Josef Středula

Předně uveďme, že moderátorka hovoří o situaci z letošního dubna, kdy se uskutečnilo jednání tripartity, tedy zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů, po kterém předseda největší odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že chce s vládou vyjednat zvýšení platů a růst minimální mzdy. Podle odborářů by toto mimořádné zvýšení platů mělo kompenzovat zdražování, jelikož spotřebitelské ceny v březnu meziročně vzrostly o 12,7 %.

Dvě největší české odborové centrály následně hrozily generální stávkou, případně i blokádou Prahy. Předseda druhé největší odborové centrály Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek 21. dubna připustil (video, čas 0:56) možnost konání blokády Prahy i generální stávky. Předseda ČMKOS Josef Středula k tomu však dodal: „Náš cíl je dohodnout se, nikoli mít generální stávku.“

Ke konci dubna se pak konal osmý sjezd ČMKOS, kde proběhla volba nového vedení. Post předsedy obhájil Josef Středula. Redaktor deníku Právo se znovuzvoleného předsedy zeptal na to, zda je generální stávka reálná. Josef Středula na dotaz reagoval slovy: „Jestli (vláda, pozn. Demagog.cz) konat nebude a lidé budou nespokojeni, dá se očekávat, že některou z možných aktivit použijeme.“ Během sjezdu také prohlásil, že odbory kvůli inflaci požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun.

V rozhovoru pro server iDNES.cz poté Josef Středula řekl, že generální stávka i blokáda Prahy jsou variantami, které „jsou reálně ve hře při každém jednání, pokud nedojde ke shodě. Je tomu tak vždy při vyjednávání o kolektivní smlouvě a bude to tak i při zítřejším jednání s vládou."

Předseda ČMKOS Josef Středula po obhajobě své funkce tedy opakovaně připustil možnost uskutečnění generální stávky či blokády Prahy. Podle něj by odbory k takovým akcím přistoupily v případě, že by jednání s vládou nebylo úspěšné a požadavky odborů nebyly vyslyšeny. Výrok prezidentského kandidáta tak hodnotíme jako nepravdivý.

Josef Středula v roce 2016 navštívil ruskou ambasádu u příležitosti 71. výročí od konce druhé světové války. V kontextu rozhovoru je zdůrazněno, že se tato recepce ke Dni vítězství konala dva roky po začátku okupace Krymu Ruskou federací. 

Mediální zprávy z události zdůrazňují především přítomnost prezidenta Miloše Zemana, který při této příležitosti pronesl projev v ruštině. Ve svém proslovu mluvil o sjednocení v boji proti mezinárodnímu terorismu. Zmínil především potřebnou spolupráci ve válce s náboženskou nenávistí v kontextu agrese ze strany organizace Islámský stát.

Vedle prezidenta Zemana se recepce zúčastnili i exprezident Václav Klaus a bývalí premiéři Petr Nečas a Jan Fischer. Žádná média nicméně neinformovala, že by na zmiňované akci byl přítomen i tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Server iRozhlas.cz uvedl, že „českou vládu zastoupil ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD“.

Recepce se účastnili rovněž tehdejší šéfové obou komor Parlamentu: předseda Senátu Milan Štěch a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (oba za ČSSD).

Pro zajímavost, mimo české politické osobnosti přijali pozvánku na recepci například i tehdejší americký velvyslanec v České republice Andrew Shapiro či muzikant Felix Slováček.

Ačkoliv se recepce na ruské ambasádě účastnily přední politické figury tehdejší doby včetně prezidenta Miloše Zemana a předsedů obou komor Parlamentu, premiér Bohuslav Sobotka nebyl na akci přítomen. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.