V současné době v Evropě máme pouze dvě fabriky na celulózu, která je naprosto nutná pro výrobu munice.
Přehled výrobců nitrocelulózy, která se využívá pro zbrojní účely, se nám nepodařilo dohledat. Data o přesném počtu výrobců nemá k dispozici např. ani Evropská agentura pro chemické látky či Evropská rada chemického průmyslu, na které jsme se obrátili s žádostí o informace.
Poslanec Bartošek má zjevně na mysli nitrocelulózu, tedy nitrát celulózy. Ten slouží k produkci bezdýmných střelných prachů a jiných tzv. propelentů (střelivin; .pdf, str. 26), které munici uvádějí do pohybu. Nitrocelulóza se tak používá k výrobě celé škály zbrojní munice (.pdf str. 1).
Jak podotýká šéf české chemičky Synthesia Josef Liška: „Potřebujete ji (nitrocelulózu, pozn. Demagog.cz) pro výrobu takřka veškeré munice – od té pro pěchotní zbraně až k velkorážové munici pro tankové kanony, dělostřelectvo a raketomety.“ Právě pardubická Synthesia je jednou ze společností, která se výrobě nitrocelulózy pro zbrojní účely věnuje.
Pro upřesnění je vhodné podotknout, že pro zbrojní účely se používá tzv. energetická nitrocelulóza (.pdf, str. 2–4). Ta má odlišné složení než průmyslová nitrocelulóza (.pdf, str. 536), která slouží k výrobě nátěrových hmot apod.
O počtu výrobců nitrocelulózy, která má využití ve zbrojním průmyslu, mluvil v únoru 2023 v rozhovoru pro server Newstream.cz šéf Asociace obranného a zbrojního průmyslu ČR Jiří Hynek. Hynek tehdy řekl, že „v Evropě jsou jenom tři výrobci nitrocelulózy”. První z nich je podle něj ve Francii, ale momentálně je mimo provoz kvůli havárii. Mluvil tedy o společnosti MANUCO z koncernu EURENCO (.pdf, str. 5), u níž bylo obnovení výroby po nehodě ze srpna 2022 postupně odkládáno až na polovinu března. Dosud se však neobjevily informace, že by k obnovení výroby již došlo.
Dále Hynek zmiňoval českou Synthesii a výrobce v Srbsku, tj. společnost Milan Blagojevic – Namenska. Z Hynkova vyjádření tak vyplývá, že má Evropa v aktivním provozu dvě společnosti na výrobu nitrocelulózy ke zbrojním účelům.
Z veřejně dostupných informací však vyplývá, že v Evropě je nejméně ještě jeden výrobce nitrocelulózy pro zbrojní účely, a to švýcarská Nitrochemie Wimmis, spadající pod německý strojírenský koncern Rheinmetall. Ročně vyrábí přibližně 2 tisíce tun nitrocelulózy (.pdf, str. 85), část z toho přitom putuje do německého závodu Nitrochemie Aschau, který vyrábí střeliviny pro tankovou nebo dělostřeleckou munici.
Ucelený přehled výrobců nitrocelulózy v Evropě se nám nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili například na Světovou asociaci výrobců nitrocelulózy WONIPA (která ale sdružuje jen výrobce průmyslové nitrocelulózy) či Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), která nás odkázala na Evropskou radu chemického průmyslu (CEFIC). Dle odpovědí, které Demagog.cz získal, nicméně ani jedna z těchto institucí nemá dané informace k dispozici.
Na závěr je dobré shrnout, že podle vyjádření Jiřího Hynka, ale například i podle slov ředitele španělské zbrojovky FMG Antonia Cara pro deník Financial Times je v Evropě výrobců nitrocelulózy malý počet, na což ve výroku poukazuje i Jan Bartošek. Určení přesného počtu evropských výrobců nitrocelulózy je však složitější.
Jiří Hynek v únoru uváděl, že jsou nyní v Evropě jen dvě firmy, které v současnosti nitrocelulózu pro zbrojní účely vyrábějí a jejich závody jsou v provozu. Dle dostupných informací se v Evropě nachází nejméně ještě jeden výrobce, a to švýcarská Nitrochemie Wimmis. Pokud by dohromady byli v Evropě tři výrobci nitrocelulózy, hodnotili bychom výrok jako pravdivý s výhradou, jelikož Jan Bartošek poukazuje na jejich nízký počet. S ohledem na to, že ve veřejně dostupných zdrojích není k dispozici ucelený přehled producentů nitrocelulózy, a dané informace se nám nepodařilo získat ani od organizací jako ECHA a CEFIC, nicméně nemůžeme potvrdit ani vyloučit, že neexistují další výrobci. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.
