Otázka vystupování nebo existence referenda o členství v NATO je něco, co ani nebylo v našem volebním programu, to bylo něco, co se opakovaně probíralo v médiích.
Na rozdíl od hnutí SPD program Svobodných požadavek na vystoupení z NATO nezmiňuje a členství v organizaci naopak hodnotí pozitivně. Téma referenda o vystoupení z NATO se v médiích před volbami objevovalo opakovaně, zejména v souvislosti s možnou účastí SPD ve vládě.
Předseda strany Svobodných a poslanec Libor Vondráček zvolený za SPD reaguje na dotaz, zda hnutí SPD při vyjednávání o vládním programu příliš brzy neopustilo záměr uspořádat referendum o členství v EU a NATO. Moderátor se ptá, jestli Svobodní tento ústupek neberou jako podraz, jelikož referendum dlouhodobě prosazují. Vondráček poukazuje na nízký počet poslanců Svobodných a na nutnost dělat kompromisy. Říká, že za úspěch by tak strana považovala prosazení zákona o obecném referendu. Podotýká však, že referendum o členství v NATO v jejich programu ani nebylo.
Svobodní před sněmovními volbami schválili svůj program na republikovém výboru na začátku března 2025 s poznámkou, že se jedná o dlouhodobý program, který „přesahuje rámec jednoho volebního období“. Dokument označuje prvky přímé demokracie „za dobrý doplněk demokratických rozhodovacích postupů“. Odmítá však, aby lidové hlasování nahrazovalo rozhodnutí zvoleného zastupitelského orgánu (.pdf, str. 5).
Plán uspořádat referendum ohledně členství v NATO Svobodní ve svém programu nezmiňují. U NATO naopak oceňují princip svrchovanosti členských států a označují tento přístup za východisko pro další spolupráci evropských zemí (.pdf, str. 2). K EU se pak program staví kriticky a navrhuje, aby z ní Česko vystoupilo (.pdf, str. 3).
Na konci března 2025 Svobodní oznámili společnou kandidaturu s SPD, Trikolorou a PRO. Menší strany šly do voleb na kandidátce hnutí SPD. To svůj volební program představilo v září a přislíbilo v něm přijetí zákona o obecném a závazném referendu včetně možnosti hlasování o zásadních mezinárodních smlouvách, konkrétně například o členství v EU nebo NATO (.pdf, str. 2, 19). Závazek o uspořádání referenda předseda SPD Tomio Okamura zdůraznil například v předvolebním duelu (video, čas 59:07). Podobně se před volbami vyjádřil i poslanec SPD Jaroslav Foldyna.
Otázku referenda o vystoupení z NATO média před volbami probírala opakovaně. Například v červenci 2025 se o referendu mluvilo v souvislosti s rozporem, který ohledně tohoto programového bodu vznikl mezi spolupracujícími Stačilo! a SOCDEM. Možnost referenda o NATO později média probírala také v návaznosti na tehdy předpokládanou účast SPD na vládě s hnutím ANO.
Program Svobodných považuje nástroj referenda za dobrý doplněk demokratických rozhodovacích postupů, odmítá však, aby kompletně nahradilo rozhodování zvolených zastupitelů. Lidové hlasování by Svobodní vyhlásili například o členství v EU, o vystupování z NATO však nemluví a organizaci hodnotí spíše pozitivně. Referendum o NATO prosazovalo hnutí SPD, se kterým se do sněmovních voleb 2025 Svobodní spojili. V médiích se toto téma před volbami objevovalo opakovaně, například v souvislosti s navázáním spolupráce mezi Stačilo! a SOCDEM nebo možnou vládou hnutí ANO s podporou SPD. Výrok Libora Vondráčka hodnotíme jako pravdivý.
