Přehled ověřených výroků

Pravda
Nečasova vláda navrhla změnu způsobu valorizace důchodů v roce 2012. Penze se dočasně zvyšovaly pouze o třetinu míry inflace, nikoliv o standardních 100 %. Miroslav Kalousek působil v Nečasově kabinetu na postu ministra financí.
Pravda
Komise pro spravedlivé důchody byla skutečně zřízena jako poradní orgán tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Mezi poradní orgány druhé vlády Andreje Babiše nepatřila.
Pravda
Miloš Vystrčil se zúčastnil nejméně 3 z celkového počtu 12 schůzí zmíněné komise. Jelikož prezenční listiny z jednání nejsou veřejně dostupné, nemůžeme určit, jestli byl přítomen i na dalších schůzích.
Pravda
Vláda Andreje Babiše skutečně v programovém prohlášení slibovala, že uskuteční důchodovou reformu. Tento závazek byl dokonce jednou z priorit tehdejšího kabinetu. Vláda nicméně důchodovou reformu neschválila.
Pravda
Alena Schillerová členkou Komise pro spravedlivé důchody nebyla. Ministerstvo financí mělo v tomto orgánu jen jednoho svého zástupce, a to Marii Bílkovou, která v komisi získala post místopředsedkyně. Náměstkyní na Ministerstvu financí se poté stala v červenci 2020.
Pravda
Vláda Andreje Babiše schválila zpracování nezávislé analýzy důchodového systému od OECD v září 2019. Zveřejněna poté byla v listopadu 2020. Její vytvoření iniciovalo MPSV a Ministerstvo financí, v jehož čele stála právě Alena Schillerová.
Nepravda
Vláda Petra Nečase připravila a realizovala mnoho změn v důchodovém systému, které byly zastřešeny pojmy tzv. malá a velká důchodová reforma. Ty byly sice následně zrušeny vládou Bohuslava Sobotky, lze je nicméně označit za reformu důchodového systému.
Pravda
ČSÚ naději dožití v souvislosti s dobou strávenou v důchodu posuzuje každých pět let. Naposledy tak učinil v roce 2018, tedy ve druhém roce Babišova vládnutí. Dokument slouží jako podklad pro zprávu MPSV o stavu důchodového systému v ČR, která vychází také co pět let.
Pravda
Úprava věku odchodu do důchodu byla skutečně předmětem debat v Komisi pro spravedlivé důchody. Komise o tématu jednala například na schůzi v listopadu 2020. Debatu o zvýšení věku odchodu do penze chtěl zahájit např. Robert Jahoda z Masarykovy univerzity.
Pravda
Schválený návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítal s deficitem důchodového účtu ve výši „jen“ 62,5 mld. Kč, nezapočítával však dopady červnové valorizace důchodů, která podle odhadů Národní rozpočtové rady, dostupných k 12. únoru, měla vyjít na dalších přibližně 20 mld. Kč.