(…) platit výživné (…), pokud tak někdo více než čtyři měsíce nečiní úmyslně, což je to (trestnost takového jednání, pozn. Demagog.cz), co vracíme do zákona.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se v rozhovoru vyjadřuje k problematice neplacení výživného. Kritizuje, jak k neplnění vyživovací povinnosti přistupuje současná právní úprava, a v této souvislosti zmiňuje navrhovanou novelu trestního zákoníku. Ta má podle něj za cíl znovu zavést trestní postih osob, které úmyslně neplní vyživovací povinnost po dobu delší než čtyři měsíce.

Vyživovací povinnost v trestním zákoníku

Do konce roku 2025 bylo podle trestního zákoníku trestné jak neplnění vyživovací povinnosti, tak i úmyslné vyhýbání se jejímu plnění. Pokud takové jednání trvalo déle než čtyři měsíce, hrozil pachatelům trest odnětí svobody na jeden, respektive dva roky. Pokud pachatel navíc tímto jednáním vystavil oprávněnou osobu nebezpečí nouze, hrozil mu až tříletý trest odnětí svobody.

Změnu přinesla novela trestního zákoníku, kterou vláda Petra Fialy předložila Poslanecké sněmovně v listopadu 2024. Parlament ji poté schválil během roku 2025, kdy po červencovém podpisu prezidentem Petrem Pavlem vyšla ve Sbírce zákonů. Podle této úpravy zákon nově trestá pouze ty případy, kdy rodič neplacením výživného vystaví dítě nebezpečí nouze (.pdf, str. 11 z 278). V ostatních případech už neplacení alimentů trestné není.

Návrh novely trestního zákoníku z roku 2026

Dne 18. února 2026 předložila skupina poslanců vládní koalice, s premiérem Andrejem Babišem v čele, návrh novely trestního zákoníku, která již nepočítá s podmínkou, že neplacením výživného musí být oprávněná osoba vystavena nebezpečí nouze. Důvodová zpráva k návrhu uvádí, že úprava účinná od 1. ledna 2026 příliš zúžila možnosti trestního postihu neplacení výživného (.pdf, str. 3). To podle ní může mít negativní dopady zejména na nezletilé děti, protože v praxi se dané ustanovení aplikuje především na vyživovací vztahy rodičů k nezletilým dětem (.pdf, str. 3).

V případě přijetí návrhu by tedy znovu hrozil za úmyslné neplnění nebo vyhýbání se vyživovací povinnosti trestní postih, a to i pokud by nebyla oprávněná osoba vystavena nebezpečí nouze (.pdf, str. 3 a 8). Podmínka, že neplnění povinnosti musí trvat po dobu delší než čtyři měsíce, by měla zůstat zachována (.pdf, str. 1). Vystavení oprávněné osoby nebezpečí nouze je pak v návrhu bráno jako přitěžující okolnost, kvůli které by dlužníkům hrozil místo ročního odnětí svobody až dvouletý trest (.pdf, str. 1). Na rozdíl od současně platné úpravy by však nemělo být trestné nedbalostní neplacení výživného (.pdf, str. 3).

K datu vydání rozhovoru se návrh novely zákona nacházel ve fázi projednávání v Poslanecké sněmovně (.pdf). Návrh prošel prvním čtením a byl přikázán k projednání výborům. Ústavně-právní výbor návrh již v dubnu 2026 projednal a doporučil jeho schválení (.pdf). Novela však zatím nebyla přijata a čeká na další fázi legislativního procesu.

Jak jsme výrok ověřili?

Do konce roku 2025 bylo podle trestního zákoníku trestné neplacení výživného, a to i z nedbalosti, pokud k takovému jednání docházelo po dobu delší než čtyři měsíce. Přísněji se pak trestalo úmyslné vyhýbání se povinnosti. Novela účinná od 1. ledna 2026 omezila trestnost neplnění povinnosti pouze na případy, kdy neplacení výživného vedlo k nebezpečí nouze oprávněné osoby. Aktuálně navrhovaná novela pak skutečně rozšiřuje trestní postih oproti současnému stavu a vrací trestnost úmyslného neplacení výživného i bez podmínky nebezpečí nouze. Výrok Jeronýma Tejce tak hodnotíme jako pravdivý.