(…) Maďarsko. Při té minulé krizi zastropovali ceny benzínu a vedlo to k tomu, že ten benzín nebyl a lidé ho dostávali na příděl.

Vít Rakušan vysvětluje, jak by podle něj měla Česká republika řešit nárůst cen pohonných hmot v souvislosti se situací na Blízkém východě. Uvádí, že hnutí STAN podpoří krok vlády Andreje Babiše ohledně kontrolování marží. Dále varuje před rychlými opatřeními, která by podle něj mohla trh pohonných hmot deformovat. V této souvislosti jmenuje příklad Maďarska, které podle něj v reakci na energetickou krizi z roku 2021 zastropovalo ceny pohonných hmot, následně však mělo čelit jejich nedostatku. To dle Rakušanových slov vedlo k situaci, kdy maďarští obyvatelé dostávali pohonné hmoty na příděl.

Evropská energetická krize

Burzovní ceny elektřiny a plynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19, respektive z důvodu nedostatečných zásob plynu a vysoké poptávky po elektřině, která byla způsobena oživením ekonomik po pandemii covidu-19. To vedlo mj. k prudkému zdražování pohonných hmot. K výraznému růstu cen pak následně došlo také v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů, nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení.

Zastropování cen pohonných hmot v Maďarsku

Maďarsko v reakci na energetickou krizi zastropovalo od 15. listopadu 2021 ceny benzínu a nafty na částku 480 maďarských forintů za litr. Tehdy tato maximální částka činila v přepočtu na českou měnu přibližně 33 korun. V Česku ve stejnou dobu ceny benzínu přesáhly hranici 37 korun (.pdf, str. 1). Deklarovaným cílem zastropování v Maďarsku bylo zabránit růstu inflace a posílení ekonomiky. Zastropování přišlo několik měsíců před volbami do maďarského parlamentu, které proběhly v dubnu 2022. Orbánova strana Fidesz tehdy získala nadpoloviční většinu hlasů a Viktor Orbán se stal po čtvrté v řadě premiérem.

Samotné zastropování cen bylo původně naplánováno na tři měsíce, v průběhu roku 2022 však byla jeho platnost několikrát prodloužena. V prosinci 2022 vláda zastropování po více než roce zrušila. Regulace cen pohonných hmot totiž odradila zahraniční dodavatele a Maďarsko se tak muselo spoléhat zejména na maďarský koncern MOL. Právě podle společnosti MOL způsobilo komplikace i to, že se lidé snažili vytvářet zásoby pohonných hmot. Řada čerpacích stanic kvůli nedostatku benzínu a nafty zavedla maximální množství paliva, které lze za regulovanou cenu natankovat, a to ve výši dvou litrů.

Maďarsko se v tomto období také potýkalo s rostoucí inflací. Ačkoli Viktor Orbán na začátku roku sliboval, že díky regulaci cen pohonných hmot a některých potravin se Maďarsko rostoucí inflaci vyhne, nakonec jí bylo silně zasaženo. Jak lze vyčíst z následujícího grafu, meziroční míra inflace v roce 2022 v Maďarsku strmě rostla a v posledních měsících daného roku překonala 20 %. Tím výrazně převyšovala průměr EU, který se v těchto měsících pohyboval kolem 11 %. Inflace v roce 2022 rostla i v Česku a v druhé polovině roku se pohybovala převážně mezi 15 a 17 %.

Jak jsme výrok ověřili?

Maďarská vláda v letech 2021 a 2022 zastropovala ceny pohonných hmot maximální částkou 480 maďarských forintů za litr. Regulace cen ale odradila zahraniční dodavatele, v důsledku čehož nebyl na maďarském trhu dostatek pohonných hmot. Řada čerpacích stanic i proto zavedla maximální množství, které bylo možné natankovat, ve výši dvou litrů. Výrok Víta Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.