Přehled ověřených výroků

Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na letošní rok počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připraven. Tvrdí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a vláda ji předložila pouze jako pozměňovací návrh k celé novele. Berkovcová tak poukazuje na to, že návrh na úpravu financování neprošel standardním legislativním procesem, během kterého probíhá připomínkové řízení.

Legislativní proces přípravy zákonů

Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud návrh zákona předkládá vládní kabinet, řídí se příprava návrhu tzv. legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční dokument vytváří některé z ministerstev (.pdf) a svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V rámci tohoto řízení mohou k dokumentu podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá kabinetu.

Poté, co vláda dokument schválí (.pdf), putuje návrh do Sněmovny. Zde předložený návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. O nich sice mohou poslanci vést rozpravu, klasické meziresortní připomínkové řízení v jejich případě ale neprobíhá.

Novela školského zákona

Poslanecká sněmovna se v květnu 2025 zabývala vládním návrhem novely školského zákona a jednala zároveň i o tom, jestli do novely zahrnout změnu systému financování nepedagogických pracovníků škol (.docx, str. 16–19). Podle této změny by financování nepedagogů, na které stát vynakládá přibližně 30 miliard korun ročně, nově zajišťovaly obce a kraje. Do jejich rozpočtů by přitom jako kompenzace putovala větší část vybraných daní než dosud (str. 19). Tuto úpravu návrh novely původně neobsahoval, Sněmovna ji ale nakonec 28. května (den po zveřejnění námi ověřované debaty) odsouhlasila spolu s celou novelou. 

Už dříve vládou prosazovanou změnu financování kritizovali zástupci Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, podle kterých s nimi vláda tuto úpravu dostatečně neprojednala. Uváděli například, že nejsou k dispozici podrobné analýzy dopadu na rozpočty obcí. Zároveň také upozorňovali, že neměli možnost k návrhu na úpravu financování podávat připomínky.

MŠMT návrh novely školského zákona předložilo vládě už v březnu 2024. Verze určená pro připomínkové řízení tehdy změnu financování nepedagogických pracovníků neobsahovala (.docx; .docx). Návrh následně během března a dubna prošel připomínkovým řízením, ani verze pro jednání vlády ovšem nepojednávala o úpravě financování (.docx; .docx). V září 2024 došlo ke změně, která se však týkala pouze zprávy o hodnocení dopadů regulace (RIA). K návrhu novely se poté vyjádřila Legislativní rada vlády (.docx), která jej vládě doporučila schválit (.pdf, str. 4–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5), což kabinet udělal na začátku října 2024.

Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, tedy se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu. Na začátku února tento pozměňovací návrh v jednom ze sněmovních výborů (.pdf, str. 5; .docx) předložila skupina vládních poslanců. Výbor pak návrh doporučil ke schválení (.pdf, str. 1, 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16)⁠⁠ a předložil ho celé dolní komoře (.pdf, str. 4–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15), která ho nakonec v květnu schválila, stejně jako celou novelu.

Podle původního pozměňovacího návrhu vládních poslanců mělo převedení financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje platit už od září 2025 (.docx, str. 11–12). V březnu letošního roku ale vláda po kritice návrh upravila a plánovanou změnu odložilana leden 2026.

Závěr

Původní vládní návrh novely školského zákona skutečně nepočítal s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Tato změna je součástí pozměňovacího návrhu vládních poslanců, který byl předložen a k novele připojen až během projednávání v Poslanecké sněmovně. Nebyl tedy součástí návrhu novely v době, kdy probíhalo meziresortní připomínkové řízení. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) odpovídá na poznámku Matěje Ondřeje Havla (TOP 09), který řekl, že současná koalice v otázce převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje naplňuje Strategii 2030+ schválenou už za minulé vlády hnutí ANO. Berkovcová poté tuto změnu kritizuje a dodává, že se proti ní vyslovily i některé organizace.

Postoj organizací

Svaz měst a obcí České republiky vyjádřil 16. ledna 2025 odmítavý postoj ke změně financování nepedagogických pracovníků, když vládní návrh označil za „nepřipravený, překotný a postrádající jakékoliv dopadové studie či analýzy“. Svůj postoj Svaz zopakoval i poté, co návrh schválila Sněmovna –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tentokrát napsal, že se pro samosprávy jedná o „nesystémový a potenciálně destabilizující“ krok.

Sdružení místních samospráv České republiky zveřejnilo 20. ledna 2025 tiskovou zprávu, ve které společně s Asociací krajů a Svazem měst a obcí s návrhem rovněž vyslovilo nesouhlas. Organizace poukazovaly na to, že jej vláda neprojednala se zástupci samospráv, nebo na to, že převod financování posílí nerovnosti ve vzdělání. Sdružení se proti plánované změně opakovaně vymezovalo už od září loňského roku.

Také samotná Asociace krajů České republiky se ke konci letošního ledna ohradila proti převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Ve spolupráci s výše zmíněnými organizacemi vyzvala vládu k zastavení této změny, která dle asociace nebyla projednána s kraji ani obcemi a může způsobit finanční nejistotu pro obce a kraje i pro nepedagogické pracovníky.

S iniciativou přišli v lednu také starostové Luhačovic a Bojkovic Marian Ležák a Petr Viceník, kteří v tiskové zprávě uvedli, že se proti návrhu společně s nimi vymezilo více než tisíc starostů. Změnu financování odmítal i Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, který v lednu založil petici za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme hledali i případnou podporu návrhu ze strany představitelů obcí, krajů či organizací. Například starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS) uvedl, že převod financování může pro město znamenat vyšší finanční zátěž. Zároveň ale podotkl, že pokud se změny dostatečně připraví, naplánují a bude zajištěna podpora ze strany státu, může převod z dlouhodobého hlediska přinést pozitivní efekt v podobě větší autonomie zřizovatelů a škol (Náš region Střední Čechy, 6. března 2025).

Závěr

Proti převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje se opravdu odmítavě postavili Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR, někteří představitelé obcí a také školské odbory, které přichystaly petici proti přijetí změny. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) v kontextu výroku reaguje na dotaz moderátorky, zda obstruování opozice při projednávání novely školského zákona ve Sněmovně neuškodí školám a krajům, které by v případě pozdějšího schválení změn měly méně času se na ně připravit. Berkovcová uvádí, že diskuze k návrhu novely je podle ní vzhledem ke kontroverzním bodům potřebná, a své tvrzení ilustruje na příkladu neziskových organizací, které podle ní žádaly odstranění části novely o financování nepedagogických pracovníků ve školách.

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona a zároveň ho předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Tato část novely byla během čtení ve Sněmovně k novele připojena pozměňovacím návrhem. Kromě toho novela zavádí například stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh počítal s tím, že financování nepedagogů bude na obce a kraje převedeno už od září 2025 (.docx). S převedením financování nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu, po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, vláda po kritice plánované změny ve financování odložila na leden 2026.

Prohlášení neziskových organizací

Převedení financování nepedagogů na obce a kraje čelilo nejen kritice samospráv a školských odborů, ale kritizovala jej také opozice. Protože se vláda na této části novely školského zákona neshodovala s opozicí, hrozilo, že nebudou schváleny ani ostatní změny. Nevládní organizace „Učitel Naživo“ už v dubnu 2025 žádala spolu s 16 dalšími organizacemi Parlament o včasné projednání novely.

Na začátku května, kdy novela stále v Poslanecké sněmovně procházela třetím čtením, vydala organizace další prohlášení, ve kterém žádala stažení pozměňovacího návrhu k převodu financování nepedagogických pracovníků. Pod žádost se podepsaly přes tři desítky organizací působících zpravidla v neziskovém sektoru (.pdf). Organizace v prohlášení zdůrazňují, že většina opatření má „podporu jak u představitelů koalice a opozice, tak i u odborné veřejnosti“, ale návrh o změně financování nepedagogů „představuje hlavní překážku pro schválení novely ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně“.

Závěr

Na začátku května 2025 vydaly tři desítky organizací tvořené převážně neziskovými subjekty prohlášení, ve kterém žádaly stažení příslušné části novely týkající se převodu financování nepedagogických pracovníků. Výrok poslankyně Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na otázku, jestli je nervózní kvůli předvolebním průzkumům, podle kterých hnutí ANO oslabuje. Uvádí, že do voleb zbývá spoustu času, a je toho názoru, že klíčová budou ekonomická témata. Poté dodává, že se podle ní lidem z ekonomického hlediska vede špatně, a přibližuje, že své mítinky začíná dotazem, jestli se občané mají lépe, nebo hůř než v roce 2021. Poté dodává, že podobnou otázku položil i někdejší americký prezident Ronald Reagan.

Reaganovo vyjádření

Ronald Reagan stál v čele USA mezi lety 1981 a 1989. Někdejší kalifornský guvernér se do prezidentských voleb zapojil už v roce 1976, kdy se pokoušel získat nominaci Republikánské strany. Tehdy ale prohrál s Geraldem Fordem, který se stal republikánským kandidátem na prezidenta. V roce 1980 už Reagan stranickou nominaci získal.

V říjnu 1980 proběhla v rámci kampaně jediná debata mezi Ronaldem Reaganem a demokratickým kandidátem a tehdejším prezidentem Jimmym Carterem. Právě tehdy se Reagan ve své závěrečné řeči Američanů zeptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety (v angličtině: „Are you better off than you were 4 years ago?“). Pokračoval ještě několika podobně laděnými otázkami, kdy např. položil dotaz, jestli je pro voliče snazší si nakoupit, jestli je větší, nebo menší nezaměstnanost nebo jestli je bezpečnost na stejné úrovni jako před čtyřmi lety (video).

Závěr

Někdejší americký prezident se během kampaně v rámci voleb skutečně voličů ptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety. Konkrétně tak uzavřel debatu se svým protikandidátem Carterem v říjnu 1980. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku reaguje na poznámku redaktora, že pro koalici SPOLU je bezpečnost a ohrožení válkou jedno z hlavních témat v předvolební kampani. Schillerová se ohrazuje proti tvrzení, že hnutí ANO nezáleží na bezpečnosti, a podotýká, že za dobu, kdy hnutí stálo v čele Ministerstva financí, se výdaje na obranu zvýšily dvojnásobně.

Hnutí ANO stálo v čele Ministerstva financí už v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2017

Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Tento návrh počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). Následně putoval do Sněmovny, která v té době byla nicméně následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší skoro o 731 milionů korun (.pdf, str. 11 z 20) a činily 42 miliard korun.

Státní rozpočet na rok 2015 vyčlenil pro resort obrany 43,8 miliardy korun a pro rok 2016 se jednalo zhruba o 4 miliardy korun více. V roce 2017, tedy posledním, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, činil rozpočet Ministerstva obrany 52,5 miliardy korun.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2018 a 2021

Graf níže ukazuje, že v roce 2018, tedy v prvním roce Babišovy vlády, bylo pro resort obrany vyhrazeno 58,9 miliardy korun (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard korun více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 miliardy korun.

Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy korun. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun, což odpovídá přibližně dvojnásobku oproti roku 2014, kdy hnutí ANO poprvé usedlo do křesla ministra financí.

Reálné výdaje na obranu

Výdaje rozpočtu je nutné porovnávat také v reálné hodnotě, kdy se nominální hodnoty upraví o inflaci. Když vezmeme v potaz míru inflace pro předchozí roky a míru inflace, kterou pro letošní rok odhaduje Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 3), skutečný rozpočet Ministerstva obrany rostl pomaleji. Výdaje v roce 2021 nicméně stále představují přibližně dvojnásobek výdajů z roku 2014, od kdy hnutí ANO vedlo resort financí.

Závěr

Hnutí ANO vedlo resort financí od roku 2014 do roku 2021. V roce 2014, kdy byl ministrem financí ještě Andrej Babiš, představovaly skutečné výdaje Ministerstva obrany zhruba 41 miliard korun. V následujících letech došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly skutečné výdaje na obranu cca 85 miliard korun, tedy zhruba dvojnásobku oproti roku 2014. Přibližně dvojnásobně vzrostly i reálné výdaje očištěné o inflaci. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Aleny Schillerové jako pravdivý.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová kritizuje vládu Petra Fialy za to, že se zaměřuje pouze na navyšování výdajů na obranu, ale neřeší skutečné potřeby armády. Kritizuje koalici SPOLU, že se podle ní snaží z obrany udělat hlavní téma předvolební kampaně, a tvrdí, že vláda v rámci splátek uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10 miliard korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stíhačky měly být do Česka původně dodány mezi lety 2031 a 2035 a podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně za rok 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva umožní zrychlení platby dřívější dodání letounů, kdy dvě stíhačky mají být k dispozici už v roce 2029.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o 10,7 miliardy korun více. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová reaguje na poznámku redaktora ohledně toho, že se premiér Petr Fiala chlubil tím, že je nyní nejnižší inflace od roku 2018 a že mu za pravdu dává Česká národní banka, podle které inflace činí 1,8 %. Schillerová vyzývá k porovnání cen, „které jsou teď a jež byly před třemi roky“, a uvádí, že se zdražilo o 30 %. Tím zjevně naráží na růst cen od začátku působení Fialovy vlády. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, o kolik vzrostly ceny v porovnání s prosincem 2021, kdy se současný kabinet ujal vlády. 

Kumulativní inflace

Pro porovnání cen za určité období je vhodné použít kumulativní (úhrnnou) inflaci, která sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje tedy, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby, a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021 a v květnu 2025.

Český statistický úřad (ČSÚ) má nejnovější údaje k dubnu 2025 a podle nich kumulativní inflace od začátku působení Fialovy vlády dosáhla 29,25 %. Dle Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku vážou k březnu 2025. Podle těchto dat činila kumulativní inflace takřka 32 %. Zboží oproti prosinci 2021 tedy skutečně zdražilo přibližně o 30 %.

Závěr

Kumulativní inflace od začátku působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 29,25 % a podle Eurostatu necelých 32 %. Oproti prosinci 2021, kdy Fialova vláda nastoupila, se tak opravdu ceny zboží zvýšily přibližně o 30 %. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj inflace

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) kritizuje vládu Petra Fialy za vysoké ceny a poukazuje na to, že jsou dokonce historicky nejvyšší. Ve svém výroku zjevně naráží na dobu existence České republiky a v našem odůvodnění se tak zaměříme na vývoj inflace od roku 1993 do současnosti.

Vysoká inflace se projevila hned ze začátku 90. let, kdy postupná transformace ze socialistické ekonomiky na tržní ekonomiku zapříčinila prudký nárůst cen. V polistopadové éře Československo zaznamenalo největší meziroční inflaci v roce 1991, kdy došlo k jednorázové liberalizaci většiny cen a inflace dosáhla 56,6 %. V roce 1993, tedy během prvního roku existence samostatné České republiky, inflace dosáhla 20,8 %.

Jak ukazuje následující graf, po roce 1993 už míra inflace tuto hodnotu nikdy nepřesáhla. Druhá nejvyšší inflace byla naměřena během období vlády Petra Fialy v roce 2022, kdy její průměrná roční hodnota činila 15,1 %. Růst cen byl dle ekonomů zapříčiněn např. válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo následky pandemie covidu-19.

Závěr

Za dobu existence samostatné České republiky byla nejvyšší míra inflace naměřena hned v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Během vlády Petra Fialy v roce 2022 inflace dosáhla 15,1 %, což byla doposud druhá nejvyšší hodnota. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výpočet inflace

Inflaci v Česku sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) prostřednictvím indexu spotřebitelských cen, který měří změnu cen takzvaného spotřebního koše, tedy vybraných výrobků a služeb, jež si běžná domácnost pořizuje. ČSÚ do výpočtu inflace započítává například i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Inflace v prosinci 2021 a průměrná inflace v roce 2021

Meziroční inflace za daný měsíc ukazuje, o kolik procent se zvýšily ceny oproti stejnému měsíci minulého roku (.pdf, str. 12). Ceny v prosinci 2021 v meziročním srovnání vzrostly podle ČSÚ o 6,6 %. Podle Eurostatu šlo o nárůst ve výši 5,4 % (.pdf, str. 2).

Průměrná meziroční inflace ukazuje změnu průměrného ročního indexu spotřebitelských cen oproti průměru předchozího roku (.pdf, str. 12). V roce 2021 byla průměrná inflace podle ČSÚ 3,8 %, zatímco podle Eurostatu činila 3,3 %.

Závěr

Český statistický úřad používá k určování inflace jinou metodiku než Eurostat, a hodnoty obou úřadů tak mohou být odlišné. Meziroční inflace v prosinci 2021 podle ČSÚ dosáhla 6,6 %, zatímco podle Eurostatu ceny vzrostly o 5,4 %. Průměrná inflace za celý rok 2021 byla podle ČSÚ 3,8 % a podle Eurostatu 3,3 %. Údaje, které Alena Schillerová uvádí, se nacházejí v rozmezí hodnot ČSÚ a Eurostatu, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku srovnává výši inflace za vlády Petra Fialy s inflací za vlády Andreje Babiše. Podle jejích slov tehdejší Babišův kabinet prominul daň z přidané hodnoty (DPH) u energií a nastupující Fialova vláda toto opatření zrušila. Schillerová tak zjevně naráží na poslední měsíce předchozí vlády, která skončila v polovině prosince 2021.

Prominutí DPH u energie a plynu

Ministerstvo financí v říjnu 2021 za vlády Andreje Babiše zareagovalo na tehdejší rekordní růst cen energií a rozhodlo o prominutí DPH u elektřiny a plynu za poslední dva měsíce roku 2021. Rozhodnutí (.pdf) o tomto kroku vydala tehdejší šéfka resortu Alena Schillerová.

Ministerstvo financí zároveň předložilo vládě návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, díky kterému by dodávky elektřiny a plynu byly osvobozeny od DPH po dobu celého roku 2022. Vláda tuto novelu schválila v říjnu 2021 a předložila Sněmovně k projednání. Projednání návrhu bylo plánováno na 15. prosince 2021, končící vláda ANO a ČSSD v demisi jej však nedokázala prosadit, když nově zvolená vládní koalice Petra Fialy a nově zvolení poslanci neschválili program jednání. Hlasování o samotné novele tak neproběhlo.

Situace po nástupu Fialovy vlády

Vládu Petra Fialy jmenoval do úřadu tehdejší prezident Miloš Zeman 17. prosince 2021. Alena Schillerová ještě v prosinci 2021 vyzvala Zbyňka Stanjuru k prodloužení nulové sazby u DPH za energie, ten to však odmítl. Ministerstvo financí později prominutí DPH označilo za nezákonné.

Závěr

Alena Schillerová v říjnu 2021 coby tehdejší ministryně financí vydala rozhodnutí o prominutí DPH za elektřiny a plyn na listopad a prosinec 2021. Babišova vláda zároveň v říjnu 2021 schválila návrh novely, která by zajistila nulovou daň z energií i po celý rok 2022. Tento návrh se projednával ve Sněmovně v polovině prosince 2021, kdy nastupující Fialův kabinet a nově zvolení poslanci neschválili ani pořad schůze, a o návrhu se tak nehlasovalo. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.