Zbyněk Stanjura
ODS

Zbyněk Stanjura

Když se podíváte na počet nezaměstnaných a počet volných míst, tak vlastně žádná není (nezaměstnanost dlouhodobě, pozn. Demagog.cz), je vlastně nulová.
Seznam Zprávy, 29. února 2024
Ekonomika,

Tento výrok byl ověřen jako

zavádějící

Zkrácené odůvodnění

Data Úřadu práce sice ukazují, že v ČR jako celku byl počet volných míst vyšší než počet uchazečů o práci po většinu období 2018–2023, ve většině krajů je ale tento poměr dlouhodobě opačný. MPSV navíc upozorňuje, že data Úřadu práce o počtu míst mohou být nadhodnocená.

Plné odůvodnění

Zbyněk Stanjura v kontextu výroku říká, že by si za určitých podmínek dokázal představit robustnější podporu v nezaměstnanosti. Zmiňuje ale, že podle něj v Česku nezaměstnanost není, jelikož počet volných pracovních míst odpovídá počtu nezaměstnaných lidí či ho převyšuje.

Data Úřadu práce

Data o počtu volných pracovních míst a počtu nezaměstnaných pravidelně zveřejňujeÚřad práce (ÚP). Ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru byla nejnovější dostupná data k letošnímu lednu, údaje za únor ÚP publikoval až v průběhu března. V našem odůvodnění tedy používáme jen čísla do ledna 2024.

Jak je vidět na grafu níže, v České republice jako celku počet volných pracovních míst převyšoval počet nezaměstnaných osob od dubna 2018 do listopadu 2023, výjimkou byl jen leden 2023 (.pdf, str. 1). Pokud by tedy nezaměstnaní využili nabízená volná pracovní místa, byla by nezaměstnanost „nulová“, jak říká ministr financí.

Popisovaný trend se zlomil až v prosinci 2023, kdy ÚP v celé ČR evidoval 279 227 uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst dosáhl pouze 271 789 (.pdf, str. 2). Lidí bez práce bylo více než neobsazených míst i v lednu 2024, kdy bylo 295 546 uchazečů o zaměstnání na 266 783 volných pracovních pozic (.pdf, str. 2). Pokud by byla všechna volná místa obsazena, zůstalo by stále skoro 30 tisíc lidí bez práce.

Souhrnná data pro celou ČR. Zdroj: Úřad práce ČR (.zip, 2. Nez 2022_2024, .xlsx)

V rámci České republiky nicméně existují poměrně výrazné regionální rozdíly. Zatímco v Praze je podle ÚP počet míst dlouhodobě o zhruba 50 tisíc vyšší než počet uchazečů, v Moravskoslezském kraji je naopak o 30 tisíc míst méně než nezaměstnaných.

Jak ukazuje graf níže, dlouhodobě vyšší počet nabízených míst než nezaměstnaných je jen v pěti krajích. Nejlépe je na tom podle tohoto srovnání právě Praha, následují Středočeský, Plzeňský a Pardubický kraj. Jihočeský kraj zaznamenal zápornou bilanci až v prosinci 2023 a lednu 2024, od roku 2018 do té doby v něm bylo podle ÚP nabízeno více míst, než byl počet nezaměstnaných.

V případě ostatních devíti krajů je počet volných míst naopak dlouhodobě nižší než počet uchazečů. Data Úřadu práce ukazují, že vůbec nejhorší je situace v už zmiňovaném Moravskoslezském kraji, v minusu jsou (a po celý rok 2023 byly) i všechny ostatní kraje na Moravě, kraje Vysočina, Karlovarský, Ústecký a Liberecký. Podobně je na tom v roce 2024 a 2023 i Královéhradecký kraj, kde bylo více volných míst než uchazečů jen po dobu několika měsíců na jaře a v létě roku 2023.

Data Úřadu práce tak sice ukazují, že v České republice jako celku byl počet nabízených pracovních míst dlouhodobě vyšší než počet uchazečů o práci, bilance ale byla kladná jen v pěti krajích. Ty navíc všechny leží v Čechách. Pokud by měla být nezaměstnanost „nulová“, jak uvádí Stanjura, musely by tisíce nezaměstnaných z Moravskoslezského a Zlínského kraje nastoupit na pracovní místo o dva kraje dále.

Důležité je také zmínit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v dřívějších dokumentech upozorňovalo, že výše uváděné statistiky Úřadu práce nemusí zcela přesně odpovídat počtu skutečně volných pracovních míst (.pdf, str. 7). Zaměstnavatelé totiž mohou Úřadu práce nahlašovat nabídku na jedno reálné volné místo vícekrát. „Důvodem je zejména nastavení povinné evidence volných míst, pokud chce zaměstnavatel zaměstnat cizince,“ uvedlo k tomu ministerstvo (.pdf, str. 9). Podle resortu jsou data ÚP kvůli zmiňovaným duplicitám „zásadně nadhodnocená“.

Závěr

Podle dat Úřadu práce byl v ČR jako celku počet volných míst dlouhodobě vyšší než počet nezaměstnaných, a to po většinu období mezi lety 2018 a 2023, situace se změnila až v prosinci 2023. Pokud by všichni nezaměstnaní využili nabízená volná pracovní místa, byla by nezaměstnanost „nulová“, jak říká ministr financí.

Při regionálním srovnání ale statistika ÚP ukazuje, že ve většině krajů je počet volných míst naopak dlouhodobě menší než počet uchazečů. Vůbec nejhůře jsou na tom Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký kraj. Z tohoto důvodu tak výrok hodnotíme jako zavádějící.

Nutné je také dodat, že MPSV upozorňuje, že data Úřadu práce o počtu volných míst mohou být nadhodnocená. Rozdíly mezi celorepublikovým počtem volných míst a počtem nezaměstnaných tak mohou být ještě menší, než ukazuje statistika Úřadu práce.

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

Vzestup a pád windfall tax

Seznam Zprávy, 29. února 2024

Ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvil o mimořádných příjmech a výdajích státu spojených především s windfall tax, kterou dle svého vyjádření navrhne pro rok 2025 zrušit. Kromě toho se dotkl i téma...