Petr Fiala
Předseda vlády ČR
Během extrémně krátké doby – jednoho a půl roku – vyskočil důchod z 40 na 50 procent průměrné hrubé mzdy. V případě čisté mzdy jsme někde na 65 procentech.
Na konci roku 2021 byl poměr průměrného starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy 41 %. Poté došlo k růstu důchodů a od ledna 2023 činí 48 % hrubé mzdy. Plán vlády počítá v červnu 2023 s navýšením na zhruba 50 % ve srovnání s hrubou mzdou, tj. cca 60 % ve srovnání s čistou mzdou.
Petr Fiala mluví o průměrné výši starobního důchodu vyjádřené v poměru k výši průměrné mzdy. V rozhovoru zmiňoval, že pokud projde vládní návrh zákona na úpravu valorizací důchodů, dojde v červnu 2023 na základě zákona o důchodovém pojištění k mimořádné valorizaci průměrného důchodu na přibližně „20 tisíc“ korun. V této souvislosti poté Fiala mluvil o tom, že během „jednoho a půl roku“ vzrostl důchod ze 40 na 50 % hrubé mzdy. V rámci našeho odůvodnění tak budeme srovnávat Fialou uvedené plánované navýšení v červnu 2023 a stav o rok a půl dříve, tedy na přelomu let 2021 a 2022.
Pro úplnost doplňme, že v průběhu roku 2021 k mimořádné valorizaci důchodů nedošlo (.pdf), a Petr Fiala tak zjevně nemluví o srovnání současné situace (po navýšení v lednu 2023) se stavem v červnu 2021.
Srovnání s průměrnou hrubou mzdou
Data o vývoji průměrné mzdy publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Data o růstu důchodů pak pravidelně zveřejňuje (.pdf) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přehled, který obsahuje i data z roku 2022 a začátku roku 2023 (.pdf, str. 2), publikovalo v únoru i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Na přelomu let 2021 a 2022 došlo k navýšení důchodů v pravidelném lednovém termínu. Ještě na konci roku 2021 průměrný důchod odpovídal 15 425 Kč, tedy 41 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Díky zvýšení o 805 Kč se pak na začátku roku 2022 zvedl zhruba na 16 200 Kč (.pdf). Kvůli následným mimořádným valorizacím se na konci roku 2022 vyšplhal na 18 061 Kč, tj. 45 % průměrné hrubé mzdy.
Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf), Český statistický úřad, Peníze.cz, MPSV (.pdf, str. 2).
Na začátku letošního roku došlo k navýšení průměrné penze na 19 438 Kč (.pdf, str. 2), což odpovídá 48 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Upřesněme, že Ministerstvo práce a sociálních věcí při vyčíslení tohoto poměru pracuje s průměrnou hrubou měsíční mzdou za rok 2022, která činí 40 353 Kč.
Podle zákona o důchodovém pojištění dojde kvůli rostoucí inflaci k další mimořádné valorizaci v červnu 2023. Bez úprav valorizačního mechanismu by průměrná mzda stoupla na 21 209 Kč, tj. 52,6 % hrubé mzdy. Vláda Petra Fialy nicméně nyní počítá s tím, že v Parlamentu dojde ke schválení jejího návrhu na úpravu parametrů valorizace (.pdf, str. 1), a průměrná penze se v polovině roku navýší na 20 188 Kč (.pdf, str. 2). MPSV ve svém přehledu uvádí, že by tato částka odpovídala 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022).
Doplňme, že Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci (.pdf, str. 38) odhaduje průměrnou hrubou mzdu v roce 2023 na 43 322 Kč. Bez úprav by červnových 21 209 Kč odpovídalo 49 % hrubé mzdy, s úpravami by 20 188 Kč dosahovalo 46,6 % průměrné hrubé mzdy. Tento údaj by se tak od 50 %, jak zmiňoval Petr Fiala, nelišil o více než 10 %, a stále by se tak pohyboval v rámci naší 10% tolerance.
Srovnání s průměrnou čistou mzdou
Podívejme se dále i na srovnání průměrného starobního důchodu s průměrnou čistou měsíční mzdou. Přepočítáme‑li zmíněnou průměrnou hrubou mzdu z roku 2022 na mzdu čistou, dostaneme se na čistý příjem 32 424 Kč (zjednodušený přepočet zahrnuje jen základní slevu na poplatníka).
Vládou plánovaný červnový důchod ve výši 20 188 Kč by tak činil 62,3 % průměrné čisté mzdy. Bez zásahu vlády by se jednalo o 65,4 %.
Pokud budeme pracovat s průměrnou (hrubou) mzdou, jak ji pro rok 2023 predikuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 38), dostaneme čistou průměrnou mzdu 34 616 Kč. Vládou plánovaný červnový důchod by v tomto případě dosahoval 58,3 %, bez úprav vlády 61,3 %.
Petr Fiala, který u poměru důchodu k čisté mzdě mluvil o 65 %, tak v tomto případě uvádí mírně nepřesné procento, stále se nicméně pohybuje na hraně 10% odchylky. Z těchto důvodů proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.