Co dělat, abychom zavedli euro a proč zavést euro. Co dělat, to je celkem jasné. Musíme splnit maastrichtská kritéria, mimo jiné snížit deficit vůči hrubému domácímu produktu pod tři procenta.
Podmínky pro přijetí eura tvoří tzv. konvergenční kritéria (maastrichtská kritéria) a jedním z těchto kritérií je i požadavek na maximální výši deficitu státního rozpočtu, který nesmí přesáhnout 3% HDP.
Když uvedete případ Heinze Fischera, tak vás můžu o tom ujistit, že získal mnohem víc hlasů než kdykoliv Strana lidová rakouská, poněvadž byl jako osobnost velice vážená. On byl dlouho předseda parlamentu, je skvělý ústavní právník, byl vždycky umírněný, má jasně levicový názory.
Heinz Fischer je současným rakouským spolkovým prezidentem a v letech 1990 - 2002 zastával funkci předsedy dolní komory parlamentu. Vystudoval práva.
Níže uvádíme počty hlasů v prezidentských volbách, které si v letech 2004 a 2010 připsal a na základě nichž zvítězil Heinz Fischer, a počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou v parlamentních volbách od roku 1945. Data byla čerpána z Evropské volební databáze, v případě voleb do roku 1986, pak ze stránek wikipedia.org.
Prezidentské volby, počet hlasů pro Heinze Fischera:
2004 - 2 166 690
2010 - 2 508 373
Parlamentní volby, počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou:
1945
1 602 227
19702 051 012
19941 281 846
1949
1 846 581
19711 964 713
19951 370 510
1953
1 781 777
19751 981 291
19991 243 672
19561 999 986
19791 981 739
20022 076 833
19591 928 043
19832 097 808
20061 616 493
19622 024 501
19862 003 663
2008
1 298 512
19662 191 109
1990
1 508 600
Jelikož Heinz Fischer v roce 2010 skutečně dosáhl vyššího počtu hlasů, nežli kdy dosáhla Rakouská strana lidová, hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených zdrojů jako pravdivý.
Myslím, že i sociální demokracie to jasně vyjádřila, že tedy podporuje jej jako budoucího prezidenta.
Ve svém prohlášení po 1. kole volby prezidenta republiky Předsednictvo ČSSD skutečně nabádá veřejnost k volbě Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby. Dle slov Bohuslava Sobotky.: „Předsednictvo Sociální demokracie tedy doporučuje občanům, voličům/voličkám Sociální demokracie, našim sympatizantům, aby přišli ke 2. kolu volby prezidenta republiky a zvážili svoji podporu kandidátu, který není spojen s pravicovou vládou a tím kandidátem je Miloš Zeman."
Ale není tam nestandardní článek dva. Ten článek dva je nestandardní v rozsahu, to já s vámi souhlasím. U všech 49 amnestií, které u nás kdy byly od roku 18, se zastavovalo vždycky.
Podle encyklopedie Iuridictum bylo od roku 1945 uděleno 23 amnestií (včetně té zatím poslední z roku 2013) a uvádí také 22 amnestií z let 1918-1945, pravděpodobně se však nejedná o úplný výčet. Nepodařilo se nám tedy ověřil, zda amnestií skutečně bylo 49, jak tvrdí ministr Blažek.
Ministerstvo spravedlnosti dalo k dispozici plné znění všech amenstií v letech 1945-2002. V tomtu dokumentu (.rtf) si můžeme ověřit, že aboliční část, tedy zastavení probíhajícího řízení, obsahovala většina amnestií v tomto období. Abolici však neobsahovaly amenstie prezidenta Novotného z let 1962 (str 34) a 1965 (str 36).
Nepodařilo se nám bohužel dohledat plné znění amnestií v letech 1918, přesto však na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Vemte si, jsou země, kde je třeba povolen alkohol za volantem v určité malé míře a není tam taková nehodovost jako u nás
Výrok Vladimíra Franze hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat zcela aktuální a přesná čísla, která by jeho výrok potvrzovala. Našli jsme pouze srovnání s jinými zeměmi v úžeji profilovaných statistikách.
Co se týká povolení alkoholu za volantem, srovnání ČR, Rakouska a Německa nabízí web Ministerstva vnitra, další země pak popisuje web pojišťovny Generali.
V roce 2007 (.doc) pak byl počet usmrcených v Německu a Rakousku nižší (na milion obyvatel) než v ČR.
ČR - 118,8 Německo - 60,1 Rakousko - 83,3
Má také naslouchat (myšlen prezident), když ten byznys přijde a řekne: "Pane prezidente, my máme támhle nějaký zájem, pojďte nám tam otevřít dveře." Tohle dělají švédští podnikatelé vůči švédskému králi a on se nijak ve svém majestátu neurazí a vedení té delegace se ujme na základě požadavků byznysu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám i přes intenzivní snahu a zapojení švédských kolegů, nepodařilo nalézt relevantní zdroj, který by popisoval vztah mezi švédským králem a tamějším podnikatelským sektorem.
...u nás regionální banky zatím nejsou, ale v Německu třeba fungují velmi dobře.
V Německu opravdu fungují regionální, tzv. zemské banky. Není ale tak jednoznačné, že fungují "velmi dobře", jak uvádí Fischerová.
Zejména s nástupem finanční krize se zemské banky dostaly do značných potíží. Příkladem může být saská (ČT), odprodaná v r. 2008, bavorská a bádensko-württemberská, které potřebovaly značnou finanční pomoc vlády (NY Times, angl.) či banka WestLB, která po trvajících problémech v červnu 2012 fakticky ukončila svou činnost jako zemská banka Severního Porýní - Vestfálska (dle Patria online). Systém regionálních bank v Německu tedy není zcela stabilní, navíc již nyní je velká část zemských bank do velké míry vlastněna úspěšnějšími bankami jiných regionů (blíže zde, něm.) a není jisté, zda je lze stále považovat za regionální.
Přímo v ústavě se říká, že je možné nominovat kandidáty dvojím způsobem. Buďto poslanci a senátory nebo tím, že občané navrhnou někoho a musí být minimálně padesát tisíc, aby takového kandidáta mohli navrhnout.
Pokud bereme nominaci poslanci nebo senátory jako jeden způsob a nominaci pomocí podpisů občanů - jako způsob druhý, pak teda je tento výrok pravdivý. V Ústavě ČR stojí: "Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno rovněž nejméně čtyřicet poslanců nebo sedmnáct senátorů."
A navíc Česká republika a ještě tak trochu je někde na hranici mezi jednou třetinou a dvěma třetinami těch lepších zemí, pokud jde o její hospodářskou situaci a my jsme nebyli v situaci Řecka.
Pokud se podíváme na relativní postavení České republiky, zjistíme, že dle absolutní velikosti hospodářství (HDP, parita kupní síly) je na 45. místě na světě, při přepočtu HDP na obyvatele je pak 51. nejbohatší zemí. Podle poměru zadlužení vzhledem k HDP (41,2 %) jsou méně zadlužené země z EU pouze Estonsko, Bulharsko, Litva a Rumunsko. Výše inflace ČR posunuje na 25. zemi na světě, ale z hlediska hospodářského růstu, deficitu rozpočtů a nezaměstnanosti se Česká republika pohybuje (spolu s většinou EU) spíše ve skupině zemí s horšími výsledky.
Knihy tam nejsou, mýlíte se. (myšleno v základní sazbě DPH)
Jak tvrdí Miloš Zeman, knihy skutečně nepodléhají základní sazbě daně z přidané hodnoty a od 1. ledna 2013 se na tom nic nemění. Podrobněji o DPH a jejích změnách níže.
Aktuálně.cz: "Co patří do snížené sazby DPH?Jde zejména o potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu, knihy, časopisy a noviny, ubytovací služby, vstupné na kulturní akce, léky a v zásadě také stavební práce týkající se bydlení."
Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:
Pokud jde o rozsah zboží a služeb, jejich zařazení do snížené nebo základní sazby daně se nemění, s výjimkou přeřazení dětských plen a některých zdravotnických prostředků do základní sazby DPH. (viz vyjádření ministerstva financí) Podrobnosti jsou uvedeny v části druhé zákona č. 500/2012Sb. (.pdf) ., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů."
