Premiér Andrej Babiš v rozhovoru odpovídá na otázku moderátorky, zda se za jeho vlády nezvýší celkové daňové zatížení. Babiš odpovídá, že lidé naopak dostanou více peněz. Jako příklad úspěchů své předchozí vlády uvádí projekty v oblasti zdravotnictví a tvrdí, že v Bruselu vyjednal finanční prostředky pro české zdravotnictví.

Toto tvrzení budeme ověřovat ve vztahu k období vlády Andreje Babiše v letech 2017–2021. Zaměříme se přitom na evropské programy, z nichž mohly prostředky do českého zdravotnictví plynout – zejména na Integrovaný regionální operační program (IROP), mimořádný nástroj REACT-EU a Národní plán obnovy (NPO) financovaný z Nástroje pro oživení a odolnost.

Národní plán obnovy

V roce 2020 Evropská unie vytvořila plán Next Generation EU, jehož cílem je finančně podpořit obnovu evropské ekonomiky po pandemii covidu-19. V červenci 2020 ho schválili čelní představitelé unijních zemí, včetně tehdejšího premiéra Andreje Babiše. V rámci Next Generation EU vznikl např. program REACT-EU či Nástroj pro oživení a odolnost (RRF – Recovery and Resilience Facility).

Národní plán obnovy (NPO) je strategický dokument, prostřednictvím kterého Česká republika v roce 2021 požádala o finanční prostředky z RFF. Babišova vláda schválila český Národní plán obnovy v květnu 2021, v roce 2023 jej poté aktualizovala Fialova vláda (.pdf) v reakci na energetickou krizi.

Celkový objem prostředků z EU v rámci NPO v současné době přesahuje 200 miliard Kč, před aktualizací se jednalo o 180 miliard Kč. V aktuálním i dříve schváleném plánu je na oblast zdravotnictví vyčleněno 12,4 miliardy a dalších 5 miliard na zdravotnický výzkum. K tomu je však nutné připočítat část z pilíře digitální transformace, která zahrnuje služby elektronického zdravotnictví. Na vládním webu, který NPO popisuje, není u digitalizace zdravotnictví specifikována přesná částka. Zdravotnický deník po schválení plánu ovšem informoval, že na tuto oblast je určeno 2,5 miliardy Kč. Na konci roku 2021 tak jeden z dokumentů Evropské komise upřesnil, že Národní plán obnovy počítá s investicemi do zdravotnictví v celkové výši 20 miliard Kč (.pdf, str. 21).

REACT-EU

Prostředky z mimořádného nástroje REACT-EU se v Česku formálně staly součástí rozpočtu Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na programové období let 2014–2020 (.pdf, str. 6, .pdf). V praxi ovšem mohlo Česko tyto prostředky využít až do konce roku 2023.

REACT-EU poskytl unijním státům dodatečné finance na zmírnění hospodářských a sociálních dopadů pandemie a na podporu obnovy ekonomiky, České republice konkrétně přidělil celkem 28,5 miliardy Kč (.pdf, str. 4). Z tohoto objemu směřovalo do zdravotnických zařízení přibližně 22,5 miliardy Kč a 1,1 miliardy Kč na zdravotnické záchranné služby krajů, celkem tedy bylo na oblast zdravotnictví vyčleněno 23,5 mld. Kč.

IROP na léta 2021–2027

V červenci 2020 lídři EU, včetně Andreje Babiše, také schválili dlouhodobý rozpočet EU (tzv. víceletý finanční rámec) na léta 2021–2027. Pro Českou republiku v něm je vyčleněno 27 miliard eur. Tyto prostředky se poté rozdělují do jednotlivých operačních programů, mezi nimiž je i IROP. Na období let 2021–2027 má tento program k dispozici téměř 4,8 miliardy eur, o čemž rozhodl v roce 2021 ještě Babišův kabinet. V návrhu, který tehdy vznikl, bylo v IROP určeno cca 10,2 mld. Kč z unijních peněz pro oblast zdravotnictví a navíc ještě 1,9 mld. Kč pro zdravotnické záchranné služby (.pdf, str. 23–24). Dohromady tyto dvě částky dávají 12,1 mld. Kč. Pozdější dokumenty z období Fialovy vlády uvádějí drobně odlišné částky, které dávají dohromady cca 11,4 mld. Kč (.pdf, str. 15, .pdf).

Evropské zdroje pro onkologii

Mimořádný nástroj REACT-EU financoval 22 projektů na vybavení komplexních onkologických a hematoonkologických center v celkové hodnotě asi 2,77 miliardy Kč (.pdf, str. 3, .pdf, str. 13). Z NPO bylo vyčleněno 8,54 miliardy Kč přímo na posílení onkologické prevence a péče. Z těchto prostředků se plánovalo financovat realizaci Národního onkologického plánu ČR 2030, rozšíření screeningových programů a konkrétní investiční projekty, například výstavbu nového Českého onkologického institutu v areálu Fakultní nemocnice Motol. V programovém období 2021–2027 bylo v IROP na onkologickou péči vyčleněno přibližně 470 milionů Kč (.pdf; .pdf). Pokud tyto částky určené pro oblast onkologie sečteme, dostaneme přibližně 11,8 mld. Kč. 

Další prostředky je možné čerpat i z programu EU4Health, který je součástí plánu Next Generation EU. Na rozdíl od jiných fondů EU, kde má každý unijní stát garantovaný podíl prostředků, jsou v EU4Health vyčleněny prostředky jen pro celou EU dohromady (5,1 miliardy eur). Evropská komise v tomto případě rozhoduje o přidělování grantů jednotlivým projektům, není tedy předem dáno, kolik financí dostanou české projekty zaměřené na boj proti rakovině. Několik organizací z ČR se už do projektů financovaných z EU4Health zapojilo, další se ještě o finance mohou ucházet ve vyhlášených dotačních výzvách.

Jak jsme výrok ověřili?

Andrej Babiš se v roce 2020 jako premiér účastnil jednání, na kterých se lídři EU dohodli na plánu Next Generation EU a dlouhodobém rozpočtu EU na léta 2021–2027. Pod Next Generation EU spadá program Nástroj pro oživění a odolnost a REACT-EU, ze kterých bylo pro Česko na oblast zdravotnictví vyčleněno 20 mld. Kč a 23,5 mld. Kč. V Integrovaném regionálním operačním programu, který rozděluje prostředky z dlouhodobého rozpočtu, bylo na zdravotnictví určeno 12,1 mld. Kč. Dohromady tyto částky dávají 55,6 mld. Kč. Na oblast onkologie bylo z plánu Next Generation EU a dlouhodobého rozpočtu vyčleněno cca 11,8 mld. Kč. Další prostředky ovšem mohou čerpat české projekty z unijního programu EU4Health, v jehož případě nebyla celková částka pro ČR předem stanovena. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.