkami bezpečnosti České republiky a přípravou návrhů opatření k jejímu zajišťování. Radu tvoří předseda vlády a někteří ministři (.pdf). Ústavní zákon o bezpečnosti ČR dává prezidentovi právo „účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Vojenským přidělencem má pak Josef Středula zřejmě na mysli náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, jenž je prezidentovi přímo podřízen. Vojenská kancelář zajišťuje a koordinuje činnosti související s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil a plní úkoly spojené s řízením Hradní stráže. Mezi úkoly Vojenské kanceláře patří například i zabezpečení a provádění analytické a informační podpory prezidenta republiky v oblasti zabezpečování obrany České republiky“.

Josef Středula

Josef Středula

(...) 2024, kdy má být poprvé dosaženo po dlouhé době 2 % výdajů na obranu a na bezpečnost ze státního rozpočtu.
Předvolební debata České televize, 8. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Vláda Petra Fialy skutečně vytyčila cíl vydávat 2 % HDP na obranu již na rok 2024. K uskutečnění tohoto plánu na začátku letošního roku dokonce schválila návrh zákona o financování obrany. Česko 2 % HDP na obranu naposledy vynaložilo v roce 2005.

Vláda Petra Fialy se ve svém programovém prohlášení z ledna 2022 zavázala k navyšování výdajů na obranu tak, aby dosáhly 2 % hrubého domácího produktu (HDP) v rozpočtu na rok 2025. Petr Fiala nicméně v loňském květnu po jednání s expertním týmem prezidenta Miloše Zemana oznámil, že tohoto cíle chce jeho kabinet dosáhnout již v roce 2024. Tento příslib pak zopakoval také v září 2022 po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS).

Fialův kabinet na jednání, které se konalo 4. ledna letošního roku, schválil návrh zákona o financování obrany. Podle předsedy vlády je jedním z cílů této legislativy „právně zakotvit povinnost dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP.“ Zákon má být účinný od 1. července 2023 (.docx, str. 5) a vztahovat by se tak měl už na rozpočet pro rok 2024.

Zmiňme, že závazek vynakládat 2 % HDP na obranu vychází z dohody členských států NATO z roku 2006. Jak lze vidět na následujícím grafu, Česko tento podíl na obranu naposledy vynaložilo v roce 2005.

Vláda Petra Fialy tedy skutečně vytyčila cíl alokovat 2 % HDP na obranu již na rok 2024. K uskutečnění tohoto plánu navíc schválila návrh zákona o financování obrany. Takto vysoký podíl HDP byl na obranu vynaložen naposledy v roce 2005. V roce 2024 by se tak opravdu jednalo o dosažení tohoto závazku „po dlouhé době“. Výrok Josefa Středuly proto hodnotíme jako pravdivý.

Josef Středula

Josef Středula

Prezident je nositelem těchto vyznamenání (Řádu bílého lva, pozn. Demagog.cz), má je propůjčené.
Předvolební debata České televize, 8. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Řád bílého lva je propůjčován prezidentovi v den zvolení. Na konci volebního období je mu buďto odebrán, nebo po souhlasu obou komor Parlamentu propůjčen doživotně.

Josef Středula tento výrok pronesl jako dodatek k negativní odpovědi na otázku, zda by současnému prezidentovi Miloši Zemanovi věnoval vyznamenání Řádu bílého lva.

Podle Stanov Řádu bílého lva, které jsou přílohou zákona o státních vyznamenáních, je zvolenému prezidentovi skutečně propůjčen Řád bílého lva včetně řádového řetězu, a také nejvyšší třída Řádu Tomáše Garrigua Masaryka

Oba řády mu po skončení mandátu můžou být na základě usnesení obou komor Parlamentu propůjčeny doživotně. V minulosti se této pocty ale dostalo pouze Václavu Havlovi v roce 2003. Václavu Klausovi Parlament řády doživotně nepropůjčil, Řád bílého lva nicméně později dostal od prezidenta Zemana.

Josef Středula

Josef Středula

Má právo (prezident, pozn. Demagog.cz), a dokonce mají povinnost oba dva zákonodárné orgány umožnit prezidentovi republiky mluvit na těchto jednáních, ať už je to jednání výborů či na jednání pléna.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Ústava ČR skutečně dává prezidentu republiky právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu či jejich výborů i schůzí vlády. V Poslanecké sněmovně a Senátu má přitom právo získat slovo, kdykoli o něj požádá.

Josef Středula odpovídá (video, čas 12:18) na otázku, zdali „si nespletl volby“ kvůli svému programu, kde dle moderátorky „lidem sliboval právo na důstojnou mzdu, teplo, energii, bydlení.“ Předseda ČMKOS Středula výrokem nastiňuje, že prezident má šanci ovlivnit podobu přijatých zákonů i přesto, že nemá zákonodárnou moc.

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí Senátu i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí obou komor parlamentu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.

Zároveň má prezident taképrávo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022. Schůze Senátu se pak účastnil v dubnu 2013, kdy horní komora jednala o jmenování ústavních soudců, které navrhl právě Miloš Zeman.

Josef Středula

Josef Středula

Jeden z kandidátů (na prezidenta, pozn. Demagog.cz) nabízí práci zaměstnancům za 16 380 Kč, za dvě směny, (...) jedná se o práci na lince zpracování a balení drůbežího masa a výrobků, (...) vlhké a chladné prostředí, cca 8 stupňů, požaduje zodpovědnost, pracovitost, ochotu pracovat na dvě směny, občas i v sobotu nebo o svátcích. To cituju z nabídky, která je zveřejněna na MPSV na Úřadu práce.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Tyto inzeráty byly na konci roku 2022 zveřejněny na webu prace.cz. Nabídky na webu Úřadu práce nejsou archivovány, ale i tam se nacházejí inzeráty Vodňanské drůbeže s velmi podobným popisem práce i výší mzdy.

Josef Středula v debatě Blesku mluvil o tom, že by jako prezident upozorňoval na problémy ve společnosti. Jako jeden z problémů rovnou zmínil pracovní nabídku společnosti Vodňanská drůbež, a.s., kterou vlastní společnost AGROFERT, a.s., toho času ve svěřenských fondech dalšího prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Podle Středuly jde o nabídku Vodňanské drůbeže, závod Modřice, jež se má nacházet na webu Úřadu práce.

V den debaty Blesku, tedy 3. ledna 2023, nebyly na webu Úřadu práce dohledatelné inzeráty s takovým popisem, jaký uvádí Josef Středula. Nicméně ještě 21. prosince 2022 byl na webu prace.cz dohledatelný dnes již neaktivní inzerát Vodňanské drůbeže, který výše popisovanou práci dělníka či dělnice ve výrobě za mzdu 16 380 Kč nabízel: „Práce na lince při zpracování a balení drůbežího masa a výrobků, skládání na tácky, pásová výroba. Požadujeme zodpovědnost, pracovitost, ochotu pracovat na 2 směny, občas i v sobotu nebo o svátcích.“ V listopadu 2020 byl na prace.cz zveřejněn také druhý inzerát na stejnou pozici za 16 380 Kč, který zmiňoval i „vlhké a chladné prostředí“ s teplotou cca 8 stupňů Celsia.

Vzhledem k tomu, že pracovní nabídky na oficiálním webu Úřadu práce nejsou archivovány, nedokážeme zjistit, jestli tyto inzeráty z webu prace.cz byly zveřejněny také na Úřadu práce. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskovou mluvčí Úřadu práce, zatím jsme však nedostali odpověď. V současnosti jsou na webu úřadu dohledatelné dvě nabídky obdobných pozic dělníka či dělnice ve výrobě. Za tuto práci zaměstnavatel nenabízí měsíční mzdu 16 380 Kč, ale mzdu v rozmezí, které začíná od 17 900 či 17 940 Kč.

Zmíněné dva inzeráty na webu Úřadu práce jsou průběžně aktualizovány a nemůžeme tak vyloučit, že přímo u některého z nich byla skutečně původně nabízena mzda ve výši 16 380 Kč. Bezprostředně po výroku Josefa Středuly již ale Vodňanská drůbež inzerovala tyto pozice za mzdu vyšší.

Vodňanská drůbež nicméně ještě v prosinci 2022 nabízela pracovní pozici uvedenou Josefem Středulou a nemůžeme vyloučit, že taková nabídka byla i na oficiálním webu Úřadu práce. S ohledem na to, že společnost Andreje Babiše i na začátku roku 2023 nabízela pracovní pozici s obdobným popisem a mzdou vyšší jen o 8 %, hodnotíme výrok Josefa Středuly jako pravdivý s výhradou.

Josef Středula

Josef Středula

Já kritizuju tento postup (navýšení platů politiků, pozn. Demagog.cz) celou dobu.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Josef Středula veřejně kritizoval nejen plánované letošní navýšení platů ústavních činitelů, ale i podobné návrhy z minulosti.

Odborový předák a současný prezidentský kandidát Josef Středula se v prezidentské debatě v Blesku vyjádřil k navýšení platů politiků. Téma vycházelo z tvrzení ekonomky Jany Matesové (video, 15:10), podle níž zvýšení platů přišlo v nejméně vhodnou chvíli. Moderátorka se poté Josefa Středuly zeptala, jaký na to má názor. Kandidát podle svých slov považuje zvýšení platů politiků „za neuvěřitelné přehlížení“. Zároveň dodal, že tento postup kritizuje celou dobu.

Platy ústavních činitelů, tedy poslanců, senátorů, ministrů, ale i například soudců a státních zástupců, v důsledku automatického mechanismu vzrostly od ledna 2023. Jednalo se o první nárůst po dvouletém zmrazení platů. Poslanci z vládních stran již v létě 2022 dávali najevo, že (nejen) své platy pro rok 2023 už neplánují zmrazit. Mimo jiné právě na to reagoval 11. července Josef Středula. „Ve srovnání s paní kuchařkou, paní uklízečkou, nebo se školníkem, kteří nedostali vůbec nic, protože v prosinci se rozhodlo, že nedostanou ani korunu a do dnešních dnů ani korunu nedostali, si je politici navýšili tolik, že pokud by se navýšilo například paní kuchařce, tak nedostane tak vysoké navýšení za celý rok jako politici za jeden měsíc, popsal v červenci minulého roku pro server iportaL24.cz a dodal, že podle něj vláda nemá morální právo se o navýšení svých platů bavit.

Podobně se Středula vyjádřil i v prosinci loňského roku na svém twitteru:

Kritika i v minulosti

Josef Středula za navyšování platů politiků nekritizoval pouze současnou vládu, ale podobně do médií promlouval i v roce 2019. Za vlády Andreje Babiše měl výhrady, že plat státních zaměstnanců měl růst o 3 procenta, zatímco plat poslanců o více než 10 procent. V rozhovoru pro server INFO.cz narážel na to, že z tohoto pohledu si státní zaměstnanci a ústavní činitelé nejsou rovni. Podobně se vyjadřoval i v roce 2021, kdy nebyl spokojený s možným zvýšením platů od ledna roku 2022. „Jestliže ústavním činitelům včetně obou dam (Jana Maláčová, Alena Schillerová) z naprosto rozdílného základu poroste plat automatem o šest procent od 1. 1. 2022, nevidím důvod, proč by státním zaměstnancům, kteří pro ně pracují, měl růst jejich příjem o 3,5 procenta, řekl podle serveru Blesk.cz. 

Odmítavý postoj k navyšování platů politiků Středula zaujímal například i v roce 2014, kdy poslanci navrhovali navýšení platů ústavních činitelů o 14 procent. „Není akceptovatelné, aby si politici takto zvyšovali platy. Je to neskutečný výsměch lidem,“ řekl tehdy podle serveru iDNES.cz. 

Z výše uvedených mediálních výstupů je tak vidět, že navyšování platů politiků Středula kritizoval nejen ve spojitosti se současnou vládou, ale i v minulosti. Jeho výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý. 

Josef Středula

Josef Středula

Před volbami Poslanecká sněmovna rozhodla zmrazit (platy ústavních činitelů, pozn. Demagog.cz) a Senát po volbách už to (navýšení platů, pozn. Demagog.cz) nechal proběhnout.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Poslanecká sněmovna
Prezidentské volby 2023
Pravda
Před volbami v říjnu 2021 Sněmovna schválila návrh na zmrazení platů ústavních činitelů na rok 2022. Senát pak tento návrh zamítl, dále už kvůli konci volebního období nemohl být projednáván. Od ledna 2022 tak platy vzrostly. Ke snížení na původní úroveň došlo až v únoru 2022.

Uveďme nejdříve kontext výroku. Josef Středula zde reaguje na slova senátora Pavla Fischera, kterého se moderátorka ptala (video, čas 20:40) na situaci, kdy v roce 2021 Senát odmítl „zmrazení platů ústavních činitelů na rok 2022“ a „nakonec byl přehlasován“

Výši platů ústavních činitelů stanovuje zákon č. 236/1995 Sb., podle něhož se platy vypočítávají jako násobek hodnoty průměrné hrubé nominální mzdy „podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok“. Uváděné „zmrazení platů“ pak znamená, že Parlament prostřednictvím novely rozhodne o zmrazení této platové základny, ačkoli by podle zákonem stanovených pravidel měla růst. K tomu došlo např. v roce 2020, kdy Parlamentem prošel návrh na zastavení růstu platů pro rok 2021.

V průběhu minulého volebního období bylo ve Sněmovně předloženo několik novel zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci. Zmrazení platů ústavních činitelů na rok 2022 navrhovala novela (.pdf, str. 1–2, 4), kterou poslancům předložila tehdejší vláda Andreje Babiše 20. září 2021. Sněmovna ji tehdy schválila už v prvním čtení 5. října 2021. 

O pár dní později, 8. a 9. října, se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Po volbách se tímto návrhem zákona zabýval Senát, který návrh zamítl. Při hlasování tehdy nebyl přítomný Pavel Fischer, jak ve své otázce zmiňovala moderátorka předvolební debaty (video, čas 20:40). Sněmovna už poté nemohla rozhodnutí Senátu přehlasovat, protože projednávání novely bylo s koncem jejího funkčního období zastaveno.

Od 1. ledna 2022 se proto platová základna, podle tehdejšího znění zákona o platu představitelů státní moci, oproti roku 2021 zvýšila. Tím tak došlo k navýšení platů poslanců a senátorů, na což poukazuje Josef Středula, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně doplňme, že už v lednu 2022 předložila ve Sněmovně vláda Petra Fialy návrh na navrácení výše platů ústavních činitelů v roce 2022 (.pdf, str. 2) na úroveň z roku 2021. Daná novela byla vyhlášena jako zákon č. 18/2022 Sb. s účinností od 1. února 2022.

Josef Středula

Josef Středula

Člověk (Miroslav Sklenář, pozn. Demagog.cz), který deset let pracoval s Václavem Havlem, s Václavem Klausem, ale taky s Milošem Zemanem.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Miroslav Sklenář pracoval jako ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky za prezidenta Havla (konkrétně v letech 1996–2003) i prezidenta Klause (2003–2004). Na Odboru protokolu pracoval také v letech 2014–2015 a 2016–2018 během prezidenta Zemana.

Josef Středula zmiňuje (video, čas 30:49) Miroslava Sklenáře jako potenciálního ředitele odboru protokolu Kanceláře republiky, a to za předpokladu, že by získal bezpečnostní prověrku. Dodejme, že Sklenář od května do listopadu 2022 Josefu Středulovi vedl prezidentskou kampaň.

Miroslav Sklenář se stal ředitelem odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky 1. března 1996 za prezidenta Havla, kdy nahradil Egona Ditmara (Právo, 1. března 1996, str. 2). Hradním protokolářem zůstal i po Havlově odchodu a nástupu Václava Klause. Sklenář z Pražského hradu odešel ke 14. lednu 2004, kdy se stal zástupcem ředitele Magistrátu hlavního města Prahy.

Na Hrad se Sklenář vrátil ještě dvakrát. Od července 2014 do října 2015 (tedy již během prezidentství Miloše Zemana) působil jako zástupce šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta. Po odchodu Jindřicha Forejta byl Miroslav Sklenář pověřen vedením odboru protokolu od 8. prosince 2016. 1. února 2018 ho pak nahradil současný ředitel odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimír Kruliš.

Miroslav Sklenář tedy skutečně pracoval v odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky za dob všech dosavadních českých prezidentů. Dohromady na Pražském hradě strávil přibližně deset let, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Josef Středula

Josef Středula

67 tisíc podpisů občanů (pro Josefa Středulu, pozn. Demagog.cz).
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Josef Středula dříve uvedl, že nasbíral dostatečný počet podpisů potřebný k prezidentské kandidatuře. Nakonec se však rozhodl kandidovat s podporou senátorů, petiční archy s občanskými podpisy tak nebyly zveřejněny. Nelze tedy ověřit, zda podpisy opravdu získal.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na zmíněném počtu podpisů ilustruje, že má významnou podporu mezi občany, kteří ho mohou podpořit v prezidentských volbách. Je důležité zmínit, že na základě zákona o volbě prezidenta republiky je k prezidentské kandidatuře potřeba alespoň 50 tisíc podpisů občanů, případně musí kandidátní listinu podepsat nejméně 20 poslanců či 10 senátorů.

Ačkoli Josef Středula kandiduje s podporou jedenácti senátorů (.pdf, str. 1), snažil se získat i dostatečné množství podpisů od občanů. Ve svém dřívějším vyjádření tvrdil, že jeho tým nasbíral 67,5 tisíce podpisů, po vnitřní kontrole mu pak dle jeho slov zbylo přes 62 tisíc podpisů.

Nasbíraný počet podpisů by tak Josefu Středulovi ke kandidatuře stačil. Prezidentský kandidát nicméně petiční archy neodevzdal kvůli obavě z možného seškrtání podpisů ze strany Ministerstva vnitra a prostřednictvím podpisů senátorů se chtěl pojistit, aby se prezidentských voleb mohl účastnit. Skutečný počet podpisů, který Josef Středula získal, tak není možné ověřit.

Díky podpisům občanů se prezidentských voleb účastní Petr Pavel, Danuše Nerudová a Karel Diviš. Petru Pavlovi bylo z 86 tisíc nasbíraných podpisů odečteno 2 850 (.pdf, str. 3 a 9) a Danuši Nerudové, která nashromáždila 86,1 tisíc podpisů od občanů, resort vnitra odečetl 3 687 podpisů (.pdf, str. 3 a 9). U Karla Diviše pak ministerstvo odečetlo přes 11 tisíc podpisů (.pdf, str. 10), a kvůli nedostatku podpisů jej k prezidentské volbě neregistrovalo. Nejvyšší správní soud však následně rozhodl (.pdf), že se Karel Diviš do boje o Hrad může zapojit.

Doplňme také, že Ministerstvo vnitra vyřadilo Tomáše Březinu kvůli neplatným 20 tisícům podpisů (.pdf, str. 3 a 10) nebo Karla Janečka, který dle resortu odevzdal přibližně 26 tisíc neplatných podpisů (.pdf, str. 3 a 10).

Josef Středula

Josef Středula

Bylo to 11 senátorů napříč politickým spektrem (kteří podpořili kandidaturu Josefa Středuly, pozn. Demagog.cz).
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Prezidentskou kandidaturu Josefa Středuly svým podpisem skutečně podpořilo 11 senátorů napříč čtyřmi senátorskými kluby.

Na začátek zmiňme, že Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), chtěl svou kandidaturu nejprve opřít o podpisy občanů. V listopadu uvedl, že jeho tým nasbíral přes 62 tisíc podpisů (číslo, k němuž došel po interní kontrole). Nakonec se však kvůli obavám z možného seškrtání těchto podpisů ze strany Ministerstva vnitra rozhodl kandidovat s podporou jedenácti senátorů (.pdf, str. 1). 

Jmenovitě se jednalo o zástupce senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Josefa Bazalu, Petra Fialu, Lumíra Kantora, Josefa Klementa a Patrika Kunčara. Dále senátory klubu ANO a ČSSD  Zdeňka Matušku, Petra Víchu a Věru Procházkovou. Z klubu ODS a TOP 09 podpořili Josefa Středulu Tomáš Jirsa a Jan Pirk a z klubu SEN 21 a Pirátů senátorka Adéla Šípová.

Celkem tedy Josefa Středulu v kandidatuře na post prezidenta republiky skutečně podpořilo 11 senátorů napříč čtyřmi senátorskými kluby (z celkového počtu šesti segmentů – pěti klubů a skupiny nezařazených). Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Pro kontext doplňme, že kromě Josefa Středuly svou kandidaturu na prezidenta opřeli o podpisy senátorů také Pavel Fischer (.pdf, str. 1), Marek Hilšer (.pdf, str. 1) a Tomáš Zima (.pdf, str. 1). Ostatní schválení kandidáti pak získali podpisy poslanců či občanů.