Předseda vlády Andrej Babiš reaguje na otázky ohledně zákona o rozpočtové odpovědnosti a možného rozvolňování rozpočtových pravidel. Odmítá kritiku ekonomů i Národní rozpočtové rady a obhajuje hospodaření své vlády tvrzením, že Česká republika pod jeho vedením patřila mezi méně zadlužené státy Evropské unie. Jako argument uvádí, že na konci působení jeho vlády bylo Česko šestou nejméně zadluženou zemí.

Srovnání zadlužení

Z výroku Andreje Babiše není jednoznačně patrné, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu.

Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů. Právě tento dluh v mezinárodním srovnání sleduje statistický úřad Evropské unie Eurostat. Z jeho zprávy (.pdf, str. 4) vyplývá, že Česko bylo na konci roku 2021 podle výše vládního dluhu v poměru k HDP jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie. Konkrétně se mezi členskými státy EU umístilo na šestém místě, jak ukazuje následující graf.

Závěr

Česká republika byla v roce 2021, tedy v posledním roce působení Babišovy vlády, skutečně hodnocena jako šestá nejméně zadlužená země v rámci Evropské unie. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.