Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš (ANO) se vyjadřuje ke svému přesvědčení, že je potřeba „zastavit boje na Ukrajině a začít jednat“. Odkazuje na jedna z prvních setkání mezi ruskou a ukrajinskou stranou.

Jednání zprostředkovaná Tureckem

Brzy po vypuknutí ruské agrese v únoru 2022 se odehrála řada rozhovorů mezi zástupci Kyjeva a Moskvy v Bělorusku. Tato jednání významný posun nepřinesla. Ve stejné době nabídlo možnost zprostředkovat mír i několik dalších států včetně Izraele, Indie, Spojených arabských emirátů nebo Turecka.

Hostitelem prvních jednání vysoce postavených představitelů Ukrajiny a Ruska se 10. března 2022 stalo právě Turecko v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Turecko předtím vyjádřilo naději, že jednání na úrovni ministrů – tedy mezi ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem – otevře dveře k trvalému příměří.

Průběh jednání

První třístranné setkání šéfů diplomacie Ruska, Ukrajiny a Turecka podle ukrajinského serveru Ukrajinska pravda nepřineslo velké úspěchy. V polovině března 2022 následovala další ukrajinsko-ruská jednání prostřednictvím videokonferencí. Tehdy byl představen návrh plánu o patnácti bodech, podle kterého by se Ukrajina stala neutrální, například by se vzdala snahy přidat se k NATO a zavázala by se k odmítnutí zahraničních vojenských základen i zbraní na svém území. Výměnou by Rusko souhlasilo s tím, že by Ukrajině ochranu zaručovali někteří spojenci, např. Spojené státy, Velká Británie či Turecko.

Následně 17. března 2022 proběhl telefonát mezi tureckým a ruským prezidentem. Během něj si Erdogan od Vladimira Putina vyslechl šest základních ruských požadavků. 25. března 2022 Erdogan dle serveru Ukrajinska pravda oznámil, že jsou obě strany připravené se dohodnout na čtyřech z uváděných šesti ruských podmínek.

Podle Erdogana existovala shoda na tom, že se Ukrajina vzdá členství v NATO, uzná ruštinu jako druhý oficiální jazyk a provede ústupky v oblasti demilitarizace. Čtvrtý bod se týkal „kolektivní bezpečnosti“. Zároveň Ukrajinska pravda zmiňovala, že dle Erdoganových slov Ukrajina odmítla ruský požadavek na uznání anexe Krymu a uznání statusu separatistických republik na Donbasu.

Stejný server 29. března 2022 zveřejnil informaci, že ukrajinská delegace na dalším jednání v Istanbulu, kterého se účastnil i turecký prezident Erdogan, představila „systém bezpečnostních záruk“. Jejich splnění ze strany Ruska by podle ukrajinských vyjednavačů mohlo vést k vyhlášení neutrálního statusu Ukrajiny.

Následující vývoj

Rusko 7. dubna 2022 uvedlo, že jednání postupují pomalu. Moskva kritizovala západní země za to, že se podle ní snaží mírová jednání sabotovat tím, že ruské vojáky obviňují z válečných zločinů. O několik dní později Vladimir Putin řekl, že mírová jednání jsou ve slepé uličce, protože se podle něj Ukrajina údajně odchýlila od dohod z Istanbulu. Na konci dubna stejného roku prohlásil, že dříve zahájená jednání zmařilo obvinění Ruska z masakru civilistů v ukrajinském městě Buča.

Prezident Erdogan v březnu letošního roku oznámil, že Turecko je znovu připraveno mírová jednání zprostředkovat. Moskva na jaře uvedla, že jednání v Istanbulu z roku 2022 by se mohla stát základem pro další vyjednávání o míru v letošním roce.

Závěr

Andrej Babiš správně uvádí, že brzy po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se vyjednavači obou zemí několikrát setkali na mírových jednáních zprostředkovaných tureckým prezidentem Erdoganem. Server Ukrajinska pravda v březnu 2022 zveřejnil článek s Erdoganovým vyjádřením, dle kterého se tehdy Ukrajina a Rusko shodovaly na čtyřech z celkem šesti požadavků, jimiž Rusko podmiňovalo konec bojů. Lze tedy říci, že podle informací portálu Ukrajinska pravda byla Ukrajina s Ruskem „blízko dohody“. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš reaguje na otázku, jestli je rychlé nastolení příměří ve válce na Ukrajině bez přímé účasti Ukrajiny reálné. Podle Babiše mírové rozhovory probíhaly už dříve a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil desetibodový mírový plán. Na tom ilustruje, že se obě strany konfliktu mohou dohodnout, a kritizuje premiéra Petra Fialu, že se dle jeho názoru nedostatečně angažuje ve snahách nastolit mír.

Mírový plán

Volodymyr Zelenskyj o plánu na obnovení míru na Ukrajině mluvil již v listopadu 2022 na summitu států G20. Tehdy ve svém projevu řekl, že pokud nedojde ke konkrétním činům vedoucím k obnovení míru, Rusko během vyčkávání nahromadí své síly a zahájí nové útoky.

V prosinci 2022 deník The Wall Street Journal informoval, že na mírovém plánu Zelenského tým pracuje. O pár dní později agentura Reuters zveřejnila konkrétní přehled, který desetibodový plán rozebíral. Ten obsahoval následující požadavky:

1. radiační a jaderná bezpečnost – obnovení bezpečnosti v Záporožské jaderné elektrárně,
2. potravinová bezpečnost s důrazem na zajištění vývozu obilí do nejchudších států světa,
3. energetická bezpečnost – pomoc Ukrajině při obnově energetické infrastruktury a zavedení cenových omezení ruských energetických zdrojů,
4. propuštění vězňů a deportovaných osob do Ruska,
5. obnovení územní celistvosti Ukrajiny a následné uznání ze strany Ruska,
6. stažení ruských vojsk a obnovení ukrajinsko-ruských hranic,
7. zřízení zvláštního tribunálu pro potrestání ruských válečných zločinců,
8. zabránění ničení ekosystémů a ochrana životního prostředí, včetně obnovy a odminování zařízení určených k úpravě vody,
9. prevence eskalace konfliktu a vytvoření bezpečnostních záruk pro Ukrajinu,
10. potvrzení konce války, včetně podepsání příslušného dokumentu zapojenými stranami.

Rusko na tento plán ihned reagovalo odmítavě, když mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že musí zohledňovat i ruské územní zisky. V únoru 2023 mírový návrh podpořila Evropská unie. Ukrajina poté obdobný plán představila Organizaci spojených národů, která jej naprostou většinou podpořila.

Už v prosinci 2022 Zelenskyj navrhl uspořádání mírového summitu, který byl nakonec naplánován až na polovinu letošního června. Ukrajinská strana předem avizovala, že se summit zaměří především na tři části ze zmiňovaného desetibodového plánu (.pdf) – na potravinovou bezpečnost, jadernou bezpečnost a propuštění vězňů a deportovaných osob.

Závěr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ke konci roku 2022 opravdu představil desetibodový mírový plán, který obsahoval např. zajištění potravinové, energetické či jaderné bezpečnosti. Zelenskyj také navrhl uspořádání mírového summitu, na jehož programu bylo právě jednání o zmiňovaném mírovém plánu. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se v debatě vyjadřuje k otázce nastolení míru na Ukrajině. Říká, že kdyby byl prezidentem nebo premiérem, převzal by iniciativu k ukončení konfliktu. Premiéra Petra Fialu kritizuje za to, že podle něj „nikdy nemluvil o míru“ a že místo mírového řešení podporuje zasílání vojenského materiálu. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, jestli Petr Fiala skutečně nikdy nevolal po diplomatickém řešení rusko-ukrajinského konfliktu.

Petr Fiala a mír na Ukrajině

Premiér Fiala se o míru v souvislosti s Ukrajinou vyjadřoval od vypuknutí konfliktu v únoru 2022 hned několikrát. Poprvé o něm mluvil už v březnu 2022 poté, co se vrátil z cesty do Kyjeva. Uvedl, že pokud Evropa a NATO budou pokračovat v podporování Ukrajiny a sankcích proti Rusku, je šance dospět k diplomatickému mírovému řešení.

V dubnu 2023 pak Petr Fiala společně s tehdejším slovenským a polským premiérem publikovali článek, který se konfliktu týkal. V případě pádu Ukrajiny by podle nich střední Evropa mohla být „další na řadě“. V článku napsali, že mír může nastat jen za podmínek Ukrajiny a že si Rusko zamrzlým konfliktem kupuje čas.

V červnu 2023 se Fiala na summitu Evropského politického společenství k podmínkám míru vyjádřil obdobně. „Mír lze přinést jedině tehdy, když Ukrajina obhájí své území a uspěje, jinak není možné přimět Rusko, aby respektovalo nezávislost Ukrajiny a světový řád a světový mír,“ řekl.

Dva roky od vypuknutí konfliktu, tedy v únoru 2024, Petr Fiala uvedl, že složení zbraní a ustoupení agresorům nikdy k míru nevedlo. V březnu následně řekl, že boje pravděpodobně budou pokračovat, a odmítl, že by pomoc Ukrajině její šance na mír ničila. Rusko by se podle něj nezastavilo ani v případě, že by ostatní země Ukrajinu obětovaly, a pasivita by dle jeho slov znamenala „čekat, až Rusko přijde k nám domů“. V jiném rozhovoru zase uvedl, že každý, kdo vyzývá Ukrajinu k vyhlášení příměří, když je část jejího území okupována Ruskem, napomáhá cílům Ruska (video, čas 2:46)

V dubnu se k volání po míru na Ukrajině vyjádřil v souvislosti se setkáním slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Předseda vlády Fiala řekl, že taková schůzka a snaha o mír za každou cenu ohrožuje bezpečnost Evropy. Zároveň ale zopakoval, že po míru touží, ale že dosáhnout ho lze jen tak, že se Ukrajina ruské agresi ubrání (video, čas 22:00).

Závěr

Premiér Petr Fiala o míru v souvislosti s konfliktem na Ukrajině mluvil opakovaně. Za přijatelnou podobu míru považoval takovou variantu, při které se Ukrajina ruské agresi ubrání a zachová si územní celistvost. Ve svých komentářích byl sice skeptický k volání po mírovém řešení za každou cenu, už v roce 2022 se ale pozitivně vyjadřoval o možnosti ukončení konfliktu diplomatickou cestou. Výrok Andrej Babiše tak hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš reaguje na poznámku moderátorky, která zmiňuje, že podle slov premiéra Petra Fialy představují Babišovy výroky bezpečnostní riziko. Babiš v kontextu vyzdvihuje nutnost obrany a upozorňuje na to, že Severoatlantická aliance má jen 5 % nutné protivzdušné obrany, jak podle něj informoval iRozhlas.cz

Článek iRozhlasu

Server iRozhlas na konci letošního května zveřejnil článek s titulkem „ ‚Jedna z největších děr, které máme.‘ NATO má jen pět procent nutné protivzdušné obrany, píše deník“. Redakce iRozhlasu ve svém textu vycházela informací, které publikoval britský deník Financial Times. Jeho článek se odvolával na tvrzení nejmenovaných diplomatů obeznámených s obrannými plány, které NATO vypracovalo v loňském roce. Oba články uvedly, že Aliance disponuje pouze pěti procenty kapacit potřebných pro ochranu vzdušného prostoru svého východního křídla. Upřesněme, že nejde o celé území NATO.

Za východní křídlo Severoatlantické aliance se považuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, a pobaltské státy (.pdf). Vzdušný prostor tohoto křídla chrání mezinárodní mise v rámci tzv. posílené předsunuté přítomnosti (enhanced Forward Presence – eFP; .pdf) či mise Air Policing (česky střežení vzdušného prostoru), která je součástí Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO.

Deník Financial Times s odkazem na interní výpočty NATO napsal, že kapacita obrany je na východním křídle Aliance značně omezená. Podle deníku jsou státy NATO schopné poskytnout právě jen zmiňovaných 5 % z celkových prostředků protivzdušné obrany, které by byly v případě plnohodnotné invaze potřebné k zajištění obrany středo- a východoevropských členů Aliance. Jeden z citovaných představitelů NATO pro Financial Times dodal, že se jedná o „jednu z největších děr“ v obraně členských států. Severoatlantická aliance v reakci na tento článek uvedla, že informace tohoto druhu jsou tajné, ale že ke snížení „zásob protivzdušné obrany“ skutečně došlo.

Závěr

Andrej Babiš se odkazuje na skutečný článek iRozhlasu, který přebírá informace z původního článku Financial Times. V tom se vyjadřují anonymní zdroje z NATO o tom, že Aliance má pouze 5 % protivzdušné obrany nutné k ochraně svého východního křídla v případě invaze. Diplomat z NATO také uvedl, že protivzdušná obrana je jedna z největších děr, které Aliance má. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje vládu Petra Fialy a její muniční iniciativu pro Ukrajinu, skrze kterou dle jeho názoru vláda „okrádá Ukrajince“ kvůli nedostatečné kvalitě munice. Na příkladu iniciativy se Babiš snaží demonstrovat, že Fialův kabinet Ukrajině pomáhá méně, než se na první pohled zdá. V této souvislosti zmiňuje titulek článku serveru iDNES.cz, v němž se tvrzení zbrojaře Michala Strnada o nekvalitní munici objevilo.

Česká muniční iniciativa

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Prostřednictvím bilaterální spolupráce se třetími zeměmi (státy mimo EU) chce Česká republika Ukrajině dodávat zbraně, munici a jinou zbrojní techniku. Zejména se jedná o zajištění dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů, přičemž prezident Petr Pavel při proslovu na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci mluvil konkrétně o dojednání „půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů“.

Česká pomoc Ukrajině, která se týká oblasti dodávek dělostřelecké munice, je podle Ministerstva obrany založená na třech pilířích. Prvním pilířem je spolupráce s Dánskem a Nizozemím na dodávkách těžké techniky (např. tanků, bojových vozidel, dronů nebo velkorážní munice). Druhý pilíř stojí na přímé spolupráci mezi Ukrajinou a českými firmami (především jde o dodávky velkorážové munice sovětského typu). Třetí pilíř tvoří právě zmíněná muniční iniciativa. Tu ke dni vysílání námi ověřované debaty podpořilo celkem 20 států, ale pouze 15 z nich do ní podle premiéra Fialy finančně přispělo.

Nekvalitní munice

Jak uvedl server iDNES.cz, jedním z problémů iniciativy je podle majitele zbrojařské společnosti Czechoslovak Group Michala Strnada nedostatečná kvalita samotné munice. Podle Strnada je přibližně polovina munice, kterou firma sehnala, nepoužitelná a firma do ní musí dodávat vlastní komponenty. Americký deník Financial Times konkrétně uvedl, že „díly získané jeho společností jménem české vlády v místech, jako je Afrika a Asie, nebyly dost dobré na to, aby byly bez další práce odeslány na Ukrajinu.“

V případě poškozené munice jde zejména o tu, která putuje přímo ze skladů. Inciativa ale staví také na munici, která byla v Česku a zahraničí vyrobena nově. Podle Strnada je tak iniciativa stále „na dobré cestě“ a zmíněné komplikace by neměly zabránit dodání slíbeného množství munice.

Závěr

Majitel české zbrojařské společnosti Czechoslovak Group Michal Strnad se skutečně vyjádřil v tom smyslu, že zhruba polovina nakoupených dělostřeleckých nábojů má špatnou kvalitu a jeho firma tak musí doplňovat chybějící komponenty. Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje českou muniční iniciativu, jejímž účelem je s pomocí dalších států nakoupit především dělostřeleckou munici v zemích mimo EU a tu následně předat Ukrajině. Podle Babiše se ale jedná pouze o reklamu premiéra Fialy a nakoupená munice je dle něj navíc nekvalitní a ruského původu.

Česká muniční iniciativa

Na mimořádném summitu EU na začátku února 2024 se lídři unijních zemí shodli, že EU musí urychlit dříve přislíbené dodávky munice na Ukrajinu, které se nepodařilo dodat podle původního plánu. Premiér Fiala tehdy na summitu navrhl, aby Unie dělostřeleckou munici nakupovala i mimo země EU, což by podle něj mohlo pomoct unijní slib splnit. Schválení takového návrhu ovšem později zablokovalo několik členských zemí EU.

Česká republika se nakonec rozhodla postupovat nezávisle na Evropské unii. V polovině února prezident Petr Pavel oznámil, že se Česku podařilo mimo EU najít zdroje dělostřelecké munice, kterou by ČR mohla nakoupit a poměrně rychle dodat Ukrajině, pokud by další země pomohly s financováním. Do českého projektu se poté skutečně rozhodly zapojit i další státy. 

V rámci iniciativy chce Česká republika Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů, případně ráže 152 mm. Pavel dříve mluvil i o pořízení munice ráže 122 mm. V případě ráže 155 mm se jedná o munici odpovídající standardům NATO. Naopak munice ráže 152 mm a 122 mm se používá do zbraní a vojenské techniky sovětského typu, tyto typy munice se tak běžně označují za „východní“ (.pdf, str. 13) či „sovětskou“ ráži.

Ačkoliv ukrajinská armáda postupně začala přecházet na modernější dělostřeleckou techniku ráže 155 mm, velká část jejího dělostřelectva je stále ještě sovětské konstrukce, a využívá tak právě munici sovětských ráží.

Podle vyjádření Petra Pavla z dubna 2024 se do projektu rozhodla zapojit dvacítka států, ministryně obrany Jana Černochová i její náměstek Daniel Blažkovec později upřesnili, že jde o 18 států. Jana Černochová po odvysílání námi ověřované debaty uvedla, že počet zájemců, kteří se do iniciativy chtějí zapojit, i nadále roste.

Ministerstvo obrany plánovalo zprostředkovat nákup 800 000 kusů dělostřelecké munice. Ke dni odvysílání námi ověřované debaty jich iniciativa zvládla celosvětově zajistit přibližně půl milionu. Prezident Petr Pavel v dubnu 2024 mluvil o tom, že se již podařilo předjednat pořízení více než milionu kusů dělostřelecké munice.

Původ munice

Ruské, případně sovětské, zbraně má stále v armádní výbavě řada států světa – jsou rozšířené například v Číně, Indii, Vietnamu či některých státech Afriky a Latinské Ameriky. Ačkoliv Ministerstvo obrany uvádí, že klade důraz na transparentnost české muniční iniciativy, z bezpečnostních důvodů o ní nezveřejňuje konkrétní detaily. Deník The Wall Street Journal pouze napsal, že Česko munici nakupuje i od států, které vystupují jako spojenci Ruska.

Česko v rámci iniciativy nakupuje nově vyráběnou munici i munici, která pochází ze starších skladových zásob zdrojových zemí. Nelze tedy vyloučit, že munice pořizovaná od zemí, které lze označit za spojence Ruska, je buď sovětského typu, nebo ještě vyrobená přímo v Sovětském svazu či Rusku.

Závěr

Do české muniční iniciativy se rozhodlo zapojit několik států, především těch z Evropské unie. S pomocí jejich finančních zdrojů Česko zajišťuje nákup dělostřelecké munice ze zemí mimo EU. Podle amerického deníku The Wall Street Journal Česko nakupuje munici i od zemí, které jsou spojenci Ruska. Ze kterých konkrétních zemí munice pochází a kde byla vyrobena, se nám ale ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Kontaktovali jsme proto Ministerstvo obrany, které nám odpovědělo, že původ munice z bezpečnostních důvodů nebude komentovat. Protože nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, jestli je pořizovaná munice sovětského či ruského původu, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje českou muniční iniciativu, jejímž účelem je s pomocí dalších států nakoupit především dělostřeleckou munici v zemích mimo EU a tu následně předat Ukrajině, aby se mohla bránit ruské agresi. Podle Babiše se ale jedná pouze o reklamu premiéra Fialy a jeho vlády a nakoupená munice je dle něj navíc nekvalitní a předražená. Říká, že z celkové přislíbené částky poskytlo Německo 500 milionů eur, které jdou do kapsy českému zbrojaři. Vzhledem ke kontextu výroku tím zjevně naráží na Michala Strnada, který vlastní Czechoslovak Group.

Česká muniční iniciativa

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Česko chce Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Při svém proslovu na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci Petr Pavel mluvil konkrétně o dojednání „půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů“.

Iniciativy se kromě jednotlivých států účastní také společnosti Czechoslovak Group (CSG), STV Group, Česká zbrojovka nebo skupina Omnipol, které část munice samy vyrábějí. K polovině dubna se podle předsedy vlády Fialy podařilo zajistit 500 tisíc kusů dělostřelecké munice a na dalších téměř 200 tisíc kusů byly hotové smlouvy. Objevily se i nedostatky, podle majitele CSG není všechna munice kompatibilní se zbraněmi, které Ukrajinci využívají. Jedná se zejména o munici z afrických a asijských zemí, CSG proto musí některé komponenty nahrazovat vlastními.

Kdo přispívá?

Podle slov premiéra Fialy přispělo ke konci května do české iniciativy 15 zemí EU a NATO celkovou částkou 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Ne všechny státy ale českému Ministerstvu obrany poslaly přislíbené finanční závazky, podle ministryně obrany Jany Černochové tak ke dni námi ověřované debaty učinily pouze čtyři země, a to Kanada, Dánsko, Nizozemsko a Portugalsko. Z jejího vyjádření také vyplývá, že zapojené země finanční prostředky poskytují českému Ministerstvu obrany, které munici následně nakupuje.

Jedním z problémů z hlediska informovanosti je tlak ze strany Ruska vyvíjený na třetí země, ze kterých munice pochází. Ministerstvo obrany proto z bezpečnostních důvodů nechce o nákupu munice sdělovat více detailů a nezveřejňuje, které země se do iniciativy zapojily nebo jakou částkou přispěly.

Některé státy ale informace o svém zapojení samy zveřejnily. Jedná se např. právě o Andrejem Babišem zmíněné Německo, které na začátku dubna uvedlo, že přispěje částkou 576 milionů eur, tedy v přepočtu přibližně 14,6 miliardy korun. Kromě toho Německo pro Ukrajinu připravilo svůj vlastní balík vojenské pomoci v celkové hodnotě 500 milionů eur.

Ke dni vysílání námi ověřované diskuze bylo také známo, že Nizozemsko slíbilo přispět částkou 250 milionů eur. Ministryně obrany Černochová mluvila i o příspěvku Litvy, která na nákup munice poslala 35 milionů eur.

Závěr

Andrej Babiš správně zmiňuje, že do české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu zapojené státy přislíbily přispět celkem 39,5 miliard korun, z čehož Německo poskytne zhruba třetinu. Peníze ovšem neputují jednomu vybranému českému zbrojaři, nýbrž Ministerstvu obrany. Součástí iniciativy je navíc vícero tuzemských zbrojařských firem. Kromě Czechoslovak Group jsou to také STV Group, Česká zbrojovka nebo skupina Omnipol. Předseda hnutí Babiš tak mylně vytváří dojem, že peníze byly předem určené jen jednomu konkrétnímu podnikateli. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v debatě vyzýval premiéra Fialu, aby řekl, kolik peněz on osobně nebo ODS věnovali Ukrajině. Následně Babiš uvádí, že hnutí ANO bylo jediné, které na pomoc Ukrajině poskytlo deset milionů korun. Zjevně se tak vymezuje především proti vládním stranám a poukazuje na to, že koaliční ani ostatní sněmovní strany takovou částku na pomoc Ukrajině ze svého stranického rozpočtu nedarovaly.

Finanční pomoc Ukrajině od hnutí ANO

Hnutí ANO už krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 uvedlo, že Ukrajinu podpoří částkou ve výši 10 milionů korun. Tyto peníze byly podle hnutí určené na pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku tak, aby částečně pokryly náklady na ubytování, nákup potravin nebo dopravu na území Česka. Ve výroční zprávě hnutí za rok 2022 stojí, že ANO na dary vyčlenilo 10 002 000 Kč (.pdf, str. 10 z 58). Účetní závěrka poté upřesňuje, že tyto peníze šly na pomoc Ukrajině (str. 23 z 58).

O rok později hnutí ANO v této pomoci dále nepokračovalo (.pdf, str. 10, 24 z 62). Na svém webu o dalších darech neinformovalo ani v roce 2024.

A co ostatní sněmovní strany?

Strany vládní pětikoalice (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a STAN) a opoziční SPD ve svých výročních zprávách za roky 2022 a 2023 uvádějí, že část svých prostředků směřovaly na dary, nezmiňují ale, že by ze svých rozpočtů posílaly peníze na pomoc Ukrajině. Výjimku tvoří pouze TOP 09, která ve výroční zprávě za rok 2022 informuje o svém daru věnovaném Velvyslanectví Ukrajiny (.pdf, str. 26). Jeho hodnota je nicméně o dva řády nižší než dar poskytnutý hnutím ANO.

ODS za oba roky na dary obecně vynaložila jen necelých 30 tisíc korun (.pdf, .pdf, vše str. 7). U lidovců to byly necelé tři miliony, přičemž většina směřovala křesťansko-demokratických spolkům a sdružením (.pdf, str. 10, 16; .pdf, str. 11, 17). TOP 09 darovala téměř 10 milionů, z toho polovinu politickému institutu a drtivou většinu zbývajících peněz jiným politickým stranám (.pdf, str. 26; .pdf, str. 24). Zmíněný dar Velvyslanectví Ukrajiny pak dosáhl hodnoty 100 tisíc korun (.pdf, str. 26).

Piráti v daném období ze svého rozpočtu na dary vynaložili přibližně 350 tisíc korun (.pdf, .pdf, vše str. 6). Starostové a nezávislí celkem darovali 50 milionů svým koaličním partnerům, ostatní dary dosáhly hodnoty 5,4 milionu korun (.pdf, .pdf, vše str. 11).

Hnutí Svoboda a přímá demokracie v letech 2022 a 2023 na dary směřovalo zhruba 18 milionů korun (.pdf, str. 18; .pdf, str. 5, 17). 98 % této částky putovalo na prezidentskou kampaň.

O tom, že by ze svých rozpočtů darovaly na pomoc Ukrajině podobnou částku, strany vládní pětikoalice a SPD na svých webech neinformovaly ani v roce 2024.

Shrnutí

Hnutí ANO v roce 2022 na pomoc Ukrajině opravdu ze svého rozpočtu vyčlenilo 10 milionů korun, jak stojí v jeho výroční zprávě. TOP 09 v roce 2022 přispěla Velvyslanectví Ukrajiny výrazně menší částkou, ostatní sněmovní strany o žádném podobném daru neinformovaly na svých webových stránkách, v médiích ani přímo ve výročních zprávách z let 2022 a 2023. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Moderátorka diskuze se obou hostů ptá, jestli by měla Evropa pomáhat vracet bojeschopné muže na Ukrajinu. Jako první odpovídá Petr Fiala, který říká, že je to rozhodnutí daných lidí, a pochvaluje si integraci ukrajinských uprchlíků do české společnosti. Následně odpovídá Andrej Babiš, který reaguje na premiéra Fialu slovy, že by měl sdělit „kolik on osobně přispěl na Ukrajinu“ a vyjmenovává aktuální údaje o ukrajinských uprchlících.

Počet ukrajinských uprchlíků

Ministerstvo vnitra (MV) od začátku války na Ukrajině každý měsíc mapuje počty osob s přiděleným pobytovým oprávněním. K začátku června tohoto roku resort evidoval celkem 352 941 ukrajinských uprchlíků, kteří měli povolení k pobytu (.xlsx). Z těchto statistik také vyplývá, že dětí a mladistvých do 18 let z toho je 89 376, což odpovídá přibližně 25,3 %. Dospělých je 249 805 (cca 70,8 %) a seniorů 13 760 (asi 3,9 %). MV upozorňuje na to, že se nejedná pouze o lidi s ukrajinskou státní příslušností, ale o všechny osoby, které povolení dostaly v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.

Uprchlíci na pracovním trhu

V dubnu letošního roku Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že dle jeho dat pracuje v České republice přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Zároveň uvedlo, že se každý týden počet pracujících ukrajinských uprchlíků zvyšuje zhruba o tisícovku, v současnosti tak může být číslo ještě vyšší.

Jestliže vezmeme zmíněných 123 tisíc pracujících a srovnáme toto číslo s celkovým počtem uprchlíků z Ukrajiny ve věku 18–65 let, vychází nám, že v této věkové skupině má práci přibližně 49,2 % lidí. Pokud tedy nezapočítáváme děti a seniory, lze skutečně říci, že má práci zhruba polovina ukrajinských uprchlíků.

Data o integraci ukrajinských uprchlíků na trh práce sbírá také výzkumná společnost PAQ Research v rámci výzkumu Hlas Ukrajinců a ve svých zprávách zveřejňuje počty pracujících „ekonomicky aktivních uprchlíků“ (.pdf, str. 4). Do „ekonomicky aktivní“ populace PAQ Research řadí všechny uprchlíky starší 17 let, kteří buď aktuálně pracují v Česku nebo na Ukrajině, nebo jsou nezaměstnaní. Započítává tak i pracující studenty, pracující důchodce, osoby na mateřské a rodičovské dovolené či podnikatele. Nepracující důchodce, studenty, ale ani osoby pečující o děti do 3 let do této skupiny PAQ Research nezahrnuje.

Většina ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu dlouhodobě nevyužívá svoji kvalifikaci. Až šest z deseti uprchlíků pracuje podle průzkumu PAQ Research pod svou kvalifikací a přibližně stejný podíl pracuje ve špatných pracovních podmínkách. Mnoho uprchlíků se tak pohybovalo v příjmové chudobě či na její hranici (.pdf, str. 23).

Závěr

Andrej Babiš správně udává počet uprchlíků z Ukrajiny, kterých k začátku června podle Ministerstva vnitra bylo v Česku přibližně 350 tisíc. Z toho bylo cca 25 % dětí a 4 % seniorů. Zbývajících cca 250 tisíc osob byli dospělí od 18 do 65 let.

Z nejnovějších dat MPSV vyplývá, že ukrajinských uprchlíků na jaře letošního roku pracovalo zhruba 123 tisíc. Toto číslo opravdu odpovídá zhruba polovině uprchlíků z Ukrajiny, pokud nezapočítáváme děti a seniory. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

V diskuzi s premiérem Petrem Fialou o české muniční iniciativě pro Ukrajinu Andrej Babiš tvrdí, že Česká republika na Ukrajinu posílá nekvalitní a drahou munici. Opírá se přitom o vyjádření zbrojaře Michala Strnada, kterého označuje za zbrojaře Petra Fialy slovy: „To říká váš zbrojař.“ Předseda hnutí ANO Babiš v souvislosti s tím uvádí, že premiér Petr Fiala Strnada vzal s sebou při své návštěvě Bílého domu.

Michal Strnad je majitelem a předsedou představenstva průmyslově-technologického holdingu Czechoslovak Group (CSG). CSG je mimo jiné nejvýznamnější zbrojařskou firmou v Česku. V rozhovoru pro britský list Financial Times Strnad uvedl, že zhruba polovina munice, kterou jeho společnost jménem ČR zakoupila, nebyla dostatečně kvalitní, aby se bez dalšího zpracování mohla odeslat na Ukrajinu. Ve stejném rozhovoru Strnad také uvedl, že „každý týden se cena zvyšuje a s komponenty jsou velké problémy.“

Fialova návštěva Bílého domu

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli zmínku, že by se Michal Strnad zúčastnil jednání premiéra Petra Fialy s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě, které se uskutečnilo 15. dubna 2024. Součástí návštěvy v Bílém domě byla také bilaterální jednání delegací Česka a USA. Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se na české straně jednání účastnil vedle něj a předsedy vlády také velvyslanec v USA Miloslav Stašek, první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák „a pak lidé přímo od premiéra“. Tyto osoby ovšem blíže nespecifikoval.

Novinky.cz uvedly, že vedle výše zmíněných osob se schůzky také zúčastnili vrchní ředitelka Sekce Kabinetu předsedy vlády Petra Fojtíková, ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Václav Smolka a ředitel Odboru strategie a analýz Úřadu vlády Jakub Kajzler. Ten o svém setkání s Joem Bidenem informoval i na síti X (dříve Twitter), stejně jako např. Jiří Kozák. Kromě nich byla s delegací ve Washingtonu také mluvčí vlády Lucie Ješátková. 

Michal Strnad v USA

Strnad se v dubnu 2024 ve Washingtonu nacházel, dohledatelná je ale pouze jeho účast na galavečeři zaměřené na prezentaci českých investic v USA, která se odehrála 16. dubna ve washingtonském Cosmos Clubu. Večeři uspořádal spolek Jagello 2000, který se zaměřuje na oblast české zahraniční bezpečnostní politiky a členství Česka v NATO. Michal Strnad byl zachycen např. na fotografii u facebookového příspěvku skupiny Jagello 2000.

Na zveřejněných fotografiích lze rozpoznat, že Strnad na galavečeři seděl u stejného stolu jako premiér Petr Fiala, bližší informace o jejich jednání ale nejsou k dispozici. Podle slov ředitele odboru komunikace Václava Smolky ze 6. června Michal Strnad do USA „přijel po vlastní ose“ jako zbytek podnikatelské delegace a nebyl součástí doprovodného týmu premiéra Fialy. Podobně se pro Demagog.cz vyjádřila i mluvčí vlády Lucie Ješátková, podle které Strnad „nebyl součástí delegace“ a návštěvy v Bílém domě se neúčastnil.

Závěr

Andrej Babiš tvrdí, že zbrojař Michal Strnad navštívil s premiérem Petrem Fialou Bílý dům. Ačkoliv Strnad v té době ve Washingtonu také byl, jeho setkání s Petrem Fialou je zdokumentované pouze z galavečeře pořádané spolkem Jagello 2000. O Strnadově přítomnosti v Bílém domě ve veřejně dostupných zdrojích není žádná zmínka a neobjevuje se ani na žádné fotografii z Fialovy návštěvy Bílého domu. Mluvčí Úřadu vlády pro Demagog.cz uvedla, že Strnad součástí české delegace nebyl a návštěvy Bílého domu se neúčastnil. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Andreje Babiše jako nepravdivý.