Část věcí, o kterých jsem hovořil, řekli sami dva ústavní soudci – Jan Wintr a Dita Řepková –, kteří s vydáním předběžného opatření nesouhlasili.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc odpovídá na otázku, zda svou kritikou Ústavního soudu za vydání předběžného opatření ve sporu prezidenta s vládou nezpochybňuje celou justici. Tejc říká, že tomu tak není, a argumentuje tím, že podobnou kritiku jako on v námi ověřovaném rozhovoru pro Novinky vyjádřili také dva ústavní soudci – Jan Wintr a Dita Řepková.

Spor vlády a prezidenta

Ministr zahraničí Petr Macinka v lednu mluvil o tom, že by měl Českou republiku na červencovém summitu NATO v Ankaře zastupovat předseda vlády Andrej Babiš, nikoliv prezident. Babiš v březnu řekl, že se akce zúčastní on spolu s Macinkou, což zdůvodnil neshodami ohledně letošních výdajů na obranu. Pavel reagoval prohlášením, že ke změně diplomatických zvyklostí nevidí důvod. V dubnu pak trval na tom, že se summitu zúčastní, a Babišovi poslal dopis (.pdf), ve kterém napsal, že hodlá stát v čele české delegace v souladu se svým ústavním postavením. V květnu Pavel oznámil, že má pro případ, že by mu vláda zabránila v účasti na summitu NATO, připravenou kompetenční žalobu.

V pondělí 8. června prezident Pavel navštívil jednání Babišovy vlády, během kterého mělo původně padnout rozhodnutí o tom, kdo na summit pojede. Kabinet na tomto zasedání schválil, že prezident Pavel povede českou delegaci na Valné shromáždění OSN, které se uskuteční v září 2026 v New Yorku. Rozhodnutí ohledně prezidentovy účasti na summitu NATO však vláda už před svým jednáním odložila na 22. června. Po jednání, které proběhlo 22. června, Babišův kabinet oznámil, že se prezident summitu NATO nezúčastní.

Předběžné opatření Ústavního soudu

V reakci na rozhodnutí vlády podal prezident Pavel k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu (.pdf). Žádal přitom o předběžné opatření, které by mu na letošním summitu zajistilo účast, a o vyjasnění kompetencí vztahujících se k účasti prezidenta na summitech NATO (.pdf, str. 1). Soud následně 24. června vládě předběžným opatřením nařídil, aby prezidentovi účast na summitu v Ankaře zajistila. Vládě a Ministerstvu zahraničních věcí uložil, aby bezodkladně notifikovaly NATO o účasti prezidenta v oficiální české delegaci a aby prezidentovi a jeho doprovodu účast neztěžovaly (.pdf, str. 1). Pro vydání předběžného opatření hlasovalo deset z 12 přítomných ústavních soudců a soudkyň.

Ministr spravedlnosti Tejc v rozhovoru pro Novinky uvedl, že ho překvapila rychlost rozhodnutí Ústavního soudu, a dodal, že podle jeho názoru byl popřen princip spravedlivého procesu. Kritizoval postup soudu, nesouhlasil s použitím občanského soudního řádu a byl toho názoru, že dle zákona o Ústavním soudu v kompetenčních žalobách nelze využít předběžné opatření. Jeho použití kritizoval také z toho důvodu, že podle jeho slov „může být použito pouze tehdy, když má zabránit mimořádně závažným následkům, hrozícímu násilnému zásahu nebo k odvrácení hrozící škody“. Dle něj by nenastaly závažné následky, pokud by se prezident jednoho summitu případně neúčastnil.

S vydáním předběžného opatření nesouhlasili ústavní soudci Jan Wintr a Dita Řepková. Ve svém odlišném stanovisku argumentovali mimo jiné tím, že předběžné opatření má být ve sporech o rozsah kompetencí výjimečné, zejména pokud zasahují do politických dějů (.pdf, str. 3–4). Pro vydání předběžného opatření podle nich nenastala ani jedna ze dvou podmínek uvedených v občanském soudním řádu (.pdf, str. 3), tedy potřeba dočasně upravit poměry účastníků sporu či obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí. V rozhodnutí o účasti prezidenta Pavla na letošním summitu NATO podle nich nehrozily natolik mimořádné následky, aby bylo potřeba předběžné opatření vydávat (.pdf, str. 3–4).

Jak jsme výrok ověřili?

Ústavní soud vydal 24. června rozhodnutí o předběžném opatření v kompetenčním sporu prezidenta s vládou, ve kterém nařídil vládě zajistit účast prezidenta na letošním summitu NATO v Ankaře. S vydáním předběžného opatření nesouhlasili dva z 12 přítomných soudců, a to právě Jan Wintr a Dita Řepková. Ti v odlišném stanovisku argumentovali mimo jiné tím, že předběžné opatření má být v kompetenčních sporech opodstatněno rizikem mimořádných následků, které podle nich v tomto případě nehrozily.

Obdobnou kritiku v rozhovoru pro Novinky částečně použil i Jeroným Tejc, podle kterého by z případné neúčasti prezidenta na summitu nevyplynuly mimořádně závažné následky. Ty jsou přitom podle něj jednou z podmínek pro využití předběžného opatření. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.