Stavební zákon jste navrhli jako poslanecký návrh bez připomínkového řízení.

Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) debatovali o přesunu některých odborů a oddělení z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Juchelka tento krok obhajoval mj. tím, že se zvýší transparentnost a efektivita daných odborů. S tím Urbanová nesouhlasí a poukazuje na to, že vládní rozhodnutí nebylo konzultováno s odborníky. Následně zmiňuje, že vláda předložila novelu stavebního zákona pouze jako poslanecký návrh.

Novela stavebního zákona

Návrh novely stavebního zákona předložila skupina poslanců z vládních stran v čele s premiérem Andrejem Babišem 12. prosince 2025 (.pdf). Návrh byl okamžitě zaslán vládě, která jej již o čtyři dny později odsouhlasila (.pdf, str. 3). V době vysílání námi ověřované debaty prošel v Poslanecké sněmovně pouze prvním čtením. Druhé čtení sice začalo už ke konci května, poslanci jej ale dokončili až v červnu.

Cílem navrhované novely zákona je zjednodušení a zrychlení procesu povolování staveb s důrazem na to, že stavební řízení bude vedeno pouze jedním úřadem (.pdf, str. 148). S tím souvisí i další cíl návrhu, a to vytvoření jednotné státní stavební správy. Součástí plánované změny je totiž i zavedení centrálního stavebního úřadu, pod který budou spadat krajská a územní pracoviště (.pdf, str. 191). Úřad má vzniknout k 1. lednu 2027 a od roku 2028 má celý systém fungovat v režimu stanoveném ve stavebním zákoně.

Někteří zástupci opozice i odborníci kritizují zvolený způsob legislativního procesu a poukazují na to, že poslanecký návrh nemusel projít meziresortním připomínkovým řízením ani procesem RIA. Ve stejném duchu se vyjádřil i bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), kterému vadí také absence stanoviska Legislativní rady vlády. Současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na kritiku reagoval tvrzením, že novela vychází z vládního návrhu stavebního zákona, který dřívější vláda Andreje Babiše předložila v roce 2020 a který připomínkovým řízením prošel.

Legislativní proces přípravy zákonů

Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud návrh zákona předkládá vládní kabinet, řídí se příprava návrhu tzv. legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční dokument vytváří některé z ministerstev (.pdf) a svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24–27). V rámci tohoto řízení mohou k dokumentu podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá kabinetu.

Poté, co vláda dokument schválí (.pdf), putuje vládní návrh do Sněmovny. Zde předložený návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy, o kterých může Sněmovna vést rozpravu.

Dalším specifikem vládních legislativních návrhů je i tzv. hodnocení dopadu regulace (RIA – Regulatory Impact Assessment). Jedná se o soustavu analytických metod, které mají vést k predikci důsledků navrhovaných změn. Cílem RIA je přispět ke zkvalitňování právního prostředí v ČR nebo ke zvýšení transparentnosti veřejné správy a eliminaci nadbytečné regulace. Toto hodnocení je ovšem nezbytné pouze pro vládní návrhy zákonů. Poslanecké, krajské či senátní návrhy tomuto procesu nepodléhají.

V případě poslaneckých (či senátních a krajských) návrhů neprobíhá ani výše zmíněné meziresortní připomínkové řízení. Navrhovatel v takovém případě předkládá návrh zákona či novely přímo předsedovi Sněmovny. Ten pak návrh odesílá vládě, která má 30 dnů na vyjádření svého stanoviska. Pokud se vláda do 30 dnů nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí (.pdf). Návrh novely stavebního zákona tak meziresortním připomínkovým řízením skutečně neprošel.

Jak jsme výrok ověřili?

Meziresortní připomínková řízení jsou součástí legislativního procesu u vládních návrhů zákona. U legislativních návrhů, které inicioval jiný orgán veřejné moci, tato řízení neprobíhají. Návrh novely stavebního zákona předložila skupina poslanců z vládních stran, a připomínkové řízení tak neproběhlo. Výrok Barbory Urbanové proto hodnotíme jako pravdivý.