Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na zmíněném počtu podpisů ilustruje, že má významnou podporu mezi občany, kteří ho mohou podpořit v prezidentských volbách. Je důležité zmínit, že na základě zákona o volbě prezidenta republiky je k prezidentské kandidatuře potřeba alespoň 50 tisíc podpisů občanů, případně musí kandidátní listinu podepsat nejméně 20 poslanců či 10 senátorů.

Ačkoli Josef Středula kandiduje s podporou jedenácti senátorů (.pdf, str. 1), snažil se získat i dostatečné množství podpisů od občanů. Ve svém dřívějším vyjádření tvrdil, že jeho tým nasbíral 67,5 tisíce podpisů, po vnitřní kontrole mu pak dle jeho slov zbylo přes 62 tisíc podpisů.

Nasbíraný počet podpisů by tak Josefu Středulovi ke kandidatuře stačil. Prezidentský kandidát nicméně petiční archy neodevzdal kvůli obavě z možného seškrtání podpisů ze strany Ministerstva vnitra a prostřednictvím podpisů senátorů se chtěl pojistit, aby se prezidentských voleb mohl účastnit. Skutečný počet podpisů, který Josef Středula získal, tak není možné ověřit.

Díky podpisům občanů se prezidentských voleb účastní Petr Pavel, Danuše Nerudová a Karel Diviš. Petru Pavlovi bylo z 86 tisíc nasbíraných podpisů odečteno 2 850 (.pdf, str. 3 a 9) a Danuši Nerudové, která nashromáždila 86,1 tisíc podpisů od občanů, resort vnitra odečetl 3 687 podpisů (.pdf, str. 3 a 9). U Karla Diviše pak ministerstvo odečetlo přes 11 tisíc podpisů (.pdf, str. 10), a kvůli nedostatku podpisů jej k prezidentské volbě neregistrovalo. Nejvyšší správní soud však následně rozhodl (.pdf), že se Karel Diviš do boje o Hrad může zapojit.

Doplňme také, že Ministerstvo vnitra vyřadilo Tomáše Březinu kvůli neplatným 20 tisícům podpisů (.pdf, str. 3 a 10) nebo Karla Janečka, který dle resortu odevzdal přibližně 26 tisíc neplatných podpisů (.pdf, str. 3 a 10).

DOPLNĚNÍ: Dostali jsme odpověď z poslanecké kanceláře Evžena Tošenovského. Informace o jeho angažmá v odborech jsme proto doplnili do odůvodnění.

Josef Středula se snaží poukázat na to, že i z odborářů se mohou stát úspěšní vysoce postavení politici. O účasti nynějšího europoslance Evžena Tošenovského (ODS) v odborové organizaci mluvil Josef Středula i v minulosti, například už v roce 2014 či 2021. Tošenovský měl mezi lety 1975 a 1991 pracovat ve společnosti Vítkovice, a.s. (dříve státní podnik Vítkovické železárny). Dodejme, že nynější kandidát na prezidenta Josef Středula se místopředsedou základní organizace odborů ve Vítkovických železárnách stal v roce 1990. 

Vzhledem k tomu, že se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat žádné informace o tom, jestli Evžen Tošenovský působil ve vítkovické odborové organizaci, obrátili jsme se s dotazem na jeho poslaneckou kancelář. Europoslanec Tošenovský nám potvrdil, že skutečně „byl na jedné schůzi odborové organizace v roce 1989 nebo začátkem 1990. Jako nejmladší člen naší tehdejší kanceláře ve Vítkovicích jsem byl vybrán jako zástupce našeho týmu a formálně vyslán na odborářskou schůzi“. Po 6 měsících však Tošenovský podle svých slov ve Vítkovicích skončil a odešel do soukromé firmy.

Bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) byl podle Josefa Středuly v roce 1990 delegátem ustavujícího sjezdu Odborového svazu KOVO. Dodejme, že tato organizace sdružuje více než 81 000 členů, primárně z kovoprůmyslu. Informace, které by tvrzení Josefa Středuly o bývalém předsedovi Senátu potvrzovaly, se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. 

Ačkoliv Evžen Tošenovský skutečně ve vítkovické odborové organizaci krátce působil, s ohledem na chybějící informace ohledně odborářské minulosti Jaroslava Kubery hodnotíme Středulův výrok jako neověřitelný.