Systém zdravotnictví od roku 2000 do roku 2010 vzrostl téměř o sto procent, pokud jde o jeho náklady a také to, co je vybráno z pojistného. V některých letech ten růst byl až desetiprocentní, ale potom v roce 2009 vtrhla hospodářská krize a najednou tady byl propad téměř sedm miliard a nám se těch sedm miliard podařilo snížit alespoň na pět miliard. (..) A k tomu všemu tím, že to bude na nule, tak ještě jsme zvládli náraz DPH, který pro nás znamenal tak asi čtyři až čtyři a půl miliardy a náraz výrazného zvýšení mezd téměř šest miliard.
V zásadě můžeme rozdělit výdaje na zdravotnictví na veřejné a soukromé. Z hlediska veřejných se jedná zvláště o výdaje zdravotních pojišťoven a pak dále veřejných rozpočtů. V průměru se tyto dle ČSÚ (.pdf) výdaje zvyšovaly o 6,01 % ročně mezi léty 2000 a 2010 a nejrychlejší nárůst dosáhl 11,4 % mezi léty 2008 a 2009. Soukromé výdaje rostly ještě rychlejším tempem (ač z mnohem nižšího základu) a jejich průměrný roční nárůst dosáhl hodnoty 12,67 %, pokud se na výdaje podíváme souhrnně, průměrný roční nárůst odpovídá 6,82 %. Absolutní nárůst mezi rokem 2000 a 2010 je u veřejných výdajů 79,3 %, u soukromých 230 % a souhrnně o 93,5 %.
Zmíněný propad (.pdf, str. 42) se vztahuje k rozdílům mezi vybraným pojistným a výdaji zdravotních pojišťoven, který v roce 2010 dosáhl 6,89 mld. a v roce následujícím 5,16 mld. Rozdíl mezi výslednými hodnotami obou let je tvořen mírnějším růstem nákladů a růstem inkasa pojistného po rozdělení o 4,86 mld.
Růst snížené sazby DPH z 10 % na 14 % od počátku tohoto roku měl dle předběžných odhadů zvýšit náklady ve zdravotnictví o 4-5 mld. Kč, podobně růstu mezd ve zdravotnictví byl odhadován na 4-5 mld. Kč s dalším možným zvýšením.
V první části posledních Otázek vystoupil nejdéle sloužící ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP09), který představil změny v resortu provedené pod jeho taktovkou. V druhé části se diskuze z politiků účastnil ministr spravedlno...