Boris Šťastný (Motoristé sobě) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by klub Motoristů hlasoval pro Víta Rakušana (STAN) ve volbě místopředsedy Sněmovny. Šťastný říká, že nejdřív proběhne porada poslaneckého klubu a že se domnívá, že Motoristé pro Rakušana spíše hlasovat nebudou. Dodává, že volba je tajná a definitivní rozhodnutí je tak na jednotlivých poslancích.
Hlasování ve Sněmovně a tajnost volby místopředsedů
V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.
Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedů či místopředsedů dolní komory. Ti se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako předsedové výborů a komisí. Při volbě tedy není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.
Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.
Průběh volby
Sami poslanci místopředsedy volí na ustavující schůzi poté, co na návrh předsedy Sněmovna rozhodne o počtu místopředsedů. Každý poslanec může hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik pozic místopředsedů Sněmovny je ustanoveno.
Volba místopředsedů je, stejně jako u volby při obsazování ostatních sněmovních postů, maximálně dvoukolová. Při obou kolech přitom platí, že se kandidát může stát místopředsedou jen tehdy, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Jestliže tedy po prvním kole zůstává některý z místopředsednických postů neobsazený, koná se druhé kolo volby. Pokud nejsou ani ve druhém kole obsazena všechna stanovená místa, koná se zcela nová (opět nanejvýš dvoukolová) volba podle pravidel jednacího řádu.
Volba Víta Rakušana
V aktuálním volebním období se dolní komora shodla na tom, že Sněmovna bude mít celkem čtyři místopředsedy. První dva zvolila na ustavující schůzi v prvním kole. Druhé kolo poslanci odložili k projednání na 2. schůzi, během které zvolili jako třetího místopředsedu Sněmovny Jana Skopečka (ODS). Tím skončila první volba, po které jedno místo místopředsedy Sněmovny zůstalo volné.
O poslední neobsazený post místopředsedy Sněmovny se uchází předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Ten je však zároveň i ministrem vnitra v demisi. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí není dle Ústavy možné, aby byl člen vlády předsedou nebo místopředsedou Sněmovny. Mohl by tak být případně zvolen až po jmenování nové vlády.
Závěr
Volba místopředsedy Sněmovny je tajná, stejně jako volba předsedy. Sněmovna si nejdříve určí počet místopředsedů a poslanci pak při volbě vybírají tolik kandidátů, kolik je volných míst. Na rozdíl od běžného hlasování, kdy poslanci hlasují elektronicky a zvednutím ruky, probíhá volba místopředsedy pomocí hlasovacích lístků, které poslanci upravují samostatně v odděleném prostoru a následně je vhazují do urny. Výrok poslance Šťastného proto hodnotíme jako pravdivý.
