Každá ta volba (místopředsedy Sněmovny, pozn. Demagog.cz) má dvě kola. Takže já teď vlastně kandiduji podruhé a budu volen počtvrté.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan se vyjadřuje ke své kandidatuře na místopředsedu Poslanecké sněmovny. Reaguje na poznámku moderátorky, že na neobsazený post kandidoval neúspěšně již třikrát. Rakušan výrok opravuje a zmiňuje, že na post kandiduje teprve podruhé v rámci dvoukolového systému. Moderátorka se následně ptá, zda hnutí STAN zvažuje nominaci jiného kandidáta, se kterým by většina poslanců souhlasila. To Rakušan připouští, nicméně zdůrazňuje, že proces nominace je v kompetenci hnutí STAN a neměl by tak být ovlivněn preferencemi ostatních politických stran.

Volba místopředsedů Sněmovny

Ústava stanovuje, že poslanci volí předsedu a místopředsedy Sněmovny na její ustavující schůzi. Po zvolení předsedy Sněmovna rozhodne o počtu místopředsedů. Při jejich volbě může každý poslanec hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik pozic místopředsedů Sněmovny je ustanoveno.

Samotná volba je nanejvýš dvoukolová a pro zvolení je zapotřebí nadpolovičního počtu hlasů přítomných poslanců v některém z kol. Pokud je některý z kandidátů zvolen již v prvním kole, druhé kolo pro obsazení dané pozice se již nekoná. To se týká pouze neobsazených pozic po prvním kole. Pokud některé ze stanovených míst zůstává neobsazené i po druhém kole, koná se zcela nová (opět nanejvýš dvoukolová) volba podle pravidel jednacího řádu.

Volba Víta Rakušana

V aktuálním volebním období se dolní komora shodla na tom, že Sněmovna bude mít celkem čtyři místopředsedy. Na ustavující schůzi 5. listopadu 2025 v prvním kole Sněmovna zvolila první dva místopředsedy, Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Zbylá dvě křesla zůstala po prvním kole neobsazená. Druhé kolo volby poslanci odložili k projednání na 2. schůzi, během které poslanci 14. listopadu zvolili jako třetího místopředsedu Sněmovny Jana Skopečka (ODS). Tím skončila první volba, po které zůstalo poslední křeslo místopředsedy Sněmovny neobsazené.

O poslední post místopředsedy Sněmovny, který má podle povolebních jednání připadnout hnutí STAN, se v době odvysílání ověřovaného rozhovoru ucházel předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Jako člen vlády Petra Fialy však musel kvůli neslučitelnosti funkcí nejprve počkat na jmenování nové vlády, ke kterému došlo v prosinci 2025. První Rakušanova volba se proto konala až v lednu 2026, kdy byl jediným kandidátem. V prvním kole, které proběhlo 16. ledna, neobdržel dostatek hlasů na získání křesla. Stejná situace se opakovala i ve druhém kole, které se konalo o několik týdnů později.

Na začátku března proběhlo první kolo již druhé volby, ve které Vít Rakušan kandidoval na pozici místopředsedy Sněmovny. V něm opět nezískal potřebný počet hlasů pro zvolení. V době odvysílání rozhovoru se očekávalo, že v následujících dnech proběhne druhé kolo této volby, o kterém Rakušan uvedl, že se ho jako kandidát zúčastní, protože získal nominaci poslaneckého klubu STAN. Zástupci ANO a SPD ale zároveň potvrdili, že ho ani v následujícím hlasování nepodpoří. Další hlasování se uskutečnilo na konci března, a to až po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru. Vít Rakušan v něm na počtvrté v řadě neuspěl. Následně se rozhodl o funkci již neusilovat a hnutí STAN na konci března oznámilo, že na funkci místopředsedkyně nominuje poslankyni Barboru Urbanovou.

Jak jsme výrok ověřili?

Volba místopředsedů Poslanecké sněmovny je dvoukolová, pokud kandidát nezíská potřebnou většinu hlasů hned v prvním kole. Pokud se ani ve druhém kole nepodaří obsadit všechna volná křesla pro místopředsedy Sněmovny, koná se nová volba, která má opět maximálně dvě kola. Vít Rakušan se ke dni zveřejnění rozhovoru účastnil dvou voleb, ve kterých proběhla celkem tři jednotlivá hlasování. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.