Vy jste (k představitelům vládních stran, pozn., Demagog.cz) v rámci obrany ani jednou nesplnili ta 2 %.

Kandidát na primátora Prahy za ANO Jan Hušbauer v debatě reagoval na slova Petra Hlaváčka (STAN) o možnostech tvorby povolební koalice. Hlaváček řekl, že jednání o případné koalici povede s koalicí SPOLU pro Prahu, Piráty a hnutím PRAHA SOBĚ, ale s hnutím ANO si ho představit nedokáže. Jako jeden z důvodů uvedl, že na vládní úrovni podle něj nedostatečně řeší obranyschopnost České republiky. Jan Hušbauer odpověděl, že minulá vláda Petra Fialy, jejíž součástí bylo i hnutí STAN, ani jednou během čtyř let nesplnila alianční závazek vydávat 2 % HDP na obranu.

Plnění aliančního závazku za Fialovy vlády

Závazek členských států NATO vydávat určitou část rozpočtu na obranu vychází z článku 3 Severoatlantické smlouvy, který státy zavazuje rozvíjet svou obranyschopnost. Poprvé byl závazek vydávat 2 % HDP na obranu ústně odsouhlasen v roce 2006, jeho platnost a aktuálnost byla potvrzena čelními představiteli států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014. V roce 2025 pak došlo k navýšení aliančního závazku. Spojenci se na summitu v Haagu dohodli, že navýší obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035, přímo na obranu má jít 3,5 % HDP a 1,5 % HDP na výdaje spojené s bezpečností v širším pojetí.

Vláda Petra Fialy trvala od prosince 2021 do prosince 2025, kdy byla jmenována současná vláda Andreje Babiše. Tvořila tak rozpočty na roky 2022 až 2025, na které se v našem odůvodnění zaměříme. Splnění závazku lze posuzovat podle dat Severoatlantické aliance, která zpětně vyhodnocuje výdaje členských zemí Severoatlantické organizace na obranu. Podle posledních informací Česko v roce 2022 vydalo na obranu pouze 1,29 % HDP, v roce 2023 pak 1,31 % HDP (.pdf, str. 7). Procentuální výše výrazněji narostla až v roce 2024, kdy se jednalo o 1,99 % HDP. Pro český rozpočet za rok 2025 NATO odhaduje obranné výdaje na 1,86 % HDP. Hranici 2 % HDP tak Česko podle NATO ani jednou nesplnilo.

Odlišné údaje o výdajích na obranu zveřejňuje Ministerstvo obrany. Podle státního vyhodnocení za rok 2022 tvořily výdaje na resort Ministerstva obrany 1,35 % HDP (.pdf, str. 7). Roku 2023 se jednalo o 1,53% podíl na hrubém domácím produktu (.pdf, str. 7). Od roku 2024 stát do výdajů na obranu začal započítávat i výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). Za rok 2024 tak samotné výdaje resortu Ministerstva obrany činily 1,9 % HDP, ale celkové výdaje na obranu státu dosáhly výše 2,0 % HDP (.pdf, str. 8). V roce 2025 pak Česká republika vynaložila na Ministerstvo obrany také 1,9 % HDP a celková výše výdajů na obranu dosáhla opět 2,0 % HDP (.pdf, str. 8).

Jak jsme výrok ověřili?

Výdaje státu na obranu jsou ročně vyhodnocovány jednak Ministerstvem obrany, ale také Severoatlantickou aliancí. Zatímco podle údajů Ministerstva obrany, které zahrnují i obranné výdaje z dalších rozpočtových kapitol, se Česko právě na 2 % HDP dostalo v letech 2024 a 2025, podle dat NATO Česká republika během čtyř let vlády Petra Fialy hranice 2 % HDP na obranu nedosáhla ani jednou. Podle metodiky NATO vláda Petra Fialy vydala na obranu nejvíce 1,99 % HDP v roce 2024. Vzhledem k tomu, že údaje publikované Severoatlantickou aliancí potvrzují slova Jana Hušbauera, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.