Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) komentuje výběr Lenky Bradáčové jako nové nejvyšší státní zástupkyně a mluví o svých očekáváních od jejího působení. Podle jeho slov Bradáčová dlouhodobě tvrdí, že je soustava státního zastupitelství příliš široká a měla by se zúžit. Dále uvádí, že s touto myšlenkou souhlasí a podotýká, že se v roce 2012 spolu s Pavlem Zemanem a Lenkou Bradáčovou o tento krok pokusili.

Debaty o státním zastupitelství

Soustava státního zastupitelství se skládá ze čtyř stupňů – Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních státních zastupitelství, krajských a okresních státních zastupitelství. Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus.

Debata o změně soustavy státního zastupitelství probíhala už za vlády Petra Nečase. V roce 2011 chtěl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) zrušit obě vrchní státní zastupitelství a nahradit je speciálním týmem žalobců, který měl zajišťovat boj s korupcí, terorismem a závažnými finančními zločiny. Návrh Pospíšil podle serveru iDNES.cz zaslal do meziresortního připomínkového řízení v lednu 2012. Už v červnu ale na postu ministra skončil, když ho odvolal tehdejší prezident Václav Klaus na návrh Nečase, podle kterého Pospíšil svůj resort nezvládl manažersky ani rozpočtově.

Blažkovy plány na zrušení vrchních státních zastupitelství

Také Pospíšilův nástupce Pavel Blažek, který post ministra zastával v letech 2012–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013, plánoval zrušit vrchní zastupitelství a nahradit je Úřadem pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem. Ještě před tím, v červenci roku 2012, jmenoval Lenku Bradáčovou na post vrchní státní zástupkyně v Praze. Jmenování předcházela Blažkova setkání s Bradáčovou a tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Po schůzkách Blažek řekl, že se trojice shodla na některých úpravách připravovaného nového zákona o státním zastupitelství. Jak Pavel Zeman, tak Lenka Bradáčová tehdy souhlasili se zrušením vrchních státních zastupitelství.

Na podzim roku 2012 Pavel Blažek předložil vládě věcný záměr připravovaného zákona. Po výhradách Nečasova kabinetu právě vůči zrušení státních zastupitelství se ale samotný návrh zákona rozhodl předložit až po nalezení shody napříč politickým spektrem. Návrh, který začal vznikat už za Jiřího Pospíšila, měl být připraven do konce března 2013.

Nový návrh zákona o státním zastupitelství, který Ministerstvo spravedlnosti v čele s Blažkem předložilo, vláda nakonec schválila a předložila Sněmovně koncem května 2013. Na podobě zákona pracovalo Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství. Pavel Zeman a Lenka Bradáčová s ministerstvem spolupracovali na jeho paragrafovém znění a oba se projednávání návrhu účastnili.

12. června 2013 návrh prošel prvním čtením ve Sněmovně. Hned následující den došlo k policejnímu zásahu na Úřadu vlády kvůli podezření na ovlivňování veřejných zakázek a dosazování vybraných osob na důležité posty u policie. V důsledku těchto událostí podal tehdejší premiér Petr Nečas demisi a rozpadla se celá jeho vláda. Nahradil ji nový úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, ve kterém se novou ministryní spravedlnosti stala Marie Benešová. Ta se rozhodla návrh přepracovat a vláda jej nakonec stáhla.

Závěr

Návrh nového zákona o státním zastupitelství, který by rušil vrchní státní zastupitelství, připravilo během Nečasovy vlády Ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem ve spolupráci s tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. K předložení návrhu vládě a Sněmovně došlo nakonec až v roce 2013, ve kterém prošel prvním čtením. Po pádu Nečasovy vlády se moci ujal Rusnokův kabinet, který návrh stáhl. Kvůli nepřesnému roku, který Blažek ve výroku zmiňuje, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.