Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 644 výroků
Ekonomika 475 výroků
Koronavirus 462 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 268 výroků
Zahraniční politika 243 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Evropská unie 214 výroků
Sociální politika 180 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 144 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Zdravotnictví 119 výroků
Energetika 113 výroků
Právní stát 113 výroků
Doprava 109 výroků
Poslanecká sněmovna 93 výroků
Školství, věda, kultura 88 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Regiony 70 výroků
Vnitrostranická politika 59 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Životní prostředí 43 výroků
Střet zájmů 28 výroků
Zemědělství 22 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 2 výroky
Pravda 9 236 výroků
Nepravda 1 897 výroků
Zavádějící 1 212 výroků
Neověřitelné 1 739 výroků
Rok 2024 80 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 1 049 výroků

Andrej Babiš

Na konci roku 2021 byla ČR (…) 9. nejvíce prosperující zemí v EU.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Ekonomika
Pravda
Porovnání prosperity evropských států společně zpracovává Česká spořitelna, portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd. Z jejich Indexu prosperity vyplývá, že ČR byla z ekonomického hlediska v roce 2021 opravdu devátou nejvíce prosperující zemí Evropské unie.

Úroveň prosperity se dá porovnávat vícero způsoby, např. růstem hrubého domácího produktu (HDP). Světová banka vychází z příjmové nerovnosti, přičemž se odvíjí od růstu průměrných příjmů u spodních 40 % populace. Prosperitu v České republice měří např. Index prosperity. Jedná se o společný projekt České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který srovnává data z Eurostatu, OECD, WHO, Světové banky nebo OSN. Na základě těchto dat pak členské státy Evropské unie (EU) srovnává.

Nyní Index prosperity zahrnuje vícero ukazatelů, například stav životního prostředí, úroveň bydlení či solidaritu a důvěru ve společnosti. V polovině roku 2022 se v něm Česko umístilo na třinácté příčce. Počátkem roku 2022 ovšem index měřil a srovnával pouze stav ekonomiky jednotlivých zemí a na základě těchto kritérií se Česká republika za rok 2021 opravdu umístila na devátém místě.

Zdroj: BusinessINFO.cz

Dodejme, že ekonomická prosperita za rok 2021 byla hodnocena na základě několika kritérií. Jednalo se např. o podíl hrubého domácího produktu (HDP) na hrubém národním důchodu (HND), podíl HDP na osobu, míru inflace, míru investic vůči HDP nebo o přímé zahraniční investice.

Česko si tehdy nejlépe vedlo v diverzifikaci ekonomiky, tedy odolnosti vůči výpadkům produkce nebo poptávky v jednom z odvětví. V této kategorii nás z evropských zemí předběhlo pouze Německo. Dobrý výsledek mělo Česko i v oblasti investic, kdy se zpátky do ekonomiky investovalo 26,3 % celkové české produkce.

Jedním z problémů byl naopak nízký podíl národního důchodu na HDP a nízká přidaná hodnota daná přílišným napojením na dodavatelské řetězce. Jak jsme ale zmínili výše, kombinací výsledků v jednotlivých oblastech bylo Česko na konci roku 2021 devátou nejsilnější ekonomikou v rámci EU. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

V HDP na hlavu jsme (během vlády Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) předběhli Španělsko a Itálii.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Ekonomika
Pravda
Podle aktualizovaných dat Světové banky měla ČR v roce 2021 vyšší HDP na jednoho obyvatele než Španělsko, ale nižší než Itálie. V té době ovšem data ukazovala, že Česko v tomto porovnání předběhlo jak Španělsko, tak Itálii. Podle dat OECD navíc ČR předběhla Itálii už v roce 2020.

Andrej Babiš v novoročním projevu porovnával současný stav České republiky s obdobím své vlády, tedy s lety 20172021. Jako příklad svého působení uvádí, že během této doby Česko v hrubém domácím produktu (HDP) v přepočtu na jednoho obyvatele předstihlo Španělsko a Itálii.

Česko a HDP

Hrubý domácí produkt (HDP) v přepočtu na jednoho obyvatele se obvykle používá k porovnání životní úrovně, a to v tzv. paritě kupní síly. Jelikož je HDP v různých zemích počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz, používá se právě parita kupní síly, která představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích.

Podle statistiky Světové banky Česká republika poprvé předstihla Španělsko v HDP na obyvatele v roce 2018. Podle nynějších dat tehdy Česko dosáhlo v HDP na obyvatele v paritě kupní síly 41 144 dolarů a Španělsko 40 717 dolarů. HDP na obyvatele v Itálii ale bylo vyšší, konkrétně 43 036 dolarů. Také o rok později se ČR v tomto porovnání umístila před Španělskem, ale až za Itálií.

Že se životní úroveň České republiky dostala nad úroveň Španělska a zároveň se přiblížila úrovni Itálie, zmiňovala média v prosinci 2021. Dle současných dat Světové banky však Česko Itálii nikdy nepředběhlo. Podobný výrok Andreje Babiše jsme ale ověřovali již v prosinci 2021 – v té době data Světové banky naopak ukazovala, že v roce 2020 Česká republika dosáhla v HDP na obyvatele v paritě kupní síly vyšších hodnot než Itálie. Rozdíl je tedy patrně způsobený aktualizací dat.

Data Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) ukazují, že v HDP na obyvatele Česko poprvé předčilo Španělsko v roce 2019 a v roce 2020 už předstihlo jak Španělsko, tak Itálii. V tomto roce ČR dosáhla 36 208 dolarů, Itálie 35 841 dolarů a Španělsko 33 673 dolarů. V datech za rok 2021 OECD znovu řadí Itálii před Česko, které se ale stále nachází na lepším místě než Španělsko.

Závěr

Andrej Babiš opakovaně zmiňuje, že jsme v HDP na obyvatele (respektive životní úrovni) předběhli Španělsko a Itálii. Podle dat Světové banky z prosince 2021 Česko opravdu předběhlo Španělsko a Itálii, ovšem dle aktualizovaných dat měla ČR v roce 2021 HDP na jednoho obyvatele vyšší než Španělsko, ale nižší než Itálie. Podle OECD Česko předstihlo Itálii v roce 2020, o rok později už za ní ale opět zaostávalo. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Byli jsme (v roce 2021, pozn. Demagog.cz) 6. nejbezpečnější a 6. nejméně zadlužená země v EU.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Ekonomika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Podle Globálního indexu míru byla Česká republika v roce 2021 šestá nejbezpečnější země v rámci Evropské unie. Při srovnání výše dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP bylo Česko šestým nejméně zadluženým členským státem EU.

Andrej Babiš ve svém videu popisuje, v jakém stavu se Česká republika nacházela na konci roku 2021, kdy hnutí ANO předalo vládu současné koalici. Na výroku ilustruje, že jeho vláda předala zemi Fialovu kabinetu v dobrém stavu.

Bezpečnost

Uveďme, že bezpečnost se dá srovnat např. mírou kriminality nebo počtem obětí válečných konfliktů. Pro porovnání bezpečnosti jednotlivých států se nicméně dlouhodobě používá Globální index míru (GPI), který vydává globální think-tank Institut pro ekonomiku a mír. Ten porovnává 23 různých ukazatelů napříč třemi oblastmi, do nichž se řadí společenská bezpečnost (např. počet vězňů, počet policistů, nebo úroveň kriminality), rozsah aktuálních vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a také oblast militarizace (např. výdaje na zbrojení nebo počet vojáků).

Podle tohoto indexu se Česká republika v roce 2021 nacházela (.pdf) na devátém místě ze všech hodnocených zemí světa a na šestém místě ze států Evropské unie (.pdf, str. 9). V rámci EU se lépe než Česko umístilo jen Dánsko, Portugalsko, Slovinsko, Rakousko a Irsko. V roce 2023 se Česká republika umístila na dvanáctém místě (.pdf, str. 8) ze všech hodnocených států. V rámci EU ale zůstala na šesté pozici.

Zadlužení

Dle zprávy unijního statistického úřadu Eurostat (.pdf, str. 4) bylo Česko na konci roku 2021 podle výše dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie. Konkrétně se Česká republika umístila na šestém místě mezi evropskými zeměmi, jak lze vidět na následujícím grafu. Tento takzvaný vládní dluh se skládá ze státního dluhu a také např. z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Podle posledních dostupných dat Eurostatu bylo Česko ve 2. čtvrtletí roku 2023 devátou nejméně zadluženou zemí EU (.pdf, str. 2). Vládní dluh přitom konkrétně činil 44,3 % HDP (str. 5).

Závěr

Česká republika byla v roce 2021 (tedy v posledním roce Babišovy vlády) skutečně hodnocena jako šestá nejbezpečnější i šestá nejméně zadlužená země v rámci Evropské unie. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Rostoucí inflaci jsme včasným snížením DPH na energie srazili na 5,3 %.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Ekonomika
Nepravda
Kabinet Andreje Babiše v posledních dvou měsících roku 2021 prominul DPH u elektřiny a plynu. Není ovšem pravda, že by toto opatření vedlo k poklesu inflace za Babišovy vlády – v prosinci 2021 činila 6,6 procenta a rostla nepřetržitě už od června 2021.

Kromě vlády se inflaci snaží zmírnit také Česká národní banka (ČNB). I vláda však svými kroky inflaci ovlivňuje, jak řekl např. bývalý člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. Vláda dle něj „může svými politikami přímo ovlivnit důchodovou pozici domácností, což je klíčový faktor poptávky v ekonomice“. Podle vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR) z února 2022 neplnila fiskální politika v předchozích letech svou stabilizační funkci, přičemž úspory ve státních výdajích mohou dle NRR inflaci utlumit. V neposlední řadě se pak do ceny výrobků promítají i daně (.pdf, str. 1), např. zvyšování spotřební daně.

Prominutí DPH u elektřiny a plynu

Ministerstvo financí rozhodlo v říjnu 2021 za vlády Andreje Babiše o prominutí daně z přidané hodnoty (DPH) u elektřiny a plynu za poslední dva měsíce roku 2021. Rozhodnutí (.pdf) o tomto kroku tehdy vydala šéfka resortu Alena Schillerová. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) později prominutí DPH označilo za nezákonné.

V důsledku tohoto opatření došlo v listopadu 2021 k meziměsíčnímu poklesu cen elektřiny a zemního plynu. U elektřiny se dle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) jednalo o snížení o 16,2 %, u zemního plynu pak o 11,5 %. Jak líčíme v následující části, celková inflace ale neklesla, naopak i nadále stoupala.

Inflace rostla

Meziroční inflace v prosinci 2021 (tedy v posledním měsíci vlády Andreje Babiše) dosáhla podle dat ČSÚ hodnoty 6,6 % a byla o 0,6 procentního bodu vyšší než v předchozím měsíci. Jak ukazuje následující graf, meziroční míra inflace nepřetržitě stoupala již od června 2021, a nedá se tedy mluvit o „sražení“ inflace, jak ve výroku zmiňuje předseda hnutí ANO.

Téměř totožný vývoj zaznamenal v popisovaném období i tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který používá pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU evropský statistický úřad Eurostat (.pdf). Podle jeho dat HICP v prosinci 2021 meziročně vrostl o 5,4 %, v lednu 2023 to bylo už o 19,1 %.

Odlišnost od údajů ČSÚ je v tomto případě dána mírně rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38). I podle těchto dat Eurostatu spotřebitelské ceny od června 2021 rostly a hodnota v prosinci 2021 byla nejvyšší za celou dobu vlády Andreje Babiše.

Závěr

Vláda Andreje Babiše v posledních dvou měsících roku 2021 prominula DPH u elektřiny a plynu. Tento krok však nevedl k poklesu inflace, která naopak nepřetržitě rostla už od června 2021 a v prosinci 2021 činila 6,6 %. Babišův výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Mzdy reálně rostly o 8,2 %.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Ekonomika
Zavádějící
Během vlády Andreje Babiše došlo k nárůstu reálných mezd přibližně o 8,2 % pouze v jednom čtvrtletí, a to ve druhém kvartálu roku 2021. Po většinu jeho působení v křesle premiéra byl růst nižší, a dvakrát reálné mzdy dokonce poklesly.

Andrej Babiš ve výroku přesně neuvádí, jakého období se tento údaj týká. V projevu ale vyčísloval úspěchy své vlády. V odůvodnění se tedy zaměříme na to, zda reálné mzdy v době působení Babišova kabinetu opravdu rostly o 8,2 %. Jako reálná mzda se označuje skutečná mzda snížená o míru inflace. Zohledňuje tedy, kolik zboží si mohou lidé za vydělané peníze koupit.

Předseda hnutí ANO Babiš byl premiérem od prosince 2017 do prosince 2021. Český statistický úřad (ČSÚ) naměřil v tomto období nárůst reálných mezd o 8,2 % pouze v jednom čtvrtletí, a to konkrétně ve druhém kvartálu roku 2021 (.xlsx). (ČSÚ tuto hodnotu později upřesnil na 8,1 %.)

Následující graf ukazuje, že se jednalo jen o ojedinělou hodnotu růstu. Po většinu doby, kdy Andrej Babiš zastával roli předsedy vlády, se meziroční růst reálných mezd pohyboval mezi 4 a 6,5 procenta za čtvrtletí. Ve druhém kvartálu roku 2020, tedy během uzavírání podniků kvůli pandemii covidu-19, došlo dokonce k poklesu reálných mezd, a to o 2,1 procenta (.xlsx). Ke snížení reálných mezd došlo i ke konci Babišova vládnutí, v posledním čtvrtletí roku 2021.

Pro úplnost doplníme také meziroční srovnání, které lépe zachycuje dlouhodobější vývoj, bez výkyvů v jednotlivých čtvrtletích. Tato statistika mj. ukazuje (.pdf, str. 59), že ačkoli reálné mzdy ve 2. čtvrtletí roku 2021 narostly o přibližně 8,2 %, za celý rok 2021 se jednalo o nárůst jen o 1,9 %.

Během vlády Andreje Babiše tedy došlo k nárůstu reálných mezd o cca 8,2 % pouze v jednom čtvrtletí, a to ve druhém kvartálu roku 2021. Po většinu jeho působení v křesle premiéra byl růst nižší, a ve dvou čtvrtletích mzdy dokonce reálně klesly. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Splnili jsme klíčový slib učitelům. Jejich průměrný plat vzrostl na více než 48 tisíc korun.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Školství, věda, kultura
Pravda
Vláda Andreje Babiše splnila svůj slib z programového prohlášení a za rok 2021 navýšila platy učitelů na více než 150 % oproti jejich výši v roce 2017. Průměrný plat učitelů tak vzrostl na téměř 48 tisíc korun.

Vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z června 2018 (.pdf, str. 14) zavázala k tomu, že na konci volebního období (tedy v roce 2021) budou platy pedagogů odpovídat částce ve výši alespoň 150 % průměrného platu učitele v roce 2017.

Podle dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (.xlsx, list A4.1.2) činil v roce 2017 průměrný hrubý plat učitele v regionálním školství 31 578 Kč, a růst na 150 % by tak odpovídal částce 47 367 Kč. Data resortu za rok 2021 (.xlsx, list A4.1.2) ukazují, že průměrný plat pedagogů se nakonec zvýšil na 47 846 Kč. Vzrostl tedy na necelých 152 % průměrného platu v roce 2017.

Babišova vláda se ve zmiňovaném slibu zavázala zvednout na stejnou úroveň také platy nepedagogických pracovníků (.pdf, str. 14). Ti pobírali v roce 2017 hrubý plat v průměrné výši 17 611 Kč (.xlsx, list T2.3.E). Nárůst na 150 % by tedy odpovídal částce 26 417 Kč. Jak ukazují data za rok 2021, jejich plat se nakonec zvedl jen na 26 003 korun (.xlsx, list T2.3.E), tedy na necelých 148 %.

Závěr

Průměrný plat učitele v roce 2021 těsně zaostal za hranicí 48 tisíc korun, kterou ve výroku zmiňuje Andrej Babiš. Jeho vláda tedy dodržela svůj slib, že zvýší platy učitelů na 150 % jejich průměrné výše v roce 2017. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Celkem jsme lidem a firmám za dobu, co bylo hnutí ANO ve vládě, daně snížili o 504 miliard korun.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Ekonomika
Nepravda
Během vlády hnutí ANO skutečně došlo k několika daňovým změnám, zejména potom ke zrušení tzv. superhrubé mzdy. Pokud však sečteme efekty daňových změn přijatých od roku 2014, dostaneme se pouze k číslu cca 350 miliard korun.

Andrej Babiš ve videu (čas 1:44) mluví o snižování daní za vlády hnutí ANO, které celkově vyčísluje na 504 mld. Kč. Babiš zastával funkci premiéra v letech 20172021, v čele Ministerstva financí ale stáli zástupci ANO 2011 již od roku 2014. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na celou dobu působení hnutí ve vládě.

Zmiňme, že podobný výrok jsme ověřovali v minulosti již dvakrát – poprvé v rámci debaty před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 a podruhé během loňských prezidentských voleb.

Zrušení superhrubé mzdy

Během období vlády hnutí ANO 2011 skutečně došlo k několika daňovým změnám. Pravděpodobně tou nejzásadnější bylo zrušení tzv. superhrubé mzdy, kdy došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného, a to včetně pojistného, které bylo placeno zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15% sazbou daně. Protože byl však daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo tím pádem efektivní zdanění hrubé mzdy větší než 15 %. 

Přijetím daňového balíčku (.docx) v roce 2020 došlo ke zrušení tohoto výpočtu. Základ daně je tak nově tvořen čistě hrubou mzdou. Návrh daňového balíčku byl předložen Poslanecké sněmovně vládou, zrušení superhrubé mzdy navrhl přímo tehdejší premiér Andrej Babiš formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Pro schválení novely pak hlasovali jak poslanci hnutí ANO, tak i zástupci ODS, SPD a KSČM. Zrušení superhrubé mzdy znamenalo snížení výběru daní o cca 88 miliard korun, spolu s dalšími návrhy pak zhruba o 100 miliard.

Další změny

Dále je důležité zmínit další, spíše dílčí daňové změny. Od roku 2014, kdy bylo hnutí ANO ve vládě, nastal výpadek 23 miliard korun ročně z důvodu daňových změn pro rok 2015. V dalších letech byly změny spíše drobné. Pro rok 2016 jsme žádné významné daňové změny nedohledali. V roce 2017 došlo ke změnám v oblasti DPH a spotřební daně z minerálních olejů, které mohly snížit daňové příjmy přibližně o 3 mld. Kč.

V roce 2018 byly daňové příjmy sníženy jen o 2 mld. V rámci jednotek miliard se pohybuje i snížení daní pro rok 2019. Prominutí zálohy na daň z příjmu právnických osob v roce 2020 pak znamenalo snížení daňových příjmů o cca 15 mld. Kč, o rok později se ale část těchto peněz do rozpočtu vrátila v rámci vyrovnání daně. Významným zásahem v roce 2020 bylo také zrušení daně z nabytí nemovité věci, což znamenalo snížení daňových příjmů cca o 14 miliard.

Daňové příjmy v roce 2021 negativně ovlivnil také kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku, s dopadem 12 mld. Kč. O dvě miliardy Kč se v důsledku snížení sazby spotřební daně z motorové nafty snížil také výnos spotřební daně z minerálních olejů.

Závěr

Pokud bychom tedy výše uvedené částky sečetli, dostali bychom se ke snížení daní přibližně o 160 miliard. Když sečteme vlivy těchto dílčích daňových změn od počátku jejich účinnosti až do roku 2021, dostaneme se přibližně na 350 miliard korun, což je podstatně méně než tvrzených 504 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dodejme, že s žádostí o vysvětlení původu tohoto čísla jsme se na hnutí ANO 2011 obrátili již dvakrát při ověřování předešlých výroků. Ani v jednom případě se nám ale nedostalo žádné odpovědi. 

Andrej Babiš

Naše vláda rekordně navyšovala důchody.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Kabinet Andreje Babiše v roce 2018 schválil změnu výpočtu valorizačního mechanismu důchodů, což způsobilo nárůst zákonné valorizace oproti předchozím letům. Pro roky 2019 a 2020 prosadil také zvýšení penzí nad rámec zákonné valorizace.

Andrej Babiš ve svém novoročním projevu zdůrazňuje, že jeho vláda rekordně navýšila starobní důchody. Uveďme, že vliv vlády na výši důchodů je omezený, protože jejich zvýšení vychází ze zákona a musí se k němu automaticky přistoupit. Konkrétně je valorizace ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění, na jehož základě se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Hodnota starobních důchodů tak stoupá kontinuálně již od roku 1989.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Důchody za Babišovy vlády

Vláda Andreje Babiše působila od konce roku 2017 do prosince 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, v roce 2018 se důchody zvýšily pouze díky běžným pravidlům pro valorizaci. Během let 20182019 ale Babišův kabinet zvýšil důchody nad rámec zákonné valorizace na následující rok, konkrétně o 300 Kč pro rok 2019 a o 151 Kč pro rok 2020. Graf zachycuje celkové částky, o které se důchody zvyšovaly, přičemž v letech 2019 a 2020 je sloupec rozdělen na částku představující zákonnou valorizaci a částku, kterou důchodci dostali „navíc“.

V letech 2019 a 2020 zvýšila vláda důchody ještě nad rámec zákonné části valorizace. V roce 2018 došlo vedle rozhodnutí o navýšení důchodů pro rok 2019 také ke schválení novely vytvořené Ministerstvem práce a sociálních věcí, která změnila výpočet valorizací starobních důchodů. Stabilní část důchodů se touto novelou zvýšila o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvýšil o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč. Pro úplnost dodáváme, že na konci roku 2020 byl přijat vládní návrh na jednorázový příspěvek 5 000 Kč pro důchodce, tzv. rouškovné.

Závěr

Během vlády Petra Fialy došlo k několika mimořádným valorizacím, které ale vychází ze zákona. Fialův kabinet navíc upravil valorizační mechanismus tak, aby penze v červnu 2023 vzrostly o menší částku. Babišova vláda naopak v roce 2018 schválila změnu výpočtu valorizací, která vedla k výraznějšímu navýšení důchodů. V letech 2019 a 2020 došlo ke zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci. Tehdejší vláda tedy skutečně zvýšila penze více než předchozí vlády. Výrok předsedy hnutí ANO proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Jsme připravili přes 300 kilometrů dálnic a obchvatů.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Doprava
Pravda
Z dálnic a obchvatů, které se nyní staví nebo byly dokončeny za Fialova kabinetu se 169 km začalo budovat už za Babišovy vlády. U dalších 101 km rozestavěných či hotových úseků došlo za Babišovy vlády v posledních fázích příprav k posunu. Celkem se tak jedná o cca 270 km.

Andrej Babiš ve svém projevu mluví o tom, čeho jako premiér dosáhl a v jakém stavu předala jeho vláda zemi Fialově kabinetu. Ve svém výroku tak zjevně upozorňuje na to, že podle něj na konci roku 2021 dostalo nové vedení Ministerstva dopravy k dispozici projekty „připravené“ jeho vládou.

Protože Andrej Babiš ve svém výroku zmiňuje „dálnice a obchvaty“, podíváme se v našem odůvodnění kromě dálnic a dálničních obchvatů také na obchvaty, které jsou součástí silnic I. třídy

Informace o jednotlivých silničních stavbách je možné najít na webu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Ke každé stavbě zde ŘSD obvykle zveřejňuje podrobnější dokument, ve kterém popisuje také časový vývoj, jak postupovaly jednotlivé fáze příprav (.pdf, str. 6–7). Jako jedny z posledních fází zde uvádí (.pdf) vydání stavebního povolení a vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele stavby. Dokumenty následně zmiňují vždy datum zahájení stavby a skutečné či plánované datum uvedení do provozu.

Celková délka úseků dálnicobchvatů na silnicích I. třídy, u kterých nyní buď probíhá výstavba, nebo které byly od nástupu nové vlády už uvedeny do provozu (.pdf), odpovídá podle přehledu ŘSD 288,7 km (k datu 8. ledna 2024).

Jak ukazuje graf níže, u 168,5 km těchto úseků byla zahájena výstavba již v době vlády Andreje Babiše. Za jejího úřadování bylo také u dalších 81,4 km těchto silničních staveb vyhlášeno výběrového řízení na zhotovitele stavby. Kromě nich ve stejném období získaly stavební povolení také úseky o celkové délce 20 km.

Pokud tato čísla sečteme, dostaneme celkem 269,9 km dálnic a obchvatů, v jejichž případě byla v polovině prosince 2021 zahájena stavba, probíhalo u nich výběrové řízení nebo již alespoň dostaly stavební povolení. Lze tedy říci, že kabinet Andreje Babiše nastupující vládě tyto projekty předal již připravené, nebo v posledních fázích příprav (.pdf, str. 7). 

Andrejem Babišem zmiňovaných „300 kilometrů“ se v porovnání s uváděnými 269,9 km pohybuje ještě na hraně námi používané 10% tolerance. Z těchto důvodů proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr můžeme doplnit, že jsme se v rámci našeho ověření zaměřili i na stavby, které nyní (k 8. lednu 2024) Ředitelství silnic a dálnic eviduje jako „připravované“. Žádný z těchto připravovaných projektů dálnic či obchvatů na silnicích I. třídy (u kterého ŘSD uvádí délku úseku větší než 0 km), ovšem nezískal stavební povolení za vlády Andreje Babiše, ani u nich v dané době nebylo zahájeno výběrové řízení.

Andrej Babiš

Česká republika měla v roce 2021 nižší dluh vůči HDP, než když jsme v roce 2014 přišli do vlády.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Ekonomika
Pravda
Státní dluh mezi roky 2014 a 2021 sice nominálně vzrostl, při vyjádření v poměru k HDP ale opravdu došlo k jeho snížení. Rozdíl konkrétně odpovídá 0,7 procentního bodu.

Hnutí ANO vstoupilo v roce 2014 do vlády Bohuslava Sobotky, ve které zastával Andrej Babiš funkci ministra financí. Mezi lety 2017 a 2021 byl u moci kabinet Andreje Babiše, ve kterém hnutí ANO resort financí ovládalo také.

Na konci roku 2013 dosahovala nominální hodnota státního dluhu 1,683 bilionu Kč (.pdf, str. 21). V následujících šesti letech státní dluh tuto hranici nepřekročil, výrazně ji přesáhl až v roce 2020, kdy se vyšplhal na 2,050 bilionu Kč (.pdf, str. 21). Rostl i v roce 2021, kdy dosáhl 2,466 bilionu Kč (str. 21). Nominálně tedy dluh od doby před nástupem hnutí ANO do vlády vzrostl o 782 mld. Kč.

Situace je nicméně odlišná, pokud se podíváme na výši státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). V roce 2013 podle Ministerstva financí odpovídal státní dluh 41,1 % HDP (.pdf, str. 21). Poté kontinuálně klesal až do roku 2019, v roce 2020 se tento klesající trend obrátil a v roce 2021 dluh dosáhl 40,4 % HDP (.pdf, str. 21). Na konci roku 2021 byla tedy hodnota státního dluhu vůči HDP skutečně nižší než na přelomu let 2013 a 2014.

Zdroj: Zpráva o řízení státního dluhu České republiky v roce 2022 (.pdf, str. 21)

Ačkoliv státní dluh mezi lety 2014 a 2021 nominálně vzrostl, v poměru k HDP došlo k jeho snížení. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů