Přehled ověřených výroků

Nově zvolený předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v kontextu rozhovoru kritizuje případné navyšování schodku státního rozpočtu na rok 2026 nově vznikající vládou Andreje Babiše. Tvrdí, že navyšování není na místě, protože Česko je v dobré ekonomické kondici. To ilustruje na vývoji schodku veřejných financí, který se podle něj během Fialovy vlády snížil z 5 na 1,9 % HDP.

Deficit veřejných financí

Jako deficit veřejných financí se označuje schodek hospodaření státu, do kterého, kromě hospodaření vládních institucí, spadá také hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů. Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.

V roce 2021, tedy posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit veřejných financí 5 % HDP. V následujících letech klesal až na 2 % HDP v roce 2024 (.pdf, str. 3). Podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu se v letošním roce tento deficit sníží na 1,9 % HDP (.pdf, str. 3, 11). V roce 2026 by měl deficit v poměru k HDP dle predikce zůstat stejný, tedy 1,9 % HDP (.pdf, str. 3, 11).

Závěr

Vláda Andreje Babiše skončila v úřadu v roce 2021, kdy deficit veřejných financí dosáhl 5 % HDP. V průběhu dalších let postupně klesal a v roce 2024 odpovídal 2 % HDP. Za rok 2025 tento deficit podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu činí 1,9 % HDP. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o státním rozpočtu na rok 2026 a reaguje na otázku, zda očekává, že hnutí ANO v příštím roce navýší jeho schodek. Havel odpovídá, že už plánovaných 286 miliard je podle něj vysoký deficit. Podotýká však, že jeho další zvyšování je možné, protože ANO mělo ve svém předvolebním programu finančně náročné závazky, které podle jeho slov někteří odborníci vyčíslili na 100 miliard korun.

Program hnutí ANO

Ve volebním programu hnutí ANO pro sněmovní volby 2025 se nacházel například slib zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech, rozšíření daňových úlev nebo navýšení rodičovského příspěvku (.pdf, str. 10, 19, 20). Dále program počítal např. s investicemi do zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktury nebo s podporou dostupného bydlení.

Podle ekonoma Daniela Münicha takový program může celkem stát stovky miliard. Dodal, že pouze kapitola snížení daní může vyjít na 75 až 82 miliard korun ročně. Komentář šéfredaktora deníku Právo Petra Šabaty uvádí, že při dalším jednání o státním rozpočtu na rok 2026 bude koalice muset najít minimálně 100 miliard korun, aby pokryla závazky z programu ANO. Výpočet Seznam Zpráv odhadl, že plánované výdaje by mohly zvýšit státní deficit přibližně o 100 miliard korun. Hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil pro ČTK uvedl, že negativní dopad na rozpočet by se v prvních letech vyšplhal do desítek miliard korun ročně a později až do stovek miliard za rok.

Závěr

Volební program hnutí ANO obsahuje sliby, jejichž pokrytí podle některých ekonomů a novinářů vyžaduje navýšení státních výdajů zhruba o 100 miliard korun. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o návrhu rozpočtu na rok 2026, který vláda Petra Fialy už jednou Sněmovně předložila, a to na začátku října 2025. Jelikož však mezitím skončilo volební období, nově složená dolní komora ho nemohla projednat. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš dříve vyzval končící kabinet, aby návrh předložil podruhé. Dosluhující vláda jej předložit nejprve nechtěla, nakonec tak ale učinila 12. listopadu.

Havlovy výroky

Matěj Ondřej Havel komentoval situaci týkající se předložení rozpočtu například 22. října v pořadu Interview ČT24, kde nejdříve uvedl, že předložit návrh rozpočtu zatím nemá smysl, protože ještě nebyl ustanoven rozpočtový výbor. Zároveň ovšem dodal, že „by ho poté vláda poslat měla a nevidí důvod, proč by tak neměla činit“ (video, čas 20:03).

Havel se k rozpočtu vyjadřoval také 10. listopadu v debatě na CNN Prima News, kde řekl, že chce, aby ministr financí Zbyněk Stanjura rozpočet poslal i do nové Sněmovny (video, čas 13:18). Zmínil také, že doufá, že končící vláda rozpočet předloží, aby na něm Sněmovna mohla případně dál pracovat (video, čas 8:33). Stejný den Havel komentoval jednání o předložení rozpočtu také na České televizi, kde řekl, že se rozpočet zcela jednoznačně má poslat i do nové Poslanecké sněmovny (video, čas 10:09). Novinky.cz později napsaly, že „Matěj Ondřej Havel předpokládá, že vláda rozpočet pošle“.

Závěr

Matěj Ondřej Havel opakovaně vyjádřil svou podporu tomu, aby končící Fialova vláda předložila návrh rozpočtu na rok 2026 nové Poslanecké sněmovně. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Matěj Ondřej Havel svým výrokem reagoval na kritiku, že vláda odkládala zaslání návrhu rozpočtu na rok 2026 do nové Sněmovny vzešlé z voleb. Poukázal na to, že odeslání návrhu podle něj dávalo smysl teprve ve chvíli, kdy byl ustaven rozpočtový výbor, který má rozpočet projednávat. I kdyby byl rozpočet předložen dříve, v dolní komoře by jej podle Havla neměl kdo projednávat.

Zřízení a ustanovení rozpočtového výboru

Zřízení rozpočtového výboru stanovuje jednací řád Poslanecké sněmovny. Poslanci zřízení výboru společně s dalšími výbory odhlasovali ve středu 5. listopadu 2025 během ustavující schůze. Šlo pouze o zřízení výboru, jeho členové ještě zvoleni nebyli, a nemohl tedy vykonávat svou činnost.

V úterý 11. listopadu pak Sněmovna na své druhé schůzi projednala předložené kandidátky a schválila složení rozpočtového výboru. Výbor tak byl formálně ustanoven. Následující den, ve středu 12. listopadu, rozpočtový výbor na své ustavující schůzi zvolil za svého předsedu Vladimíra Pikoru z Motoristů sobě. 14. listopadu pak poslanci potvrdili Pikoru ve funkci předsedy.

Ve středu 12. listopadu rozpočtový výbor taktéž vyzval vládu, aby neprodleně předložila sněmovně návrh státního rozpočtu i návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Vláda rozpočet předložila tentýž den.

Závěr

Rozpočtový výbor byl oficiálně ustanoven již v úterý 11. listopadu 2025, kdy Poslanecká sněmovna schválila jeho zřízení. Ve středu 12. listopadu se výbor poprvé sešel na schůzi, kde zvolil svého předsedu a začal fakticky vykonávat svou činnost. I když byl výbor formálně ustanoven v úterý, projednávat rozpočet mohl až od středy po své první schůzi. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda strany TOP 09 Matěj Ondřej Havel reaguje na dotaz, jestli půjde TOP 09 do příštích voleb znovu v rámci koalice Spolu. Havel odpovídá, že strana bude podle něj za čtyři roky připravená kandidovat samostatně, nebrání se však ani možné koaliční spolupráci. Dodává ale, že byl jako předseda strany zvolen pouze na dva roky a o tom, jakou formou se bude TOP 09 účastnit dalších voleb, nemusí rozhodovat přímo on.

Mandát předsedy strany TOP 09

Podle stanov TOP 09 se každé dva roky koná celostátní sněm, na kterém jsou voleni předseda strany, první místopředseda a až čtyři další místopředsedové. Zároveň tento sněm schvaluje program strany, stanovy strany a jejich změny. Celkově měla strana TOP 09 za dobu své existence pět předsedů (včetně Matěje Ondřeje Havla), z nichž nejdéle sloužícím byl její první předseda Karel Schwarzenberg. Ten na tomto postu setrval celkem šest let. Takřka šest let ve funkci byla i Markéta Pekarová Adamová.

Na předchozím, celkově osmém celostátním sněmu v listopadu 2023 byla již potřetí za sebou na následující dva roky zvolena Markéta Pekarová Adamová. Ta se rozhodla napočtvrté nekandidovat a podle svého vyjádření odešla z politiky ze zdravotních důvodů. Na celostátním sněmu v listopadu 2025 se jako jediný o post předsedy strany ucházel Matěj Ondřej Havel. Nakonec byl zvolen na dvouleté funkční období 121 hlasy z možných 170 a jako místopředseda byl zvolen Jiří Pospíšil.

Aleš Juchelka (ANO) souhlasí s předchozím tvrzením Michaely Šebelové (STAN), že volba předsedy Poslanecké sněmovny probíhá tajně. Dodává, že by se podle něj o personálních záležitostech mělo rozhodovat tajně na všech úrovních politiky – od té komunální až po parlamentní.

Hlasování ve Sněmovně a volba předsedy

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedy dolní komory. Ten se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako místopředsedové nebo předsedové výborů a komisí. Sami poslanci si svého předsedu volí na ustavující schůzi. Každý poslanec má stejnou váhu hlasu a není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny se volí tajně, nikoli veřejně zvednutím ruky. Ani následně se nezveřejňuje, jak kdo hlasoval. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka obhajoval rozhodnutí poslanců podpořit Tomia Okamuru jako kandidáta na předsedu Poslanecké sněmovny. Na otázku moderátora, zda mu nevadí podpora politika, který zpochybňuje členství České republiky v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, Juchelka odpověděl, že toto téma mají v koalici vyřešené, jelikož je v programovém prohlášení vlády uvedeno, že členství Česka v EU a NATO je nezpochybnitelné a že vystoupení z těchto organizací nebude předmětem celostátního referenda. Uvedl také, že kandidáti hnutí ANO vyjádřili nesouhlas s uspořádáním takového referenda již před volbami.

Programové prohlášení

Koalice ANO, SPD a Motoristů ve svém návrhu programového prohlášení uvádí, že Česká republika je „svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance“ (.pdf, str. 11). Dokument zároveň stanovuje, že vláda připraví zákon o celostátním referendu, a slibuje, že členství České republiky v EU a NATO nebude jeho předmětem (.pdf, str. 13).

Koalice ve svém prohlášení také píše, že EU by neměla členským státům vnucovat rozhodnutí, která se týkají jejich vnitřní suverenity (.pdf, str. 11). Podle koalice by měly státy EU spolupracovat jen tam, kde to dává smysl. Budoucí vláda chce zároveň zlepšit vztahy se zeměmi visegrádské čtyřky, která je podle ní založena na společných zájmech, vzájemném respektu a efektivní regionální spolupráci (.pdf, str. 11).

Vyjádření kandidátů ANO

Ve volební kampani se představitelé hnutí ANO opakovaně nechali slyšet, že uspořádání celostátního referenda o vystoupení z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance odmítají. Např. místopředseda hnutí Karel Havlíček se už v srpnu vyjádřil, že pokud by se ANO ujalo vlády, nepovede debaty o vystoupení z EU ani z NATO. Později řekl, že pokud by při sestavování kabinetu měly ostatní strany požadavky, které by ohrozily bezpečnost nebo geopolitické ukotvení České republiky v NATO nebo EU, ANO s nimi do vlády nepůjde (video, čas 25:42). Dodal, že referendum o vystoupení z těchto organizací nepřipadá v úvahu.

Obdobně předseda ANO Andrej Babiš v září slíbil, že referendum o vystoupení z NATO a EU jeho případná vláda neuspořádá. Podobně se vyjádřil i později, když uvedl: „V žádném případě za nás nebude žádné referendum o vystoupení z EU nebo NATO.“ (video, čas 2:22) V předvolební debatě s Petrem Fialou pak prohlásil, že zástupci hnutí opakovaně řekli, že nikdy nedovolí referendum o vystoupení z EU ani z NATO (video, čas 10:17).

Závěr

Návrh programového prohlášení koalice ANO, SPD a Motoristů skutečně obsahuje příslib, že vystoupení Česka z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance nebude předmětem celostátního referenda. Uspořádání takového referenda před volbami opakovaně odmítli místopředseda ANO Karel Havlíček a předseda hnutí Andrej Babiš. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) v debatě, která předcházela volbě předsedy Poslanecké sněmovny, reagoval na dotaz, zda ještě může proběhnout vyjednávání o tom, aby byl šéfem dolní komory zvolen někdo jiný než Tomio Okamura (SPD). Uvedl, že koaliční smlouva přiřazuje tento post hnutí SPD, a proto že považuje celou záležitost za uzavřenou.

Podoba koaliční smlouvy

Koaliční smlouvu podepsali zástupci ANO, SPD a Motoristů 3. listopadu na půdě Poslanecké sněmovny. Dokument mj. obsahuje rozdělení ministerstev mezi jednotlivé partnery, postup při hlasování o klíčových zákonech nebo závazek ke koordinaci veřejných a mediálních vystoupení ke klíčovým otázkám, kterou zajistí předsedové koaličních stran nebo pověření mluvčí.

Na samotném začátku smlouvy stojí, že „součástí této koaliční smlouvy je rovněž dohoda o obsazení funkce předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, přičemž tato pozice na základě společné dohody koaličních stran náleží SPD“ (.pdf, str. 2). Vznikající koalice také ke smlouvě připojila dodatek, jehož podpisem se jednotliví poslanci zavázali dodržovat závazky z koaliční smlouvy, tedy včetně volby zástupce hnutí SPD na pozici předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 7–8).

Závěr

Koaliční smlouva ANO, SPD a Motoristů výslovně uvádí, že funkce předsedy Poslanecké sněmovny náleží hnutí SPD. Výrok Aleše Juchelky tedy hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor se Aleše Juchelky (ANO) ptá, jak vnímá dřívější výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech. Juchelka odpovídá, že jsou podle něj za hranou a představují pro něj velký problém. Zároveň uvedl, že už tyto Okamurovy výroky v minulosti sám odsoudil.

Výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech

Tomio Okamura (SPD) se o koncentračním táboře v Letech vyjadřoval několikrát. Poprvé se tak stalo v srpnu 2014, kdy v anketě serveru Parlamentní listy uvedl, že „mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež“ nebo že „oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu“.

Okamura poté v roce 2018 v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané. Historický ústav Akademie věd se ale proti Okamurově tvrzení vymezil.

Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu vězňů. Kromě jiného napsal, že „podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal“. Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky z rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Ratajovy argumenty však později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.

Reakce Aleše Juchelky

V roce 2018 rozeslal zpravodajský server iROZHLAS.cz e-mail všem poslancům hnutí ANO s otázkou, jaký je jejich postoj k možnému odvolání Tomia Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny právě kvůli jeho slovům o koncentračním táboře v Letech. Juchelka tehdy uvedl, že se Okamura „spíše vymlouvá, než omlouvá“. Zároveň dodal, že Okamurovy výroky sice nepovažuje za nebezpečné, ale označil je „za drzé, hloupé a neznalé historických faktů“.

Závěr

Tomio Okamura se opakovaně vyjadřoval k romskému koncentračnímu táboru v Letech, přičemž poprvé ho v roce 2014 označil za „mýtus“ a zpochybnil, že by jeho obyvatelé patřili mezi oběti holokaustu. V roce 2018 Okamura v rozhovoru pro DVTV řekl, že koncentrační tábor v Letech nebyl oplocený a lidé tam měli možnost volného pohybu. Aleš Juchelka v roce 2018 pro iROZHLAS.cz označil Okamurovy výroky za hloupé a neznalé historických faktů.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) odpovídá na dotaz, jak vnímá situaci, že budoucím předsedou Sněmovny by mohl být Tomio Okamura, u kterého soud žádá vydání k trestnímu stíhání. Juchelka odpovídá, že i takový člověk má právo volit a být zvolen a že mu „moralizování“ od dosluhující vládní koalice přijde za hranou. Podle něj totiž tito politici nevyzývali k odstoupení své vládní kolegy, když figurovali v různých kauzách.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy za ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského.

Tomáš Jiřikovský v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě zhruba tří miliard korun. Tomáš Jiřikovský se následně po dohodě s ministrem Blažkem rozhodl část bitcoinů darovat Ministerstvu spravedlnosti. Motiv transakce není znám, případem se nicméně zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření na praní špinavých peněz.

Hnutí STAN premiéru Petru Fialovi (ODS) hrozilo odchodem z vlády, pokud by Pavla Blažka neodvolal. Blažkovu rezignaci žádali (video) i bývalí vládní kolegové z Pirátské strany, tehdy už působící v opozici. Kromě Blažka navíc požadovali i rezignaci ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové a bývalého předsedy Ivana Bartoše nebyl důvod, aby setrvával na svém postu. Olga Richterová prohlásila, že Stanjura o kauze „musel vědět“, což se podle ní neslučovalo se setrváním v ministerském křesle. 

Dosluhující ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) tehdy uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že nehodlá ministra financí Stanjuru vyzývat k vyvození odpovědnosti v bitcoinové kauze. Např. poslankyně Naiclerová (STAN) ale v souvislosti s kauzou prohlásila, že by Eva Decroix (ODS) měla odstoupit kvůli údajně špatné komunikaci ohledně vypracování závěrečné zprávy koordinátora této kauzy.

Předchozí výzvy k odstoupení Pavla Blažka

Piráti navíc vyzývali Pavla Blažka k odstoupení i před vypuknutím samotné bitcoinové kauzy, kterou Aleš Juchelka zmiňuje. V únoru 2023, kdy ještě působili ve vládě, požadovala europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová rezignaci Blažka kvůli jeho roli v bytové kauze v Brně.

V září 2023 pak Piráti na základě stranického hlasování žádali Blažkovo odvolání po jeho setkání s bývalým poradcem prezidenta Zemana Martinem Nejedlým. Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se vyjádřil slovy: „Pro nás je klíčové, aby mohli mít občané na rozdíl od éry Andreje Babiše důvěru ve stát, systém a spravedlnost.“

Kauza Dozimetr a rezignace Petra Gazdíka

Kauza Dozimetr propukla v červnu 2022, kdy policie provedla razii na pražském magistrátu a v dopravním podniku. Podle policie docházelo k systematickému obsazování klíčových pozic v dopravním podniku organizovanou skupinou, aby pak dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.

Obviněno bylo celkem 13 lidí včetně bývalého náměstka pražského primátora a někdejšího člena předsednictva STAN Petra Hlubučka. Hnutí STAN pozastavilo Hlubučkovi členství a vyzvalo ho, aby rezignoval na všechny své funkce. Ten tak vzápětí učinil. O pár dní později ho zastupitelé odvolali také z pozice starosty pražských Lysolají. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

Petr Gazdík (STAN) oznámil 19. června 2022, že se chystá rezignovat na funkci ministra školství i místopředsedy hnutí STAN. Důvodem byly jeho styky s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze. Svou rezignaci odůvodnil slovy: ,,Mé styky s některými lidmi však vrhají stín i na hnutí STAN. Nechci rozkolísat vládu ani koalici na prahu předsednictví EU“. Premiér Petr Fiala tento krok ocenil, ale např. pro rezignaci předsedy STAN Víta Rakušana neviděl důvod. 

Tehdejší předseda Pirátů Ivan Bartoš Gazdíkovu rezignaci označil za „jedinou možnou věc“, protože „styky a kontakty s hlavou zločinecké organizace jsou prostě nepřípustné“. Piráti, kteří v době vypuknutí kauzy byli součástí vládní koalice, požadovali také rezignaci europoslance a náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09), který měl rovněž vazby na již zmíněného Michala Redla.

Kauza Kampelička

Končící premiér Petr Fiala (ODS) měl v družstevní záložně mezi červnem 2015 a listopadem 2020 vedený běžný účet s částkou 950 tisíc korun. Tento podíl však nezahrnul do svého majetkového oznámení. Později uvedl, že šlo o nedopatření, protože si neuvědomil, že vlastnictví běžného účtu v záložně znamená zároveň i majetkový podíl. Server Neovlivni.cz pak přišel v únoru 2025 s informací, že do záložny vkládal peníze i muž obviněný v kauze zakázek ve Fakultní nemocnici v Motole.

Opozice se snažila v březnu 2025 prosadit sněmovní schůzi, na které by se právě kauza Kampelička řešila. To se však nepodařilo, a tak k projednání této kauzy v Poslanecké sněmovně nedošlo. Téměř všichni poslanci vládní koalice hlasovali proti návrhu o bodu jednání na návrh Aleny Schillerové (ANO) s názvem „Role Fialovy kampeličky v korupční kauze Motol“. V dubnu letošního roku se opozice podruhé pokusila ve Sněmovně otevřít téma Kampeličky, ale opět neúspěšně. Nenalezli jsme žádné vyjádření vládních politiků, ve kterém by premiéra Fialu vyzývali kvůli figurování v kauze k rezignaci.

Kauza IKEM

V kauze pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) čelil bývalý ředitel Michal Stiborek a aktuálně čelí jeho náměstek Jiří Malý a šéf IT odboru Petr Raška obžalobě z vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuka a nátlaku na ně. Podle obžaloby měli používat padělané dokumenty a vyvíjet tlak, aby veřejně nekritizovali vedení ústavu.

Od září 2025 se v kauze IKEM spekuluje o zapojení ODS, a to i skrze premiéra Fialu. Podle novináře Jaroslava Kmenty se měl premiér Petr Fiala angažovat ve výběrovém řízení na pozici ředitele IKEM vyhlašovaném ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Podle Kmenty mělo také dojít ke schůzce Fialova poradce Ivana Netuky, jenž byl podle vyšetřovatelů v kauze vydírán, s bývalým ředitelem Stiborkem. Po schůzce dnes již zesnulý Stiborek podle Kmenty napsal SMS: „ODS jde o peníze z nemocnice, ale jinak než ofiko“. Údajné vyplácení peněz politickým stranám však Ivan Netuka odmítl.  

Kvůli schůzce a údajnému získávání peněz z nemocnice zkritizoval ODS opoziční poslanec Karel Havlíček (ANO). Ke kauze se vyjádřil tehdy již opoziční poslanec Jakub Michálek (Piráti), který zmínil, že je potřeba ,,protikorupční úklid“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám však nepodařilo dohledat, že by některý z vládních politiků požadoval odstoupení premiéra Petra Fialy v souvislosti s kauzou.

Závěr

Nepodařilo se nám dohledat, že by vládní politici v souvislosti s kauzami Dozimetr, IKEM nebo Kampelička požadovali rezignaci některého ze svých kolegů na vládní úrovni. Kvůli tzv. bitcoinové kauze ale hrozilo hnutí STAN, že z vlády vystoupí, pokud Blažek nerezignuje. Piráti v době, kdy ve vládě působili, vyzývali Pavla Blažka k rezignaci v souvislosti s bytovou kauzou v Brně a také kvůli jeho schůzce s Martinem Nejedlým, bývalým poradcem prezidenta Zemana.

Bývalý předseda Pirátů Bartoš rovněž označil rezignaci tehdejšího ministra školství Petra Gazdíka (STAN) kvůli kauze Dozimetr za „jedinou možnou věc“ a doplnil, že „styky a kontakty s hlavou zločinecké organizace jsou prostě nepřípustné“. I přímo v případě některých z kauz, které Aleš Juchelka jmenuje, tedy došlo k rezignaci ministrů a k výzvám vládních politiků, aby tak učinili. Juchelkův výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.