Rusko rozmisťuje své jaderné zbraně mnohem blíž. (...) V případě, že tam (v Bělorusku, pozn. Demagog.cz) umístí rakety například s doletem až 500 kilometrů, tak se to reálně týká i České republiky.
Rusko oznámilo, že v Bělorusku umístí taktické jaderné zbraně. Ty by pak pomocí systému Iskander-M (s dosahem až 500 km) mohly zasáhnout i část ČR. Rusko tím rozšiřuje oblast, z níž může jaderné hlavice vyslat, což dle odborníků může snížit dobu, kterou má NATO na reakci.
Předně uveďme, že Jan Bartošek (KDU‑ČSL) v debatě mluvil o tom, že ruský prezident Vladimir Putin porušil svůj dřívější příslib, že Rusko nebude umisťovat jaderné zbraně mimo své území. Podle Jana Bartoška to Severoatlantická aliance bude muset nějakým způsobem reagovat, protože dle jeho slov „není možné“ jen přihlížet tomu, jak Ruská federace rozmisťuje jaderné zbraně na další místa. V této spojitosti pak upozorňoval na to, že v případě umístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku bude v jejich dosahu i Česká republika.
Ruské jaderné zbraně v Bělorusku
Že Rusko umístí taktické jaderné zbraně na území Běloruska, oznámil Vladimir Putin v sobotu 25. března 2023. Skladovací prostor pro tyto zbraně by měl být připraven k použití do 1. července 2023. Pod kontrolou by jej měla mít přímo Ruská federace, nikoliv Bělorusko.
Pro kontext zmiňme, že jako taktické jaderné zbraně se obvykle označují takové jaderné zbraně, které v krátkodobějším časovém měřítku umožňují dosažení úspěchů na bojišti (.pdf, str. 5). Jsou určeny zejména k ničení nepřátelských vojenských cílů (jednotek či jejich podpory) v konkrétní bojové operaci. V tomto ohledu se liší od tzv. strategických jaderných zbraní, které jsou určeny především k ničení cílů, „jejichž zničení či poškození bude mít závažný, dlouhodobý vliv na celkovou protivníkovu schopnost vést další boj – tedy velká průmyslová a ekonomická centra, prvky kritické infrastruktury a podobně“.
Ačkoli se odborníci v tomto případě neshodují na přesných definicích, taktické a strategické jaderné zbraně se liší v aspektech, jako je např. síla exploze a dosah. Za taktické jaderné zbraně se obvykle považují ty, které mají dosah menší než 500 kilometrů. Doplňme, že za délku doletu ovšem odpovídá spíše nosič nežli zbraň samotná, jelikož jaderné zbraně mohou být odpáleny také z ponorky či letadla.
Co se týče potenciálního zasažení České republiky, Bělorusko od minulého roku disponuje několika letouny, jež jsou schopny nést jaderné hlavice, i raketovým systémem Iskander‑M, který je také schopen nést i jaderné hlavice a má potenciální dostřel také až 500 km. Při odpalu z pohraniční oblasti by pak tyto rakety byly teoreticky schopny zasáhnout území České republiky. Upřesněme, že by se jednalo o část Česka na severovýchodě Moravy. Pokud by například taktická jaderná zbraň byla vystřelena poblíž relativně velkého běloruského města Brest, byla by teoreticky schopna zasáhnout město Ostravu.
Pro úplnost dodejme, že Rusko argumentuje, že umístěním taktických jaderných zbraní v Bělorusku neporušuje Dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), protože ta se vztahuje jen na rakety s doletem 500 až 1 000 km (krátký dolet) a 1 000 až 5 500 km (střední dolet).
Kaliningradská oblast
Doplňme, že již nějakou dobu se spekuluje o přítomnosti jaderných zbraní v ruském Kaliningradu. Tyto spekulace ruská strana nikdy nepotvrdila, podle západních zpravodajských zdrojů se zde ovšem jaderné zbraně nachází. O tom, že v Kaliningradu již ruské jaderné zbraně jsou, mluvil v dubnu 2022 například i ministr obrany Litvy, která s Kaliningradskou oblastí sousedí. Potvrzeno poté je, že se v Kaliningradu nachází raketový systém Iskander‑M.
Vzdálenost České republiky od nejbližšího bodu Kaliningradské oblasti je právě přibližně 500 km, systém Iskander‑M je tedy teoreticky schopný zasáhnout část území ČR, konkrétně menší území na česko‑polských hranicích v Osoblažském, Javornickém a Broumovském výběžku.
Rusko má ovšem v Kaliningradu také letadla MiG‑31 vybavená hypersonickými raketami Kinžal, které jsou také schopny nést jaderné hlavice. Na rozdíl od systému Iskander‑M mají tyto rakety větší dosah, a to až dva tisíce km. Jejich prostřednictvím by tak Rusko teoreticky mohlo zasáhnout jakékoliv místo v ČR.
Závěr
Na závěr shrňme, že Rusko má systémy, které jsou schopné nést jaderné hlavice, umístěny i v Kaliningradské oblasti. Systém Iskander‑M by odtamtud mohl zasáhnout menší část území ČR na česko-polských hranicích, rakety Kinžal by také mohly zasáhnout jakékoliv místo v Česku, protože mají větší dosah.
Umístěním taktických jaderných zbraní v Bělorusku se nicméně rozšiřuje oblast, ze které může Rusko při teoretickém útoku jaderné hlavice vyslat. Někteří bezpečnostní experti proto upozorňují, že umístění jaderných zbraní v Bělorusku může zkrátit dobu, kterou má NATO na reakci v případě, že by k útoku skutečně došlo. Doplňme, že systém Iskander‑M má dosah až 500 km, při vyslání jaderné hlavice z Běloruska by tak teoreticky Rusko mohlo zasáhnout i část území České republiky, konkrétně oblast severovýchodní Moravy. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
