Tejcova kritika Ústavního soudu
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) poskytl rozhovor serveru Novinky.cz, ve kterém kritizoval postup Ústavního soudu ve sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou ohledně účasti na červencovém summitu NATO. Řeč přišla také na počet Pavlových účastí na jednání Bezpečnostní rady státu, na tzv. kauzu Viktorka, na neplacení výživného nebo na návrh zrušit možnost promlčení vraždy. Ověřené faktické výroky z celého rozhovoru si můžete přečíst v této analýze.
OVĚŘENO
Novinky.cz, 20. července 2026
Jeroným Tejc
Ministr spravedlnosti
12
0
0
1
Jeroným Tejc
Zavádějící
Zákon o Ústavním soudu skutečně ukládá soudci zpravodaji povinnost neprodleně doručit návrh ostatním účastníkům řízení spolu s výzvou k vyjádření. U předběžných opatření však zákon připouští, že ve zvlášť naléhavých případech nemusí být toto vyjádření vyžádáno.
Pravda
Ústavní soud označuje skutečnost, že předběžná opatření jsou dočasná a nemají předjímat konečný výsledek sporu, za ustálenou judikaturu. Tato zásada ale není absolutní a v naléhavých případech, jako je ohrožení života a zdraví, soud připouští výjimky.
Jeroným Tejc
Pravda
S vydáním předběžného opatření ve sporu o účast prezidenta na summitu NATO nesouhlasili ústavní soudci Jan Wintr a Dita Řepková, podle kterých nehrozily dostatečně mimořádné následky, aby bylo jeho využití obhajitelné. To jako jednu z věcí v rozhovoru kritizoval i Jeroným Tejc.
Pravda
Ústavní soud svým předběžným opatřením nařídil vládě zajistit účast prezidenta na letošním summitu NATO v Ankaře. Předběžné opatření a jeho odůvodnění jsou skutečně zhruba o tisíc znaků kratší než odlišné stanovisko ústavních soudců Jana Wintra a Dity Řepkové.
Jeroným Tejc
Pravda
Petr Pavel se za působení nynější vlády Andreje Babiše zúčastnil čtyř schůzí Bezpečnostní rady státu, naposledy 2. července. Od svého jmenování v březnu 2023 do konce funkčního období předchozího Fialova kabinetu byl pouze na třech jednáních.
Jeroným Tejc
Novinky.cz, 20. července 2026Podal jsem kárnou žalobu ve věci rozhodovací činnosti soudkyně (v tzv. kauze Viktorka, pozn. Demagog.cz).
Pravda
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc v červnu 2026 skutečně podal kárnou žalobu na soudkyni Sandru Kimmelovou kvůli jejímu postupu při rozhodování v tzv. kauze Viktorka.
Jeroným Tejc
Pravda
Pěstounka Lucie ještě před svěřením Viktorie do péče biologických rodičů varovala OSPOD a žádala, aby jim dívka nebyla svěřena. Během soudního řízení už ale opravdu nikdo z účastníků nevznesl námitky proti rozhodnutí soudkyně vydat Viktorii do péče biologických rodičů.
Jeroným Tejc
Pravda
Návrh novely trestního zákoníku zvyšuje spodní hranici délky trestu za týrání zvířat ze šesti měsíců na jeden rok. O stejnou dobu zvyšuje maximální možný trest za nedbalostní zanedbání péče. Sněmovna návrh v prvním čtení přijala v červnu a od té doby čeká na projednání výborem.
Jeroným Tejc
Pravda
Od 1. ledna 2026 hrozí na základě novely trestního zákoníku za opakovanou krádež trest odnětí svobody až na dva roky, přičemž dolní hranice trestu není stanovena. Před přijetím této úpravy činila trestní sazba šest měsíců až tři roky.
Jeroným Tejc
Pravda
Do roku 2025 bylo trestné jak úmyslné, tak nedbalostní neplacení výživného, a to bez ohledu na následky. Od 1. ledna 2026 neplacení výživného samo o sobě trestné není, nevystaví-li oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Změnu přinesla novela trestního zákoníku od Fialovy vlády.
Jeroným Tejc
Pravda
Exekutorská komora i Asociace neúplných rodin (ANR) zaznamenaly nárůst počtu exekučních řízení souvisejících s výživným. Podle komory vzrostl počet v prvních pěti měsících r. 2026 o 33–35 %. ANR ale nárůst spojila s jinými faktory než zrušením trestnosti neplacení výživného.
Pravda
Návrh novely má za cíl vrátit do trestního zákoníku trestnost úmyslného neplnění nebo vyhýbání se vyživovací povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce. V současné úpravě je totiž neplacení výživného trestné pouze v případě, kdy vede k nebezpečí nouze oprávněné osoby.
Jeroným Tejc
Pravda
Jeroným Tejc byl v roce 2016 jedním z poslanců, kteří předložili návrh novely trestního zákoníku. Jeho součástí bylo i zrušení promlčitelnosti trestného činu vraždy.