Přehled ověřených výroků

Pravda
Petr Fiala se v září 2025 skutečně umístil na předposledním místě žebříčku Morning Consult, který srovnává podporu 24 vybraných světových lídrů.

Andrej Babiš se odkazuje na průzkum agentury Morning Consult ze září 2025, který porovnává podporu vybraných světových lídrů. Petr Fiala se skutečně v tomto žebříčku umístil na předposledním místě z 24, hned před francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Na jaře i v létě 2025 byl Petr Fiala v tomto žebříčku dokonce poslední.

Petr Fiala se tedy skutečně vícekrát objevil na posledním místě žebříčku společnosti Morning Consult a podle posledních dat postoupil na předposlední místo. Vzhledem k omezenému počtu světových lídrů, jejichž podporu Morning Consult měří, není možné říct, zda je Petr Fiala „nejhorší premiér na světě“. Andrej Babiš nicméně poukazuje právě na tento žebříček, v němž se Fiala umístil poslední, respektive předposlední. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný

Norma EPBD (…) bude diktovat od roku 2028, respektive roku 2030, jakým způsobem se smí nebo nesmí stavět.
Předvolební debata, 22. září 2025
Životní prostředí
Evropská unie
Sněmovní volby 2025
Pravda
Evropská Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) zavádí povinnost nulových emisí pro nově postavené budovy. Od roku 2028 musí mít nulové emise všechny nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů, od roku 2030 pak všechny ostatní novostavby.

Lídr pražské kandidátky Motoristů sobě Boris Šťastný v rámci debaty o dostupnosti bydlení zmiňuje řadu evropských nařízení, která podle něj omezují výstavbu nového bydlení. Zmiňuje i novou směrnici o energetické náročnosti budov, kterou označuje za „zlo z Evropské unie“.

Směrnice o energetické náročnosti budov

Směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD) má za cíl podpořit snižování emisí skleníkových plynů z budov tak, aby do roku 2050 EU dosáhla „fondu budov s nulovými emisemi“ (.pdf, str. 14). Revidovaná směrnice z roku 2024 stanovuje požadavky na snížení energetické náročnosti nových a stávajících budov a podporuje renovaci již existujících budov tak, aby splňovaly vyšší standardy energetické náročnosti (.pdf, str. 16–24). Upravenou směrnici musí členské státy EU postupně začlenit do svých právních předpisů, a to nejpozději do konce května 2026 (.pdf, str. 47). V Česku k tomu zatím nedošlo.

Směrnice EPBD vznikla na základě unijního závazku Fit for 55, který má za cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030. Konečným cílem je klimatická neutralita v Evropě do roku 2050.

Podle směrnice EPBD budou muset od roku 2028 všechny nové budovy ve vlastnictví nebo užívání orgánů veřejné správy splňovat bezemisní standardy, ostatní novostavby budou muset tyto standardy splňovat až od roku 2030. Směrnice však nestanoví povinnost renovovat všechny stávající budovy. Stanovuje pouze obecný cíl, aby do roku 2050 státy disponovaly fondem obytných budov s nulovými emisemi (.pdf, str. 14), a dílčí cíle, aby se průměrná spotřeba energie fondu obytných budov jako celku snížila do roku 2030 o 16 % oproti roku 2020 a do roku 2035 o 20 % až 22 % (.pdf, str. 26).

Závěr

EPBD je označení pro evropskou Směrnici o energetické náročnosti budov, která stanovuje minimální požadavky pro energetickou náročnost budov v Unii v rámci závazku klimatické neutrality do roku 2050. Podle směrnice budou muset splňovat bezemisní standardy nové veřejné budovy od roku 2028 a všechny nové budovy od roku 2030. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.

Olga Richterová

Pravda
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo v roce 2024 vyhlášku o požadavcích na výstavbu. Ta zrušila dřívější povinnost mít vstup na toaletu z chodby nebo předsíně. Příprava, projednání i vydání nové vyhlášky proběhlo v době, kdy byl ministrem Ivan Bartoš.

Olga Richterová (Piráti) reaguje na své předřečníky Markétu Šichtařovou (kandidující za SPD), Karla Havlíčka (ANO) a Karla Dvořáka (STAN). V rámci diskuze o bydlení totiž byla řeč i o požadavku na výstavbu vyplývajícím ze znění stavební technické normy (.pdf, str. 16) a ze staršího znění vyhlášky, které upravují výstavbu obytných budov a mj. i toalet v bytě. Původní znění vyžadovalo, aby přímý vstup na toaletu nebyl z obytných místností, kuchyní nebo jídelen. To komplikovalo výstavbu zejména menších bytů, protože toaleta vyžadovala vlastní chodbu pro vstup.

V červenci 2024, kdy byl Ivan Bartoš předsedou Pirátů a ministrem pro místní rozvoj, začalo fungovat stavební řízení podle nových pravidel. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nicméně v květnu a červnu zveřejnilo související vyhlášky a jednou z nich byla i vyhláška (.pdf) o požadavcích na výstavbu. Tato vyhláška zjednodušuje nebo ruší některé požadavky, včetně nutnosti oddělování toalet chodbou nebo předsíní. Ačkoliv Ivan Bartoš v září 2025 přišel o ministerskou funkci, MMR vyhlášku připravilo (.pdf), projednalo a vydalo (.pdf) ještě v době, kdy byl ve funkci. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný

Pravda
V Praze od roku 2021 funguje Městská nájemní agentura, která zprostředkovává pronájem bytů mezi majiteli a potenciálními nájemníky z řad lidí v bytové nouzi. V současnosti agentura spravuje 53 bytů, z toho 50 je obsazených nájemníky.

Hlavní město Praha spustilo projekt Městské nájemní agentury (MNA) jako testovací program v roce 2021. Agentura spojuje majitele bytů a potenciální nájemníky z řad lidí v bytové nouzi. Jejím cílem je pomoci zejména nízkopříjmovým pracujícím, rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám, stejně jako seniorům a hendikepovaným. Agentura se snaží udržovat nájemné na úrovni 70–80 % ceny na trhu. Podle webu MNA byty nevlastní, ale zprostředkovává jejich pronájmy, opravy a potřebnou administrativu.

Agentura začala fungovat v červnu 2021, v srpnu se pak do jednoho z bytů nastěhovali první nájemníci. Na konci června 2023 měla už agentura ve správě 49 bytů, na konci roku 2024 jich bylo 47. Podle aktuálních statistik na webu MNA má v současné době k dispozici 53 bytů a v nich celkem 50 zabydlených domácností. Vzhledem k minimální odchylce tak hodnotíme výrok Borise Šťastného o tom, že městská nájemní kancelář pronajala za celou dobu své existence 51 nebo 52 bytů, jako pravdivý.

Boris Šťastný

Stavební povolení nepovoluje primátor. To je závislé na stavebním zákoně.
Předvolební debata, 22. září 2025
Sněmovní volby 2025
Pravda
Primátor stavební povolení nevydává, rozhodování o povolení stavby je podle stavebního zákona výhradně v kompetenci stavebního úřadu.

Boris Šťastný (Motoristé) reaguje na slova Olgy Richterové (Piráti), která mluvila o počtu bytů, jejichž výstavba se v Praze zahájila v roce 2021, kdy byl primátorem Zdeněk Hřib. Šťastný upozorňuje na to, že na počtu vydaných stavebních povolení nemá Hřib zásluhu, jelikož jejich vydávání není v kompetenci primátora.

Stavební povolení v České republice vydává příslušný stavební úřad na základě stavebního zákona. Většinou jde o příslušný obecní stavební úřad, tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo pověřený obecní úřad. O stavbách, u kterých se posuzuje vliv na životní prostředí, o silnicích I. třídy a o některých dalších velkých stavbách rozhoduje krajský stavební úřad. Starostu nebo primátora nový stavební zákon vůbec nezmiňuje. V Praze mají povolování staveb na starost (.docx, str. 16–17) stavební úřady příslušných městských částí (.docx, str. 6, § 4 odst. 1), Magistrát hlavního města Prahy funguje ve většině případů jako odvolací orgán.

Každého povolovacího řízení se účastní stavebník a obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn. Obec pak může například podávat námitky v rozsahu své samostatné působnosti. Vedení města vč. primátora může výstavbu ovlivnit řadou způsobů, např. úpravami územního plánu či investicemi do infrastruktury. Přímou roli ve stavebním řízení však nemá.

Rozhodnutí o povolení stavby je nicméně plně v kompetenci stavebního úřadu, který je samostatným správním orgánem. Stavební úřad rozhoduje podle stavebního zákona, v Praze tuto působnost vykonávají stavební úřady městských částí. Výrok Borise Šťastného proto hodnotíme jako pravdivý.

Jana Maláčová

Už teď je Praha třetí nejdražší město v Evropě (v ceně bytů, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata, 22. září 2025
Ekonomika
Sněmovní volby 2025
Pravda
Property Index poradenské společnosti Deloitte ukazuje, že ve srovnání s ostatními evropskými městy potřebují lidé v Praze na pořízení vlastního bytu v roce 2025 třetí nejvyšší počet průměrných hrubých ročních mezd. Méně dostupné byty měly už jen Athény a Amsterdam.

Podle Property Indexu (.pdf) poradenské společnosti Deloitte je v Praze v roce 2025 na pořízení vlastního bytu potřeba 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak stala třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě (.pdf, str. 16 z 44). Oproti minulému roku je na pořízení bytu potřeba o 1,7 mzdy více. Méně dostupné byty byly podle indexu už jen v Athénách a Amsterdamu (.pdf, str. 16 z 44).

Podle dat Indexu prosperity a finančního zdraví, která vyšla až po námi ověřované debatě, čelí celé Česko pátým nejhorším podmínkám pro bydlení v Evropské unii. Klíčovým problémem je nízká finanční dostupnost bydlení. Průměrný byt v ČR podle tohoto projektu vyjde na 13,6 průměrných ročních platů.

Jana Maláčová

Stát za téhle vlády ztrojnásobil výdaje na dávky na bydlení, teď v tuhle chvíli dává 22 miliard korun.
Předvolební debata, 22. září 2025
Sociální politika
Sněmovní volby 2025
Pravda
Během působení vlády Petra Fialy došlo k 3,1násobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení. Za posledních 12 měsíců stát na příspěvcích na bydlení skutečně vyplatil cca 22 mld. Kč.

Předsedkyně SOCDEM a kandidátka Stačilo! Jana Maláčová říká, že by pro stát měla být prioritou dostupnost bydlení. Dle jejích slov se během působení Fialovy vlády ztrojnásobily výdaje na příspěvek na bydlení, což podle ní ještě více přispívá ke zdražování bydlení. Maláčová také tvrdí, že stát „v tuhle chvíli dává 22 miliard korun“ na příspěvky na bydlení.

Příspěvky na bydlení během působení Fialovy vlády

Stát v roce 2024 na příspěvcích na bydlení vydal 20,3 miliardy korun (.pdf, str. 11), což je přibližně o 13,7 miliardy korun více než v roce 2021 (.pdf, str. 11). Podle Českého statistického úřadu byly důvodem nárůstu v letech 2022 a 2023 legislativní změny, díky kterým na dávky dosáhlo více lidí. Zároveň také došlo k navýšení příspěvků samotných.

V následujícím grafu je vidět, že od roku 2021, na jehož konci byla jmenována vláda Petra Fialy, došlo do roku 2024 skutečně k 3,1násobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení. Podle nejnovější zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze srpna bylo za rok 2025 zatím na příspěvcích na bydlení vyplaceno 15,3 miliardy korun (.pdf, str. 11). Za posledních 12 měsíců (.pdf, str. 11) se celkové výdaje na příspěvky na bydlení dostaly už na 22,15 mld. Kč.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Během působení vlády Petra Fialy skutečně došlo k přibližně trojnásobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení, konkrétně se částka zvedla z 6,62 miliardy Kč na 20,3 miliardy Kč v roce 2024. V letošním roce stát vydal na příspěvcích na bydlení do konce srpna 15,3 miliardy korun, za posledních 12 měsíců stát vyplatil už 22,15 mld. Kč. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) bylo počátkem roku 2025 pro města a obce možné realizovat bydlení za koncovou cenu ve výši 62 000 Kč za metr čtvereční.

Předsedkyně SOCDEM a kandidátka hnutí Stačilo! Jana Maláčová zjevně odkazuje na Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), podle které je modulová a prefabrikovaná panelová výstavba levnější než klasický způsob výstavby. Podle přepočtu ČKAIT mohly města a obce počátkem roku 2025 byty prodávat za cenu 62 000 Kč za metr čtvereční. Vyšší koncové ceny mohou být podle komory způsobeny např. špatným řízením projektu, nevhodně zvolenou konstrukcí nebo neefektivním dispozičním řešením. 

Jana Maláčová

Když byl pan Hřib primátorem Prahy, tak bydlení v Praze zdražilo o 51 %.
Předvolební debata, 22. září 2025
Ekonomika
Sněmovní volby 2025
Pravda
Za dobu, kdy byl Zdeněk Hřib pražským primátorem, vzrostla podle indexu společnosti Deloitte cena bytů v Praze ze 77 400 Kč/m² na 116 800 Kč/m², tedy o 51 %.

Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023. V době jeho nástupu do úřadu (4. čtvrtletí roku 2018) odpovídala cena bytů podle Deloitte Real Indexu zhruba 77 400 Kč/m² (.pdf). Na konci působení Zdeňka Hřiba v čele Prahy (1. čtvrtletí 2023) byla cena prodaných bytů v Praze průměrně 116 800 Kč/m² (.pdf). To představuje nárůst o necelých 51 %. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.

Olga Richterová

Když byl primátorem Zdeněk Hřib, tak se povolilo 9 698 bytů za rok.
Předvolební debata, 22. září 2025
Sněmovní volby 2025
Pravda
Zdeněk Hřib byl primátorem od listopadu 2018 do února 2023 a během jeho působení bylo v Praze dohromady zahájeno přes 29 tisíc bytů. V roce 2021, na který Olga Richterová poukazuje, byl jejich počet nejvyšší – 9 446.

Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023.

Data o bytové výstavbě v hlavním městě pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Přehledy ČSÚ obsahují informace (.xlsx) o počtu stavebních povolení, která získaly celé budovy (např. bytové domy), a také statistiku počtu tzv. zahájených bytů (.xlsx), jež ČSÚ definuje jako „byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období povolena“. V rámci našeho ověření se proto zaměříme právě na tuto statistiku.

V případě Prahy šlo v prosinci 2018 (kdy už byl Zdeněk Hřib primátorem) o přibližně 800 bytů. Jak je vidět na následujícím grafu, počet zahájených bytů se během let, kdy byl Hřib primátorem, lišil. Nejvíce bytů bylo povoleno v roce 2021, a to cca 9,4 tisíce (.xlsx). Konečný výsledek za funkční období Zdeňka Hřiba přesahuje 29 tisíc zahájených bytů.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Číslo, o kterém Olga Richterová mluví a které ukazuje na grafu (video, čas 48:47), se ale blíží údaji, který některé zdroje uvádějí jako počet povolených bytů za rok 2021. Podle tiskové zprávy ČSÚ z února 2022 totiž v hlavním městě došlo v předcházejícím roce k zahájení stavby celkem 9 698 bytů. ČSÚ tento údaj prezentoval jako předběžný, podle pozdějších údajů bylo v roce 2021 zahájeno o něco méně bytů, a to 9 446 (.xlsx). Uváděný počet nicméně spadá do naší 10% tolerance u číselných údajů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.