Došlo ke zrušení trestného činu neplacení výživného.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v rozhovoru vysvětluje, že nesouhlasí s celkovým zrušením nebo zmírňováním trestů za některé činy jen kvůli tomu, že jsou české věznice přeplněné. V této souvislosti uvádí, že došlo ke zrušení trestného činu neplacení výživného.

Novela trestního zákoníku 

Do konce roku 2025 bylo podle trestního zákoníku trestné jak neplnění vyživovací povinnosti, tak i úmyslné vyhýbání se jejímu plnění po dobu delší než čtyři měsíce. Pachatelům hrozil za porušení zákona trest odnětí svobody na jeden, respektive dva roky. Pokud pachatel navíc tímto jednáním vystavil oprávněnou osobu nebezpečí nouze, hrozil mu až tříletý trest odnětí svobody.

Změnu přinesla novela trestního zákoníku, kterou vláda Petra Fialy předložila Poslanecké sněmovně v listopadu 2024. Parlament ji poté schválil během roku 2025, kdy po červencovém podpisu prezidentem Petrem Pavlem vyšla ve Sbírce zákonů. Podle této úpravy zákon nově trestá pouze ty případy, kdy pachatel neplacením výživného vystaví oprávněnou osobu (např. dítě) nebezpečí nouze (.pdf, str. 11 z 278). V ostatních případech už neplacení alimentů trestné není.

Většina ustanovení novely nabyla účinnosti 1. ledna 2026. Podle dat Vězeňské služby bylo v důsledku této změny k 1. lednu 2026 propuštěno 303 osob. Vzhledem k tomu, že soudy měly v souvislosti s touto úpravou rozhodovat také o dalších případech, jako například o osobách s podmíněným trestem nebo ve zkušební době, očekávalo se přibližně 409 rozhodnutí souvisejících s trestným činem zanedbání povinné výživy.

Jak jsme výrok ověřili?

V důsledku novely prosazené Fialovou vládou je od 1. ledna 2026 trestné pouze takové neplacení výživného, kterým pachatel vystaví oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Samotné neplnění vyživovací povinnosti a úmyslné vyhýbání se jejímu plnění po dobu delší než čtyři měsíce už trestné skutečně není. Tejcův výrok tak hodnotíme jako pravdivý.