Má právo (prezident, pozn. Demagog.cz), a dokonce mají povinnost oba dva zákonodárné orgány umožnit prezidentovi republiky mluvit na těchto jednáních, ať už je to jednání výborů či na jednání pléna.
Ústava ČR skutečně dává prezidentu republiky právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu či jejich výborů i schůzí vlády. V Poslanecké sněmovně a Senátu má přitom právo získat slovo, kdykoli o něj požádá.
Josef Středula odpovídá (video, čas 12:18) na otázku, zdali „si nespletl volby“ kvůli svému programu, kde dle moderátorky „lidem sliboval právo na důstojnou mzdu, teplo, energii, bydlení.“ Předseda ČMKOS Středula výrokem nastiňuje, že prezident má šanci ovlivnit podobu přijatých zákonů i přesto, že nemá zákonodárnou moc.
Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí Senátu i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí obou komor parlamentu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.
Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.
Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018 a září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022. Schůze Senátu se pak účastnil v dubnu 2013, kdy horní komora jednala o jmenování ústavních soudců, které navrhl právě Miloš Zeman.
V první debatě prezidentských kandidátů v tomto roce se Pavel Fischer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Josef Středula přiznali např. k tomu, jestli v mládí (či důchodovém věku) kouřili marihuanu. My jsme se ale zaměřili na ověřit...