Tento výrok byl ověřen jako

Petr Mach reaguje na dotaz, jestli by se Evropská unie měla sjednotit v boji proti vnějšímu vměšování do evropských záležitostí. Vymezuje se vůči boji s dezinformacemi, odmítá jakékoli regulace médií a vyzdvihuje svobodu slova. V další části odpovědi se vyjadřuje ke kauze se zpravodajským webem Voice of Europe (video) a kritizuje veřejné dehonestování politiků, kteří tomuto serveru poskytli rozhovor předtím, než bylo rozkryto jeho napojení na Rusko. V tomto kontextu uvádí jako příklad Cyrila Svobodu (KDU-ČSL).

Voice of Europe

Provozovatele webu Voice of Europe zařadila Fialova vláda na vnitrostátní sankční seznam na konci letošního března. Došlo k tomu poté, co ho Bezpečnostní informační služba (BIS) označila za součást ruské vlivové sítě, která se pokoušela v evropských státech získat vliv před blížícími se volbami Evropského parlamentu. Skrz tuto síť proudily peníze některým politikům. Podle vyjádření premiéra Fialy nicméně vláda nemá informace, které by naznačovaly, že by se to týkalo i českých politiků.

Server Voice of Europe podle informací Fialova kabinetu publikoval obsah zaměřený proti územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny (.pdf, str. 2). Z českých politiků tomuto portálu v minulosti poskytl rozhovor například Václav Klaus, Cyril Svoboda, Jindřich Rajchl nebo Zuzana Majerová. 

Přestože web Voice of Europe na konci března přestal být pro čtenáře dostupný, už na začátku dubna začal znovu fungovat, a to z Kazachstánu. Podle dostupných záznamů Cyril Svoboda poskytl portálu rozhovor v poslední době hned dvakrát, konkrétně letos 18. března a loni v září. Za zmínku stojí, že zářijový rozhovor redakce Voice of Europe dále zpracovala do řady dalších samostatných článků, které nesly titulky jako „Bývalý český ministr zahraničí Cyril Svoboda: Pro ukončení války je třeba učinit kompromisy“ nebo „Svoboda: Evropa by měla mít mnoho zdrojů fosilních paliv, včetně těch z Ruska“.

Vyjádření Cyrila Svobody

Místopředseda KDU-ČSL a ministr životního prostředí Petr Hladík na začátku dubna uvedl, že navrhne, aby byl Cyril Svoboda kvůli rozhovorům vyloučen ze strany. Hladík tehdy argumentoval tím, že Svoboda byl zodpovědný za to, aby si zjistil pozadí fungování webu. Dále zmínil dlouhodobý rozkol mezi politickým směřováním Svobody a lidovců. 

Předsednictvo KDU-ČSL později Svobodu vyzvalo, aby zvážil odchod ze strany, nebo aby „jednání, které stranu poškozuje, nečinil“. Zástupci lidovců tehdy zároveň uvedli, že Svoboda bude přizván na zasedání širšího vedení strany, aby se k věci vyjádřil.

Cyril Svoboda pro média řekl, že ze strany vystoupit odmítá. Podle svých slov se necítí být ve sporu s členskou základnou. Rozhovor pro Voice of Europe obhajoval tím, že v době, kdy se zástupci serveru mluvil, ještě na sankčním seznamu nebyl. Konkrétně uvedl: „V době, kdy tu byl, tu byl legálně. Když se podíváte na webové stránky – na které už se nemůžete podívat – tam nebylo nic podezřelého. Ještě jsem si to nechal ověřit.“ Svoboda se hájil také tím, že jeho spolustraníci mu účast v rozhovoru osobně nevyčetli. Pro Deník N uvedl, že za interview nedostal zaplaceno.

Závěr

Cyril Svoboda poskytl rozhovor serveru Voice of Europe v poslední době hned dvakrát. První interview web zveřejnil loni v září, druhé letos 18. března, tedy ještě předtím, než Fialova vláda provozovatele portálu zařadila na sankční seznam. Výrok Petra Macha tak hodnotíme jako pravdivý.