Čísla exekutorů ostatně ukazují, že zrušení (trestného činu neplacení výživného, pozn. Demagog.cz) vedlo k nárůstu počtu neplatičů.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc obhajuje návrh na opětovné rozšíření trestného činu neplacení výživného a argumentuje údaji od Exekutorské komory. Z těch podle Tejce vyplývá, že částečné zrušení tohoto trestného činu vedlo k nárůstu počtu případů neplacení výživného.

Novela trestního zákoníku 

Do konce roku 2025 bylo podle trestního zákoníku trestné neplnění vyživovací povinnosti, a to i v případě nedbalosti, a úmyslné vyhýbání se jejímu plnění po dobu delší než čtyři měsíce. Pachatelům hrozil za porušení zákona trest odnětí svobody na jeden, respektive dva roky. Pokud pachatel navíc tímto jednáním vystavil oprávněnou osobu nebezpečí nouze, hrozil mu až tříletý trest odnětí svobody.

Změnu přinesla novela trestního zákoníku, kterou vláda Petra Fialy předložila Poslanecké sněmovně v listopadu 2024. Parlament ji poté schválil během roku 2025, kdy po červencovém podpisu prezidentem Petrem Pavlem vyšla ve sbírce zákonů. Podle této úpravy zákon nově trestá pouze ty případy, kdy rodič neplacením výživného vystaví dítě nebezpečí nouze (.pdf, str. 11 z 278). V ostatních případech už neplacení alimentů trestné není.

Většina ustanovení novely nabyla účinnosti 1. ledna 2026. Podle dat Vězeňské služby bylo v důsledku této změny k 1. lednu 2026 propuštěno 303 osob. Vzhledem k tomu, že soudy měly v souvislosti s touto úpravou rozhodovat také o dalších případech, jako například o osobách s podmíněným trestem nebo ve zkušební době, se očekávalo přibližně 409 rozhodnutí souvisejících s trestným činem zanedbání povinné výživy.

Údaje Exekutorské komory

Podle vyjádření mluvčího Exekutorské komory se počet exekucí za účelem vymáhání výživného pro nezaopatřené děti v prvním pololetí roku 2026 zvýšil. Zatímco do konce května 2025 jich bylo přibližně 1550–1650, ve stejném období roku 2026, tedy po částečném zrušení trestného činu neplacení výživného, už se počet těchto případů pohyboval mezi 2100 a 2200, což představuje zhruba 33%–35% nárůst.

Podle ředitelky Asociace neúplných rodin Ivety Novotné se v roce 2026 zvýšil počet rodičů, kteří organizaci požádali o zahájení exekučního vymáhání výživného, o 16 % oproti průměrnému počtu případů v letech 2023–2025. Dle jejích slov se na organizaci začali obracet rodiče, kteří „po změně právní úpravy začali hledat jiné možnosti, jak dlužné výživné vymáhat“. K nárůstu vymáhání výživného může dle ní přispívat také zavedení tzv. superdávky, která od října 2025 postupně nahrazuje přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Při žádosti o superdávku se totiž do příjmů domácnosti započítává soudem stanovené výživné, a to i v případě, že ho druhý rodič fakticky neplatí.

Náhradní výživné od státu se naopak do příjmů domácnosti nezapočítává. Jeho získání je však podmíněno zahájením procesu vymáhání dlužného výživného, například exekucí. Podle Konsorcia dluhových poraden vedlo zavedení vymáhání nevyplaceného výživného jako jedné z podmínek pro získání náhradního výživného již v předchozích letech k nárůstu počtu nově zahájených exekucí na výživné pro nezaopatřené dítě.

Jak jsme výrok ověřili?

Od 1. ledna 2026 došlo k omezení podmínek, za kterých je neplacení výživného trestně postižitelné. V současnosti je trestné pouze takové neplacení výživného, jakým pachatel vystaví oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Počet exekučních řízení souvisejících s vymáháním výživného se v prvních pěti měsících roku 2026 ve srovnání se stejným obdobím roku 2025 skutečně zvýšil. Exekutorská komora sice neuvádí důvod pro nárůst případů, podle jejího mluvčího jich ale v roce 2025 bylo 1550–1650, zatímco v roce 2026 šlo o 2100–2200 případů.

Zvýšil se také počet rodičů, kteří Asociaci neúplných rodin požádali o zahájení exekučního vymáhání výživného. Organizace ale ve svých vyjádřeních uvedla jiné faktory než omezení trestnosti neplacení výživného, např. zavedení tzv. superdávky. Výrok Jeronýma Tejce tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.