Tomio Okamura (SPD) v kontextu novoročního projevu kritizuje bývalou vládu Petra Fialy (ODS), která podle něj může za nárůst počtu cizinců v ČR. Okamura tento trend uvádí jako příčinu několika problémů, mezi které podle něj patří např. zvyšování cen bydlení či nárůst kriminality.

Kriminalita v ČR

Data o počtu registrovaných trestných činů v ČR sbírá Policie ČR a pravidelně je zveřejňuje v měsíčním intervalu. Roční přehledy z těchto dat dále vytváří Český statistický úřad (ČSÚ). Z dat vyplývá, že počet registrovaných trestných činů naposledy meziročně vzrostl v roce 2022 a od té doby klesá. Policie v roce 2022 přisuzovala meziroční nárůst o 18,8 % (o téměř 29 tisíc trestných činů) především rozvolnění protipandemických opatření. I v roce 2022 byla nicméně kriminalita stále nižší ve srovnání s předpandemickým rokem 2019. 

K datu ověřování výroku zatím nejsou k dispozici kompletní data za celý rok 2025, přehledy Policie však mapují kriminalitu od počátku roku až do listopadu 2025. Právě poslední přehled za listopad 2025 ukazuje, že ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 počet evidovaných trestných činů rovněž klesl (.xlsx, .xlsx). Rozdíl dosahuje zhruba 2 800 skutků.

Kriminalita cizinců v ČR

Policie ve svých statistických přehledech rovněž uvádí, kolik z objasněných trestných činů spáchali cizinci. Z dat vyplývá, že tento počet v období let 2020–2024 rostl.

Jak jsme již zmínili, data k roku 2025 jsou dostupná pouze do konce listopadu. Za období leden–listopad 2025 dosáhl počet objasněných trestných činů spáchaných cizinci 7 826 (.xlsx), tedy asi o 860 skutků méně než za stejné období v předchozím roce (.xlsx). Podle těchto posledních dostupných dat tak počet objasněných trestných činů, které spáchali cizinci, meziročně klesl.

Počet obyvatel ČR i cizinců v ČR se v čase vyvíjel. Množství cizinců např. v roce 2023 meziročně kleslo, v ostatních rocích období let 2017–2024 naopak rostlo. Přidáváme proto také srovnání celkové míry kriminality a míry kriminality mezi cizinci, které zohledňuje velikost populace v daném období. Počet trestných činů spáchaných cizinci proto v následujícím grafu vyjadřujeme vůči celkové populaci cizinců v ČR. Tento údaj srovnáváme s celkovou kriminalitou vyjádřenou vůči celkové populaci ČR.

Jak ukazuje graf, míra kriminality vyplývající z objasněných trestných činů je u cizinců v ČR vyšší ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Celorepubliková míra kriminality v roce 2024 meziročně mírně klesla, v případě cizinců v ČR se míra kriminality naopak mírně zvýšila. 

Poslední dostupná data o počtu obyvatel ČR a počtu cizinců zveřejnily ČSÚ a Ministerstvo vnitra za září 2025 (.pdf, str. 4). Pokud tato data použijeme k přepočtu objasněných trestných činů na populaci, za období leden–listopad 2025 spáchali cizinci 7,1 trestných činů na 1 000 cizinců (.xlsx). To je méně než ve stejném období předchozího roku, kdy šlo o 8,1 trestných činů na 1 000 cizinců (.xlsx). V obou obdobích tyto hodnoty převyšovaly celorepublikový průměr.

Závěr

Tomio Okamura má pravdu v tom, že kriminalita cizinců v ČR je poměrově vyšší než celorepublikový průměr. Svým výrokem však vytváří dojem, že dochází k celkovému nárůstu kriminality. Ta ale podle dat Policie naposledy meziročně vzrostla v roce 2022 a od té doby klesá. V dlouhodobém měřítku se snížil také počet trestných činů i míra kriminality v rámci všech obyvatel ČR i cizinců. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.