Jaromír Zůna
Ministr obrany
Co ukázala vláda pod vedením premiéra Babiše, když byla minule u moci, kdy došlo ke stabilizaci, dokonce i k poklesu zadlužení České republiky.
Poměr státního dluhu i dluhu sektoru vládních institucí k HDP klesl pouze v prvních dvou letech působení Babišovy vlády, během pandemie covidu-19 ale následně došlo k výraznému nárůstu obou dluhů. Oproti začátku Babišova vládnutí se zvýšily cca o 9 procentních bodů.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) reaguje na upozornění moderátorky, že některé státy s podobným trendem rychlého zadlužování jako Česko musely v minulosti přistoupit k výrazným škrtům v rozpočtu. Zůna podotýká, že tým na Ministerstvu financí podle jeho názoru dokáže zajistit ekonomické řízení Ministerstva obrany, a tvrdí, že během působení minulé Babišovy vlády došlo k poklesu zadlužení.
Nominální státní dluh
Z výroku Jaromíra Zůny není jasné, zda mluví o státním, nebo o vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu.
Jak je vidět na následujícím grafu, nominální hodnota státního dluhu se snižovala v posledních dvou letech působení vlády Bohuslava Sobotky. V roce 2018, tedy v prvním roce působení Babišovy vlády, také poklesla. V nadcházejících letech už ale rostla a v roce 2020 státní dluh překonal hranici dvou bilionů korun. Na konci roku 2021, kdy Babišova vláda předala moc kabinetu Petra Fialy, činil státní dluh 2,466 bilionu Kč (.pdf, str. 21).
Vládní a státní dluh v poměru k HDP
Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.
Co se tedy týče státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), během prvních dvou let působení Babišova předchozího kabinetu se opravdu snižoval a v roce 2019 představoval 27,9 %. Následně ale výrazně vzrostl, a to tak, že na konci působení Babišovy vlády představoval 39,1 % HDP. Mezi začátkem a koncem Babišova vládnutí se tedy zvýšil o 9,3 procentního bodu (p. b.). K nárůstu došlo v souvislosti s epidemií covidu-19 i na základě navýšení výdajů státního rozpočtu.
Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů. Výši tohoto dluhu v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 15; .pdf, str. 6) a také Eurostat. Jak ukazuje následující graf, také vládní dluh v prvních dvou letech působení Babišovy vlády klesal. Stejně jako v případě státního dluhu nicméně došlo později k růstu, a to konkrétně na 40,7 %. V porovnání s Babišovým nástupem do křesla premiéra tak vzrostl o 9 p. b.
Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.
Proč je výrok nepravdivý?
Nominální hodnota státního dluhu klesla pouze v prvním roce působení Babišova kabinetu, poté už dluh rostl. Na konci Babišova vládnutí dosáhl 2,466 bilionu korun. Dluh je nutné porovnávat také v poměru k HDP. V tomto srovnání došlo ke snížení státního dluhu i dluhu sektoru vládních institucí pouze v prvních dvou letech působení Babišovy vlády. Poté došlo k výraznému nárůstu obou těchto dluhů, a to přibližně o 9 procentních bodů. Výrok ministra obrany Zůny tak hodnotíme jako nepravdivý.