Jsem jediný politik, který zveřejnil daňové přiznání od roku 1996 do 2016.
Andrej Babiš v roce 2017 sice zveřejnil zprávy auditorských firem, které obsahovaly i údaje z Babišových daňových přiznání za roky 1996–2015, jak ale později sám Andrej Babiš potvrdil, zprávy nezahrnují všechny jeho zdanitelné příjmy.
Předseda hnutí ANO zde reaguje na otázku (video, čas 3:40), jestli ve funkci prezidenta „bude transparentní“. Ve své odpovědi uvádí, že transparentní je, což dokládá právě tvrzením, že je jediným politikem, který zveřejnil daňová přiznání od roku 1996 do 2016.
Andrej Babiš v roce 2017 pověřil auditorské firmy Ernst & Young a PricewaterhouseCoopers k tomu, aby mu vypracovaly zprávu o jeho příjmech. Reagoval tak na podezření ohledně nákupu korunových dluhopisů. Auditoři uvedli, že tím chtěl tehdejší ministr financí dokázat, že měl na nákup dluhopisů dostatečné finanční prostředky. Obě vypracované zprávy potvrdily, že měl „v letech 1996 až 2015“ celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Podle auditorů vycházely tyto zprávy mimo jiné právě z daňových přiznání Andreje Babiše za daná léta, která auditorským firmám předložil. V námi ověřovaném výroku se tak předseda hnutí ANO pravděpodobně odkazuje na tyto dokumenty, které obsahovaly některé údaje z jeho daňových přiznání.
Pro doplnění kontextu je dobré připomenout upozornění analytiků z roku 2017, kteří uvedli, že zprávy nejsou auditem v pravém slova smyslu. Tyto zprávy tedy neměly stejnou vypovídací hodnotu, jako plnohodnotný audit. Jak uvedl například Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT, „předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován.“ Auditorská firma EY ve zprávě také zmiňuje, že nepřebírá žádnou odpovědnost za obdrženou dokumentaci a „ve vztahu k daňovým přiznáním (…) nebyly provedeny žádné další procedury“.
Andrej Babiš později v roce 2021 sám potvrdil, že zpráva neobsahuje všechny jeho zdanitelné příjmy. Učinil tak v reakci na zveřejnění aféry Pandora Papers. Podle ní měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Novináři Hospodářských novin ale na základě analýzy obou dokumentů zjistili, že pokud by zpráva auditorských firem zahrnovala všechny Babišovy zdanitelné příjmy, chybělo by mu k nákupu zmíněných nemovitostí přibližně 160 milionů korun. Až poté tedy Andrej Babiš přiznal, že zprávy nezahrnují jeho veškeré příjmy. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ uvedl tehdy.
Je pravda, že zveřejnění daňového přiznání je mezi českými politiky věc spíše ojedinělá. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám podařilo dohledat jen daňové přiznání, které na svém webu publikoval bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček. Jednalo se přitom jen o přiznání za rok 2015.
Na závěr shrňme, že v roce 2017 předseda hnutí ANO zveřejnil zprávu, jež obsahovala také údaje z jeho daňových přiznání za roky 1996 až 2015. Tedy za téměř totožné období, které zmiňuje ve výroku. Andrej Babiš nicméně svým výrokem naznačuje, že zveřejnil všechny své zdaněné příjmy za dané období. Jelikož sám Andrej Babiš nakonec přiznal, že zpráva z roku 2017 neobsahuje veškeré jeho zdaněné příjmy, hodnotíme výrok jako zavádějící.
