Andrej Babiš v DemagogTV

Andrej Babiš doposud nepřišel do žádné z námi ověřovaných – a ostatně ani jiných – předvolebních debat. Nechceme vás ale ochudit o televizní zážitek doplněný analýzou faktických výroků, a tak jsme pro vás v rámci DemagogTV ověřili krátkou videoanketu Hospodářských novin.

Ověřili jsme

Hospodářské noviny ze dne 4. ledna 2023

Ilustrační obrázek k výstupu Andrej Babiš v DemagogTV

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Andrej Babiš

Kandidát na prezidenta

0

Výroky

Ekonomika 5 výroků
Energetika 3 výroky
Evropská unie 5 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Prezidentské volby 2023 15 výroků
Zahraniční politika 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 13 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků

Andrej Babiš

My jsme snižovali (daně, pozn. Demagog.cz) – 504 miliard za naší vlády.
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Během vlády hnutí ANO skutečně došlo k několika daňovým změnám, zejména potom ke zrušení tzv. superhrubé mzdy. Pokud však sečteme efekty daňových změn přijatých od roku 2014, dostaneme se pouze k číslu cca 350 miliard korun.

Andrej Babiš (ANO 2011) ve videu (čas: 0:07) hovoří o snižování daní za jeho vlády, které celkově vyčísluje na 504 mld. Kč. Andrej Babiš působil v roli premiéra ČR v letech 2017 až 2021, v čele Ministerstva financí ale stáli zástupci hnutí ANO 2011 již od roku 2014. Během období vlády hnutí ANO 2011 skutečně došlo k několika daňovým změnám. 

Pravděpodobně nejzásadnější změnou bylo zrušení tzv. superhrubé mzdy, kdy došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného, a to včetně pojistného, které bylo placeno zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15 % sazbou daně. Protože byl však daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo tím pádem efektivní zdanění hrubé mzdy větší než 15 %. 

Přijetím daňového balíčku v roce 2020 došlo ke zrušení tohoto výpočtu. Základ daně je tak nově tvořen čistě hrubou mzdou. Návrh daňového balíčku byl předložen Poslanecké sněmovně vládou, zrušení superhrubé mzdy pak navrhl přímo premiér Babiš formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Pro schválení novely pak hlasovali jak poslanci hnutí ANO, tak i zástupci ODS, SPD a KSČM.

Zrušení superhrubé mzdy tak znamenalo snížení výběru daní o cca 88 miliard korun, spolu s dalšími návrhy pak o zhruba 100 miliard. Dalším významným zásahem bylo zrušení daně z nabytí nemovité věci, taktéž v roce 2020, což znamenalo snížení daňových příjmů o cca 14 miliard.

Dále je důležité zmínit další, spíše dílčí daňové změny. Od roku 2014, kdy je hnutí ANO ve vládě, nastal výpadek 23 miliard ročně z důvodu daňových změn pro rok 2015. V dalších letech byly změny spíše drobné. Pro rok 2016 jsme žádné významné daňové změny nedohledali. V roce 2017 došlo ke změnám v oblasti DPH a spotřební daně z minerálních olejů, které mohly snížit daňové příjmy o přibližně 3 mld. Kč. V roce 2018 byly daňové příjmy sníženy jen o 2 mld. V rámci jednotek miliard se pohybuje i snížení daní pro rok 2019. Prominutí zálohy na daň z příjmu právnických osob v roce 2020 pak znamenalo snížení daňových příjmů o cca 15 mld. Kč, o rok později se ale část těchto peněz do rozpočtu vrátila v rámci vyrovnání daně. Daňové příjmy v roce 2021 negativně ovlivnil také kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku, s dopadem 12 mld. Kč. O 2 miliardy Kč se v důsledku snížení sazby spotřební daně z motorové nafty snížil také výnos spotřební daně z minerálních olejů.

Pokud bychom tedy výše uvedené částky sečetli, dostaneme se ke snížení daní o přibližně 160 miliard. Když sečteme vlivy těchto dílčích daňových změn od počátku jejich účinnosti až do roku 2021, dostaneme se přibližně na 350 miliard korun, což je podstatně méně, než tvrzených 507 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V minulosti jsme už podobný výrok Andreje Babiše ověřovali, a již tehdy jsme se obrátili na hnutí ANO 2011 s žádostí o vysvětlení, když Andrej Babiš zmiňoval částku větší než 500 mld. Kč. Učinili jsme tak proto i nyní. V obou případech se nám ale zatím nedostalo žádné odpovědi. 

Andrej Babiš

Tradice (první zahraniční cesty prezidenta, pozn. Demagog.cz) je na Slovensko.
Zahraniční politika
Pravda
První zahraniční cesty všech prezidentů České republiky vedly na Slovensko.

První prezident samostatné České republiky Václav Havel byl do úřadu poprvé zvolen v lednu 1993. Jeho první státní návštěva vedla na Slovensko, které během svého prezidentského působení navštívil ještě nejméně desetkrát. Slovensko bylo cílem i jeho poslední zahraniční cesty jako hlavy státu. Václav Havel v roli prezidenta navštívil celkem 59 zemí, z čehož nejčastěji pobýval v Německu, kam zavítal osmnáctkrát

Také první zahraniční cesta Václava Klause po zvolení prezidentem v roce 2003 vedla na Slovensko, stejně jako po jeho znovuzvolení v roce 2008. Václav Klaus za dobu svého desetiletého mandátu navštívil v roli prezidenta ČR sedmdesát zemí, nejčastěji (stejně, jako jeho předchůdce) Německo, kam podnikl 25 cest. Poslední státní návštěva Václava Klause v roli prezidenta mířila v roce 2013 opět na Slovensko.

Slovensko si pro svou první zahraniční cestu vybral i současný prezident Miloš Zeman, a to jak po prvním zvolení v roce 2013, tak po znovuzvolení v roce 2018. Prezident Zeman za své první období v úřadu uskutečnil 61 zahraničních cest, ve druhém (video) období prozatím 24, z nichž poslední byla na počátku letošního roku, taktéž k našim východním sousedům.

První zahraniční cesty všech dosavadních prezidentů ČR skutečně vedly na Slovensko. Tento výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Andrej Babiš

Vyhnali (ČNB, pozn. Demagog.cz) základní sazbu na 7 procent, i když v Eurozóně, kam většinou naše firmy vyvážejí, je 1,75.
Evropská unie
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Základní úroková sazba ČNB činí 7 % a je skutečně výrazně vyšší než sazby v Eurozóně, kam směřují cca dvě třetiny českého exportu. V prosinci, kdy zazněl tento výrok, činila základní úroková sazba Evropské centrální banky 2 %.

Do Eurozóny skutečně směřuje největší část exportu českého zboží, v roce 2021 to bylo až 65 % (.pdf). Andrej Babiš v tomto kontextu poukazuje na to, že je v Eurozóně nižší základní úroková sazba než v Česku, což podle něj škodí českým exportérům.

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu (2T repo) na 7 %červnu 2022. Jednalo se o poslední navýšení sazeb, po tomto rozhodnutí se guvernérem ČNB stal Aleš Michl, pod jehož vedením nedošlo ke změnám v úrokových sazbách (viz například poslední rozhodnutí bankovní rady).

Doplňme, že na konci roku 2019 činila základní úroková sazba 2 %. V květnu 2020 klesla až na 0,25 %, od té doby ji Česká národní banka postupně zvyšuje. Na konci roku 2021 byla stanovena na 3,75 %, v únoru 2022 už na 4,5 %. Následně došlo k dalším třem zvýšením na konečných 7 %. Jako důvod navyšování ČNB označovala snahu tlumit rostoucí inflaci.

Úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) jsou oproti těm českým skutečně nižší. ECB pro oblast Eurozóny stanovuje podobně jako ČNB tři základní úrokové sazby. Se sazbou 2T repo, kterou používá ČNB, je v případě ECB srovnatelná úroková sazba pro hlavní refinanční operace (Main refinancing operations). Tu naposledy Rada guvernérů ECB upravila 15. prosince 2022, kdy ji zvýšila s účinností od 21. prosince 2022 o 0,5 p. b. na 2,50 %. 16. prosince, tedy v den, kdy Andrej Babiš dle vyjádření Hospodářských novin pro Demagog.cz odpovídal na otázky v námi ověřované anketě, základní úroková sazba ještě činila 2 %.

Andrej Babiš tak neuvedl tehdejší výši základní úrokové sazby v Eurozóně správně, ve skutečnosti byla o 0,25 p. b. vyšší. S ohledem na to, že svým výrokem poukazuje především na výrazný rozdíl mezi nastavením úrokových sazeb v Česku a v Eurozóně, a správně popisuje i výši úrokové sazby ČNB a orientaci českého exportu, však hodnotíme jako výrok jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

ČNB predikovala, že porazí inflaci.
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
ČNB již nejméně rok opakovaně předpovídá, že se inflace sníží. Tato predikce se v prognózách za poslední rok nemění, pouze se oddálil termín plánovaného dosažení 2% inflačního cíle. ČNB také dříve uvedla, že „poražení“ inflace nastane díky zvyšování úrokových sazeb.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš ve videu kritizuje Českou národní banku (ČNB), která dle jeho mínění nezmírní inflaci, jelikož se nedá porazit „ropný kartel“ v kombinaci s emisními povolenkami.

ČNB své prognózyzprávy o měnové politice publikuje čtvrtletně. Prognóza (.pdf) z podzimu 2021, která obsahuje data k 22. říjnu 2021 (str. 2) předpovídala, že „inflace v závěru letošního roku dále výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží 7 %“ (str. 21). V dlouhodobém hledisku však ČNB predikovala, že inflace klesne k jejímu cíli 2 %. Konkrétně se k této hodnotě měla přiblížit na přelomu let 2022 a 2023 (.pdf, str. 6). Podle vyjádření ČNB z listopadu 2022 mělo být tohoto cíle dosaženo prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, které tehdy ČNB zvedla na 2,75 %. Důvodem růstu byla právě snaha zmírnit inflaci.

S dalším nárůstem inflace počítala i prognóza ze zimy 2022 (.pdf, str. 6), další predikce lze vidět v následující tabulce. Zmiňme, že nejaktuálnější prognóza (.pdf) byla publikována na začátku listopadu loňského roku. Dodejme také, že poslední dvě prognózy se shodují v tom, kdy má dojít k očekávanému snížení inflace na 2 %.

Zdroje: podzim 2021 (.pdf, str. 6, 21–⁠22), zima 2022 (.pdf, str. 6, 27–⁠28), jaro 2022 (.pdf, str. 6, 26–27), léto 2022 (.pdf, str. 6, 21–⁠22), podzim 2022 (.pdf, str. 6, 24–⁠26).

ČNB tedy v minulosti skutečně opakovaně predikovala, že „porazí“ inflaci, respektive že se ji podaří snížit pomocí zvyšování úrokových sazeb. Termín dosažení 2% cíle ČNB ve svých prognózách několikrát posunula, na konci roku 2021 byl odhad o více než rok optimističtější než v pozdějších prognózách. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

10 miliard měsíčně (vydělaly komerční banky na vysokých úrokových sazbách ČNB, pozn. Demagog.cz).
Prezidentské volby 2023
Ekonomika
Pravda
Komerční banky zvýšily své zisky za prvních šest měsíců roku 2022 zejména díky růstu úrokových sazeb ČNB. Na tzv. čistém úrokovém výnosu vydělalo 6 největších bank celkem 62 mld. Kč, tedy cca 10 mld. měsíčně. Všechny banky dohromady inkasovaly v průměru dokonce 13 mld. měsíčně.

Andrej Babiš ve videu hovořil o údajném selháni České národní banky (ČNB), konkrétně kritizoval zvýšení základní úrokové sazby na 7 %. Dále uvedl, že na tomto zvýšení vydělaly pouze komerční banky, které si takto měly vydělat 10 miliard Kč měsíčně.

České banky v roce 2022 skutečně zaznamenaly enormní nárůst zisků. Odborníci se shodují, že za nárůstem zisků komerčních bank stojí zejména zmíněné zvyšování úrokových sazeb. ČNB svou hlavní sazbu zvýšila od začátku roku 2022 až do současnosti celkem čtyřikrát. Dodejme, že již v roce 2021 se tato sazba zvyšovala pětkrát. Současných 7 % základní úrokové sazby drží ČNB od června 2022.

Toto zvyšování je výhodné pro banky, protože dochází k nárůstu čistého úrokového výnosu. Čistý úrokový výnos představuje rozdíl mezi vyššími úroky, které inkasují komerční banky při uložení peněz u ČNB, a úroky, jež musí vyplácet vkladatelům např. na běžných nebo spořicích účtech.

Komerční banky úroky z vkladů pro vkladatele zvedaly pomalu, a tak za 1. pololetí roku 2022 podle dat společnosti Deloitte inkasovaly čistý úrokový výnos v celkové hodnotě 77,9 mld. Kč. Z toho 62 miliard si mezi sebe rozdělilo šest největší bank v ČR – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Data o čistých úrokových výnosech za druhé pololetí 2022 zatím nejsou dostupná.

Pokud bychom tedy vycházeli z již zmíněných hodnot za prvních šest měsíců loňského roku jakožto posledních dostupných dat, jedná se přibližně o 13 mld. Kč, které v prvním pololetí banky v průměru měsíčně inkasovaly pouze na základě čistého úrokového výnosu. Šest největších bank inkasovalo na 10 mld. měsíčně.

Andrej Babiš tedy správně poukazuje na relativně vysoké výnosy, které v minulém roce tuzemské banky vykazovaly v důsledku zvýšení základních úrokových sazeb ČNB. Celkem 10 miliard měsíčně vydělala šestice největších českých bank, všechny banky dohromady pak dosáhly čistých úrokových výnosů ve výši 13 mld. Kč. Tato hodnota se výrazněji liší od slov Andreje Babiše, nicméně s ohledem na to, že Babiš poukazuje právě na výši těchto výnosů, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Rozhodnutí EU zastavit výrobu spalovacích motorů v roce 2035 (...).
Evropská unie
Prezidentské volby 2023
Pravda
Evropský parlament 10. června 2022 schválil návrh Evropské komise. Toto rozhodnutí ukončuje prodej aut se spalovacími motory od roku 2035.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dlouhodobě nesouhlasí s návrhem Evropské komise o ukončení prodeje aut se spalovacími motory. Například v roce 2021 v průběhu kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny prohlásil: „Nebudeme souhlasit se zákazem prodeje aut se spalovacími motory.“ červnu 2022 pak kritizoval současnou vládu za postoj ve vyjednávání skutečností ohledně návrhu o zákazu výroby spalovacích motorů. 

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022 a Rada EU tento postup podpořila na konci října 2022. Následně musí návrh ještě jednou schválit Evropský parlament i Rada, poté vstoupí v platnost.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Andrej Babiš tedy správně uvádí, že orgány EU připravují nařízení, které zakazuje od roku 2035 prodej (a v důsledku efektivně i výrobu) aut se spalovacím motorem. Vzhledem k tomu, že v rámci legislativního procesu návrh již podpořily tři hlavní orgány EU, lze s jistou mírou zjednodušení mluvit o „rozhodnutí EU“. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Způsobí to (ukončení výroby spalovacích motorů v roce 2035, pozn. Demagog.cz) 600 tisíc nezaměstnaných podle Thierry Bretona.
Evropská unie
Prezidentské volby 2023
Pravda
Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton zmínil, že pokud by došlo k plánovanému zastavení prodeje vozidel se spalovacími motory v roce 2035, nepřipravenost automobilového průmyslu by mohla stát pracovní místo přibližně 600 tisíc lidí.

Nejprve uveďme, že Thierry Breton je zástupce Francie v Evropské komisi, kde působí ve funkci komisaře pro vnitřní trh. V minulosti, konkrétně v letech 2005–⁠2007, byl například francouzským ministrem financí. Breton svůj názor na rozhodnutí orgánů Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej aut se spalovacími motory vyjádřil v listopadu 2022 pro web Politico. Ačkoliv s celkovým záměrem tohoto návrhu souhlasil, vyjádřil nejistotu ohledně jeho dopadů na automobilový průmysl.

Podle Bretona by se zastavení prodeje a výroby aut se spalovacími motory mohlo promítnout do zrušení přibližně 600 tisíc pracovních míst nejen v automobilovém průmyslu, ale také v energetice. Dle jeho mínění nejsou ekonomiky členských států EU připraveny na rychlý přechod na elektromobily. Kritizoval také aktuální nedostatek čerpacích stanic v celé Evropě.

Jeho záměrem tak je přehodnocení současného návrhu a odsunutí jeho platnosti na pozdější dobu než na rok 2035. Breton např. navrhl, aby některé země EU spalovací motory i nadále vyráběly a prodávaly na jiných trzích po celém světě, především v Africe.

Pro úplnost dodejme, že zmíněný návrh Evropská komise představila již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal). V červnu 2022 návrh nařízení podpořil Evropský parlament a s postupem v říjnu loňského roku souhlasila také Rada EU. Návrh musí ještě jednou schválit Evropský parlament i Rada, poté vstoupí v platnost.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš tedy správně uvádí, že podle francouzského eurokomisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona návrh EU ukončit prodej (respektive výrobu) spalovacích motorů od roku 2035 může způsobit ztrátu přibližně 600 tisíc pracovních míst. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Pan Fiala to 19. prosince 2021 slíbil, že to (ukončení výroby aut se spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz) nedovolí a bohužel to nezvládl a paní Hubáčková hlasovala pro.
Prezidentské volby 2023
Evropská unie
Pravda
Petr Fiala 19. prosince 2021 slíbil, že se Česká republika postaví proti plánu Evropské komise zakázat prodej nově vyrobených aut se spalovacími motory od roku 2035. Orgány EU i tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková nicméně později hlasovaly pro přijetí návrhu.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluví o rozhodnutí orgánů Evropské unie ukončit prodej nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035. Konkrétně Babiš zmiňuje (video, čas 1:40) zastavení výroby spalovacích motorů. EU plánuje zakázat prodej nových vozidel se spalovacím motorem, nikoliv přímo jejich výrobu. My se nicméně budeme zabývat tím, jak se k návrhům vyjádřil premiér Petr Fiala a jak hlasovala bývalá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Na úvod je třeba také zmínit, že nejde o zákaz provozu těchto vozidel, jen má v roce 2035 dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. EU tedy neplánuje zakázat provoz vozidel se spalovacími motory, ani prodej takových ojetých vozů.

Evropská komise návrh představila již v červenci 2021, premiér Petr Fiala (ODS) pak tento plán 19. prosince 2021 kritizoval slovy: „To by ohrozilo existenčně řadu lidí u nás, kteří auto nepoužívají jako luxus nebo pro zábavu (…).“ Předseda vlády také řekl, že Česko návrh musí na celoevropské úrovni odmítnout a pro svůj postoj získat podporu od dalších členských států EU. 

Evropský parlament na začátku června 2022 návrh, který je součástí balíčku Fit for 55, podpořil. Rada EU pak na konci června 2022 přijala vyjednávací postoje ke zmíněnému balíčku, čímž se země EU dohodly na společném přístupu k návrhu. Rada se tehdy mj. shodla na záměru snížit emise oxidu uhličitého u osobních automobilů o 100 % do roku 2035. Tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) s návrhem souhlasila.

Díky této dohodě mohla být následně zahájena jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě právních předpisů. Rada EU a Evropský parlament pak politické shody dosáhli na konci října loňského roku. Anna Hubáčková se po dohodě vyjádřila, že „Mobilita s nulovými emisemi bude základem pro zpomalení změny klimatu, která může způsobit vážné problémy v mnoha odvětvích naší společnosti.“ Rada a Evropský parlament musí návrh nicméně ještě formálně přijmout, aby mohl vstoupit v platnost.

Premiér Petr Fiala tedy 19. prosince 2021 skutečně nepřímo slíbil, že se Česká republika postaví proti zákazu prodeje nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035, a že se na svou stranu pokusí přiklonit ostatní členské státy EU. Orgány EU nicméně návrh opakovaně podpořily. Anna Hubáčková v rámci Rady s plánem rovněž souhlasila. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

My máme podíl jádra jenom 34 procent.
Prezidentské volby 2023
Energetika
Pravda
Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny je podle dat ERÚ a MPO v ČR přibližně 36 %.

Andrej Babiš zřejmě hovoří o podílu jaderných zdrojů na celkovém množství vyrobené elektřiny v České republice. Taková data zveřejňuje například Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten ve zprávě za rok 2021 uvádí (.pdf, str. 12), že se podíl jaderných zdrojů na celkové (hrubé) výrobě elektřiny rovnal 36,2 %. V roce 2020 pak zmiňovaný podíl odpovídal 36,9 %. 

Podobný podíl uvádějí zprávy ERÚ i v případě výroby elektřiny netto (.pdf, str. 5), tedy celkového množství vyrobené energie po odečtení vyprodukované elektřiny, kterou dané elektrárny spotřebují na svůj provoz (.pdf, str. 7). V roce 2021 to bylo 36,6 %, v předcházejícím roce 37,3 % (.pdf, str. 7).

Dalším zdrojem dat je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), jež v dubnu 2022 zveřejnilo zprávu (.pdf) o vývoji množství vyrobené elektřiny v ČR mezi lety 2010 a 2020. Na rozdíl od zprávy ERÚ tak neobsahuje údaje za rok 2021. Za poslední měřený rok, tedy 2020, uvádí, že se jaderné zdroje podílely na celkové (hrubé) výrobě elektřiny z 36,9 % (.pdf, str. 5). To je stejné procento, jako uvádí ve své zprávě ERÚ.

Doplňme, že k výrobě jaderné energie se v ČR využívají reaktory jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Ty v roce 2021 vyprodukovaly a do přenosné soustavy dodaly přes 30 TWh elektřiny.

Údaj o podílu jaderných zdrojů na výrobě elektřiny, který zmiňuje Andrej Babiš, se tedy jen drobně odchyluje od čísel ze statistik ERÚ a MPO a pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

My jsme prosadili i s dalšími kolegy z Evropské rady, aby jádro bylo nízkoemisní zdroj.
Prezidentské volby 2023
Životní prostředí
Energetika
Evropská unie
Pravda
Evropská komise označení jádra za čistý zdroj energie schválila až 2. února 2022. Andrej Babiš se jej nicméně skutečně při jednáních v Evropské radě snažil prosadit. Dle prohlášení unijních činitelů se zahrnutím jádra mezi zelené zdroje energie Komise počítala už v říjnu 2021.

Evropská komise označení jádra za čistý zdroj energie, které se Andrej Babiš skutečně dříve snažil dlouhodobě prosadit při jednáních v Evropské radě, schválila 2. února 2022.

Andrej Babiš se o uznání jádra za ekologický zdroj energie v minulosti skutečně zasazoval. Že se mu toho podařilo dosáhnout, tvrdil už několik měsíců po zasedání Evropské rady z 12. prosince 2019, kterého se sám zúčastnil. Jaderná energie tehdy nicméně mezi „obnovitelné zdroje energie,“ které mají mít podle Zelené dohody pro Evropu zásadní roli (bod 2.1.2), ještě zařazena nebyla. V závěrech samotného zasedání stálo (.pdf, str. 2, bod 6) pouze, že „některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná“. 

V březnu 2021 byl Babiš jedním ze sedmi evropských lídrů podepsaných pod dopisem adresovaným Evropské komisi, ve kterém vyzvali k uznání jádra jako nízkoemisního zdroje a k jeho podpoře.

V červnu 2021 Evropská komise vydala nařízení, jehož text vyjmenovával zdroje energie, které lze považovat za udržitelné, významně nepoškozující životní prostředí. Jednalo se tedy o první podrobnou část tzv. taxonomie, tedy systém pro klasifikaci udržitelných aktivit. Energie z plynu ani z jádra se součástí tohoto seznamu tehdy nestala. Podle vyjádření (bod 27 preambule) Evropské komise v té době o jaderné energii ještě nebylo rozhodnuto a posuzování stále probíhalo.

V první polovině října 2021 pak deset zemí, mezi nimiž byla opět Česká republika, znovu vyzvalo Evropskou komisi, aby jadernou energii jako zelený zdroj označila a zařadila ji do taxonomie.

K výraznějšímu posunu došlo až v prosinci 2021. Končící premiér Andrej Babiš ani na svém posledním bruselském summitu dne 16. prosince prosadit „zelené jádro“ do závěrů jednání nedokázal. Unijní činitelé nicméně už v té době dávali najevo (již 22. října 2021 např. předsedkyně Komise Ursula von der Leyen), že návrh na doplnění taxonomie, který se Komise chystala v dalším týdnu představit, bude s podporou jádra počítat. Hospodářské noviny 17. prosince 2021 ve své analýze shrnující Babišovo působení v EU přiřkly dosluhujícímu premiérovi na posunu celé věci jistý podíl: „Rozhodující v tomto ohledu samozřejmě byla snaha Francie jakožto jaderné velmoci. Pravdou ale je, že Babiš toto téma opakovaně otevíral i v době, kdy se do něj Francouzům s ohledem na Němce, odpůrce jádra, příliš nechtělo.“

Návrh Evropské komise na zařazení jaderné energie a plynu do taxonomie rozeslaný na konci roku 2021 členským státům EU vzbudil u některých zemí odpor. Ke schválení zařazení jádra mezi čisté zdroje energie nakonec 2. února 2022 opravdu došlo. Zároveň ovšem platilo, že Evropská komise „nezohlednila požadavek Prahy, aby se s jadernou energií počítalo dlouhodobě a neměla jen přechodnou perspektivu.“ Podle taxonomie totiž budou projekty nových jaderných elektráren klasifikovány jako udržitelné jen do roku 2045, projekty úprav a modernizace těch stávajících jen do roku 2040. U reaktorů tzv. čtvrté generace nová výstavba časově omezená není.

Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu se 14. června 2022 proti „zelenému jádru“ postavila, europoslanci EP jejich námitku ale 6. července 2022 odmítli.

Je obtížné určit, jak výrazný měl Andrej Babiš na úspěch celé věci vliv. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě patřil k těm, kteří se snažili téma prosadit – k čemuž nakonec došlo – jeho výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost je třeba ovšem připomenout, že samotné zařazení má dočasný charakter a prosadit se jej podařilo až poté, co Andrej Babiš ve funkci premiéra skončil.

Andrej Babiš

Velká Británie znovu po třiceti letech začne vyrábět elektřinu z uhlí.
Energetika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Až na krátké přestávky Velká Británie dosud nepřestala využívat uhlí k výrobě elektřiny. V prosinci 2022 sice schválila otevření nového uhelného dolu po 30 letech, důl je však určen pro těžbu koksovatelného uhlí, které je užíváno pro výrobu oceli, nikoliv elektřiny.

Dle dat serveru Our World in Data bylo uhlí ve Spojeném království hlavní surovinou na výrobu elektřiny v průběhu 19. i 20. století. Postupně však bylo nahrazeno zemním plynem a v menší míře i jadernými a obnovitelnými zdroji. Obecně se výroba elektřiny z uhlí považuje za způsob výroby, jenž nejvíce ohrožuje životní prostředí. Uvolňování oxidu uhličitého při spalování uhlí je vyšší než u spalování ropy či zemního plynu.

Kvůli obavám o životní prostředí se Velká Británie dlouhodobě snaží o snížení využívání uhlí. Dle zprávy (.pdf, str. 19) britského Ministerstva podnikání, energetiky a průmyslové strategie (BEIS) ve Spojeném království klesá celková spotřeba uhlí. Největší pokles, jak ukazuje také graf níže, lze přitom v posledních letech vidět právě v případě využití uhlí pro výrobu elektrické energie.

K prvnímu kompletnímu zastavení výroby elektřiny z uhlí došlo poprvé od 19. století v roce 2016, a to na několik hodin. V roce 2017 zaznamenala Velká Británie první celý den bez výroby elektřiny z uhlí, o dva roky později už jeden celý týden. V roce 2020 během pandemie covidu-19 Británie dosáhla rekordu dvou měsíců bez užití uhlí k výrobě elektřiny. Rok 2020 společně s rokem 2022 se tak staly v Británii z pohledu vyrábění energie nejekologičtějšími roky.

Britská vláda se původně zavázala postupně zcela uzavřít uhelné elektrárny do roku 2025. V roce 2020 dokonce zamýšlela uzavřít všechny elektrárny již o rok dřív, tedy v roce 2024. V této spojitosti bylo například původně plánováno ukončení provozu uhelné elektrárny Drax v anglickém Yorkshiru na září 2022. Kvůli energetické krizi spojené s ruskou invazí na Ukrajinu se však v létě 2022 britská vláda s provozovatelem elektrárny dohodla na tom, že Drax zůstane k dispozici do března 2023. Podobně tomu bylo i v případě uhelné elektrárny společnosti EDF v Nottinghamshiru.

Deník The Guardian k tomu v létě 2022 uvedl, že v souvislosti se snahou vlády zabezpečit dodávky elektřiny je cíl uzavřít uhelné elektrárny v roce 2024 „v ohrožení“. Koncem prosince 2022 však britské Ministerstvo podnikání, energetiky a průmyslové strategie ve své statistické zprávě potvrdilo, že by k uzavření posledních uhelných elektráren mělo dojít do roku 2024 (.pdf, str. 4). V současnosti v provozu zůstávají čtyři tyto elektrárny.

Je možné, že Andrej Babiš ve svém výroku vychází ze schválení výstavby nového uhelného dolu, ke kterému poprvé po 30 letech došlo v prosinci 2022. Stavba dolu Woodhouse Colliery na severozápadu Anglie se původně začala plánovat již v roce 2014 (.pdf, str. 11). Důl by měl ale sloužit zejména k těžbě koksovatelného uhlí (.pdf, str. 3), tedy uhlí určeného především na výrobu oceli, nikoliv elektřiny. Výstavba dolu se i přes rozhodnutí vlády setkává s vysokým počtem nesouhlasných protestů, které bojují za ochranu klimatu.

V závěru shrňme, že britská vláda stále počítá s plánem na uzavření uhelných elektráren v roce 2024. I přesto, že se Velká Británie snaží výrobu elektřiny z uhlí a celkovou produkci uhlí v posledních letech významně snižovat, ke kompletnímu zastavení výroby až na krátké přestávky doposud nedošlo. V roce 2022 pak byla sice schválena výstavba nového uhelného dolu. Ten je však určen pro těžbu koksovaného uhlí, které se běžně neužívá pro výrobu elektřiny (.pdf, str. 13–14). Z těchto důvodů výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Česká republika hlasovala pro to, aby i budovy platily za emisní povolenky.
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Zástupci Evropského parlamentu a Rady EU, které v té době předsedala ČR, se v prosinci 2022 dohodli na rozšíření systému pro obchodování s emisními povolenkami. Dle předběžné dohody by se systém měl od roku 2027 vztahovat i na emise vzniklé z vytápění budov.

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), jehož cílem je snižování emisí skleníkových plynů, funguje od roku 2005. Základem tohoto systému jsou tzv. emisní povolenky. Podle pravidel EU ETS musí všichni znečišťovatelé, jejichž okruh EU vymezuje, pro vypuštění jedné tuny ekvivalentu oxidu uhličitého do atmosféry disponovat jednou emisní povolenkou. Celkový počet povolenek je přitom regulován EU, která jednotlivé povolenky přiděluje, popř. si je znečišťovatelé kupují. Počet povolenek se v rámci systému postupně snižuje, aby se snižovalo množství emisí skleníkových plynů. Zároveň také roste cena těchto povolenek, což se promítá i do ceny energií.

Systém pro obchodování s emisemi se v průběhu let rozšiřuje a je rozdělený do několika fází. V první fázi se povinnost prokazovat se emisními povolenkami týkala především energeticky náročných průmyslových odvětví. Od druhé fáze se systém vztahuje i na letectví, od roku 2013 například i na výrobu hliníku a zpracování chemikálií. Současná, čtvrtá fáze začala v roce 2021.

Andrej Babiš ve výroku mluví o rozšíření EU ETS, které navrhla Evropská komise v červenci 2021. Daný návrh europoslanci v prvním čtení odhlasovaličervnu 2022. Podobu a úpravy (.pdf) tohoto rozšíření, jež dle návrhu zahrnuje i spalování paliv v odvětví budov (.pdf, str. 20, 57), od července 2021 také opakovaně projednávala Rada EU. Ta se skládá ze zástupců jednotlivých členských zemí, obvykle z ministrů pro danou oblast. Ke konečnému schválení rozšíření EU ETS nicméně zatím nedošlo a nové nařízení tak není v platnosti.

Na změně pravidel systému obchodování s povolenkami se ovšem předběžně dohodla Rada EU, které v té době předsedala Česká republika, a zástupci Evropského parlamentu 18. prosince 2022. Vyjednavač Evropského parlamentu Peter Liese k této dohodě novinářům řekl: „Je to zatím největší zákon na ochranu klimatu v Evropě, podle některých i ve světě.“ Upravený systém se bude skutečně vztahovat také na vytápění budov. Emise z vytápění budov a silniční dopravy mají být v rámci nového systému zpoplatněny od roku 2027. Pokud by však přetrvávaly výjimečně vysoké ceny energií, zavedení povolenek na vytápění budov by mělo platit až od roku 2028.

Tuto dohodu 18. prosince komentoval na twitteru také ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na závěr shrňme, že o návrhu na rozšíření systému emisních povolenek oficiálně hlasoval jen Evropský parlament v prvním čtení, čeští europoslanci přitom hlasovali (bod 70) různě, a to i jednotlivé strany vládní koalice. V Radě EU ještě schválení návrhu nařízení neproběhlo. Zástupci Evropského parlamentu a Rada EU, které v té době předsedala Česká republika, se nicméně domluvili na předběžné dohodě, podle níž by mělo dojít ke zpřísnění a rozšíření současného systému emisních povolenek. Systém by se měl nově vztahovat mimo jiné i na oblast vytápění budov. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

Je tam (u vyhlášení amnestie, pozn. Demagog.cz) kontrasignace pana premiéra.
Prezidentské volby 2023
Právní stát
Pravda
Dle Ústavy ČR patří udílení amnestie mezi pravomoci prezidenta, které skutečně vyžadují spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády.

Prezident má pravomoc vyhlásit amnestii na základě článku 63 Ústavy České republiky. Odstavec 3 stejného článku pak stanovuje, že „rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

Hodí se dodat, že za veškerá rozhodnutí hlavy státu, která vyžadují spolupodpis (jinými slovy kontrasignaci) premiéra, případně jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Od vzniku České republiky byla amnestie vyhlášena třikrát. Poprvé 3. února 1993 Václavem Havlem po svém prvním zvolení prezidentem ČR; podruhé přesně o pět let později opět Václavem Havlem na začátku jeho druhého funkčního období a potřetí Václavem Klausem před koncem jeho druhého volebního období, s účinností od 2. ledna 2013. Současný prezident Miloš Zeman již dříve avizoval, že amnestii vyhlásit neplánuje.

Andrej Babiš

Já jsem to (jmenování Michala Koudelky generálem, pozn. Demagog.cz) navrhoval asi sedmkrát.
Prezidentské volby 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Vláda Andreje Babiše opakovaně předložila návrh na povýšení ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky do hodnosti generála. Prezident Miloš Zeman nicméně veškeré návrhy odmítl.

Plukovník Michal Koudelka (.pdf) je současným ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS), což je česká kontrarozvědná zpravodajská služba s působností na území České republiky. Tuto funkci vykonává již od roku 2016, od srpna 2021 do února 2022 byl ale vedením pouze pověřen.

Vláda Andreje Babiše Koudelkovo povýšení na generála navrhla poprvé v květnu 2018. Prezident Miloš Zeman návrh odmítl. Podle zdrojů Aktuálně.cz měly být důvodem výhrady kvůli zprávě BIS ke skladování jedu novičok na českém území a vyhoštění tří ruských agentů. Tyto ani jiné konkrétní důvody nicméně nebyly ze strany Hradu potvrzeny. Podruhé pak Koudelku prezident Zeman nepovýšil v říjnu 2018.

Další návrhy na Koudelkovo jmenování generálem podala Babišova vláda v dubnu (.pdf) a říjnu 2019 (.pdf), v říjnu 2020 (.pdf) a v dubnu 2021 (.pdf). Celkem jich tedy předložila šest, žádný z návrhů ovšem nebyl úspěšný.

Prozatím poslední, sedmý, návrh na povýšení Koudelky do hodnosti generála předložila vláda Petra Fialy. Zmiňme, že mluvčí Fialova kabinetu již v říjnu loňského roku uvedl, že vláda povýšení ředitele BIS „plánuje zopakovat opět v příštím roce“. Z toho vyplývá, že o jmenování Michala Koudelky generálem rozhodne až příští prezident či prezidentka.

Pro úplnost dodejme, že Miloš Zeman práci BIS i jejího šéfa kritizuje dlouhodobě. V říjnu 2018 v rozhovoru pro Parlamentní listy například uvedl: „(…) pan Koudelka podle mého názoru není člověk na svém místě.“ V prosinci 2018 pak BIS označil za „čučkaře“ a její výroční zprávu (.pdf), ve které varovala mj. před působením ruských a čínských zpravodajců na našem území (.pdf, str. 6–9), za „plácání“. V srpnu 2021 pak Zeman službu obvinil z odposlouchávání lidí v jeho nejbližším okolí. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS však tato podezření nepotvrdila.

Vláda Andreje Babiše tedy jmenování Michala Koudelky do hodnosti generála navrhla celkem šestkrát. Bývalý premiér však ve výroku naznačuje, že si přesným počtem není jistý a především poukazuje na to, že jeho kabinet tento návrh opakovaně předložil, v čemž se nemýlí. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Jsem jediný politik, který zveřejnil daňové přiznání od roku 1996 do 2016.
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Andrej Babiš v roce 2017 sice zveřejnil zprávy auditorských firem, které obsahovaly i údaje z Babišových daňových přiznání za roky 1996–2015, jak ale později sám Andrej Babiš potvrdil, zprávy nezahrnují všechny jeho zdanitelné příjmy.

Předseda hnutí ANO zde reaguje na otázku (video, čas 3:40), jestli ve funkci prezidenta „bude transparentní“. Ve své odpovědi uvádí, že transparentní je, což dokládá právě tvrzením, že je jediným politikem, který zveřejnil daňová přiznání od roku 1996 do 2016.

Andrej Babiš v roce 2017 pověřil auditorské firmy Ernst & YoungPricewaterhouseCoopers k tomu, aby mu vypracovaly zprávu o jeho příjmech. Reagoval tak na podezření ohledně nákupu korunových dluhopisů. Auditoři uvedli, že tím chtěl tehdejší ministr financí dokázat, že měl na nákup dluhopisů dostatečné finanční prostředky. Obě vypracované zprávy potvrdily, že měl „v letech 1996 až 2015“ celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Podle auditorů vycházely tyto zprávy mimo jiné právě z daňových přiznání Andreje Babiše za daná léta, která auditorským firmám předložil. V námi ověřovaném výroku se tak předseda hnutí ANO pravděpodobně odkazuje na tyto dokumenty, které obsahovaly některé údaje z jeho daňových přiznání.

Pro doplnění kontextu je dobré připomenout upozornění analytiků z roku 2017, kteří uvedli, že zprávy nejsou auditem v pravém slova smyslu. Tyto zprávy tedy neměly stejnou vypovídací hodnotu, jako plnohodnotný audit. Jak uvedl například Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT, „předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován.“ Auditorská firma EY ve zprávě také zmiňuje, že nepřebírá žádnou odpovědnost za obdrženou dokumentaci a „ve vztahu k daňovým přiznáním (…) nebyly provedeny žádné další procedury“.

Andrej Babiš později v roce 2021 sám potvrdil, že zpráva neobsahuje všechny jeho zdanitelné příjmy. Učinil tak v reakci na zveřejnění aféry Pandora Papers. Podle ní měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Novináři Hospodářských novin ale na základě analýzy obou dokumentů zjistili, že pokud by zpráva auditorských firem zahrnovala všechny Babišovy zdanitelné příjmy, chybělo by mu k nákupu zmíněných nemovitostí přibližně 160 milionů korun. Až poté tedy Andrej Babiš přiznal, že zprávy nezahrnují jeho veškeré příjmy. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ uvedl tehdy.

Je pravda, že zveřejnění daňového přiznání je mezi českými politiky věc spíše ojedinělá. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám podařilo dohledat jen daňové přiznání, které na svém webu publikoval bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček. Jednalo se přitom jen o přiznání za rok 2015.

Na závěr shrňme, že v roce 2017 předseda hnutí ANO zveřejnil zprávu, jež obsahovala také údaje z jeho daňových přiznání za roky 1996 až 2015. Tedy za téměř totožné období, které zmiňuje ve výroku. Andrej Babiš nicméně svým výrokem naznačuje, že zveřejnil všechny své zdaněné příjmy za dané období. Jelikož sám Andrej Babiš nakonec přiznal, že zpráva z roku 2017 neobsahuje veškeré jeho zdaněné příjmy, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Andrej Babiš

Jsem jediný kandidát, který zveřejnil jména kolegů, kteří by šli se mnou na Hrad.
Prezidentské volby 2023
Pravda
V den natáčení ankety byl Babiš jediným prezidentským kandidátem, který zveřejnil jména svých případných spolupracovníků. Kancléřkou by byla Tünde Bartha a o komunikaci by se staral Vladimír Vořechovský. Na Hradě by působili stejní lidé jako na Úřadu vlády v době Babišovy vlády.

Podotýkáme, že v našem odůvodnění přihlížíme ke stavu k 16. prosinci 2022. Hospodářské noviny ověřované video s Andrejem Babišem sice publikovaly 4. ledna 2023, na náš dotaz však odpověděly, že s expremiérem hovořily již v prosinci minulého roku.

Předseda hnutí ANO Babiš na začátku listopadu 2022 odtajnil částečné složení Kanceláře prezidenta republiky, pokud by se stal hlavou státu. Kancléřkou by se stala Tünde Bartha (audio, čas 6:40), která vedla Úřad vlády v době, kdy byl Andrej Babiš předsedou vlády. Hradní komunikaci by pak měl na starost Vladimír Vořechovský, jenž na Úřadu vlády také působil pod bývalým premiérem.

anketě Deníku pak ke konci loňského listopadu Babiš uvedl, že zbytek jeho týmu by byl stejný jako byl na Úřadu vlády za jeho kabinetu (video, čas 1:06).

Další z kandidátů Marek Hilšer jméno potenciální vedoucí Kanceláře prezidenta republiky zmínil 8. prosince 2022. Pakliže by vyhrál volby, kancléřkou by se stala Gabriela Svárovská. Další jména nicméně prozradit nechtěl a řekl, že je případně oznámí až po prvním kole voleb.

Uveďme, že až po natáčení rozhovoru (konkrétně 2. ledna 2023) přinesl týdeník Respekt informace o možném složení hradní kanceláře v případě, že by volby vyhrál Petr Pavel. Podle týdeníku by se kancléřkou stala současná vedoucí Kanceláře Senátu Jana Vohralíková, která potvrdila, že nabídku přijala. Pavel by na Hradě spolupracoval i s Tomášem Richterem, jenž má v kampani na starosti finance, a mluvčí by se stala Markéta Řeháková. Petr Pavel tyto informace později potvrdil a zmíněná jména zveřejnil i na svém webu.

Ostatní uchazeči o prezidentskou funkci potenciální složení hradní kanceláře nezveřejnili. Andrej Babiš tak učinil již během listopadu 2022, kdy uvedl jména některých potenciálních „kolegů“. Ještě před natáčením rozhovoru jméno možné kancléřky oznámil i Marek Hilšer. K 16. prosinci 2022 tedy bývalý premiér Andrej Babiš nebyl sám, kdo prozradil případnou hradní kancléřku, byl ale jediným kandidátem, který zveřejnil detailnější informace ohledně možného složení Kanceláře prezidenta. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

EMIF

Text vznikl ve spolupráci s European Media Information Fund (EMIF) a jejich partnery Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute. Výhradní odpovědnost za jakýkoli obsah podporovaný EMIF náleží autorům a nemusí nutně odrážet pozice EMIF a jejich partnerů, Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů