Přehled ověřených výroků

Premiér Petr Fiala reagoval na poznámku, že jeho vláda zvýšila většinu přímých daní, včetně daně z příjmů pro nejvyšší příjmové skupiny. Uvedl, že kabinet nejprve daňové zatížení snížil o 30 miliard korun, a teprve následně jej „o něco více než 30 miliard“ opět navýšil.

Snížení daňového zatížení

O snížení daňové zátěže o 30 miliard korun mluvil Petr Fiala v minulosti opakovaně, například v dubnu 2023 v rozhovoru pro deník Právo. V té době zmiňoval, že k tomuto snížení došlo už v roce 2022, tedy v prvním roce jeho vlády.

Ministr financí Stanjura v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzinu a nafty. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od června do konce září 2022, snížení u nafty vláda prodloužila až do začátku srpna 2023. Ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za rok 2022 uvedlo, že snížení spotřební daně z benzinu a nafty v roce 2022 připravilo rozpočty o částku 6,7 miliardy Kč (.pdf, str. 11). V případě nafty resort financí odhadoval, že za každý měsíc kvůli snížené dani stát přijde o 800 milionů Kč, za období od ledna do začátku srpna tedy o 5,6 miliardy Kč.

Další z prosazených opatření, která daňovou zátěž v roce 2022 snížila, bylo zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů mělo zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 32 ze 124), což potvrdil státní závěrečný účet za rok 2022 (.pdf, str. 11). Tato úprava silniční daně nabyla účinnosti už v červenci 2022 a platí i dnes.

Fialova vláda v roce 2022 také prosadila definitivní zrušení elektronické evidence tržeb (EET), která nabyla účinnosti v lednu 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli němu předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy Kč (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiér i ministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony. Tyto změny, které Parlament odsouhlasil v rámci daňového balíčku v roce 2022, začaly platit v lednu 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo na cca 10 miliard Kč za rok. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023. Důvodová zpráva k daňovému balíčku (.pdf, str. 41 ze 186) odhadovala, že to podnikatelům v roce 2023 přinese 6,3 miliard Kč a v roce 2024 dokonce 9 miliard Kč.

V průběhu roku 2022 tedy vláda Petra Fialy prosadila několik návrhů zákonů, které snížily daňovou zátěž. Pokud sečteme dopady odhadované Ministerstvem financí, došlo za rok 2023 ke snížení daňové zátěže o zhruba 30 miliard Kč, které se týkalo především občanů a malých a středních podniků. Některé popisované změny ovšem po roce 2023 přestaly platit. Kdybychom sečetli dopady změn, které přetrvaly i do roku 2025, odpovídá snížení daňové zátěže částce cca 18 miliard Kč ročně.

Zvyšování daní

V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) došlo k několika daňovým změnám ještě z rozhodnutí předešlé vlády Andreje Babiše – např. ke zvýšení sazby spotřební daně u tabákových výrobků (.pdf, str. 117 z 320) nebo zvýšení sazeb odvodu z elektřiny ze slunečního záření.

Od roku 2023 kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň Fialova vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti od prosince 2022 do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Podle resortu financí byly v roce 2023 příjmy z těchto mimořádných daní přibližně 58 miliard Kč, v roce 2024 necelých 37 miliard Kč (.pdf, str. 13). Pro rok 2025 resort financí příjmy odhaduje na téměř 34 miliard Kč.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla prostřednictvím konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon bude účinný od ledna 2027. Ministerstvo financí v roce 2023 uvedlo, že má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 miliard Kč. Resort tehdy konkrétně předpokládal, že kvůli balíčku dojde v roce 2024 k navýšení daňových příjmů o 67,6 miliard Kč a v roce 2025 o celkově 75,5 miliard Kč (.pdf, str. 38). Pokud bychom k dopadům konsolidačního balíčku pro rok 2025 přičetli i odhadované dopady windfall tax v tomto roce, dosahuje zvýšení daňové zátěže zavedené Fialovou vládou cca 110 miliard Kč.

Závěr

Kabinet Petra Fialy v prvním roce své vlády prosadil několik návrhů zákonů, které snížily daňovou zátěž. Pokud sečteme dopady odhadované Ministerstvem financí či uváděné ve státních závěrečných účtech, došlo v roce 2023 ke snížení daňové zátěže pro občany a menší a střední podniky o přibližně 30 miliard korun. Některé tyto daňové změny byly schváleny jako dočasné a přestaly platit po roce 2023. Kdybychom sečetli dopady změn, které přetrvaly i do roku 2025, odpovídá snížení daňové zátěže částce cca 18 miliard Kč ročně.

Fialova vláda kromě toho daně také zvyšovala. Daň z neočekávaných zisků podle odhadů Ministerstva financí v roce 2025 přinese do rozpočtu 34 miliard Kč, konsolidační balíček dalších zhruba 75 miliard Kč. Zvýšení daňové zátěže je tedy dle dostupných odhadů násobně vyšší než vládou prosazené snížení. Výrok premiéra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Premiér Petr Fiala vyjadřuje důvěru v ministra financí Zbyňka Stanjuru, protože se mu podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 % na 2,2 %. Později v rozhovoru se k tomuto bodu opět vrací a zmiňuje, že právě díky sníženému deficitu veřejných financí splňuje Česko tzv. maastrichtská kritéria. V našem odůvodnění se tak podíváme na to, jaký byl tento deficit podle maastrichtských kritérií.

Maastrichtská kritéria – kritérium udržitelnosti veřejných financí

Cílem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit, jak ekonomicky schopná je uchazečská země plynule se integrovat do eurozóny, aniž by tím ohrozila stabilitu eurozóny či své vlastní ekonomiky. Tato kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zahrnují: cenovou stabilitu, stabilitu měnového kurzu, dosažení určité úrovně dlouhodobých úrokových sazeb a udržitelnost veřejných financí.

Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou posuzovány z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí:

• „Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 3 %, ledaže by buď tento poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně poblíž referenční hodnoty, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné.“
• „Poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu překračuje referenční hodnotu 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.“

Deficit veřejných financí v Česku

Deficit veřejných financí v ČR v roce 2020 podle Evropské komise dosáhl 5,8 % HDP (.pdf, str. 71) a podle Ministerstva financí 5,6 % HDP (.pdf, str. 7). Nad pěti procenty se držel i v roce 2021, na jehož konci vystřídal Babišovu vládu Fialův kabinet. Podle zprávy Evropské komise byl deficit v těchto dvou letech ovlivněn rozsáhlým rozpočtovým uvolněním v reakci na pandemii covidu-19, zejména dočasnými výdaji na podpůrná opatření, jako byl např. program Antivirus (.pdf, str. 77). 

Aktuálnější data Evropské komise ukazují, že v roce 2024 mělo Česko deficit veřejných financí ve výši 2,2 % HDP. Komise upřesňuje, že jeho výši ovlivnilo ukončení mimořádných energetických opatření a realizace vládních fiskálních reforem. Také podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2024 sektor vládních institucí deficitu 2,2 % HDP a splnil tím maastrichtskou 3% hranici poprvé od ekonomických opatření během pandemie. 

V podobné výši se dle odhadů bude deficit veřejných financí pohybovat i v roce 2025. Makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá v tomto roce deficit 2,2 % HDP, květnová prognóza Evropské komise ho odhaduje na 2,3 % HDP.

Závěr

V letech 2020 a 2021 se deficit veřejných financí pohyboval okolo 5 % HDP. Podle Evropské komise a ČSÚ v roce 2024 činil 2,2 % HDP a podle odhadů zůstane pro rok 2025 v podobné výši. Výrok premiéra Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala komentuje rezignaci Pavla Blažka na post ministra spravedlnosti kvůli bitcoinové aféře a Blažkovo rozhodnutí pozastavit své členství v ODS. Podle Fialy je dobře, že Blažek za své pochybení převzal odpovědnost. Zároveň vyzdvihuje jeho práci na novele trestního zákoníku.

Demise Pavla Blažka 

Někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek na svém účtu na sociální síti X 30. května 2025 oznámil, že rezignuje na svou funkci ve vládě. K demisi se rozhodl po dohodě s premiérem Petrem Fialou kvůli bitcoinové kauze, ve které Ministerstvo spravedlnosti přijalo miliardu korun v bitcoinech od dříve odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Fiala následně na post ministryně spravedlnosti navrhl Evu Decroix, kterou pak 10. června prezident jmenoval do funkce.

Provozovatel nelegálního internetového tržiště Tomáš Jiřikovský skončil v roce 2017 ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal od státu zpět většinu své elektroniky i s původními daty. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě zhruba 12,5 miliardy korun. Jiřikovský se po dohodě s Blažkem rozhodl část bitcoinů darovat jeho ministerstvu. Motiv transakce není znám, případem se nicméně zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření na praní špinavých peněz. 

Novela trestního zákoníku

Návrh novely trestního zákoníku připravilo Ministerstvo spravedlnosti v březnu 2024 a v listopadu ho schválila vláda. Sněmovna projednávání novely (.pdf) otevřela v prosinci a finální třetí čtení, na kterém novelu schválila, proběhlo 30. května. Následně zamířila k dalšímu projednávání do Senátu.

Cílem Sněmovnou schváleného návrhu je především snížit počet vězňů a ulevit státnímu rozpočtu. Novela umožní například častější ukládání peněžitých trestů, zejména v případech, kdy se pachatel snažil trestným činem úmyslně obohatit (.pdf, str. 3; .pdf, str. 4–5, 75–76 z 278). Další změnou je také uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Novela naopak zpřísňuje tresty za tzv. deepfake pornografii nebo porušování mezinárodních sankcí (.pdf, str. 14, 20).

Závěr

Pavel Blažek oznámil svůj záměr rezignovat na funkci ministra kvůli zapojení Ministerstva spravedlnosti do bitcoinové aféry 30. května 2025 na svém účtu na sociální síti X. Ve stejný den schválila Sněmovna ve třetím čtení novelu trestního zákoníku, kterou předložilo Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Blažka v březnu 2024. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib reaguje na dotaz moderátorky, zda pirátští poslanci podpoří návrh na konání mimořádné schůze k bitcoinové kauze Pavla Blažka. Zdeněk Hřib namítá, že Piráti tento návrh už podpořili, a dodává, že byli podle něj první, kdo se touto kauzou na schůzi Sněmovny 30. května zabývali.

Jednání Sněmovny 30. května

Většinu schůze Sněmovny 30. května 2025 věnovali poslanci třetímu čtení novely trestního zákoníku. Ještě před začátkem rozpravy byli s přednostním právem přihlášeni Josef Cogan (STAN), Alena Schillerová (ANO) a Olga Richterová (Piráti). Josef Cogan a Alena Schillerová ale svou přihlášku zrušili.

Jako první tak vystoupila místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, která navrhla zařazení dvou nových bodů k projednání: „Pohádka ministra spravedlnosti o darované miliardě“ a „Jak se ministr spravedlnosti vyrovnal s tím, že pan Jiřikovský ke třem miliardám korun nemohl přijít prostřednictvím svých oficiálních příjmů“. S popisem kauzy a kritikou Pavla Blažka pokračoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Za poslanecký klub hnutí ANO se později vyjádřila Alena Schillerová. Uvedla, že by se podle ní kauza měla řešit na mimořádné schůzi, nikoliv místo projednávání novely trestního zákoníku. Helena Válková, která jako jediná v rozpravě k pořadu schůze neměla přednostní právo, a nedostala se tedy ke slovu dříve, se později připojila k bodům, které navrhli Piráti. Stejně jako Alena Schillerová ale zdůraznila, že pro projednávání kauzy Pavla Blažka není vhodná chvíle. Piráti se nakonec připojili k návrhu ANO na svolání mimořádné schůze, protože koaliční kluby vetovaly zařazení nových bodů do probíhajícího jednání.

Závěr

Na schůzi Poslanecké sněmovny 30. května otevřeli téma tzv. „bitcoinové kauzy“ skutečně jako první Piráti, konkrétně místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. K vystoupení byli s přednostním právem před Richterovou přihlášeni poslanec Josef Cogan a poslankyně Alena Schillerová, oba ale svou přihlášku zrušili. Schillerová se ke kauze sice vyjádřila později, navrhla ovšem její projednání na mimořádné schůzi, nikoliv v rámci probíhající schůze. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib popisuje stanovisko své strany ke kauze s bitcoiny na Ministerstvu spravedlnosti. Podotýká, že podle něj krize rezignací Pavla Blažka nekončí, a volá po odstoupení ministra financí Zbyňka Stanjury. V této souvislosti poukazuje na podle jeho slov „zvláštní náhodu“, že Stanjura ve čtvrtek 29. května předložil pozměňovací návrh, který pro příjmy z prodeje kryptoměn nad 40 milionů Kč ruší daňovou povinnost.

Danění kryptoměn

Danění příjmů z kryptoměn se řídí pravidly danými zákonem o daních z příjmů. Před únorem 2025 tento zákon příjem z kryptoměn od daní neosvobozoval (.pdf, str. 12), změnu přinesla až novela, která pravidla zdanění kryptoměn přiblížila pravidlům pro cenné papíry a podíly. 

Novelizace z února zavedla dva případy, kdy jsou příjmy z prodeje kryptoaktiv od daně z příjmu osvobozeny. V prvním případě nesmí souhrn ročních příjmů z prodeje kryptoaktiv u poplatníka přesáhnout 100 tisíc Kč. V druhém případě je od daně osvobozen příjem z převodu kryptoaktiv, pokud mezi nabytím a prodejem aktiv uplynuly alespoň tři roky. Podle zákona zároveň platí podmínka, že pokud souhrnné příjmy z prodeje kryptoměn ve zdaňovacím období převýší 40 milionů Kč, část příjmů přesahující tuto hranici dani podléhá.

Pozměňovací návrh ministra financí

Na začátku března 2025 vláda schválila návrh zákona o zavedení tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a také návrh, který v návaznosti na něj upravuje řadu právních předpisů. Tyto návrhy počítají především s tím, že v budoucnu budou zaměstnavatelé posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Oba návrhy již prošly druhým čtením v Poslanecké sněmovně a o jejich schválení ve třetím čtení se ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru nerozhodlo.

Druhý zmiňovaný návrh plánuje kromě jiného změnit i zákon o daních z příjmů (.pdf, str. 11–20 z 244). Právě k tomuto návrhu zákona se vztahuje pozměňovací návrh (.docx) ministra financí Stanjury, který předložil 29. května 2025. V něm Zbyněk Stanjura navrhuje (.docx, str. 2) zrušit pravidlo, podle něhož podléhá dani část příjmů z prodeje kryptoměn, která přesahuje limit 40 milionů Kč.

Závěr

Od února letošního roku platí nová pravidla pro danění příjmu z prodeje kryptoaktiv. Pokud mezi nabytím a prodejem aktiv uplynuly alespoň tři roky, je příjem osvobozen od daně až do souhrnné výše 40 milionů Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura ve čtvrtek 29. května skutečně předložil pozměňovací návrh, který tento limit ruší. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib mluví o tzv. bitcoinové kauze, která vedla k odstoupení Pavla Blažka z pozice ministra spravedlnosti. V kontextu výroku kritizuje vládu za „praní špinavých peněz z obchodu s tvrdými drogami“ a podivuje se nad svoláním Bezpečnostní rady státu. Ohrazuje se také proti tvrzení premiéra Petra Fialy ohledně nových hrozeb v kyberprostoru.

Tisková konference

Petr Fiala vystoupil na tiskové konferenci ohledně bitcoinové kauzy v úterý 3. června ještě před tím, než se odvysílal námi ověřovaný rozhovor se Zdeňkem Hřibem. Fiala ve svém projevu mj. mluvil o tom, že svolá Bezpečnostní radu státu, aby okolnosti kauzy prošetřila. Druhým důvodem je dle jeho slov snaha zjistit, jak je stát připravený na kriminalitu v kyberprostoru. Konkrétně uvedl: „(...) především mě zajímá, nakolik je český stát v obecné rovině připraven na nové hrozby, které přináší primárně kriminalita v kyberprostoru“ (video, čas 1:49).

Závěr

Premiér Fiala na tiskové konferenci uskutečněné 3. června opravdu mluvil o tom, že kriminalita v kyberprostoru představuje pro český stát nové hrozby. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v rozhovoru dostal otázku, jak by se jeho strana postavila k případnému hlasování o nedůvěře vládě kvůli kauze s bitcoiny. Řekl, že je to pro něj vážný problém, ale že se o tom musí poradit s ostatními poslanci z klubu. Zároveň poznamenal, že zatímco jiné opoziční strany chtějí podle jeho slov využít situace ve svůj prospěch před nadcházejícími sněmovními volbami, Piráti se podle něj snaží řešit věc podle svých principů. Jako příklad zmínil jejich dřívější přístup ke kauze s brněnskými byty.

Brněnská bytová kauza

Brněnská bytová kauza se týká manipulací s přidělováním městských bytů, do kterých byli podle výpovědí zapojeni členové ODS. Bývalý starosta Rojetína Pavel Hubálek, který je v případu obviněn, popsal systém, jehož součástí měli být tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, náměstek primátorky Robert Kerndl, bývalý předseda bytové komise městské části Brno-střed Otakar Bradáč a současná brněnská primátorka Markéta Vaňková. Všichni jmenovaní byli či stále jsou členy ODS a Kerndl, Bradáč i Vaňková byli dříve Blažkovými advokátními koncipienty.

Ve spojitosti s touto kauzou zasahovala policie v Brně v říjnu 2022, kdy bylo obviněno celkem osm lidí. Ze zmíněných politiků byl obviněný pouze Otakar Bradáč, který skončil ve vazbě. V březnu 2023 z ní byl sice propuštěn, ale jeho vyšetřování dál pokračuje. Městský soud mezitím udělil několik podmíněných trestů osobám, které poskytly úplatek za získání bytu.

Seznam Zprávy od konce února 2023 několikrát informovaly o tom, že si Blažek z pozice ministra spravedlnosti opakovaně vyžádal informace o této kauze. Vědět chtěl mimo jiné i jména soudců, kteří rozhodovali o domovních prohlídkách. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž označil Blažkovo počínání za nešťastné. V červnu 2023 novináři Seznam Zpráv zveřejnili, že se Blažek již v roce 2019, na začátku vyšetřování kauzy, dostal i k utajovanému policejnímu spisu. Blažek s odkazem na poslaneckou povinnost mlčenlivosti odmítl sdělit, kdo mu materiály předal. Podle dozorující žalobkyně Petry Lastovecké únik spisu, jehož vyšetřování Blažek svým mlčením bránil, narušil objasňování případu.

Pirátská kritika Pavla Blažka

V reakci na zjištění z konce února 2023 se Piráti vůči Blažkově postupu vymezili a deklarovali, že budou po ministrovi požadovat vysvětlení možného střetu zájmů. V červnu 2023 vydala Pirátská strana usnesení, podle kterého Blažkovo setrvání ve funkci ministra spravedlnosti ohrožovalo důvěryhodnost vlády. Piráti uvedli, že „usnesení reaguje na možný střet zájmů ministra spravedlnosti ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně a některé jeho kontroverzní kroky“. O usnesení se hlasovalo na pirátském internetovém fóru a pro návrh se vyslovilo 369 z 514 hlasujících.

Závěr

Brněnská bytová kauza se týká manipulací s přidělováním městských bytů, do nichž byli podle výpovědí zapojeni členové ODS. Policie kvůli případu zasahovala v Brně v říjnu 2022. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek si následně o kauze opakovaně vyžádal informace a podle médií se už dříve dostal k utajovanému spisu, čímž mohl narušit vyšetřování. Piráti kvůli tomu v roce 2023 přijali usnesení, podle kterého Blažkovo setrvání ve funkci ohrožovalo důvěryhodnost vlády. Výrok předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odpovídá na dotaz, zda existuje možnost, že by se Piráti v budoucnu mohli znovu spojit s ODS proti hnutí ANO. Hřib to nevylučuje a podotýká, že s ODS vládne v Praze v rámci koalice se SPOLU a STAN. Dodává, že ODS podle něj neohrožuje základy kolektivní bezpečnosti. Naráží přitom na předvolební prezidentskou debatu, ve které dle jeho slov Andrej Babiš odmítl vojenskou pomoc Polsku v případě jeho napadení.

Prezidentská debata

Před prezidentskými volbami v roce 2023 odvysílala Česká televize 22. ledna debatu, ve které se setkali vítězové prvního kola⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Petr Pavel a Andrej Babiš. Jedním z probíraných témat byla pomoc napadené Ukrajině, kdy Babiš nesouhlasil s tím, že by se v její podpoře mělo pokračovat za cenu snížení životní úrovně českých občanů (video, čas 46:18).

Moderátor se následně Andreje Babiše zeptal, zda by mělo Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě napadení Polska či pobaltských států. Na to Babiš reagoval slovy: „Kam myslíte? Do války? Určitě ne.“ (video, čas 51:58⁠⁠⁠). Moderátor následně otázku několikrát zopakoval a zeptal se, zda by v takovém případě mělo Česko splnit spojenecké závazky NATO. Babiš znovu odpověděl: „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.“ A zdůraznil, že válce je potřeba zabránit (video, čas 52:12–⁠⁠⁠⁠⁠⁠53:40).

Vyjádření po debatě

Po odvysílání debaty se Andrej Babiš ke svému výroku vyjádřil na sociální síti X, kde uvedl, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku, a doplnil, že v případě skutečného napadení by článek 5 NATO neporušil.

Závěr

Andrej Babiš v debatě před druhým kolem prezidentských voleb v lednu 2023 řekl, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům v případě ozbrojeného napadení. Moderátor však výslovně nezmínil, kdo by měl být potenciálním agresorem, a ani Babiš o Rusku konkrétně nemluvil. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib mluví o tom, že Piráti jsou ochotní znovu spolupracovat s ODS, pokud se zbaví některých svých členů. Konkrétně zmiňuje, že Piráti mají problém s Pavlem Blažkem kvůli bitcoinové kauze a jeho napojení na brněnskou bytovou kauzu. Dále kritizoval také Zbyňka Stanjuru, který podle Hřiba neposkytl finance pro některé projekty a návrhy.

Financování dostupného bydlení

Piráti měli spor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou během vyjednávání státního rozpočtu na rok 2025. Zatímco v roce 2024 hospodařilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se zhruba 15,2 miliardami korun (.pdf, str. 32), návrh rozpočtu na rok 2025 pro MMR vyhradil pouze 13,3 miliard korun (.pdf, str. 8 z 358). Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) naopak požadoval, aby se rozpočet pro jeho resort navýšil alespoň o sedm miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení.

Ivan Bartoš v září 2024 uvedl, že vláda prostředky na dostupné bydlení schválila již v dubnu a o měsíc později konkrétní parametry představila veřejnosti. Ministerstvo financí však rozpočet pro MMR ve výsledku snížilo. Na svém účtu na sociální síti X Stanjura Pirátům vzkázal, že „aby se mohlo stavět, musí nejdřív fungovat digitalizované stavební řízení“, které měl v tu dobu ještě na starosti právě Bartoš. Ministr Stanjura dodal, že vláda je ochotná peníze v rozpočtu najít, až zájemci předloží projekty dostupného nájemního bydlení.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu nakonec v prosinci 2024 Sněmovna schválila beze změn alokované částky pro MMR. Piráti, kteří v té době již nebyli součástí vlády, kritizovali dle nich nedostatečnou podporu dostupného bydlení a rozpočet svými hlasy nepodpořili.

Reforma antimonopolního úřadu

Reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s programovým prohlášením vlády (.pdf, str. 39) v červnu 2024, tedy ještě pod vedením Ivana Bartoše. Mezi hlavní změny, které měla reforma zavést, patřilo omezení rozhodovací pravomoci předsedy úřadu a zefektivnění přezkumu veřejných zakázek.

Reforma ale nepostoupila v legislativním procesu kvůli množství připomínek. Výhrady měl samotný ÚOHS a třeba také Ministerstvo financí, které požadovalo přepracování předloženého materiálů kvůli jeho „nedostačující kvalitě“ (.docx, str. 1). Bartošův nástupce na postu ministra pro místní rozvoj Petr Kulhánek připravil přepracovanou podobu reformy ÚOHS, na té se ale v únoru 2025 vláda neshodla.

Závěr

Ministr financí Zbyněk Stanjura nevyhověl požadavku někdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), aby navýšil rozpočet jeho resortu o sedm miliard korun na program Dostupné nájemní bydlení. Schválený rozpočet na rok 2025 naopak oproti předchozímu roku výdaje na MMR snížil o téměř dvě miliardy korun. Ministerstvo financí nesouhlasilo ani s reformou antimonopolního úřadu, kterou předložilo MMR pod Bartošovým vedením. Výrok Zděňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku odpovídá na dotaz redaktorky, jak chtějí Piráti dosáhnout ve sněmovních volbách dvouciferného výsledku, když jim volební model STEM přisuzuje pouze 6,1 %. Podle Hřiba procenta Pirátů v průzkumech často kolísají, a proto je třeba je podle něj brát s rezervou. Zároveň dodává, že o týden starší průzkum přisuzoval jeho straně 7,3 %.

Volební preference Pirátů 

Analytický ústav STEM ve spolupráci se CNN Prima News zveřejňuje každou neděli od druhého lednového týdne aktualizovaný vývoj volebních preferencí. Výsledky jednotlivých týdenních průzkumů jsou vyhodnocovány na základě odpovědí respondentů ve třech vlnách během tří týdnů. STEM uvádí, že statistická chyba činí u nejmenších stran 1 procentní bod, u větších pak 3 procentní body.

Podle volebního modelu agentury STEM, který byl ke dni námi ověřovaného rozhovoru nejnovější, by Piráti ve sněmovních volbách získali 6,1 %. O týden starší průzkum jim přitom přisuzoval volební zisk ve výši 7,3 %. Jak je vidět na následujícím grafu, dle modelů STEM se preference Pirátů dlouhodobě pohybují přibližně mezi 5 až 7,3 %.