Josef Středula

Josef Středula

Kandidát na prezidenta
Josef Středula

Josef Středula

Jsem měl historicky podporu třeba Miroslava Kalouska, teď si myslím, že se vyjádřil paní Nerudové, že ji podporuje.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
V dubnu roku 2022 se Miroslav Kalousek pozitivně vyjadřoval k prezidentské kandidatuře Josefa Středuly, když ho obhajoval na svém twitterovém účtu. K Danuši Nerudové se přiklonil ve druhé polovině loňského roku. Na twitteru pak dokonce 1. ledna 2023 napsal, že ji bude volit.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na konci dubna 2022 obhajoval Josefa Středulu na svém twitteru, kde napsal:

Toto vyjádření některá média interpretovala jako Kalouskovo vyjádření podpory prezidentské kandidatury Josefa Středuly. Na konci loňského dubna se totiž spekulovalo o Středulových ambicích zapojit se do boje o Hrad.

Dodejme, že se ve stejně době konal sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), na kterém byl Josef Středula znovuzvolen do pozice předsedy ČMKOS. Středulu ke kandidatuře na prezidenta tehdy vyzval i prezident Miloš Zeman.

Danuši Nerudovou podporuje Miroslav Kalousek už delší dobu. 29. července 2022 např. uvedl, že podepsal petiční arch za její kandidaturu. Dále také napsal: „Není mým favoritem č.1 pro první kolo, ale jsem rád, že kandiduje. Je pro mě jednou z možných přijatelných voleb pro kolo druhé.“ Doplňme, že oním favoritem byl Pavel Fischer.

Exministr financí Kalousek nicméně v listopaduprosinci 2022 opakovaně vyjádřil podporu Danuši Nerudové. Jednoznačně se na její stranu postavil 1. ledna 2023, kdy na svém twitteru napsal, že ji bude volit:

Miroslav Kalousek se tedy v minulosti přiklonil k prezidentské kandidatuře Josefa Středuly. Později však začal podporovat Danuši Nerudovou. Na začátku letošního roku dokonce uvedl, že ji bude volit. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Josef Středula

Josef Středula

Řidičům autobusů nezvýšili ani o jedinou korunu minimální mzdu od 1. ledna, ošetřovatelkám, školníkům. A zvýšili jenom (...) v jedné kategorii od té první až do té poslední, tzn. mezi 1. a 8. třídou. Ale sami sobě (politici, pozn. Demagog.cz) přidali takové navýšení, že je vyšší, než u těchto lidí za celý rok, oni to mají za měsíc.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Sociální politika
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Minimální mzda je doplněna 8 kategoriemi tzv. zaručených mezd pro různé skupiny prací. Řidičům, ošetřovatelkám či školníkům (skupiny 2-5) se letos zaručená mzda skutečně nezvýšila. Měsíční platy některých politiků naproti tomu narostly o vyšší částku než roční minimální mzda.

Josef Středula poukazuje na to, že zaměstnanci určitých profesí, kteří pobírají nejnižší možnou mzdu, nedostali od 1. ledna 2023 přidáno, naopak politici letos budou na platech dostávat více než dřív. Zmiňuje také, že jedné skupině lidí se minimální mzda zvýšila, toto navýšení je ale podle něj nižší než to, o kolik si politici polepšili měsíčně.

Vývoj minimální a zaručené mzdy

Jak jsme již ověřili v jednom z předešlých výroků, minimální mzdu zákoník práce popisuje jako nejnižší přípustnou výši odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody přitom nesmí být nižší než právě minimální mzda. Základní výši minimální mzdy poté stanovuje vláda nařízením, které zpravidla zvyšuje tuto základní sazbu na začátku roku. K poslednímu navýšení tak došlo 1. ledna 2023, v současnosti základní sazba minimální mzdy činí 103,8 Kč za hodinu a 17 300 Kč za měsíc při 40hodinové týdenní pracovní době.

Tzv. zaručená mzda poté podle zákoníku práce představuje nejnižší mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce, a to při předpokládané práci na plný úvazek s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Rozvržena je do osmi skupin. Nejnižší 1. skupina zaručené mzdy přitom nesmí být nižší než částka, která je stanovena jako základní sazba minimální mzdy. Nejvyšší, tedy 8. skupina zaručené mzdy, zároveň musí představovat alespoň dvojnásobek minimální mzdy. Podle nařízení Fialovy vlády z prosince 2022 je tak pro rok 2023 nejnižší sazba zaručené mzdy (v 1. skupině prací) stanovena na 17 300 Kč, v nejvyšší kategorii se pak jedná o 34 600 Kč, jak ilustruje tabulka níže.

Josef Středula demonstruje svůj příklad na profesích řidiče autobusu, ošetřovatelky nebo školníka. Řidič autobusu spadá výkonem své profese do skupin 3 nebo 5, ošetřovatelka do skupiny 3 a školník do skupiny 2. Těmto platovým skupinám skutečně nebyla mzda od ledna 2023 vůbec navýšena a je tedy namístě hodnotit tuto část výroku jako pravdivou.

Na druhou stranu Josef Středula nepřesně uvádí, že došlo ke zvýšení mzdy pouze v jedné kategorii. V lednu 2023 došlo ke zvýšení minimální mzdy, a tedy 1. mzdové skupiny, ale zároveň i 8. skupiny, která je však automaticky navázána na skupinu 1. Zaručená mzda pro ostatní skupiny se pro rok 2023 nezměnila.

Zdroje: Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Vývoj platů politiků

Další část výroku se týká zvýšení platu politiků a dává je do srovnání s výše zmíněnými profesemi. Zde je důležité nejprve připomenout, že platy politiků byly zmrazeny v minulých dvou letech na úroveň roku 2020, jak ilustruje tabulka níže. Pro naši analýzu tedy uvažujeme zvýšení mezd a platů mezi roky 2020 a 2023, nikoliv meziročně.

Závěr

Josef Středula kritizuje vládu za to, že v rámci navýšení minimální mzdy nezvýšila také další skupiny zaručených mezd, a ve výsledku si od 1. ledna 2023 polepšili jen lidé v 1. skupině (tedy s minimální mzdou). Kromě 1. skupiny ale došlo k navýšení zaručené mzdy i v 8. skupině, která je ovšem zákonem navázaná na výši minimální mzdy, a vláda ji tak zvýšit musela. V ostatních kategoriích zaručených mezd, kam spadají také Josefem Středulou uvedené profese, k žádnému navýšení skutečně nedošlo. 

Pokud srovnáme navýšení minimální mzdy, k němuž došlo od 1. ledna 2023, se skokovým navýšením platů politiků, měsíční plat politika se skutečně zvýšil o větší částku než roční hodnota minimální mzdy. Například ministři Fialovy vlády, které Josef Středula kritizuje, si měsíčně polepšili o 22 100 korun, pracovník pobírající minimální mzdu si za celý rok 2023 vydělá o 13 200 Kč víc než loni.

Josef Středula tedy správně popsal profese, kterým se od nového roku nezvýšily zaručené mzdy, a také nominální rozdíl mezi navýšením platů politiků a minimální mzdy. Jeho tvrzení o tom, že došlo k navýšení zaručené mzdy jen v jedné skupině prací, pravdivé není, avšak vzhledem k tomu, že 8. skupina je zákonem navázaná na 1. skupinu, je možné říct, že vláda s minimální mzdou musela zvýšit i nejvyšší skupinu zaručených mezd. Výrok jako celek tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Josef Středula

Josef Středula

Člověk, který odhalil a rozluštil kód, který se jmenuje Enigma, tak byl gay.
Zavolíme!, 1. prosince 2022
Prezidentské volby 2023
Pravda
Britský matematik Alan Turing, který spolu se svým týmem sestrojil přístroj na dešifrování zpráv zakódovaných prostřednictvím systému Enigma, byl skutečně homosexuál. V roce 1952 byl kvůli poměru s jiným mužem odsouzen, v roce 2013 mu byla posmrtně udělena královská milost.

Josef Středula tento výrok uvedl v odpovědi na otázku, která se týkala začleňování marginalizovaných skupin do společnosti. Podle Josefa Středuly je důležité, aby se člověk ve vlastní zemi cítil její součástí. Jako příklad z historie zmínil, že člověk, jenž „rozluštil“ kód Enigma, byl homosexuál, a proto byl na něj po válce činěn ze strany společnosti tlak.

Josef Středula patrně mluví o britském matematikovi Alanu Turingovi, který za druhé světové války pracoval pro Vládní školu pro kódování a šifrování (GC&CS), později přejmenovanou na Vládní komunikační ústředí (GCHQ). V centrále GC&CS v Bletchley Park působil jako vedoucí kryptoanalytik a stál v čele skupiny, jejímž cílem bylo prolomit německé šifrování.

Během války Alan Turing sestrojil dešifrovací stroj Bomba (The Bombe), jenž sloužil k luštění zpráv zašifrovaných systémem Enigma, jenž používaly nacistické ozbrojené síly. Na vytvoření stroje pracoval spolu se svým týmem od podzimu 1939 do jara 1940. Navazoval přitom na práci polského týmu vedeného Marianem Rejewským. Ten se prolomením kódu Enigma zabýval od roku 1932 a v roce 1938 vyrobil přístroj bomba (.pdf, str. 31), po kterém byl pojmenován i stroj Alana Turinga. V létě 1939 pak Rejewski informace o dešifrovacím zařízení předal Francii a Velké Británii. Rejewského stroj měl nicméně oproti tomu Turingovu značnou nevýhodu, protože nedokázal reagovat na změny, jež Německo v systému Enigma provedlo v květnu 1940, a stal se tak nepoužitelným. Právě díky složitějšímu Turingovu zařízení, které se s těmito změnami dokázalo vypořádat, mohla Velká Británie rozluštit značná množství německých zašifrovaných zpráv.

Nyní se zaměříme na samotné represe, jimž byl Alan Turing vystaven pro svou homosexualitu. Doplňujeme, že ve Velké Británii byla do roku 1967 mužská homosexualita nelegální.

Po druhé světové válce ve Velké Británii začala vlna zatýkání homosexuálů, přičemž se toto zatýkání týkalo často mužů zastávajících vysoké funkce v národních institucích. V lednu 1952 byl Alan Turing v Manchesteru obžalován za svůj poměr s jiným mužem a 31. března 1952 souzen. Podobu trestu si přitom směl sám vybrat. První možností bylo vězení, druhou podmínečné propuštění, které však podléhalo podmínce, že podstoupí roční hormonální léčbu. Alan Turing si zvolil druhou možnost. Jelikož od roku 1948 nesměli homosexuálové ve Velké Britálnii získat bezpečnostní prověrku, byla Turingova práce pro GCHQ, oficiálně ukončena.

V následujících letech podléhal kontrole policie, jež se obávala, aby nevyzradil státní tajemství svým zahraničním kontaktům. Web Turing.org.uk, spravovaný matematikem Andrewem Hodgesem, zmiňuje např. domovní prohlídku, které byl Alan Turing podroben v březnu roku 1953, když k němu měl přijet na návštěvu jeho norský známý, také homosexuál.

8. června 1954 byl Alan Turing nalezen mrtvý, příčinou úmrtí byla otrava kyanidem. Jeho smrt byla označena za sebevraždu. To, proč Turing zemřel, bývá ovšem popisováno různě. Zdroje často propojují Turingovu smrt s psychickými a fyzickými těžkostmi, které v posledních letech života pro svou homosexualitu zakusil. Rovněž se objevují i názory, že mohl být zavražděn tajnou policií, protože měl velké kryptoanalytické znalosti a homosexuálové byli za Studené války vnímaní jako bezpečnostní riziko. Existují však i zdroje předkládající názor, že se mohl otrávit nedopatřením, jelikož používal kyanid při svých chemických experimentech.

24. prosince 2013 byla Turingovi posmrtně udělena panovnicí Alžbětou II. královská milost.

Na závěr shrňme, že Alan Turing skutečně hrál velkou roli při dešifrování zpráv, které nacistické Německo šifrovalo pomocí systému Enigma. Na přelomu let 1939 a 1940 spolu se svým týmem sestrojil zařízení, díky němuž Velká Británie mohla během války rozluštit nezanedbatelné množství zachycených německých zpráv. Turing byl skutečně homosexuál, výrok Josefa Středuly proto hodnotíme jako pravdivý. Doplňme, že Turing byl kvůli své sexuální orientaci skutečně vystaven tlaku ze strany společnosti, v roce 1952 byl např. odsouzen za poměr s jiným mužem a nesměl pokračovat v práci pro GCHQ.

Josef Středula

Josef Středula

Prezident republiky nejmenuje přímo ústavní soudce, musí mít souhlas Senátu. Nejeden ústavní soudce, který se chtěl jím stát, už si vylámal zuby na Senátu.
Zavolíme!, 1. prosince 2022
Prezidentské volby 2023
Pravda
Soudci Ústavního soudu jsou skutečně jmenováni prezidentem se souhlasem Senátu. Horní komora pak v minulosti zamítla celkem 13 kandidátů na tuto funkci.

Prezidentu republiky náleží na základě článku 62 Ústavy pravomoc jmenovat soudce Ústavního soudu. Ke jmenování nicméně skutečně potřebuje souhlas Senátu. V minulosti se několikrát stalo, že horní komora neschválila kandidáta, kterého prezident navrhoval.

Miloši Zemanovi bylo Senátem odmítnuto pět návrhů (jmenovitě šlo o Petra Poledníka, Aleše Gerlocha, Jiřího Nykodýma, Jana Sváčka a Miloslava Výborného).

Předchozímu prezidentovi Václavu Klausovi Senát zamítl dokonce devět nominací na post ústavního soudce. Jmenovitě šlo o Vladimíra Balaše, Václava Pavlíčka, Kláru Samkovou, Aleše Pejchala (kterého Václav Klaus navrhl do funkce dvakrát), Milana Galvase, Jaroslavu Novotnou, Jana Sváčka a Zdeňka Koudelku.

Co se týče Václava Havla, tomu Senát všechny kandidáty schválil. Dodejme však, že před vznikem Senátu došlo k odmítnutí Ireny Pelikánové a Ivana Průši ze strany Poslanecké sněmovny.

Josef Středula

Josef Středula

Já jsem se tento týden sešel s komisařem pro zaměstnanost a práci s panem Schmitem.
Zavolíme!, 1. prosince 2022
Prezidentské volby 2023
Pravda
Josef Středula a eurokomisař Nicolas Schmit se v Praze sešli 29. listopadu 2022, tedy ve stejný týden, kdy se uskutečnila námi ověřovaná debata. Konání schůzky nám potvrdil vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Zikeš a také Schmitův tým.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo nalézt žádné informace o uskutečnění schůzky mezi Josefem Středulou a eurokomisařem pro pracovní místa a sociální práva Nicolasem Schmitem. S dotazem jsme se proto obrátili přímo na prezidentského kandidáta Středulu, který nám v e-mailové komunikaci napsal: „Schůzka se uskutečnila dne 29. 11. v 11:30 hod. na zastoupení EK v ČR společně se zástupci Svazu průmyslu a dopravy a také KZPS (Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, pozn. Demagog.cz) společně s týmem pana komisaře. Téma bylo: aktuální situace, pohled sociálních partnerů na současnou situaci v ČR i ve světě, budoucnost vývoje v ekonomice apod“.

Konání schůzky nám následně potvrdil vedoucí tajemník KZPS Jan Zikeš. Ten konkrétně uvedl: „Potvrzuji konání schůzky na půdě Evropského domu“. Uveďme, že jednání mezi Josefem Středulou a Nicolasem Schmitem se odehrálo ve stejný týden (video), kdy byla uspořádána námi ověřovaná debata.

Uskutečnění jednání nám následně potvrdila také Isabelle Stassart z týmu Nicolase Schmita. Ta uvedla, že eurokomisař s Josefem Středulou a dalšími partnery diskutoval o sociálních otázkách a problematikách, které se týkají zaměstnání.

Doplňme, že Nicolas Schmit se 28. listopadu 2022 účastnil konference Call to Europe: Zvládání krizí, která se zaměřovala na „ceny, covid-19, klima a konflikt“ (video). Na této mezinárodní konferenci v Praze byl i Josef Středula. Ten však jako řečník vystoupil na jiné panelové diskusi než Nicolas Schmit. Prezidentský kandidát debatoval společně s reportérkou Sašou Uhlovou, sociologem Danielem Prokopem a ředitelem Masarykovy demokratické akademie Patrikem Eichlerem.

Prezidentský kandidát Josef Středula se tedy ve stejný týden, kdy se pořádala námi ověřovaná debata, skutečně setkal s eurokomisařem pro pracovní místa a sociální práva Nicolasem Schmitem. Její konání nám potvrdil vedoucí tajemník KZPS i tým Nicolase Schmita a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Josef Středula

Josef Středula

Jsem navrhl, aby udělali New Deal v České republice, (...) abychom se dohodli na tom budoucím směřování.
Zavolíme!, 1. prosince 2022
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Josef Středula se o potřebě New Dealu zmínil už v roce 2020 na tiskové konferenci po jednání s vládou. Implementaci obdoby New Dealu navrhoval také v červnu 2022 ve spojitosti s rostoucí inflací a zhoršující se ekonomickou situací.

Josef Středula zmiňuje potřebu české verze Nového údělu (New Deal), což byla série ekonomických opatření amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta ve 30. letech 20. století. Měla za cíl snížit nezaměstnanost a podpořit hospodářskou produkci USA během tzv. velké hospodářské krize.

Kandidát na prezidenta Středula se veřejně zmínil o potřebě New Dealu pro Českou republiku na tiskové konferenci po jednání tripartity už v listopadu roku 2020, kdy plán nazval „Czech Deal“. Ve svém vystoupení mluvil o potřebě celkové restrukturalizace české ekonomiky, aby vyhovovala potřebám 21. století.

O New Dealu mluvil Josef Středula také 21. června 2022 ve spojení s růstem inflace a zhoršováním ekonomické situace v České republice. Podle něj by tato dohoda „ukázala směřování České republiky“. Dále uvedl, že se „jedná (…) v podstatě o jiný druh strategie hospodářského růstu České republiky. My se totiž z této situace bez takové strategie nejsme schopni vůbec dostat“.

Dodejme, že Josef Středula neupřesnil detaily tohoto New Dealu, v obou vyjádřeních se ovšem např. odkázal na potřebu zahrnout do něj i Zelenou dohodou pro Evropu (.pdf). Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), které Josef Středula předsedá, mj. již v srpnu 2021 vydala příručku (.pdf) pravidel a opatření pro transformaci české ekonomiky na tzv. průmysl 4.0.

Josef Středula

Josef Středula

Já jsem začal (...) v železárnách, takže na dělnické profesi, následně na technické, a poté, teprve po roce 1990, jsem měl tu možnost kandidovat do odborové organizace ve Vítkovicích.
Interview ČT24, 25. listopadu 2022
Prezidentské volby 2023
Pravda
Po ukončení Střední průmyslové školy v Opavě pracoval Josef Středula ve Vítkovických železárnách od roku 1986 jako dělník, později jako technik. V roce 1990 se stal místopředsedou základní organizace odborů.

Josef Středula v rozhovoru tímto výrokem poukazuje na to, že nedělá celý život jen odboráře. Podle informací serveru iRozhlas.cz Josef Středula po ukončení svých studií na Střední průmyslové škole v Opavě pracoval ve Vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Magazín Czech Business Weekly v roce 2009 uvedl (vydání ze dne 14. září 2009, str. 22), že Josef Středula začal ve Vítkovických železárnách pracovat v roce 1986 jako dělník a po absolvování vojenské služby se v roce 1988 přesunul na pozici technika.

Místopředsedou základní organizace odborů ve Vítkovických železárnách se Josef Středula stal v roce 1990 ve svých 22 letech (Czech Business Weekly, 14. září 2009, str. 22). Následně byl v roce 1991 zvolen členem rady Odborového svazu KOVO. Mezi roky 2005 a 2014 Josef Středula OS KOVO vedl a od roku 2014 je předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Josef Středula

Josef Středula

Vyjednáváme s vládou, vyjednáváme se sněmovnou, ale taky vyjednáváme s Evropskou komisí. Jsem viceprezidentem evropských odborů.
Interview ČT24, 25. listopadu 2022
Prezidentské volby 2023
Pravda
Josef Středula se jako viceprezident evropských odborů účastnil jednání se členy Evropské komise. Jako předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) pravidelně vede tripartitní jednání s vládou a rovněž se sešel zástupci parlamentu.

Josef Středula v rozhovoru poukazuje na to, že dle vlastních slov umí vyjednávat, což podle něj může být důvod, aby ho jakožto odboráře volili nejen dělníci, ale například také živnostníci. Výrokem se pak snaží ilustrovat, že dokáže jednat se širokou škálou institucí.

Předseda ČMKOS Středula je také jedním z pěti viceprezidentů Evropské odborové konfederace (ETUC). V říjnu roku 2021 se Josef Středula účastnil např. jednání tripartity na úrovni EU, kterého se účastnila i předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. V proslovu tehdy vyzýval EU k lepší komunikaci mezi odbory, zaměstnanci a zaměstnavateli. V prosinci 2021 pak Středula diskutovalmístopředsedou EK Fransem Timmermansem.

Josef Středula pak zastupuje odbory také v rámci českého tripartitního jednání mezi odbory, zaměstnavateli a vládou. Jedná tak se členy vlády například o zvyšování platů či růstu minimální mzdy. Dodejme, že Středula v minulosti s vládou jednal například také o Zelené dohodě pro Evropu.

ČMKOS rovněž jedná se členy Poslanecké sněmovny. „ČMKOS jedná s každou demokraticky zvolenou a demokracii podporující stranou a usiluje o prosazování pozměňovacích návrhů k projednávaným normám a snaží se přispět ke zlepšení schvalovaných zákonných předloh,“ stojí na webu konfederace. Odbory tak například kontaktují i konkrétní parlamentní kluby za účelem podpory odborových stanovisek.

V roce 2014 Josef Středula jednaltehdejším předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD). Předmětem schůzky bylo mj. omezení prodejní doby obchodů o státních svátcích. Nynější kandidát na prezidenta Středula se pak v roce 2017 sešel např. s tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) či ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD).

Šéf odborů a prezidentský kandidát se jako viceprezident evropských odborů účastnil jednání se zástupci Evropské komise. Pravidelně jako předseda ČMKOS vede tripartitní jednání s vládou a zástupci zaměstnavatelů. V minulosti se sešel také s tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem či tehdejším předsedou Senátu Milanem Štěchem. Josef Středula tedy skutečně opakovaně jednal se zástupci politických institucí a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Josef Středula

Josef Středula

Předseda Senátu Jaroslav Kubera byl také odborářem nebo současný europoslanec za ODS Evžen Tošenovský byl můj kolega z odborové organizace, kde jsme v roce 1990 začínali.
Interview ČT24, 25. listopadu 2022
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Evžen Tošenovský podle svých slov krátce působil v odborech ve Vítkovicích ve stejné době, kdy se Josef Středula stal místopředsedou tamní základní organizace. Informace o odborářské minulosti Jaroslava Kubery se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

DOPLNĚNÍ: Dostali jsme odpověď z poslanecké kanceláře Evžena Tošenovského. Informace o jeho angažmá v odborech jsme proto doplnili do odůvodnění.

Josef Středula se snaží poukázat na to, že i z odborářů se mohou stát úspěšní vysoce postavení politici. O účasti nynějšího europoslance Evžena Tošenovského (ODS) v odborové organizaci mluvil Josef Středula i v minulosti, například už v roce 2014 či 2021. Tošenovský měl mezi lety 1975 a 1991 pracovat ve společnosti Vítkovice, a.s. (dříve státní podnik Vítkovické železárny). Dodejme, že nynější kandidát na prezidenta Josef Středula se místopředsedou základní organizace odborů ve Vítkovických železárnách stal v roce 1990. 

Vzhledem k tomu, že se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat žádné informace o tom, jestli Evžen Tošenovský působil ve vítkovické odborové organizaci, obrátili jsme se s dotazem na jeho poslaneckou kancelář. Europoslanec Tošenovský nám potvrdil, že skutečně „byl na jedné schůzi odborové organizace v roce 1989 nebo začátkem 1990. Jako nejmladší člen naší tehdejší kanceláře ve Vítkovicích jsem byl vybrán jako zástupce našeho týmu a formálně vyslán na odborářskou schůzi“. Po 6 měsících však Tošenovský podle svých slov ve Vítkovicích skončil a odešel do soukromé firmy.

Bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) byl podle Josefa Středuly v roce 1990 delegátem ustavujícího sjezdu Odborového svazu KOVO. Dodejme, že tato organizace sdružuje více než 81 000 členů, primárně z kovoprůmyslu. Informace, které by tvrzení Josefa Středuly o bývalém předsedovi Senátu potvrzovaly, se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. 

Ačkoliv Evžen Tošenovský skutečně ve vítkovické odborové organizaci krátce působil, s ohledem na chybějící informace ohledně odborářské minulosti Jaroslava Kubery hodnotíme Středulův výrok jako neověřitelný.

Josef Středula

Josef Středula

U petice a petičních listin na prezidenta České republiky ještě uvádíte občanský průkaz a přesnou adresu.
Interview ČT24, 25. listopadu 2022
Prezidentské volby 2023
Pravda
Zákon o volbě prezidenta republiky stanovuje, že petice občanů musí obsahovat adresu trvalého pobytu a číslo občanského průkazu, případně cestovního pasu.

Kandidát na prezidenta Josef Středula v kontextu výroku reaguje na otázku, proč o podpisy k podpoře své kandidatury požádal senátory i přesto, že dle svých slov nasbíral přes 60 tisíc podpisů občanů. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Středula poukazuje na to, že při podepisování petičních listin občany dochází k chybám a senátory oslovil proto, aby měl jistou kandidaturu v případě, že by Ministerstvo vnitra neuznalo část podpisů právě kvůli případným chybám.

Dodejme, že Josefa Středulu nakonec nominovalo 11 senátorů, na Ministerstvo vnitra však odevzdal také petici s podpisy občanů.

Náležitosti petice

Náležitosti týkající se odevzdání kandidátní listiny, náležitosti petice i celého procesu prezidentské volby uvádí zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, a s tím související vyhláška. Dodejme, že kandidátní listinu musí podepsat buď 20 poslanců, 10 senátorů, nebo 50 000 občanů.

Jestliže chtějí občané svým podpisem (.pdf) podpořit určitého kandidáta, na podpisový arch musí uvést jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu (případně údaj, že trvalý pobyt na území České republiky nemá), a číslo buď občanského průkazu, nebo cestovního pasu (.docx).

Doplňme, že pokud kandidáta nenavrhuje občan prostřednictvím petice, ale navrhují jej poslanci či senátoři, uvádějí na kandidátní listinu kromě svého podpisu pouze jméno, příjmení a údaj, zdali se jedná o poslance nebo senátora.

Kontrola kandidátních listin Ministerstvem vnitra

Kandidátní listiny registruje Ministerstvo vnitra. Pro nadcházející prezidentské volby museli uchazeči o Hrad podat přihlášku nejpozději do 8. listopadu, do 16:00. Resort vnitra poté do 25. listopadu rozhodl o registraci či případném odmítnutí podaných kandidátních listin.

Ověřování správnosti údajů na peticích probíhá namátkově, výběrem náhodného vzorku 8 500 podpisů. Jestliže u některých z nich nalezne nesrovnalosti, mohou nastat dvě situace: 

V případě, že jsou údaje uvedeny nesprávně u méně než 3 % podepsaných občanů, nezapočítává ministerstvo tyto chybové podpisy do celkového počtu podpisů a v dalším přezkumu už nepokračuje. 

Jestliže však Ministerstvo vnitra zjistí nesprávné údaje u více než 3 % podpisů, provede kontrolu dalšího vzorku o stejné velikosti. Pokud v něm chybovost nedosahuje 3 %, nezapočítává ministerstvo chybové podpisy z prvního ani druhého vzorku do celkového počtu podpisů. Jestliže je ale u druhého kontrolního vzorku chybovost větší než 3 %, resort odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích.“

Ministerstvo vnitra letos odmítlo celkem 13 kandidátních listin. Ty byly odevzdány pozdě, případně neobsahovaly potřebný počet podpisů. Kandidáti Karel Janeček, Karel Diviš a Pavel Zítko avizovali, že se odvolajíNejvyššímu správnímu soudu. Tomáš Březina se nakonec rozhodl, že se proti rozhodnutí neodvolá.

Závěr

Na základě zákona o volbě prezidenta republiky musí petiční listina občanů skutečně obsahovat adresu trvalého pobytu a číslo občanského průkazu, případně cestovního pasu. Kromě toho musí občan uvést také své jméno, příjmení a datum narození. Výrok prezidentského kandidáta Josefa Středuly tak hodnotíme jako pravdivý.