Ministr financí Zbyněk Stanjura mluví o výnosech z tzv. windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrných příjmů pro výrobce elektřiny. Podle něj tyto příjmy dohromady tvoří přibližně 57 mld. Kč.

Windfall tax

Windfall tax je speciální přirážkovou daní pro společnosti z odvětví výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví a petrochemického průmyslu. Platí od začátku 2023 a podle původního záměru její platnost potrvá až do konce roku 2025. Ministr Stanjura ale v březnu sdělil, že v případě výběru plánovaných 17 mld. Kč za rok 2024 (.pdf, str. 114–115 z 358) bude navrhovat zrušení systému již na konci letošního roku.

Sazba této daně je stanovena na 60 % a je uplatňována jako přirážka k dani z příjmů právnických osob, která v roce 2023 činila 19 %. Jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk (.docx, str. 9). Vyměřovaný základ vzniká porovnáním zisku v aktuálním daňovém období s průměrem zisků v letech 2018–2021 navýšeným o 20 %.

Energetické firmy a největší banky podle ministra Stanjury v roce 2022 generovaly „vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů.“ Ministerstvo financí (MF) si jejím zavedením slibovalo získat nový zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské invaze na Ukrajině (.pdf, str. 2).

MF v roce 2022 odhadovalo, že příjmy z windfall tax budou za rok 2023 činit zhruba 85 mld. Kč. Ve skutečnosti ovšem celkové příjmy nakonec dosáhly pouze 39,1 mld. Kč. Podle MF zisky z mimořádné daně většinově tvořilo inkaso z výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a vzduchu (.pdf, str. 5).

Výsledné inkaso z daně ovlivnilo především osvobození od daně pro firmy, které vykonávají kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v poměru vyrobené elektřiny a dodaného tepla menším než 4,4. Ze zmíněných 39 mld. Kč většinu tvoří příjem daně od ČEZu, který na dani z neočekávaných zisků podle svého odhadu z listopadu 2023 zaplatil mezi 28 až 34 mld. Kč (.pdf, str. 6).

Odvod z nadměrných příjmů

Ministr Stanjura ve výroku současně zmiňuje „druhý nástroj,“ čímž zjevně naráží na povinnost platit odvody z nadměrných příjmů pro výrobce energií, která byla zavedená společně s windfall tax na podzim roku 2022. Toto opatření vychází z nařízení Evropské komise, jež stanovila doporučené maximum příjmu z prodeje jedné megawatthodiny (MWh) elektřiny na 180 eur.

V praxi výrobci elektřiny státu odváděli 90 % z příjmů nad určenou hranici. Tato hranice se ale lišila a odvíjela se od jednotlivých zdrojů produkce elektřiny. Hranice 180 eur/MWh platila např. pro příjmy vyrobené využitím energie větru, slunečního záření, vody nebo geotermální energie. V případě výroby elektřiny z plynného paliva z biomasy byla hranice určena na 240 eur/MWh. Nejnižší strop byl stanoven u využití jaderné energie. Celkové příjmy z těchto odvodů za rok 2023 dosáhly 18,5 mld. Kč.

Závěrečné hodnocení

V souvislosti s růstem cen energií vláda v roce 2022 prosadila dvě mimořádná opatření, tzv. windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných příjmů pro výrobce elektřiny. Díky windfall tax stát za rok 2023 vybral 39,1 mld. Kč a z druhého nástroje výnos činil 18,5 mld. Kč. Dohromady se tak jedná o 57,6 mld. Kč, tedy přibližně o 57 či 58 miliard korun, jak správně uvádí ministr financí Stanjura. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.