Ministryně financí také říká, tento rok to prostě nesplníme (závazek NATO vyčlenit 2 % HDP na obranu, pozn. Demagog.cz), protože peníze na to nemáme.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v rozhovoru označuje Česko za „černého pasažéra“ NATO kvůli nízkým výdajům na obranu. Dodává, že za minulé Fialovy vlády sice peníze v rozpočtu na splnění 2% závazku byly, ale nedařilo se je efektivně utratit. Za současné Babišovy vlády podle něj chybí samotná vůle závazek plnit. Dokládá to vyjádřeními premiéra Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové, která podle Hřiba uvedla, že v letošním roce alianční závazek ČR nesplní, protože na to není dostatek financí.

Závazky k výdajům na obranu

Závazek členských států NATO vydávat určitou část rozpočtu na obranu vychází z článku 3 Severoatlantické smlouvy, který státy zavazuje rozvíjet svou obranyschopnost. Závazek vydávat 2 % HDP na obranu ústně odsouhlasili ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

V roce 2025 došlo k navýšení aliančního závazku, kdy se spojenci na summitu v Haagu dohodli navýšit obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035. Přímo na obranu má jít 3,5 % HDP a 1,5 % HDP na výdaje spojené s bezpečností v širším smyslu, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení.

Vyjádření Aleny Schillerové

V lednu 2026 Schillerová v rozhovoru k sestavování rozpočtu na letošní rok uvedla, že kabinet dělal škrty v kapitole Ministerstva obrany, ale že výdaje budou i tak představovat minimálně 2 % HDP. Na začátku února pak v debatě v souvislosti se závazkem přijatým na summitu v Haagu řekla, že vláda respektuje 2% závazek a že si stát může dovolit jen minimální výdaje nad tuto hranici (video, čas 39:15, 43:02). Nezpochybnitelnost závazku zopakovala také v březnu, kdy zároveň uvedla, že navýšení výdajů na 3,5 % nebo 5 % HDP je nereálné (video, čas 1:24:22).

Na konci dubna 2026 zveřejnilo NATO hodnocení, podle kterého Česko letos na obranu vydá jen 1,78 % HDP (podle červencového odhadu už jde o 2,01 %). Alena Schillerová následně v rozhovoru uvedla, že podle ní není reálné, aby vláda ještě letos obranný rozpočet navýšila. Na dotaz, zda se 2% hranici podaří naplnit alespoň do konce volebního období, reagovala, že to bude předmětem debaty. V květnu zopakovala, že vláda dalších 20 miliard na obranu už nenajde. Zároveň však uvedla, že kabinet udělá vše pro to, aby 2 % na obranu dodržel, a to vynaložením financí na další výdaje související s obranou.

Ve veřejně dostupných zdrojích, mediální databázi Newton ani např. na sociálních sítích Aleny Schillerové jsme nedohledali tvrzení, ve kterém by připouštěla, že vláda v letošním roce nesplní 2% závazek NATO. Na konci června v Partii např. uvedla, že vynaložení 2 % HDP jen s pomocí přímých výdajů vidí jako nepravděpodobné a problematické. Také ale nevyloučila, že při započítání všech výdajů týkajících se obrany ČR 2% závazek splní (video, čas 1:18:03).

Proč je výrok nepravdivý?

Ministryně financí Alena Schillerová uváděla, že vláda nemá potřebné finance, které by mohla přesunout, a tím splnit závazek NATO vyčlenit alespoň 2 % HDP na svou obranu. V dostupných zdrojích jsme ovšem nedohledali tvrzení, ve kterém by připouštěla, že ČR závazek nesplní. Opakovaně řekla, že vláda udělá vše pro to, aby Česko 2% závazek dodrželo, a to při započítání dalších výdajů souvisejících s obranou. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako nepravdivý.