Andrej Babiš
Předseda vlády ČR, předseda hnutí ANO
Měli jsme zadlužení 29 %.
Poměr vládního dluhu k HDP za vlády Andreje Babiše skutečně v roce 2019 klesl na 29,6 %. Premiér však opomíjí výrazný nárůst zadlužení během pandemie covidu-19, která zasáhla období jeho vládnutí. Na konci Babišovy vlády v roce 2021 tak vládní dluh vzrostl až na 40,7 % HDP.
Předseda vlády Andrej Babiš reaguje na otázky ohledně zákona o rozpočtové odpovědnosti a možného rozvolňování rozpočtových pravidel. Odmítá kritiku ekonomů i Národní rozpočtové rady a obhajuje hospodaření své vlády tvrzením, že Česká republika pod jeho vedením patřila mezi méně zadlužené státy Evropské unie. Jako argument uvádí, že během jeho vlády byla ČR málo zadlužená, a tvrdí, že zadlužení činilo 29 % HDP.
Vládní a státní dluh
Z výroku Andreje Babiše není jasné, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu.
Co se týče státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), během Babišova předchozího kabinetu představoval 29,6 % v prvním roce jeho působení. V roce 2019 se snížil na 27,9 % a následně výrazně vzrostl, a to tak, že na konci Babišovy vlády představoval 39,1 % HDP. K nárůstu došlo v souvislosti s epidemií covidu-19 i na základě navýšení výdajů státního rozpočtu.
Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů. Výši tohoto dluhu v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 15) a také Eurostat. Jak ukazuje následující graf, také vládní dluh činil přibližně 29 %, a to v roce 2019. Stejně jako v případě státního dluhu nicméně došlo k pozdějšímu vzrůstu, a to konkrétně na 40,7 %.
Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.
Závěr
Premiér Andrej Babiš v kontextu výroku tvrdí, že během vlády jeho předchozího kabinetu bylo Česko málo zadlužené. Státní dluh byl ve výši cca 29 % HDP či nižší, nicméně pouze ve dvou letech jeho vládnutí. Vládní dluh neboli dluh sektoru vládních institucí činil zmiňovaných 29 % HDP jen jednou, a to v roce 2019. V posledních dvou letech Babišovy vlády oba dluhy výrazně vzrostly, což už současný český premiér nezmiňuje. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.