Přehled ověřených výroků

Podle údajů ze zprávy (.pdf, str. 5) ERÚ byl za první tři čtvrtletí roku 2019 podíl fotovoltaických elektráren na výrobě elektrické energie brutto 3,18 % a netto 3,38 %.

Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici data za čtvrté čtvrtletí, nejedná se zatím o plnohodnotné meziroční srovnání. Protože však 3 %, která uvádí Miloš Zeman, odpovídají v rámci naší tolerance prozatímním hodnotám pro rok 2019, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Procentuální zastoupení elektřiny vyrobené v ČR solárními elektrárnami se za posledních pět let pohybuje nad hranicí 2,5 %.

Zdroje dat ke grafu: 2015, 2016, 2017, 2018. Tabulka s hodnotami vždy v souboru pdf na straně 5.

Podle dat zveřejněných ve zprávě Evropské komise z roku 2019 se na celkové produkci emisí oxidu uhličitého, které vznikly spalováním fosilních paliv, podílela nejvíce Čína. V roce 2018 Čína vyprodukovala 11,26 Gt oxidu uhličitého z celkového množství 37,89 Gt vyprodukovaných celosvětově. Na druhé pozici se umístily Spojené státy, jejichž emise oxidu uhličitého dosáhly 5,28 Gt. Emise vyprodukované všemi státy Evropské unie v roce 2018 dohromady dosáhly hodnoty 3,46 Gt. EU by se tedy v tomto srovnání zařadila hned za Čínu a USA.

Podíl států Evropské unie na celkových emisích oxidu uhličitého činil v roce 2018 9,13 %. Pro srovnání, emise Číny tvořily 29,71 % celkových emisí, Spojeným státům připadá z celku 13,92 %.

Vzhledem k různé velikosti ekonomik a populace jednotlivých zemí je však nutné zohlednit také ukazatel emisí per capita. V přepočtu na obyvatele se Spojené státy v roce 2018 umístily na 13. místě (16,14 tun CO2/ob.), Česká republika je v tomto žebříčku již na 22. místě (10,44 tun CO2/ob.) a Čína na 37. místě (7,95 tun CO2/ob.). Všechny země EU jsou na 50. místě s 6,78 tun CO2/ob.

Tento výrok je vyňat se samotného závěru vánočního projevu prezidenta, kdy prezident Zeman kromě zdraví, štěstí a dlouhých let přeje také bolest.

„(...) trochu vás překvapím. Chtěl bych vám popřát bolest. Ale víte jakou bolest? Takovou bolest, o které mluvil Tomáš Masaryk, když řekl: Myšlení bolí.“

Citát je obsažen ve spisu Hovory s T. G. Masarykem, který v letech 1928–1935 sepsal Karel Čapek, a to na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem. V kapitole Myšlení a život (str. 184) Masaryk mj. hovoří o tom, jak těžké je dospět k poznání:

„Myšlení jasné bolí – bolí ztráta mýtu, bolí často poznávat věci nové; je i noetická xenofobie – odvozuji nejen z xenos, cizinec, nýbrž i to xenon, věc cizí a neznámá; i v myšlení je člověk bytostí zvykovou. Pravá moudrost, pravé poznání je věčně mladé, věčně hybné a nové – tedy i zkušenost je nám věčně nová: herrlich wie am ersten Tag, řekl bych s Goethem. – Spokojen?“

V červnu 2019 pořádal pražský magistrát diskuzi o bytové problematice v hlavním městě ČR. Byla zde představena analýza společnosti CE-Traffic, ze které vyplývá, že od poloviny roku 2015 vzrostly ceny nových bytů zhruba o 90 %. Z průzkumu Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) vyplývá, že Pražané považují za největší problém hlavního města málo bytů a vysoké ceny bydlení. Tento problém považuje za nejpalčivější 57 % respondentů. Z jiného průzkumu veřejného mínění tohoto sdružení je zřejmé, že snižování dostupnosti vlastního bydlení považuje za velký problém 83,6 % Pražanů. Rostoucí ceny bytů rozhodně vadí 61,7 % Pražanů a spíše vadí dalším 23 % Pražanů.

V říjnu 2019 představila pražská koalice plány na nadcházející půlrok. Za jeden z hlavních cílů bylo stanoveno řešení krize dostupnosti bydlení. V listopadu 2019 členové TOP 09 (Jiří Pospíšil, radní Hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová a zastupitelka městské části Prahy 13 Ivana Todlová) představili opatření, která mají za cíl zlevnit bydlení (nejen) v Praze. Jedním z opatření byla výstavba dostupného družstevního bydlení na území hlavního města, které by mělo být určeno pro obyvatele, kteří nemohou při současných cenách bytů v Praze dosáhnout na vlastní bydlení, kteří nevlastní žádnou nemovitost k bydlení a mají zájem o dlouhodobé bydlení a práci v Praze.

Druhým představeným opatřením byl daňový balíček, díky němuž by klesly náklady na pořízení bydlení o stovky tisíc korun. Konkrétně se jedná o návrhy na zrušení 4% daně z nabytí nemovitosti, snížení DPH z pořízení bytu z 15 % na 10 % a rozšíření daňových úlev v případě pořízení bydlení pro vlastní potřebu, a to jak u vlastnického, tak u družstevního bydlení.

Projektový záměr výstavby dostupného družstevního bydlení spolu se zřízením příslušné komise schválila na návrh radní Hany Kordové Marvanové Rada Hlavního města Prahy (.pdf, str. 14) 4. listopadu 2019. Podle zjištění Deníku N však Hana Kordová Marvanová viní primátora Zdeňka Hřiba, že zakázal zpracování analýzy a potřebných právních dokumentů k projektu družstevního bydlení. Zbylá koaliční uskupení (Piráti a Praha sobě) to ale odmítají. Chtějí prý jen zajistit, aby byl projekt řádně ošetřen a metropole na něm netratila. Dále tvrdí, že Kordová Marvanová s nimi nedokáže komunikovat.

V důsledku toho, že pražský primátor Zdeněk Hřib údajně neplní koaliční program, zejména pokud jde o bydlení, mu krajský výbor TOP 09 v Praze 9. prosince 2019 na mimořádném jednání vyjádřil nedůvěru. Podle informací Českého rozhlasu se Krajský výbor TOP 09 také shodl na tom, že primátor nemá zasahovat do kompetencí radní Marvanové, a vyzval ho, aby neblokoval práci na řešení dostupného družstevního bydlení pro Pražany.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť zpracování analýzy a dalších dokumentů k projektu družstevního bydlení nezablokoval pouze primátor Hřib, ale oba zbývající koaliční partneři, tj. Piráti spolu s hnutím Praha sobě. Shodně navíc radní Kordovou Marvanovou kritizují pro nedostatečnou komunikaci.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) přišel na tiskovou konferenci, kterou svolaly na 6. prosince 2019 Spojené síly pro Prahu prostřednictvím tiskového oddělení magistrátu, a to do Tiskového centra Magistrátu hlavního města Prahy. Podle předsedy zastupitelů Jiřího Pospíšila (TOP 09) se jednalo o konferenci Spojených sil a dohadoval se, proč na ni primátor Hřib přišel. Zdeněk Hřib však reagoval tím, že předsedové koaličních klubů a primátor mají právo podle koaličních mechanismů (.pdf, str. 3, část Chod úřadu, tiskové výstupy a tiskové oddělení, bod 3), které jsou přílohou koaliční smlouvy, přijít na jakoukoliv tiskovou konferenci pořádanou tiskovým oddělením magistrátu. Podle Pospíšila měl pak primátor oslovit Spojené síly, a ne přijít neohlášen.

Dle zaběhnutých zvyklostí Hřib navíc dostal jako primátor Prahy slovo jako první. Jiří Pospíšil na tento krok reagoval: „Je to konference našeho klubu a je elementární slušností, abychom ji zahájili my.“ Části tiskové konference odvysílala televizní stanice TV Nova ve svých zprávách (video, čas 5:11).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť primátor Hřib, ač měl z koaliční smlouvy právo se tiskové konference účastnit, na ni skutečně pozván nebyl a jeho účast byla pro zástupce Spojených sil pro Prahu překvapením.

Předně uveďme, že poslankyně Pekarová Adamová zde hovoří o auditní zprávě o střetu zájmů premiéra Babiše a její neveřejnosti, neboť Evropská komise ji vede v režimu „důvěrné“ (2. video, čas 1:05). Primátor Hřib se nechal slyšet, že Magistrát hlavního města Prahy auditní zprávu obdržel, chtěl by ji zveřejnit a zkoumá, jaké důsledky by to pro něj mělo. Poté se Magistrát na mimořádném jednání shodl na variantě nezveřejnění zprávy. Zdeněk Hřib sdělil, že se v Bruselu zeptá na možnosti jejího zveřejnění.

Primátor Hřib skutečně do Bruselu letěl. Svoji cestu popsal pro Novinky.cz: „Je pravda, že jedu do Bruselu. Jedu tam primárně na výbor regionů jako delegát, ale při té příležitosti se pokusím zítra setkat s někým, kdo mi řekne, proč by měl být audit důvěrný, protože v průvodním dopise je uvedeno, že audit je finální, a já nevidím důvod, proč by měla být zpráva důvěrná.” Primátor Hřib je jedním z českých delegátů Evropského výboru regionů. Ten měl 4.–5. prosince své 137. plenární zasedání.

Hřib tedy podnikl cestu do Bruselu primárně z důvodu zasedání Evropského výboru regionů. Toto uvádějí jako hlavní důvod jeho cesty Novinky.cz, Echo24 či Aktuálně.cz. Twitterový ani facebookový účet primátora Hřiba neprezentuje cestu do Bruselu jako cestu výhradně kvůli auditu, neboť cestu ani nezmiňuje.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť z výroku Markéty Pekarové Adamové vyplývá, že primátor Hřib svou cestu do Bruselu prezentoval tak, že hlavním důvodem jeho cesty je zjištění možnosti zveřejnění auditní zprávy. Ve skutečnosti však média i samotný Zdeněk Hřib zmiňovali, že primárním účelem cesty je dlouhodobě plánovaná účast na jednání Výboru regionů a zjištění informací o zveřejnění auditu je pouze její vedlejší náplní. Na závěr připomeňme, že auditní zprávu o střetu zájmu premiéra Babiše zveřejnil Deník N.

Jakub Michálek několikrát prohlásil, že Miroslav Kalousek z TOP 09 by měl odejít do ústraní, protože kvůli němu přichází opozice o hlasy voličů. Toto tvrzení odůvodnil průzkumem, podle kterého tři čtvrtiny lidí Miroslavu Kalouskovi nevěří. Místopředseda Pirátů Michálek uvedl, že „v okamžiku, kdy jednu z nejmocnějších funkcí má pan Kalousek, je nemožné, abychom prosadili jakoukoliv alternativu, protože pan Babiš to bude vždy svádět na pana Kalouska“.

„Myslím si, že TOP 09 by měla zaniknout a uvolnit potenciál pro další subjekty,“ vyjádřil se poslanec Michálek v rozhovoru pro Aktuálně.cz ze dne 5. prosince 2019.

Později se Jakub Michálek za svůj výrok o tom, že by TOP 09 měla být zrušena, na Twitteru omluvil s tím, že to nebylo myšleno jako osobní útok, ale pouze jako politologická úvaha. Jakub Michálek však ve stejném twitterovém příspěvku uvedl: „Zároveň trvám na tom, že pan Kalousek výrazně snižuje šance celé opozice na úspěch.“

Pirátská strana se oficiálně k výroku Jakuba Michálka nevyjádřila. Její předseda Ivan Bartoš svého stranického kolegu podpořil, i když představitelé některých dalších opozičních stran podpořili TOP 09. Podle Ivana Bartoše Jakub Michálek pouze popsal současnou politickou situaci. Prohlásil, že „jistý proces integrace v této části spektra je určitě žádoucí, ostatně se o tom přeci veřejně hovoří a veliká část společnosti to i takto vnímá. Stejně tak jako roli pana bývalého předsedy Kalouska“.

V duchu nepochopení výroku Jakuba Michálka se nesla vyjádření a reakce vrcholných představitelů opozice. Tón jejich odporu vyjádřil například místopředseda ODS Martin Kupka, který se k výroku Jakuba Michálka vyjádřil takto: „Já bych čekal kádrování od komunistů, možná od poslanců z hnutí ANO, ale od Pirátů to bych nečekal.“

Evropská komise ve finálním auditu potvrdila závěry předběžného auditu z května 2019 a vyhodnotila, že Andrej Babiš nepřímo ovládá firmu Agrofert. Evropská komise uvádí (Final audit, str. 18–19), že Babiš tak činí prostřednictvím svěřenských fondů, mimo jiné například jmenuje a odvolává členy Rady protektorů, jejíž součástí je i jeho manželka. Monika Babišová nyní zastává funkci rodinného protektora, bez které rada není usnášeníschopná.

„Considering the above governance features, in particular that Mr Babiš has defined the objectives of trust funds (notably the protection of his interests), set up their functioning and appointed all their actors, whom he can also dismiss, Mr Babiš currently exercises a decesive influence over the two trust funds. Mr Babiš therefore controls the two trust funds and, through these trust funds, he also controls the Agrofert group.“ (Final audit, str. 21)

Dle Evropské komise se premiér Babiš dostal do střetu zájmů, čímž porušil (Final Audit, str. 66 a 68) § 4 zákona č. 159/2006 Sb. i § 4c zákona č. 159/2006 Sb. a článek 61 nařízení EU č. 2018/1046 (.pdf, str. 57). Podle tohoto článku se osoby podílející se na plnění rozpočtu musí zdržet jednání v případě, že by mohlo dojít k ohrožení nestranného a objektivního výkonu funkcí, ať už z důvodu hospodářského nebo jiného osobního zájmu.

Komise došla k závěru, že české orgány nebyly (Final Audit, str. 68) schopny zajistit, aby nedocházelo k porušování zákona č. 156/2006 Sb. o střetu zájmů, čímž Česká republika porušila finanční pravidla EU vyplývající z článku 32 odst. 3 nařízení č. 2012/966 (.pdf, str. 25) a článku 36 odst. 3 nařízení EU č. 2018/1046 (.pdf, str. 44).

Do České republiky dorazila finální zpráva auditorů Evropské komise 29. listopadu 2019 v angličtině. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise bude mít Česko od toho dne dva měsíce na to, aby sdělilo, jak plní obsažená doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu.

Státní zemědělský intervenční fond vydal 12. prosince 2019 tiskovou zprávu, ve které vysvětluje své rozhodnutí o proplacení dotace společnostem z koncernu Agrofert z konce listopadu 2019.
 Jde o dva projekty. Společnost Kladrubská, a. s. dostane téměř 3 miliony korun na nový nakladač a velkochovu vepřového dobytka Lipra Pork bude proplaceno více než 48 milionů korun na modernizaci chovů prasat v závodech.

Fond celkově vyplatí dotace ve výši 51,2 milionu korun, a to za období mezi únorem 2017, kdy Andrej Babiš vložil koncern do svěřenských fondů, a srpnem 2018, kdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů.



SZIF se podle tiskové zprávy nachází v odlišném právním postavení než poskytovatelé dotací z kohezního fondu. Dle výkladu SZIF se poskytování dotací SZIF řídí jiným zákonem, a to zákonem č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu. Platební agentura SZIF neposkytuje dotace ze státního rozpočtu, ale z rozpočtu SZIF.

SZIF vysvětluje v tiskové 

zprávě: „Ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů spojuje zákaz poskytnout dotaci s postupem poskytovatele dotace podle rozpočtových pravidel. Na dotace poskytované SZIF se tedy toto ustanovení, jak je vysvětleno výše, nemůže vztahovat. SZIF se ani neřídí rozpočtovými pravidly při poskytování dotací, ani neposkytuje dotace ve smyslu jejich definičního vymezení v rozpočtových pravidlech.“

Ve vztahu k projektům schváleným od 2. srpna 2018 zůstává SZIF nadále v režimu předběžné opatrnosti a tyto projekty neproplácí.

Do České republiky dorazila finální zpráva (.pdf) auditorů Evropské komise v anglickém jazyce dne 29. listopadu 2019. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu zprávy, který bude následovat.

Ve finální zprávě (.pdf, str. 70) je uvedeno, že lhůta pro provedení vytyčených požadavků plynoucích z auditu je 2 měsíce. Délka lhůty je v rozporu s výrokem poslankyně Adamové, která mylně uvádí lhůtu jeden měsíc.

Dvouměsíční lhůta byla také potvrzena ve vyjádření mluvčího Evropské komise. Ten uvedl, že Česko bude mít od data doručení českého překladu auditní zprávy dva měsíce na to, aby zaslalo zprávu, jak plní obsažená doporučení.

Dále je třeba uvést, že již dále nebude možné audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu. Komise a Česká republika poté mohou další měsíce vyjednávat o částce, která by případně měla být stržena z české alokace do unijních fondů, nicméně rozhodnutí Komise o střetu zájmu premiéra Babiše je konečné a Komise svůj názor již nehodlá měnit.