Vít Rakušan
Poslanec, předseda STAN
Pokud se podíváme na všechny resorty vnitra snad po celé Evropské unii (...), krizová komunikační skupina na resortu ministerstva vnitra, (...) je krizová komunikace absolutním základem.
Ve většině států EU zastává krizovou komunikaci úřad vlády nebo jiná ministerstva. Pod ministerstvo vnitra krizová komunikace spadá pouze v 13 zemích EU.
Bývalý ministr vnitra a současný poslanec Vít Rakušan (STAN) kritizuje rozhodnutí svého nástupce Lubomíra Metnara zrušit Krizový informační tým (KRIT) Ministerstva vnitra. Plánované přenesení povinností tohoto týmu na tiskové oddělení ministerstva je podle něj vzhledem k náročnosti těchto povinností neuvážené. Dodává, že skoro všechny země EU mají v rámci resortu vnitra podobný tým krizové komunikace.
V červnu 2022 zřídil tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan ve svém resortu oddělení strategické komunikace, v jehož rámci fungoval Krizový informační tým (KRIT) (.pdf, str. 3). Ten měl za úkol koordinovat komunikaci státních institucí při krizových situacích, jako byly například povodně, výpadky proudu či bombové výhružky školám. Poskytoval ale také např. podporu při zvládání případů násilí na školách. KRIT se rovněž podílel na přípravě krizové příručky 72 hodin (.pdf), kterou představily Ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor v srpnu 2025. Příručka má poskytovat státem garantované a praktické rady pro přípravu na různé krizové situace. Česká pošta ji během listopadu 2025 distribuovala v tištěné podobě do domovních schránek občanů.
Vedoucí oddělení strategické komunikace Jan Paťawa v březnu 2026 oznámil, že ministerstvo celý KRIT ruší. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara měl jeho resort v rámci reorganizace zařadit od 1. dubna 2026 agendu strategické komunikace pod oddělení tisku a PR. Organizační změny zdůvodnil tím, že resort chce koncentrovat mediální výstupy (video, čas 0:23) a zvýšit efektivitu (video, čas 2:04) a profesionalitu své komunikace.
Útvar zajišťující krizovou komunikaci spadá pod ministerstvo vnitra v 13 členských zemích EU. V Řecku, Dánsku, Slovinsku a Nizozemsku tyto útvary spadají pod jiná ministerstva, například pod ministerstvo obrany nebo spravedlnosti a bezpečnosti. Švédsko nemá ministerstvo vnitra, jeho agendy však společně s krizovou komunikací spadají pod ministerstvo spravedlnosti. Ve zbytku zemí, například v Itálii nebo Polsku, pak tyto útvary spadají pod úřad vlády. Malta zatím podobný odbor nemá, plánuje ale zavedení systému „reverzní 112“, který umožní přímou krizovou komunikaci s občany skrze mobilní telefony.
Útvary zaštiťující krizovou komunikaci a management pod ministerstvem vnitra nalezneme v 13 dalších státech EU. V ostatních státech krizovou komunikaci státu směrem k občanům zastává samotný úřad vlády či jiné resorty, nebo odpovídající útvar neexistuje. Výrok Víta Rakušana hodnotíme jako nepravdivý.
