My teď neplníme ty spojenecké závazky.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib komentuje proběhlý summit NATO v Ankaře a tvrdí, že to pro Česko byla promarněná příležitost. Kritizuje vládu Andreje Babiše za to, že neprioritizuje obranný rozpočet země, a podotýká, že Česko neplní závazky vyplývající z členství v Alianci.

Závazky k výdajům na obranu

Závazek členských států NATO vydávat určitou část rozpočtu na obranu vychází z článku 3 Severoatlantické smlouvy, který státy zavazuje rozvíjet svou obranyschopnost. Závazek vydávat 2 % HDP na obranu ústně odsouhlasili ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

V roce 2025 došlo k navýšení aliančního závazku a spojenci se na summitu v Haagu dohodli, že navýší obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035. Přímo na obranu má jít 3,5 % HDP a 1,5 % HDP na výdaje spojené s bezpečností v širším smyslu, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení.

Plnění rozpočtových závazků

V rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše, připadá na kapitolu Ministerstva obrany částka 154,79 miliardy korun. S ohledem na lednovou makroekonomickou predikci Ministerstva financí tato částka odpovídá 1,73 % HDP. Od roku 2024 stát nicméně do výdajů na obranu započítává také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). Po započtení těchto výdajů činí celkové obranné výdaje 184,7 miliardy korun, což podle lednové predikce představuje 2,06 % HDP. 

NATO má však pro hodnocení obranných výdajů vlastní metodiku a ta se může lišit od výpočtů členských států (.pdf, str. 1). Přísněji hodnotí například investice do infrastruktury nebo mimoresortní výdaje. V dubnu 2026 pak Aliance vydala hodnocení, ve kterém odhadovala, že Česko letos dosáhne pouze na 1,78 % HDP. Andrej Babiš následně opakovaně uvedl, že Česko tento rok závazek nesplní. Podle nového odhadu NATO z července 2026 by Česko nicméně mohlo na obranu vynaložit 2,01 % HDP (.pdf, str. 7). 

Rozdíl mezi českým a aliančním výpočtem se projevil také při hodnocení výdajů za rok 2025. Podle českých představitelů činily výdaje 2,01 % HDP, zatímco NATO uznalo jen plnění ve výši 1,86 % (.pdf, str. 7). Česko rozpočtový závazek dlouhodobě neplní, nejblíže tomu bylo roku 2024, kdy se 2% hranici podařilo překročit po započítání mimoresortních výdajů (.xlsx). Nejnovější metodika NATO ovšem i pro tento rok uvádí plnění pouze ve výši 1,99 % HDP (.pdf, str. 7).

Cíle výstavby vojenských schopností

Kromě rozpočtových závazků musí státy plnit tzv. Capability Targets (CT neboli cíle výstavby schopností), které určují, jaké konkrétní schopnosti armády mají státy budovat. Tyto cíle NATO určuje svým členským státům v rámci procesu obranného plánování, jež má zajistit, aby obranné plánování jednotlivých států bylo v souladu s tím aliančním (.pdf, str. 20). Nejnovější CT byly schváleny v roce 2025 a nahradily verzi z roku 2021. Pro Česko zahrnují například vybudování dvou brigád, posílení protivzdušné obrany nebo logistiky. Podle Ministerstva obrany si jejich plnění vyžádá další stovky miliard korun nad rámec dvouprocentního závazku. K návrhu rozpočtu na rok 2026 ministerstvo uvedlo, že Česko tyto závazky nebude schopno naplnit. 

Jak jsme výrok ověřili?

Podle nejnovějšího odhadu NATO Česko 2% hranici může letos těsně přesáhnout. ČR tento závazek ovšem dlouhodobě neplní a podle dřívějšího vyjádření premiéra Babiše se to nepodaří ani letos. Podle rozpočtu na rok 2026 a predikce Ministerstva financí by závazek bylo možné splnit jen při započtení výdajů na obranné účely z jiných resortů. Ministerstvo obrany navíc začátkem roku uvedlo, že Česko nebude v roce 2026 schopné naplnit ani cíle výstavby vojenských schopností, které rozpočet zatěžují nad rámec výdajového závazku. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý.