Udělování milosti

V českém právním řádu se milost chápe jako právní akt, kterým prezident v jednotlivých případech buď promíjí a zmírňuje již uložený trest či jeho následky, anebo nařizuje nezahajovat či zastavit trestní stíhání (.pdf, str. 4). Milost tak může mít několik forem v závislosti na fázi trestního řízení (.pdf, str. 15).

Právo prezidenta na udělování milosti je zakotveno v Ústavě (.pdf, str. 14). Článek 62 říká, že „prezident republiky odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem“, tj. uděluje milost formou tzv. agraciace (.pdf, str. 8), a také že prezident „zahlazuje odsouzení“. V takovém případě se jedná o rehabilitaci, čímž se myslí odstranění následků vykonaného trestu (.pdf, str. 9). Dále Ústava v článku 63 uvádí, že prezident „nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo“, mluví tedy o milosti v podobě abolice (.pdf, str. 6).

O udělení milosti rozhoduje hlava státu na základě své úvahy. V případě odpuštění či zmírnění uloženého trestu a zahlazení odsouzení prezident nepotřebuje spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Spolupodpis je podle Ústavy naopak nutný, pokud chce prezident udělit milost formou abolice (.pdf, str. 16).

Udělení milosti se věnuje také zákon o trestním řízení soudním (nazývaný také jako trestní řád). V něm stojí, že prezident uděluje milosti na základě práva daného Ústavou. Zároveň udává, že „prezident republiky stanoví, v kterých případech může ministr spravedlnosti řízení o žádosti o milost provést a bezdůvodnou žádost zamítnout.“ Pro úplnost doplňme, že žádost o milost může podat kdokoliv, a to ve svůj prospěch i ve prospěch jiné osoby.

Milosti Miloše Zemana

Miloš Zeman již jako prezidentský kandidát v roce 2012 prohlásil: „Dovedu si představit udělení milosti pouze v jednom jediném příkladě, kdy nějaký člověk umírá a chce být posledních několik týdnů svého života v domácím prostředí, takže bych mu udělil milost na těch několik týdnů z humanitárních důvodů.“

V roce 2013 pak Miloš Zeman coby úřadující prezident přenesl pravomoc posuzovat žádosti o milost na Ministerstvo spravedlnosti. To mu podle nových pravidel mělo předkládat pouze žádosti, které se týkaly lidí se závažnou nebo nevyléčitelnou nemocí. Dále Miloš Zeman také uváděl, že chce sám rozhodovat v případech, kdy lidé o milost žádají z humanitárních důvodů. Dodejme, že Zeman udělení milostí podle svých slov považoval za „zbytečně monarchistický prvek“.

Nakonec však bývalý prezident svůj závazek vícekrát porušil. První porušení nastalo v roce 2017 při omilostnění Jiřího Kajínka. V březnu 2022 pak Zeman např. udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Zdravotní ani jiné humanitární důvody v tomto případě prezident Zeman neuváděl.

Postoj prezidenta Pavla

Petr Pavel v listopadu 2022 před prezidentskými volbami řekl, že by do praxe zavedené svým předchůdcem Milošem Zemanem nezasahoval. Během kampaně pak opakovaně uváděl, že by milost uděloval jen ve výjimečných případech, a to v případě justičního omylu nebo z humanitárních důvodů.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v březnu letošního roku prezidentu Pavlovi poslal dopis, ve kterém ho žádal o zvážení, zda zachová, změní, či úplně zruší podmínky pro rozhodování o milostech, které před deseti lety nastavil Miloš Zeman. V dubnu 2023 pak Deník N informoval, že Petr Pavel po více než měsíci ve funkci ještě nezaujal jednoznačný postoj, jak bude k udělování milostí přistupovat.

Na začátku května následně ministr Blažek a prezident Pavel jednali mj. právě o udělování milostí. Po této schůzce Petr Pavel připustil, že by se proces posuzování milostí mohl změnit a mohl by být převeden pod Kancelář prezidenta republiky. Zmiňme, že hlava státu může nové podmínky nastavit formou nového rozhodnutí prezidenta republiky a hradní kancléřka Jana Vohralíková upozornila, že podle Pavla „pro případné převedení agendy pod Kancelář prezidenta republiky bude potřeba upravit legislativu“.

Podle Vohralíkové by Kancelář prezidenta republiky kvůli rozhodování o milostech chtěla mít přístup do všech registrů, mít více zaměstnanců a také větší rozpočet. Než k těmto změnám dojde, bude Hrad dle kancléřky postupovat podle dosavadního modelu, který zavedl Miloš Zeman.

Závěr

Prezident tedy na základě Ústavy rozhoduje o udělení milosti podle svého vlastního uvážení. U milostí, kdy odpouští a zmírňuje již uložené tresty, nebo v případě zahlazení odsouzení hlava státu nepotřebuje spolupodpis předsedy vlády. Bývalý prezident Miloš Zeman pravomoc posuzovat žádosti o milost delegoval na Ministerstvo spravedlnosti. Současný prezident Petr Pavel připustil, že by se tento proces mohl změnit a mohl by být převeden pod Kancelář prezidenta republiky. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.