Švédsko, které se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uchází o členství v NATO, potřebuje k přijetí souhlas od všech členských států. V tomto směru je ale problematický přístup představitelů Turecka, kteří dlouhodobě deklarují, že jejich podpora přijetí Švédska není jistá.

Kurdské milice

Hlavním problémem, pro který Turecko přijímání Švédska do aliance kritizuje, se týká švédské politiky vůči kurdské milici YPG a Straně kurdských pracujících (PKK). Tyto militantní organizace působící převážně v Turecku považuje tamní vláda za teroristické. Švédsko pak dlouhodobě kritizuje za to, že proti těmto organizacím údajně bojuje nedostatečně. Dodejme, že obě milice byly spojencem západních států v boji s tzv. Islámským státem, a proto s nimi mělo mnoho západních států přátelské vztahy.

Artikulace tureckých podmínek vedla v červnu 2022 k tomu, že zástupci Švédska, Finska a Turecka podepsali vzájemné memorandum. V něm se Švédsko a Finsko zavázali změnit politiku vůči kurdským militantním organizacím. Turecko na oplátku slíbilo, že nebude bránit jejich přijetí do NATO. Dodejme, že podle informací publikovaných až po konání námi ověřované debaty Švédsko dle Turecka stále dostatečně neplní požadavky obsažené v tomto memorandu.

Vydání konkrétních osob úřadům

Další problémy však záhy nastaly koncem roku 2022, kdy švédský soud rozhodl, že Turecku nevydá novináře a kritika Erdoğanova režimu Bülenta Keneşe. Na něj byl v Turecku vydán zatykač za údajné podezření z participace na protivládním puči z roku 2016. Prezident Erdoğan však již dříve avizoval, že vydání novináře považuje za součást očekávané silnější politiky Švédska vůči kurdským organizacím. Doplňme, že Keneş není jedinou osobou pobývající ve Švédsku, jejíž vydání si Turecko žádá.

Demonstrace ve Švédsku

Kromě neochoty vydat konkrétní osoby k trestnímu stíhání má Turecko rovněž problém s přístupem švédských úřadů k protiislámským a protitureckým demonstracím. Týká se to například demonstrace ve Stockholmu z ledna 2023, při které zúčastnění vystavili figurínu prezidenta Erdoğana, kterou pověsili za nohy hlavou dolů. Turecký ministr zahraničí Çavuşoglu následně žádal švédské představitele o zakročení. Demonstranti se však do problémů s úřady nedostali, neboť jim nárok na podobnou akci dle švédské strany umožňuje legislativou vymezená svoboda projevu.

Na jedné z dalších demonstrací ze začátku letošního roku ve švédském Stockholmu protestující pálili korán, tedy hlavní náboženský text islámu. Policie proti nim však nijak nezasáhla, rovněž z důvodu práva na svobodu projevu. Prezident Erdoğan v reakci na incident řekl, že Turecko vstup Švédska do NATO nepodporuje.

Závěr

Důvodů, proč se Turecko staví kriticky k přijetí Švédska do NATO, je několik. Švédsko podle Turecka nebojuje dostatečně s kurdskými milicemi YPG a Stranou kurdských pracujících, které mj. Turecko považuje za teroristické organizace. Dalším důvodem je neochota švédské strany vydat např. novináře a kritika Erdoğanova režimu Bülenta Keneşe do Turecka, či přístup úřadů k protitureckým demonstracím ve Švédsku. Výrok poslance Bartoška tedy hodnotíme jako pravdivý.