Tento výrok byl ověřen jako

Vít Rakušan (STAN) v rozhovoru reaguje na dotaz ohledně návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky na zvýšení platu poslanců a dalších ústavních činitelů. Zmiňuje přitom, že by politici o svých platech neměli rozhodovat. V této souvislosti dodává, že se podle něj měla dodržet dohoda, kterou kolem roku 2015 uzavřela tehdejší vládní koalice a opozice a jejímž cílem bylo zautomatizovat růst platů politiků. Podle Rakušana měla tato dohoda zajistit, že platy v případě dobré ekonomické situace porostou, a naopak se zvyšovat nebudou, pokud by ekonomika klesala.

Ministr vnitra mluví o době vlády Bohuslava Sobotky, kdy vládní koalici tvořili sociální demokraté, ANO a lidovci. Starostové a nezávislí (STAN) a s nimi úzce spjatí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) byli tehdy součástí opozice. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 konkrétně kandidovali na kandidátce TOP 09 a získali celkem čtyři mandáty. Poté, co se v roce 2014 jeden z poslanců STAN stal europoslancem, Starosty a SLK ve Sněmovně zastupovali jen Věra Kovářová, Petr Gazdík a Jan Farský.

Staronový automat

Platy poslanců a dalších ústavních činitelů upravuje zákon o platu představitelů státní moci. Automatický mechanismus růstu těchto platů se stal součástí zákona v lednu 2004. Jeho tehdejší verze navázala platovou základnu, ze které se platy dále vypočítávají, na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. V dané době se tak ještě nejednalo o navázání platů na průměrnou mzdu v celém národním hospodářství.

Zákon tedy automatický mechanismus obsahoval už před rokem 2015, o kterém Vít Rakušan mluví, v některých letech ale využíván nebyl, protože se Parlament rozhodl platy zmrazit. Platová základna politiků se tak podle automatu nepočítala například v letech 2004, 2008 až 2010, zmrazené platy byly později i v letech 2011 až 2014.

Poslední zmíněné zmrazení pro roky 2011–2014 prosadila v době ekonomické krize někdejší Nečasova vláda (.pdf, str. 2, 9) a skončit mělo v lednu 2015. Pokud by do té doby zákonodárci neschválili další úpravu zákona, došlo by na začátku roku 2015 ke skokovému nárůstu platů ústavních činitelů o 26 %. Ve druhé polovině roku 2014, tedy během Sobotkova kabinetu, proto Sněmovna projednávala návrh novelizace, který měl vyřešit výpočet platů v roce následujícím.

Parlamentem nakonec prošla novela, která opět navázala platy politiků na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře, a znovu tak po více než pěti letech zavedla do praxe automatický mechanismus pro výpočet platů. Na rozdíl od předcházející verze určoval tento staronový mechanismus dvě rozdílné platové základny, jednu pro soudce a druhou pro ostatní ústavní činitele, tj. poslance, senátory atp. Především ale stanovil, že místo dřívějšího 2,75násobku průměrné mzdy (v nepodnikatelské sféře) bude platová základna politiků od roku 2015 odpovídat 2,25násobku průměrné mzdy.

Pro následující tři roky novela nastavila postupný růst platové základny, která tak díky tomu v roce 2018 odpovídala 2,5násobku průměrné mzdy. Pro následující roky novela s dalšími úpravami nepočítala, což znamenalo, že by se od roku 2019 základna opět vrátila na 2,75násobek průměrné mzdy. (Stále se přitom jednalo o průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře, ne přímo v národním hospodářství. Od ní se platová základna odvozuje až díky návrhu (.pdf) SOCDEM, ANO a Pirátů prosazenému v roce 2020.)

Dohoda a role STAN

Při hlasování o popisované novele z roku 2014 se všichni tři poslanci Starostů zdrželi. Stejně tomu bylo i v případě hlasování o pozměňovacím návrhu Jana Hamáčka (SOCDEM), který původní návrh novely přetvořil do její konečné podoby (.pdf, str. 3–4). Prvotní verze novely počítala jen s prostým zmrazením základny na zhruba 52 tisících Kč (.pdf, str. 3 z 8).

Ve hře tehdy byly i jiné pozměňovací návrhy. Hlavním z nich byl návrh sněmovního rozpočtového výboru, který také požadoval opětovné zavedení automatu. Prosazoval rychlejší růst platů, než jaký byl nakonec schválen (.pdf, str. 1–2). Už pro rok 2015 například počítal s platovou základnou dosahující 2,5násobku průměrné mzdy. Poslancům a senátorům by tak zajistil vyšší plat právě už od roku 2015.

V listopadu 2014, kdy novelu Sněmovna projednávala, některá média informovala, že se na pozměňovacím návrhu rozpočtového výboru dohodly „poslanecké kluby“. Zároveň zpravodajské servery citovaly tehdejšího předsedu společného poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Miroslava Kalouska, který uváděl, že vládní koalice „učinila dohodu“ a TOP 09 a Starostové se k ní „přidali“. Později si Kalousek před konečným hlasováním o novele stěžoval, že SOCDEM předložením Hamáčkova návrhu tuto dohodu porušila.

Podobně jako Kalousek v prosinci 2014 mluvil i Marian Jurečka z tehdy koaliční KDU-ČSL. Podle jeho slov se na návrhu rozpočtového výboru dohodla nejdříve koalice mezi sebou a „nakonec (…) i ve Sněmovně se všemi kluby“. Tehdejší předseda rozpočtového výboru Václav Votava (SOCDEM) ale naopak zmiňoval, že pozměňovací návrh ve výboru vznikl na základě dohody, kterou „s ostatními předsedy klubů“ dojednal poslanec SOCDEM Roman Sklenák.

Z dostupných zdrojů nelze ověřit, jestli se původních jednání o podobě automatického mechanismu nějak účastnili či neúčastnili přímo poslanci hnutí STAN. Výslednou podobu novely, která automatický mechanismus znovu zavedla, při hlasování později nepodpořili ani nehlasovali proti ní. Není přitom jasné, jestli nesouhlasili se zavedením automatu jako takového, nebo s jeho parametry, které obsahoval prosazený návrh Jana Hamáčka.

Závěr

Ačkoliv média zveřejnila některé informace o tom, jak na přelomu roku 2014 a 2015 probíhala vyjednávání o automatickém mechanismu růstu platů politiků, na základě dostupných zdrojů nelze potvrdit ani vyvrátit, zda se zástupci hnutí STAN na těchto dohodách podíleli. Z tohoto důvodu výrok Víta Rakušana hodnotíme jako neověřitelný.