Ta volba (místopředsedy Poslanecké sněmovny, pozn. Demagog.cz) je dvoukolová.

Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) komentuje svou kandidaturu na post místopředsedkyně Poslanecké sněmovny poté, co v prvním kole volby nezískala nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců potřebnou ke zvolení. Zdůrazňuje, že volba je dvoukolová, a tudíž ji ještě čeká další kolo.

Volba místopředsedů Sněmovny

Ústava stanovuje, že poslanci volí předsedu a místopředsedy Sněmovny na její ustavující schůzi. Po zvolení předsedy Sněmovna rozhodne o počtu místopředsedů. Při jejich volbě může každý poslanec hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik pozic místopředsedů Sněmovny je ustanoveno.

Samotná volba je nanejvýš dvoukolová a pro zvolení je zapotřebí nadpolovičního počtu hlasů přítomných poslanců v některém z kol. Pokud je některý z kandidátů zvolen již v prvním kole, druhé kolo pro obsazení dané pozice se již nekoná. To se týká pouze neobsazených pozic po prvním kole. Pokud některé ze stanovených míst zůstává neobsazené i po druhém kole, koná se zcela nová (opět nanejvýš dvoukolová) volba podle pravidel jednacího řádu.

Volba kandidáta hnutí STAN

V aktuálním volebním období se dolní komora shodla na tom, že Sněmovna bude mít celkem čtyři místopředsedy. Na ustavující schůzi 5. listopadu 2025 v prvním kole Sněmovna zvolila první dva místopředsedy, Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Zbylá dvě křesla zůstala po prvním kole neobsazená. Druhé kolo volby poslanci odložili k projednání na 2. schůzi, během které poslanci 14. listopadu zvolili jako třetího místopředsedu Sněmovny Jana Skopečka (ODS). Tím skončila první volba, po které zůstalo poslední křeslo místopředsedy Sněmovny neobsazené.

O poslední post místopředsedy Sněmovny, který měl podle povolebních jednání připadnout hnutí STAN, se za Starosty nejprve ucházel jejich předseda Vít Rakušan. Jako člen vlády Petra Fialy však musel kvůli neslučitelnosti funkcí nejprve počkat na jmenování nové vlády, ke kterému došlo v prosinci 2025. První Rakušanova volba se proto konala až v lednu 2026, kdy byl jediným kandidátem. V prvním kole, které proběhlo 16. ledna, neobdržel dostatek hlasů na získání křesla. Stejná situace se opakovala i ve druhém kole, které se konalo o několik týdnů později.

Na začátku března proběhlo první kolo již druhé volby, ve které Vít Rakušan kandidoval na pozici místopředsedy Sněmovny. V něm opět nezískal potřebný počet hlasů pro zvolení. Další hlasování se uskutečnilo na konci března. Rakušan v něm na počtvrté v řadě neuspěl. Následně se rozhodl o funkci již neusilovat a hnutí STAN na místopředsedkyni nominovalo poslankyni Barboru Urbanovou.

Dolní komora se k volbě Barbory Urbanové do funkce místopředsedkyně dostala ke konci května. Urbanová v tomto prvním kole dostala jen 70 hlasů, ke zvolení přitom potřebovala 85 hlasů. Ani ona tedy nebyla zvolena, a poslední místo ve vedení Poslanecké sněmovny tak ke dni námi ověřované debaty zůstávalo neobsazené. Další hlasování se uskutečnilo až začátkem června, kdy již Urbanová ve volbě uspěla a po zisku 126 hlasů doplnila vedení dolní parlamentní komory.

Jak jsme výrok ověřili?

Volba místopředsedů Poslanecké sněmovny je dvoukolová, pokud kandidát nezíská potřebnou většinu hlasů hned v prvním kole. Pokud se ani ve druhém kole nepodaří obsadit všechna volná křesla pro místopředsedy Sněmovny, koná se nová volba, která má opět maximálně dvě kola. Výrok Barbory Urbanové tak hodnotíme jako pravdivý.