Přehled ověřených výroků

Pravda
David Uhlíř až po svém konci na pozici koordinátora vyšetřování bitcoinové kauzy uvedl, že mu Ministerstvo spravedlnosti neodepřelo žádné podklady a že neobjevil nic, co by chtěl před veřejností zatajovat. Také napsal, že časová osa potvrzuje informace o přijetí daru.

Ministr kultury Martin Baxa v kontextu výroku mluví o transparentnosti vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy. Naráží na vyjádření koordinátora vyšetřování bitcoinové kauzy Davida Uhlíře o tom, že nenašel známky netransparentního jednání a že o časové ose ke kauze nejsou pochybnosti. Konkrétně Baxa reaguje na dotaz moderátorky ohledně toho, jestli by zpráva, kterou měl Uhlíř sepsat, nepřinesla nové informace. To odmítá a na výroku ilustruje, že byl resort spravedlnosti transparentní, což dle něj potvrdil i David Uhlíř.

Uhlíř a bitcoinová kauza

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix jmenovala Davida Uhlíře koordinátorem 19. června. Podle smlouvy⁠⁠⁠, kterou resort spravedlnosti uzavřel, měl Uhlíř do konce srpna 2025 vypracovat zprávu o svém šetření, které se týkalo etických a právních pochybení v bitcoinové kauze (.pdf, str. 1). Koordinátor Uhlíř ale už 28. července skončil.

Nedlouho poté zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti Uhlířovo vyjádření o jeho konci. V něm uvedl, že mu resort neodepřel žádné podklady a zaměstnanci mu odpověděli na každý dotaz. Také dodal, že „neobjevil žádné další ‚kostlivce ve skříni ministerstva‘, které by chtěl před veřejností zatajovat“.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ten v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Na začátku srpna média zveřejnila Uhlířovo prohlášení, ve kterém mj. napsal, že Ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijímat neměl, protože „mohlo dojít k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice“. Také uvedl, že „skutečnosti o nabídce daru, o následném soudním rozhodnutí a poté o přijetí daru mj. potvrzuje i tzv. časová osa, která byla zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti“, a dodal, že nezjistil informace, které by nebyly známé z veřejně dostupných zdrojů (.pdf).

Závěr

Někdejší koordinátor vyšetřování bitcoinové kauzy David Uhlíř po svém konci uvedl, že mu Ministerstvo spravedlnosti neodepřelo žádné informace a že neobjevil žádné další „kostlivce“ resortu. Ve svém dalším vyjádření napsal, že časová osa potvrzuje skutečnosti o průběhu přijetí daru. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Alena Schillerová se ptala ministra financí Stanjury na roli Finančního analytického úřadu (FAÚ) při šetření bitcoinového daru. Andrej Babiš poté řekl, že se Stanjura měl na úřad obrátit. FAÚ je ale samostatný správní úřad a ministr nemá zákonnou pravomoc mu udělovat pokyny.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) reagoval na kritiku Karla Havlíčka, podle něhož ministr financí Zbyněk Stanjura věděl o problémech spojených s bitcoinovým darem, ale žádné kroky proti jeho přijetí nepodnikl. Ministr Baxa poté zmiňuje, že hnutí ANO podle něj požadovalo, aby Stanjura úkoloval Finanční analytický úřad, což mu ale zákon neumožňuje.

Finanční analytický úřad

Na začátku června se místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová ptala ministra Stanjury na roli FAÚ při prověřování původu bitcoinů. Ministr se bránil, že podle zákona nemůže FAÚ úkolovat, což následně uznala i Schillerová. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš později v Poslanecké sněmovně řekl, že se měl Stanjura obrátit na FAÚ, aby podle jeho slov zakročil.

Finanční analytický úřad (FAÚ) plní funkci finanční zpravodajské jednotky. Cílem jeho práce je boj proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí. Úřad asistuje při vyšetřování hospodářských kauz, včetně tzv. bitcoinové kauzy. Na rozdíl od svého předchůdce, Finančního analytického útvaru, je FAÚ samostatný správní úřad s celostátní působností v rámci Ministerstva financí (.pdf, str. 18, 22). Jeho ředitel je jmenován na základě výběrového řízení dle zákona o státní službě a činnost úřadu kontroluje stálá komise Poslanecké sněmovny. Přestože zákon nijak nezakazuje úřadu a jeho řediteli komunikovat s ministerstvem o své činnosti, zákon zároveň nedává ministru pravomoc ukládat úřadu pokyny, např. aby vyšetřoval vybranou kauzu.

Závěr

Alena Schillerová z hnutí ANO položila Zbyňku Stanjurovi dotaz týkající se role FAÚ při prověřování bitcoinového daru. Andrej Babiš se vyjádřil v tom smyslu, že se měl Stanjura na tento úřad obrátit. FAÚ je ovšem samostatný správní úřad a ministr financí skutečně nemá pravomoc FAÚ úkolovat. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Podle zákona o střetu zájmů se firmy, ve kterých mají členové vlády alespoň 25% podíl, nemůžou ucházet o dotace nebo získávat veřejné zakázky. Babiš sice převedl Agrofert do svěřenských fondů, podle soudů jej ale i nadále ovládal. Holding dostával dotace i během Babišovy vlády.

Střet zájmů Andreje Babiše

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat nenárokové dotace nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové.

Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů. Z toho důvodu neměl Agrofert čerpat národní dotace ani v době, kdy Babiš působil jako premiér.

Společnosti spadající do holdingu Agrofert však v té době pobíraly řadu dotací. Některé vyplácelo Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo zemědělství, jiné proudily např. ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Závěr

V letech 2017 až 2021 čerpal Agrofert několik dotací od jednotlivých ministerstev či státních fondů. Podle soudních rozhodnutí však v tomto období holding fakticky ovládal Andrej Babiš, který současně zastával funkci premiéra. Zákon o střetu zájmů přitom od února 2017 zakazuje, aby společnosti, ve kterých mají členové vlády alespoň 25% podíl, pobíraly státní dotace nebo se účastnily veřejných zakázek. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Karel Havlíček vývoj situace ohledně vydání závěrečné zprávy k bitcoinové kauze od koordinátora Davida Uhlíře popisuje správně.

David Uhlíř a jeho závěrečná zpráva

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix jmenovala Davida Uhlíře koordinátorem vyšetřování bitcoinové kauzy 19. června. Podle smlouvy⁠⁠⁠, kterou resort spravedlnosti uzavřel, měl Uhlíř do konce srpna 2025 vypracovat zprávu o svém šetření, které se týkalo etických a právních pochybení v bitcoinové kauze (.pdf, str. 1).

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ten v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Koordinátor Uhlíř ale už 28. července skončil, což Ministerstvo spravedlnosti odůvodnilo tím, že „úspěšně naplnil zadání, které mu bylo svěřeno“. Podle ministryně Decroix jeho úkol spočíval v tom, aby dohlédl na to, že resort postupuje transparentně, předvídatelně a v souladu s právem. Zároveň dodala, že Uhlíř zprávu připravovat nebude, jelikož by kvůli externímu auditu byla pouze duplicitní.

Na tiskové konferenci 30. července Decroix uvedla, že podle ní i koordinátora Uhlíře nebylo sepsání závěrečné zprávy přínosné ani užitečné (video, čas 7:10). Zároveň ale řekla, že je s ním v kontaktu a že je Uhlíř připravený zprávu vypracovat (video, čas 7:30). Poté dodala, že Uhlíř je na dovolené a o tom, kdy a v jakém rozsahu bude zpráva předložena, budou společně jednat po jeho návratu 5. srpna (video, čas 12:50). Z jejího tehdejšího vyjádření tak vyplývalo, že zpráva připravena bude.

David Uhlíř po návratu z dovolené 5. srpna uvedl, že závěrečnou zprávu sepisovat nebude. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že jeho práce už skončila a navíc bude zveřejněna rozsáhlejší auditní zpráva. Tehdy pouze vyslovil názor, že Ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijímat nemělo, jelikož „mohlo dojít k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice“. Také dodal, že další důvody jsou „právně-technického charakteru“ (.pdf).

Závěr

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix skutečně jmenovala Davida Uhlíře do role koordinátora bitcoinové kauzy, jehož úkolem bylo do konce srpna vypracovat zprávu o postupu resortu při přijetí daru. Zpráva měla vyjít i poté, co skončil. Nakonec k jejímu sepsání ale nedošlo. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Neověřitelné
Michal Redl a Petr Hlubuček jsou obviněni v kauze Dozimetr. O napojení Jiřího Pospíšila psala některá média, mezi obviněnými ani podezřelými ale nefiguruje. Jeho roli nelze z veřejně dostupných zdrojů potvrdit ani vyvrátit, což platí i pro Michala Redla v případě založení STAN.

Aktéři kauzy Dozimetr

Kauza Dozimetr, která propukla v roce 2022, se týká ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Mezi obviněnými je např. lobbista a podnikatel Michal Redl, bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín nebo Petr Hlubuček, který byl mj. náměstek někdejšího primátora Zdeňka Hřiba.

Jiří Pospíšil (TOP 09) mezi obviněnými ani podezřelými nefiguruje. Deník N ovšem s odkazem na neveřejný policejní spis přinesl informaci, že Pospíšil zorganizoval schůzku zástupců hnutí STAN a TOP 09, kde se setkali jeho bývalý asistent Jiří Fremr a Michal Redl. Podle obviněného podnikatele Pavla Dovhomilji stál Pospíšil u zrodu organizované skupiny spojené s Dozimetrem. Pospíšil svou roli v kauze nicméně opakovaně odmítal.

Založení hnutí STAN

Historie Starostů a nezávislých sahá do roku 2004, kdy v obci Suchá Loz ve Zlínském kraji vzniklo hnutí Nezávislí starostové pro kraj (viz rejstřík Ministerstva vnitra, sekce Historie hnutí). Předsedou byl od roku 2005 starosta Vysokého Pole Josef Zicha. Mezi zakládajícími členy byl také tehdejší starosta Suché Loze Petr Gazdík, který se stal předsedou v roce 2009 po transformaci hnutí na Starosty a nezávislé s celostátní působností (.pdf, str. 23).

Michal Redl se podle Seznam Zpráv pohybuje kolem politiků STAN od roku 2017. Z e-mailové komunikace Michala Redla, kterou zveřejnila policie, ale vyplývá, že již v roce 2011 zaslal Stanislavu Polčákovi životopis Martina Sankota, který byl následně jmenován náměstkem ministryně kultury. Už v roce 2017, tedy před kauzou Dozimetr, přišel Radiožurnál s informací, že Polčák s Michalem Redlem řeší personální obsazení důležitých míst v pražských firmách a na magistrátu.

Veřejně dostupné informace, které by prokazovaly přímé zapojení do vzniku hnutí STAN, jsme však v případě Michala Redla nenalezli. S dotazem ohledně jeho potenciální role jsme se tak obrátili na tiskovou mluvčí Starostů, která uvedla, že „Michal Redl ani jeho otec Petr Redl nejsou zakládajícími členy ani nikdy nebyli členy hnutí STAN. Od Petra Redla dostalo hnutí pouze finanční dar v roce 2016, který byl později věnován na dobročinné účely“.

Závěr

V kauze Dozimetr jsou obviněni Michal Redl a Petr Hlubuček, oba spojení s hnutím STAN. Redl nepatřil podle mluvčí STAN mezi zakladatele hnutí. Jeho roli na vzniku strany nicméně nelze z veřejně dostupných zdrojů potvrdit ani vyvrátit. Podle některých tvrzení byl do kauzy zapojen také Jiří Pospíšil, byť v ní nefiguruje ani jako obviněný, ani jako podezřelý. Jeho roli však rovněž nelze z veřejných zdrojů dostatečně vyvrátit ani potvrdit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Pravda
Pozměňovací návrh někdejší poslankyně Moniky Jarošové (SPD), který se týkal novely zákona na ochranu zvířat proti týrání a který mj. pro fyzické osoby zvýšil pokutu za nejzávažnější přestupky na milion korun, prošel Poslaneckou sněmovnou během Babišovy vlády v roce 2020.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se vyjádřil ke kauze poslankyně Margity Balaštíkové, která si podle Seznam Zpráv údajně objednala usmrcení psa. Zdůrazňoval, že hnutí SPD je proti násilí na zvířatech, a připomínal, že jejich poslankyně Monika Jarošová v minulém volebním období podle jeho slov prosadila zvýšení sankcí za týrání zvířat až na milion korun.

V květnu 2020, kdy byla SPD během Babišovy vlády v opozici, předložila tehdejší poslankyně Monika Jarošová (SPD) pozměňovací návrh (.pdf) k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání z pera Ministerstva zemědělství. Návrh pro fyzické osoby zvyšoval hranici peněžitých trestů za nejzávažnější přestupky týkající se týraní zvířat až na 1 000 000 Kč namísto původních 500 000 Kč (.pdf, str. 2–⁠⁠⁠⁠⁠⁠3). Pro středně vážné přestupky zvýšil pokutu na 400 000 Kč a pro nejméně závažné přestupky na 100 000 Kč (str. 3).

Dolní komora tento pozměňovací návrh schválila (.pdf, str. 25). Ten, stejně jako většina dalších ustanovení, nabyl účinnosti v únoru 2021. Celá přijatá novela zákona na ochranu zvířat proti týrání mj. také zavedla zákaz klecového chovu slepic od roku 2027 nebo zákaz drezury mláďat delfínů a slonů.

Kromě tohoto pozměňovacího návrhu předložila někdejší poslankyně Jarošová ještě další návrhy (.pdf, str. 17–19). Týkaly se např. zákazu společného chování hlodavců opačného pohlaví ve zverimexech (.pdf), který poslanci také přijali, nebo návrhu o vyjmutí koček a psů ze skupiny pokusných zvířat (.pdf, str. 5), který už schválen nebyl.

Tomio Okamura

Pravda
Tomio Okamura v říjnu 2024 předložil návrh, jehož cílem bylo zmrazit platy politiků ve výši platné v roce 2024. Poslanci vládních stran však opravdu tento návrh nepodpořili, místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová konkrétně hlasovala proti návrhu.

Skupina poslanců SPD včetně Tomia Okamury předložila návrh na zmrazení platů poslanců a senátorů již na začátku současného volebního období (.pdf, str. 4 z 8). Zástupci hnutí tehdy požadovali, aby se platy nezvyšovaly od roku 2022 do konce roku 2025, a to zejména vzhledem k dopadům pandemie covidu-19 nebo vysokým cenám energií. Ačkoliv tehdy ještě Babišova vláda s návrhem souhlasila (.pdf), Sněmovna jej nikdy neprojednala.

Novela zákona o platu představitelů státní moci

Poslanecké sněmovna o platech politiků znovu jednala na přelomu let 2024 a 2025. Návrh novely zákona o platu představitelů státní moci Fialova vláda schválila (.pdf) v říjnu 2024, kdy jej také předložila dolní komoře, která návrh přijala v lednu 2025. Tento návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, zvýšil platy politiků, soudců a státních zástupců zhruba o 7 % (.pdf, str. 9, 18 z 24).

Během projednávání tohoto návrhu poslanci předložili několik pozměňovacích návrhů. Jedním z těchto poslanců byl i Tomio Okamura, který již v říjnu 2024 navrhl, aby základna platu představitelů státní moci byla ponechána na 94 775 Kč (.docx, str. 2), tzn. v loňské výši stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato výše měla dle návrhu zůstat neměnná až do 31. prosince 2029 (str. 2).

Sněmovna Okamurův pozměňovací návrh zamítla, když jeho přijetí podpořilo pouze 55 poslanců z řad hnutí ANO a SPD (včetně Tomia Okamury) a také členka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová. Členové vládních stran se hlasování buď zdrželi, nebo hlasovali proti přijetí návrhu. Proti se vyslovila také místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová.

Závěr

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v říjnu 2024 skutečně předložil návrh, který by zmrazil platy politiků v loňské výši. Poslanci vládních stran včetně Michaely Šebelové tento návrh nepodpořili a Poslaneckou sněmovnou neprošel. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Sami sobě jste si (…) zvýšili platy (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 17. srpna 2025
Poslanecká sněmovna
Sněmovní volby 2025
Pravda
Vláda Poslanecké sněmovně opravdu předložila novelu, na základě které se platy vrcholných politiků od ledna 2025 zvýšily, a to o necelých sedm procent. Zástupci SPD včetně Tomia Okamury hlasovali proti navýšení.

Vývoj platů politiků

Platy politiků v roce 2022 vzrostly pouze dočasně v lednu asi o šest procent. Stalo se tak poté, co se senátoři postavili proti plánovanému zmrazení a nová vláda a Sněmovna ještě další zmrazení nestihly schválit.

Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéra činil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč.

Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Jak je vidět na následující tabulce, platy v roce 2024 zůstaly na prakticky totožné úrovni.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Zvýšení platů politiků v roce 2025

Platová základna představitelů státní moci se dříve stanovovala nezávisle, od roku 2024 však činí 83,3 % platové základny soudců. Poslancům a senátorům náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Pro plat ministrů platí koeficient 2,06 a pro předsedu vlády 2,9.

Poslanecká sněmovna v lednu 2025 schválila vládou předložený návrh novely zákona o platech politiků, který zvedl platovou základnu soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Novelu ale později vetoval prezident Petr Pavel, který svůj postoj odůvodnil tím, že úprava zákona je podle něj jen přechodným řešením, jež problematiku platů ústavních činitelů neřeší systémově (.pdf). Dolní komora ale později veto přehlasovala, a vrcholným politikům tak vzrostly platy o 6,95 % (.pdf, str. 15 z 24). Změna se přitom týkala již platů za leden 2025.

V lednu 2025 i při hlasování po prezidentově vetu přijetí novely podpořili pouze vládní strany. Opoziční SPD, ANO i Piráti hlasovali proti jejímu schválení. Z vládního tábora se při prvním hlasování zdržel pouze Jan Bauer (ODS) a Michael Rataj (STAN). Ve druhém hlasování se podle přehledu zdržel jen Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který ale podle svých slov hlasoval pro. Vyjádřil se tak pro stenozáznam, samotné hlasování nezpochybnil.

Vláda původně plánovala, že v rámci novely zákona o platech politiků vzroste plat politiků téměř o 14 %, a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů

Závěr

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o platech politiků, jehož cílem bylo zvýšit platy politiků. Dolní komora jej schválila a později přehlasovala prezidentovo veto, čímž platy od ledna 2025 vzrostly zhruba o sedm procent. Zástupci SPD včetně Tomia Okamury přitom hlasovali proti navýšení. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura

Jste vzali (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz) 40 miliard zdravotním pojišťovnám.
Partie Terezie Tománkové, 17. srpna 2025
Zdravotnictví
Sněmovní volby 2025
Nepravda
Okamurou uváděné číslo neodpovídá výpadku příjmů zdravotních pojišťoven, vývoji plateb za státní pojištěnce ani poklesu na celkovém zůstatku na fondech pojišťoven.

Tomio Okamura ve svém výroku zjevně kritizuje vládu za snížení příjmů zdravotních pojišťoven. Není však jasné, zda mluví o platbách, které stát pojišťovnám posílá za tzv. státní pojištěnce (tedy např. studenty, důchodce, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo uchazeče o zaměstnání), nebo zda mluví obecně o příjmech a výdajích zdravotních pojišťoven, které se projevují v zůstatcích na fondech zdravotních pojišťoven. V našem ověření se tedy budeme věnovat oběma výkladům výroku a zaměříme se na to, jestli za vlády Petra Fialy došlo ke snížení příjmů od státu či zůstatků pojišťoven ve výši 40 mld. korun.

Platby za státní pojištěnce

Výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).

Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Pokles Fialův kabinet zdůvodňoval snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.

Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun, ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.

Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 nominálně rostou.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

V nominálním vyjádření tak nedošlo k poklesu o 40 mld. korun, o kterém mluví Tomio Okamura. Vezmeme-li však v potaz průměrnou roční inflaci, od nástupu vlády Petra Fialy skutečně došlo k poklesu reálné hodnoty celkových plateb za státní pojištěnce. Jelikož vláda začala platby valorizovat až od roku 2023, zůstaly výrazně pod reálnou hodnotou z roku 2021. V reálném srovnání dle letošních cen tak byly příjmy pojišťoven z plateb za státní pojištěnce za roky 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025 nižší v průměru o cca 17,5 mld. korun ročně a pojišťovny získaly o přibližně 69,8 mld. korun méně za celé období. I zde jde tedy o výrazně odlišné hodnoty od 40 mld. korun, o kterých mluví Tomio Okamura.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Fondy zdravotních pojišťoven

Vláda každoročně vydává tzv. úhradovou vyhlášku, v níž stanovuje výši úhrad, kterou poskytovatelé zdravotní péče dostanou od zdravotních pojišťoven za poskytnutou péči. Vyhláška tedy rovněž ovlivňuje, jak vysoké výdaje pojišťovny mají. Jejich hospodaření je přitom založené na fondech, jejichž zůstatky zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Jak je vidět na následujícím grafu, během Fialovy vlády celkový zůstatek neklesl o 40 mld. Kč. V červenci 2025 (.pdf) oproti poslednímu roku Babišova kabinetu poklesl jen o 7,1 mld. Kč.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Ani z jiných veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by pojišťovny během působení Fialova kabinetu přišly o 40 miliard korun. Toto číslo se v médiích objevuje v souvislosti s pandemií covidu-19, kdy meziroční nárůst nákladů v roce 2020 představoval právě přibližně 40 miliard korun.

Závěr

Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. V reálném vyjádření byly platby v letech 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025 proti roku 2021 průměrně nižší o 17,5 mld. korun. Celkový zůstatek na fondech zdravotních pojišťoven se v porovnání s posledním rokem Babišovy vlády snížil pouze o 7,1 mld. Kč. O 40 miliardách korun veřejné zdroje nepojednávají. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Potřebujeme 50 podpisů (ke svolání mimořádné schůze, pozn. Demagog.cz).
Partie Terezie Tománkové, 17. srpna 2025
Poslanecká sněmovna
Sněmovní volby 2025
Bitcoinová kauza
Nepravda
Podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny může být mimořádná schůze svolána na žádost pětiny poslanců. K jejímu svolání tak stačí pouze 40 poslanců.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku mluví o tom, že SPD uvažovalo o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k bitcoinové kauze. Dodává, že na to ale hnutí nemá dostatečný počet poslanců, jelikož jich je podle něj potřeba 50, zatímco zákonodárců za SPD je jen 20.

Mimořádné schůze

Pravidla svolávání mimořádných schůzí se řídí jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Ten uvádí, že běžné schůze Sněmovny svolává její předseda nebo sněmovní usnesení. Další možností je svolání schůze na žádost pětiny poslanců, tedy alespoň 40 z celkového počtu 200. Předseda dolní komory musí takovou schůzi svolat do deseti dnů od doručení žádosti.

Poslanecký klub SPD má 20 členů, což samo o sobě nestačí k dosažení potřebného počtu poslanců pro svolání mimořádné schůze. 

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Tomio Okamura neuvádí zcela přesný počet poslanců potřebný ke svolání mimořádné schůze, jelikož jich stačí pouze 40. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.