Ten zákon (novela zákona o státním zastupitelství, pozn. Demagog.cz) vznikal také proto, aby se střídali ti funkcionáři (...). Nikdo v tomhle státě nemá funkci tak dlouhou dobu jistou, jako to měli státní zástupci.
Vedoucí státní zástupci neměli před účinností novely zákona o státním zastupitelství časově omezené funkční období. Ostatní funkcionáři na vedoucích pozicích měli a stále mají časový limit svého mandátu určený zákonem, případně ústavou.
Moderátor se v rozhovoru ptá ministra spravedlnosti Pavla Blažka, proč do funkce nejvyššího státního zástupce v souvislosti s rezignací Igora Stříže vybral Lenku Bradáčovou, která chtěla zůstat vrchní státní zástupkyní. Blažek odpovídá, že Bradáčovou do její současné funkce jmenoval už v roce 2012 a že podle něj není zdravé, aby byl člověk v jedné funkci tak dlouho. V tomto kontextu podotýká, že před přijetím novely zákona o státním zastupitelství měli vedoucí státní zástupci ve srovnání s ostatními funkcionáři na vedoucích pozicích nejdelší funkční období.
Podle předchozí úpravy zákona jmenovala nejvyššího státního zástupce vláda a ostatní vedoucí státní zástupce (tedy vrchní, krajské a okresní) ministr spravedlnosti, a to na dobu časově neomezenou. V roce 2024 vstoupila v účinnost novela, která funkční období vedoucích státních zástupců omezila.
Nejvyšší státní zástupce může být nyní jmenován na sedm let a pouze na jedno funkční období. Novela stanovila i jasnější pravidla pro jeho jmenování i odvolání. Také funkční období vrchního, krajského a okresního státního zástupce bylo omezeno na sedm let. Vrchní a krajský státní zástupce přitom mohou u jednoho státního zastupitelství vykonávat svou funkci nanejvýš dvě po sobě jdoucí funkční období.
Ačkoliv jsou řadoví soudci (stejně jako řadoví státní zástupci) do funkce jmenování na časově neomezenou dobu, předsedové soudů mají délku svého funkčního období určenou zákonem o soudech a soudcích. Jak před účinností zmiňované novely, tak v současnosti má nejdelší funkční období předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu, a to deset let. Vedoucí funkcionáři na ostatních článcích soudní sestavy jsou ve své funkci na dobu sedmi let. Vedle této soustavy stojí ještě Ústavní soud, jehož soudci jsou jmenování na deset let. Opakování mandátu je přitom možné.
Co se týče ústavních činitelů, nikdo z nich nemá časově neomezenou funkci. Dlouholetý mandát mají prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu, kteří slouží devět let. Členové bankovní rady České národní banky jsou jmenováni na šest let. Senátoři jsou voleni na šest let, prezident na pět a poslanci na čtyři roky. Předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny mají stejně dlouhý mandát jako řadoví členové komor Parlamentu.
Vedoucí státní zástupci neměli před účinností novely zákona o státním zastupitelství časově omezené funkční období. Ostatní funkcionáři na vedoucích pozicích měli a stále mají délku svého mandátu určenou zákonem, popřípadě ústavou. Předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou ve funkci na deset let, funkční období předsedů a místopředsedů ostatních článků soudní sestavy trvá sedm let. Předseda Ústavního soudu je jmenován deset let. Ani další ústavní činitelé nemají dobu svého mandátu neomezenou. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
.png)
