Jeroným Tejc
Ministr spravedlnosti
Sám Ústavní soud v ustálené judikatuře vychází z toho, že předběžné opatření má pouze dočasný charakter a nemůže a nesmí předjímat konečný výsledek sporu.
Ústavní soud označuje skutečnost, že předběžná opatření jsou dočasná a nemají předjímat konečný výsledek sporu, za ustálenou judikaturu. Tato zásada ale není absolutní a v naléhavých případech, jako je ohrožení života a zdraví, soud připouští výjimky.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v rozhovoru kritizuje předběžné opatření, kterým Ústavní soud uložil vládě umožnit prezidentu Petru Pavlovi účast na summitu NATO v Ankaře. Výhrady má mimo jiné k postupu soudu při vydání opatření a dodává, že tímto rozhodnutím Ústavní soud fakticky předjímá výsledek kompetenčního sporu, což není v souladu s jeho ustálenou judikaturou.
Podstata předběžného opatření
Předběžné opatření je nástroj občanského soudního řízení, kterým soud dočasně upravuje poměry účastníků řízení nebo zabraňuje tomu, aby byl ohrožen výkon budoucího rozhodnutí. Může jím být například uložena dočasná povinnost nenakládat s určitými věcmi nebo právy, něco vykonat či se něčeho zdržet. Soud opatření zruší, pokud pominou důvody, pro které ho nařídil. Opatření také zanikne ze zákona poté, co soud v dané věci rozhodne. Předběžné opatření může využít také Ústavní soud k odvrácení vážné škody nebo újmy či z jiného závažného veřejného zájmu.
Spor prezidenta a vlády
Ministr zahraničí Petr Macinka v lednu mluvil o tom, že by měl Českou republiku na červencovém summitu NATO zastupovat předseda vlády Andrej Babiš, nikoliv prezident. Babiš v březnu řekl, že se akce zúčastní on spolu s Macinkou, což zdůvodnil neshodami ohledně letošních výdajů na obranu. Pavel reagoval prohlášením, že ke změně diplomatických zvyklostí nevidí důvod. V dubnu pak trval na tom, že se summitu zúčastní, a Babišovi poslal dopis (.pdf), ve kterém napsal, že hodlá stát v čele české delegace v souladu se svým ústavním postavením. V květnu Pavel oznámil, že má pro případ, že by mu vláda zabránila v účasti na summitu NATO, připravenou kompetenční žalobu.
V pondělí 8. června prezident Pavel navštívil jednání Babišovy vlády, během kterého mělo původně padnout rozhodnutí o tom, kdo na summit pojede. Rozhodnutí ohledně prezidentovy účasti na summitu NATO však vláda už před svým jednáním odložila na 22. června. Po jednání, které proběhlo 22. června, Babišův kabinet oznámil, že se prezident summitu NATO nezúčastní.
V reakci na rozhodnutí vlády podal prezident Pavel téhož dne k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu (.pdf). Žádal přitom o předběžné opatření, které by mu na letošním summitu zajistilo účast, a o vyjasnění kompetencí vztahujících se k účasti prezidenta na summitech NATO (.pdf, str. 1). Soud následně 24. června vládě předběžným opatřením – tedy dočasným procesním rozhodnutím – nařídil, aby prezidentovi účast na summitu v Ankaře zajistila.
Ustálená judikatura ÚS
Ústavní soud o předběžných opatřeních rozhoduje nejčastěji na základě ústavních stížností proti rozhodnutím obecných soudů. Při jejich přezkumu používá tzv. omezený test ústavnosti. Zkoumá, zda opatření mělo zákonný podklad, zda ho vydal příslušný orgán a zda nebylo projevem svévole. Věcnou správnost rozhodnutí nepřezkoumává v plném rozsahu.
Už v nálezu z roku 1999 Ústavní soud uvedl, že soud předběžným opatřením upravuje poměry účastníků pouze dočasně, nikoli s konečnou platností. Jde podle něj o rozhodnutí, „kterým není prejudikován konečný výsledek sporu, zajišťuje však, aby konečné rozhodnutí mohlo mít případně vůbec reálný význam“. Stejný závěr zopakoval v nálezu z roku 2001.
Plénum Ústavního soudu v roce 2010 s odkazem na obě starší rozhodnutí doplnilo, že předběžným opatřením dochází pouze k dočasné úpravě právních vztahů. Ústavní soud přitom v souvislosti s tímto závěrem mluví o ustálené judikatuře, přičemž tento termín označuje opakovanou a dlouhodobou rozhodovací praxi.
Výjimky ze zásady
V nálezu z roku 2016 (.pdf, str. 10) o domácím porodu Ústavní soud nicméně připustil, že v naléhavých případech může být nutné rozhodnout předběžným opatřením i s konečnou platností. Jako příklad uvedl bezprostřední ohrožení života a zdraví. Soud přitom musí zachovat i procesní práva toho, komu povinnost ukládá (.pdf, str. 10).
V usnesení z roku 2009 navíc Ústavní soud uvedl, že překážka obsahové shody předběžného opatření s rozhodnutím ve věci samé platí pouze jako obecná zásada. V usnesení z roku 2024 dodal, že ani ve správním soudnictví není tato podmínka absolutní.
Jak jsme výrok ověřili?
Ústavní soud dlouhodobě vychází z toho, že předběžné opatření má dočasný charakter a nemá předjímat konečný výsledek sporu. Tento závěr soud ve svých usneseních označil za ustálenou judikaturu. Judikatura ale tuto zásadu neformuluje jako absolutní. Ústavní soud uvádí, že překážka obsahové shody s rozhodnutím ve věci samé platí pouze jako obecná zásada. V naléhavých případech proto připouští i předběžné opatření s konečnou platností. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.