Vláda Petra Fialy jak ve svém původním programovém prohlášení (.pdf, str. 51), tak i v jeho aktualizované verzi (.pdf, str. 52) slíbila, že docílí rozšíření platnosti lustračního zákona i na členy vlády. Samotný lustrační zákon byl přijat v roce 1991 s cílem, aby bývalí vysocí funkcionáři KSČ, spolupracovníci StB nebo příslušníci Lidových milicí nemohli zastávat vysoké posty ve státní správě, justici, armádě, bezpečnostních složkách státu či veřejnoprávních médiích (.pdf, str. 1–4).

Lidé ve funkcích, na které se zákon vztahuje, musí k jejich vykonávání obdržet negativní lustrační osvědčení. Tímto dokumentem dokazují, že nepracovali pro StB a že s ní ani nespolupracovali. 

Do roku 2013 bylo zvykem, že lustrační osvědčení předložil prezidentovi každý ministr před svým jmenováním do funkce, a tento postup do té doby nebyl nijak rozporován. Před jmenováním vlády Bohuslava Sobotky se však začala vést debata o tom, zda lustrační zákon či na něj navázané právní předpisy skutečně takovou povinnost pro ministry přímo ukládají. Někteří ústavní právníci tehdy uváděli, že legislativa sice v tomto ohledu není zcela jednoznačná, ale povinnost se na ministry vztahuje, další odborníci naopak s takovou interpretací zákona nesouhlasili.

Novelizace služebního zákona v roce 2014

Důvodem, proč se o lustračním zákoně v roce 2013 začaly vést spory, byl především fakt, že se měl ministrem stát Andrej Babiš, kterého slovenský Ústav paměti národa stále eviduje v seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti.

Přestože někdejší prezident Miloš Zeman v listopadu 2013 nejdříve řekl, že žádného ministra bez negativního lustračního osvědčení nejmenuje, později změnil názor. Jmenování Andreje Babiše, který osvědčení získat nemohl, tehdy podmiňoval tím, že ve Sněmovně projde prvním čtením nový zákon o státní službě. Ten následně prošel celým legislativním procesem a v lednu 2015 vstoupil v účinnost. Spolu s ním Sobotkova vláda prosadila doprovodnou normu, kterou došlo i k novelizaci lustračního zákona a k upřesnění (.pdf, str. 5–6) dříve nejednoznačných ustanovení. Kvůli této změně tak bylo jasně stanoveno, že se nutnost předložení lustračního osvědčení na členy vlády nevztahuje. 

Návrh vlády Petra Fialy

Ministerstvo vnitra během roku 2022 připravilo novelu lustračního zákona, která by povinnost předložení negativního lustračního osvědčení rozšířila i na ministry a jejich náměstky (.doc, str. 1). Kabinet Petra Fialy poté návrh schválil (.pdf) v říjnu 2022. Na začátku listopadu 2022 pak návrh novely (.pdf) předložil Poslanecké sněmovně. 

Dolní komora se jím měla zabývat v únoru 2023, k tomu ale nakonec nedošlo a stejně dopadl i záměr projednávat novelu na schůzi Sněmovny v létě 2023. Následně bylo projednání návrhu zařazeno i na program schůze, která se uskutečnila v listopadu a prosinci 2023. K 31. červenci 2024 ale zatím Sněmovna první čtení této novely stále nezahájila.

Návrh tedy ve Sněmovně „zamrzl“, někteří koaliční politici ale i nadále doufají, že ho Poslanecká sněmovna stihne do konce volebního období schválit a návrh se vládě podaří prosadit. Tento postoj několikrát zopakoval např. ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro iDnes.cz uvedl, že vládní koalice pouze řeší vhodné načasování projednání.

Někteří další politici vládních stran se ale k návrhu staví skepticky. Například ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) upozorňoval na kritické hodnocení návrhu ze strany Legislativní rady vlády (.pdf). Podle poslance Marka Bendy (ODS) není návrh zcela optimální. Poslankyně opozičního hnutí ANO Berenika Peštová naopak avizovala, že v případě projednávání novely plánuje předložit pozměňovací návrh, kterým by se všechny zákony o lustračním osvědčení zrušily.

Kritika návrhu

Navrhovanou novelu kritizovali nejen zástupci opozičního hnutí ANO, ale v říjnu 2022 i zmíněná Legislativní rada vlády, tedy poradní orgán vlády pro legislativní otázky. Rada tehdy vládě doporučila návrh přepracovat, neboť v něm nalezla několik sporných bodů – návrhu vytkla např. to, že chce povinnost předložení negativního lustračního osvědčení rozšiřovat pouze na ministry a jejich náměstky. Návrh naopak nevyžaduje předložení tohoto osvědčení od prezidenta, členů parlamentu, hejtmanů či starostů navzdory tomu, že ministr vnitra Vít Rakušan úpravu zdůvodnil snahou napravit nerovný systém.

Rada se rovněž domnívá, že by se navrhovaná novela mohla přijetím dostat do konfliktu s právem EU. Ta zákony o neúčasti na komunistickém režimu ve státech EU toleruje, ale žádá, aby se míra selhání každého jedince posuzovala zvlášť. Navrhovaná novela však s individuálním posuzováním případů nepočítá a zároveň nepočítá ani se zpětným přezkoumáním soudem (.pdf). Kromě toho rada upozornila na nález Ústavního soudu z roku 2001, kdy soud shledal, že potřeba lustračního zákona se v demokratickém prostředí rok od roku snižuje.

K novele se staví kriticky například i ústavní právník Jan Kysela, který se domnívá, že návrh neobstojí před Ústavním soudem. Kritice se ale nevyhnula ani původní verze lustračního zákona z roku 1991. Tehdejší prezident Václav Havel se například domníval, že je zákon sice nutný, ale problematický. Původní verze zákona měla platit jen dočasně, poslanci jeho platnost i přes veta Václava Havla nicméně prodloužili.

Závěr

Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana v roce 2022 připravilo novelu lustračního zákona, která by rozšířila působnost lustračního zákona i na ministry a jejich náměstky. V říjnu 2022 tento návrh schválila vláda, která jej následně předložila Poslanecké sněmovně. V dolní komoře se však návrh zatím (k 31. červenci 2024) nedostal do prvního čtení. Tento slib proto hodnotíme jako rozpracovaný.